autor: elvisfan
„Bille, seš si jistý, že je to vůbec legální?“
„Co? Půjčit si auto?“ Billův pohled byl pobavený, když se setkal s Tomovýma očima přes vršek malého modrého auta, které bylo na jeden den jejich. „Lidé to dělají pořád, věř mi.“
„Ale já ani nemám řidičák,“ připomněl mu Tom.
„Tak se prostě nenech chytit.“
Nastoupili a zavřeli za sebou dveře, jen aby oba zůstali zírat na svá kolena namáčknutá proti palubní desce.
„Teď už vím, proč jsou malá auta tak levná,“ pronesl Bill, zatímco si upravoval sedadlo. „Ušetříš peníze za místo pro nohy.“
Tom následoval Billova příkladu a upravil si své vlastní sedadlo, ale stále byl nepohodlně vzpřímený.
„Měla by tam být taková věc,“ vysvětloval Bill nápomocně. „Na boku sedadla.“
Tom ohmatal celé sedadlo, ale nenašel nic. Beze slova sledoval, jak se Bill naklonil přes opěrku ruky a natáhl se přes Tomův klín. Tom ucítil, jak se opěradlo jeho sedadla o trochu snížilo.
„Lepší?“
Bill se usmál, když si uvědomil, jak jsou u sebe blízko. Tom přikývl, jeho oči se soustředily na pár růžových rtů tak blízko těm jeho.
„Lepší.“
Bill s tichým smíchem vydechl a naklonil hlavu pro krátké přitisknutí rtů k Tomovým. Když se odtáhl, ušklíbl se na muže sedícího na zadním sedadle.
„Sorry, pane bodyguarde.“ Usmál se sladce. „Pro tebe žádné polibky.“
Tom vyprskl a očima se ve zpětném zrcátku setkal s pohledem svého bodyguarda.
„A teď žádné další rozptylování.“ Bill se usadil zpátky na své sedadlo a zapnul si pás. „Naučím tě, jak řídit, Tome.“
„Scheisse!“ Tom si byl docela jistý, že se mu zastavilo srdce, když dupnul na brzdy už snad po desáté od chvíle, kdy vjel do rušného manhattanského provozu. „Objevil se úplně odnikud!“
„Povídej mi o tom.“ Bill se zamračil na auto, které do nich málem narazilo, než se smykem zařadilo přímo před ně. „Jsem tu i já, do koho by ten kretén vrazil.“
„Pořád si myslíš, že to byl dobrý nápad?“
„Hmm.“ Bill se podíval do bočního zrcátka. „Vrať se zpátky do pravého pruhu.“
„Říkal jsi, ať přejedu do levého.“
„To bylo předtím, než jsme byli málem zabiti.“ Bill se na svém sedadle otočil, aby se podíval za ně. „Město zřejmě není nejlepší místo pro řidiče nováčka.“
Tom se ostře nadechl, když další auto projelo nebezpečně blízko jeho nárazníku. „Možná pro kaskadéra.“
„Drž se vpravo a přejeď přes most,“ instruoval ho Bill.
„A pak co?“
„Pak prostě jeď dál.“
A tak Tom jel a rozhodl se, že si to užívá. Dopravní ruch se brzy zmenšil, a zatímco cesta byla stále plná řidičů, pocítil úlevu, když našel dostatek prostoru mezi ním a ostatními auty. Zjistil, že ovládá to malé auto výjimečně dobře a brzy bylo jeho oblíbenou kratochvílí předjíždění pomalejších řidičů.
Z pravé strany zaslechl hluboký nádech a díval se, jak se Billovi pomalu otevírají oči. Bill se napřímil a zazíval.
„Já jsem usnul?“ Zeptal se zbytečně.
„Skoro před hodinou,“ informoval ho Tom.
Bill se na něj ospale usmál a naklonil se do Tomova doteku, když jej jeho teplé prsty jemně pohladily po tváři. Jakmile Tom obrátil svou pozornost zpátky k silnici, nezaujatě vyhlédl z okna.
„Kde to jsme?“
Tom si odfrkl. „To se ptáš mě?“
„Chápu.“ Bill si prohlížel ubíhající krajinu a poté se se zalapáním po dechu naklonil kupředu, jakmile v dáli spatřil cosi povědomého. „Odboč na tenhle výjezd!“ Vykřikl a vzrušeně Toma plácl do stehna. „Tady! Přímo tady!“
Tom se řídil podle instrukcí a snažil se přijít na to, z čeho má Bill takovou radost. Bill jej popadl za paži a poskakoval na sedadle, zatímco ukazoval z okna. Tom zastavil na velkém parkovišti a stále se mu nedařilo najít zdroj Billova nadšení.
„Co přesně je tak úžasného na…“ prohlédl si jejich nejbližší okolí, „místě, na kterém jsme, ať už je to kdekoliv.“
„Tome, ty vedeš velmi izolovaný život.“ Bill si odepnul pás tak prudce, až si Tom myslel, že s ním rozbije okno. „Chystám se ti ukázat jednu z nejlepších věcí v této zemi.“
Vystoupili z auta a Bill spěchal, aby omotal paže kolem Toma a pohupoval se přitom na patách.
„Tohle je odpočívadlo pro kamiony!“
„A můžeš si tady koupit dývýdýčka a nezdravé jídlo, a dokonce i nějaké suvenýry, které můžeš poslat domů do… ehm…“ Bill se zahanbeně pousmál. „Odkud že to jsi?“
Tom se ušklíbl a napil se své sody. „Stennheim.“
„Ano!“ Bill široce rozevřel oči, když mezi ně servírka na stůl položila pizzu. „Suvenýry pro všechny!“ Okukoval pizzu a pak se zamračil. „Tome, mohl sis dát něco jiného, jestli chceš,“ řekl. „Ani pizzu nemáš tak moc rád.“
„Ne, to je v pohodě.“ Tom naložil první trojúhelníček na Billův talíř a pak popadl jeden pro sebe. „Jen si pak dám opravdu velkou večeři,“ zazubil se.
Jedli po většinu času v tichosti a Tom zjistil, že si docela užívá pizzu pocházející z čehosi, co byla zřejmě jen obrovská benzinka. Bill naléhal, aby poslední kousek pizzy nechali zabalit pro Anise, který nejedl nic, zatímco seděl nedaleko u pultu, a pak se vydal směrem k suvenýrům, když šel Tom zaplatit za jejich oběd. Tom jej brzy poté našel, jak si prohlíží sbírku baseballových čepic. Beze slova mu omotal ruce kolem pasu, a když se Bill do jeho objetí opřel, vtiskl mu polibek na rty. Bill se v jeho náruči otočil, naklonil hlavu a vklouzl jazykem mezi Tomovy pootevřené rty. Jeho ruce si našly cestu kolem Tomova krku, zatímco se jejich polibek prohloubil, a Bill do polibku jen vzdychl, když si jej Tom přitáhl tak blízko a tak pevně, jak jen to šlo.
Nedaleké odkašlání jejich polibek přerušilo a oba se zazubili při pohledu na všechny oči v obchodě, které byly nyní upřené na ně. Bill se zahihňal, jakmile se od sebe odtáhli.
„Tak pojď,“ Tom vzal své rande za ruku. „Jdeme…“
„Ne, počkej!“ Bill svou ruku ze sevření vyvlékl. „Musíš si něco koupit.“ Zvedl modrou čepici Yankee a tmavé sluneční brýle, a obojí Tomovi nasadil. „Co myslíš?“
Tom se prohlížel v malém zrcadle na pouzdře od brýlí. „Ne.“ Sundal si čepici a pevně ji nasadil na hlavu Billovi. „Tohle je lepší,“ zazubil se. „Ale ty brýle si nechám.“
Bill koupil několik skleniček na panáky a ledový čaj pro sebe i Toma, a vydali se zpátky k autu. Jakmile se všichni usadili, Bill se otočil a hodil tašku Anisovi do klína.
„Jednu si vyber,“ instruoval ho.
Bodyguard vzhlédl od tašky k Billovi a poté k Tomovi, který mu zjevně přeložil, co Bill řekl. Otevřel tašku a vytáhl z ní panákovou skleničku s obrázkem Empire State Building.
„To je dárek!“ Rozzářil se Bill. „Je docela otravné mít tě pořád za zadkem, ale i tak se ti daří nechat nás o samotě. Takže dobrá práce, pane bodyguarde.“
Popadl znovu svou tašku a usadil se na svém sedadle. Pak zalapal po dechu a plácl Toma po paži.
„Tu prostřední část mu neříkej!“
Zpátky na koleji se Tom opíral o své dveře, zatímco jazykem líně hladil Billův. Bill ze sebe vydal tiché zakňourání a ruku zapletl Tomovi do vlasů.
„Chceš jít dál?“ Zamumlal Tom a na nejkratší moment jejich polibek přerušil. „Mohli bychom se podívat na film nebo tak něco.“
Bill se uchechtl. „Nebo tak něco.“ Přitiskl k sobě jejich rty pro poslední, přetrvávající polibek. „Ale tento víkend sis tak trochu monopolizoval všechen můj volný čas. Ne, že bych si stěžoval,“ dodal s malým úsměvem. „Měl bych obdařit Andyho a Gustava svou přítomností.“
„A dát jim jejich skleničky,“ připomněl mu Tom.
„To taky.“
Když se Bill nijak nepokusil opustit Tomovu náruč, Tom si opět jemně přivlastnil jeho rty. Bill vzdychl, pevněji sevřel ruce kolem Tomova krku a znovu jej přivítal ve svých ústech.
„Myslel jsem, že už musíš jít,“ zamumlal Tom a dlaněmi sjel níž po Billových zádech, zatímco jej líbal na čelisti.
Bill lítostivě zakňoural, bez nadšení zatlačil proti Tomově hrudi.
„Musím. Už jdu.“ Dal Tomovi rychlou pusu na rty. „Okay, teď už jdu.“
„Dneska jsem se bavil.“
Bill se rozzářil. „Já taky.“
Neschopný a neochotný odolat Bill ještě jednou ochutnal Tomovy rty. Tom krátce vklouznul jazykem dovnitř, vysloužil si od muže ve svém náručí další tiché zakňourání, než se odtáhl.
„Běž,“ přikázal jemně.
„Jdu.“ Bill se usmál a vydal se chodbou pozpátku. „Ale uvidíme se zítra.“
autor: elvisfan
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 15
Bill učí Toma poznávat obyčejný svět.
Tá záverečná scéna je úžasná. Normálne to vidím pred očami. Dokonalá. Ale samozrejme celá časť bola skvelá. Ďakujem za preklad.
Oba jsou tak sladcí.Líbí se mi,že Bill ukazuje Tomovi normální obyčejný svět. Díky za překlad.