For The Right Price 14.

Tom otevřel vstupní dveře a usmál se nad tmavým obývákem. Vůbec nebyl překvapený tím, že Bill stále spí i po jedenácté ráno. Zavřel dveře, pustil tašku na zem, udělal dva kroky a o něco zakopl. Rozsvítil světlo, které osvětlovalo většinu prvního patra, a uviděl tam ležet jednu botu, druhou nikde neviděl. Billova nová „mužská taška“, jak to Tom nazýval, ležela na skleněném stole. Podíval se na kuchyňský pult, kde viděl krabici od pomerančového džusu. Zatřepal s ní, ale zjistil, že je prázdná. Vzal ji a vyhodil do koše.

Nemohl říct, že by mu Bill úplně převrátil byt vzhůru nohama za těch šest týdnů, co tady bydlel, ale jeho přítomnost byla znát ve všech pokojích. Narušil Tomův smysl pro pořádek v každém směru, ale Tom věděl, že by to jinak nechtěl.

Tom vzal svou tašku, zazíval a vyšel do druhého patra. Roztáhl závěsy v hlavní ložnici, zastavil se a užíval si pohled na skoro nahého Billa na posteli. Zmačkané prostěradlo odhalovalo půlku jeho malého zadečku zakrytého jen mrňavými boxerkami. Bill i ve spánku odvrátil hlavu od slunečního světla, našel si pohodlnou pozici, ale stále byl v klidu.

Tom si odložil tmavě modrou košili na nejbližší židli a jedním kolenem se opřel o postel. Sehnul se nad Billovu spící postavu. Začal vlhkými polibky zasypávat jeho záda, skoro se dostal mezi lopatky, když se Bill znovu pohnul.

„Nemáme čas,“ zamumlal Bill ze spánku. „Můj přítel bude brzo doma.“ Vykřikl, když ucítil plácnutí po zadku, potom se zasmál a otočil se na záda. „Vítej doma.“ Usmál se a s radostí přijal ‚ranní‘ polibek. „Jak bylo v Bostonu?“

„Šlo to,“ přiznal Tom a jemně vtáhl mezi rty Billovo ucho. „Udělal jsem si tam zajímavé kontakty, takže by mě ani nepřekvapilo, kdybych tam byl za měsíc znovu.“

„Prostě jsi je přimáčkl ke zdi, že?“ ušklíbl se Bill a rozepnul Tomův knoflík u kalhot.

„Přesně tak,“ vydechl Tom, kousl Billa do krku, když cítil dlouhé, jemné prsty ve svých kalhotách. „Jsem výborný podnikatel.“

„Jo, to jsi.“

Během několika minut byl Tomův penis uvnitř malého, těsného těla. Šukal ho tvrdě a rychle, jako by byli od sebe dva týdny místo tří dnů. Bill klouzal po posteli, když sténal, drápal Tomova záda, a když přišel jeho orgasmus, vystříkl si všechno na břicho. Cítil, jak do něj Tom zajíždí hlouběji, stiskl ho a usmíval se, když se do něj Tom udělal.

Vypnutí sprchy donutilo Toma otevřít oči po hodině spánku. Otočil se na záda a protáhl se, poslouchal zvuk toho, co Bill dělal v koupelně. Něco spadlo na podlahu a slyšel Billovo „kurva“.

„To je v pohodě,“ zavolal Tom. „Jsem vzhůru.“

„Konečně.“ Bill zhasnul světla v koupelně a po koberci došel zpátky k posteli, kde si vylezl a položil se Tomovi na břicho. „Sex tě vyčerpává.“ Zašklebil se, mával mokrými vlasy Tomovi do obličeje.

„Ne, ty mě vyčerpáváš,“ vrátil mu Tom úsměv, rukama jezdil po Billových džínech. „Takže… mám nějaké novinky…“

„Já taky.“ Bill se odrazil od místa, kde seděl.

„Ty první.“

Bill se nahnul nad noční stolek, zatímco byl vyrušován Tomovými polibky, a vzal do ruky kartičku, kterou tam položil před dvěma dny. Strčil ji Tomovi před nos a zasmál se, když Tom zašilhal, jak se to snažil přečíst.

„Next Model Management.“ Tomovo obočí vyletělo nahoru, když si přečetl ženské jméno a číslo na vizitce. „Je to pravé?“

„Hádám, že ano.“ Bill si kousal spodní ret, když si vzal kartičku zpátky. „Nedávno jsem se stavil na frapuccino a seděl jsem tam, a ta žena za mnou přišla a zeptala se, jestli jsem někdy dělal modeling, a samozřejmě jsem si myslel, že ta ženská je šílená, ale řekla mi, že mám zajímavý vzhled a ta modelingová agentura by mě ráda použila.“

„Zavolal jsi jim?“ zeptal se Tom, když si dal Bill konečně pauzu, aby se nadechl.

„Krátce. Chtěl jsem vědět, jestli budou znít jako nějaký divný chlápek s jednorázovým foťákem z malé kanceláře, ale ta slečna, co zvedla telefon, zněla jako opravdová recepční. Ale chtěl jsem nejdřív mluvit s tebou. Myslíš, že bych jim měl zavolat?“

„No… ty opravdu máš zajímavý vzhled,“ chytil Tom prst, který mu jezdil kolem břicha. „Je to na tobě. Chceš jim zavolat?“

„Nevím,“ vydechl Bill a spodní ret si přestal kousat. „Možná ano. Nicméně, co je tvoje novinka?“

„Volal můj otec, když jsem byl v Bostonu.“

„Byl jsi povolán k otco-synovskému trávení času?“

„Dá se to tak říct,“ povzdechl si Tom. „Příští víkend je svátek práce, takže pozvali několik lidí do domu v Hamptonu. Moje přítomnost je očekávána.“

„Máš štěstí,“ politoval ho Bill.

„Chtěl bys… jet se mnou?

„Do Hamptonu?“

„Ano. Pláže, párty…“

„Dívam se na Sex ve městě, Tome,“ informoval ho Bill. „Vím všechno o Hamptonu.“

„Takže?“

„Můžu řídit?“

„Moje Audi bude velmi naštvaná, protože trávíš moc času s mým Escalade,“ zasmál se Tom.

„Tvoje Audi mi odpustí, Tome, protože jsem sladký a neodolatelný.“

***

„Svatá dobroto.“

„Zatoč tím volantem, Bille,“ nařizoval mu Tom. „Nechceme skončit v rybníku.“

Bill zastavil Escalade za dalšími čtyřmi auty a nepřestával zírat.

„A já si myslel, že to místo v Santa Barbaře bylo hezké.“ Zamumlal a vystoupil z auta.

„Jen nápad Christiny, malý plážový domek.“

„Christine je tvoje nevlastní máma?“

„Manželka mého táty,“ opravil Tom Billa a vzal ho za ruku. „Není to moje nic.“

„Budeš mrzutý tenhle víkend, že ano?“ obával se Bill.

„Vůbec ne. Jsi tady.“ Tom se usmál a políbil Billa na krk.

Vstoupili do slunečné haly a okamžitě byli napadeni skoro stejnými psy.

„Oh, jak jsou roztomilí.“ Vykřikl Bill a vzal si štěňata na ruce, ušklíbl se, když ho začala olizovat.

„To je Nick a Phylis.“ Tom je představil. „Pojmenováni podle oblíbeného pořadu Christine. Mladí a neklidní.“

Bill si odfrkl a našpulil ústa, když uslyšel klapání podpatků o podlahu. Položil štěňata na zem a cítil, že odvedl dobrou práci, když se snažil skrýt překvapení, jakmile uviděl ženu, kterou považoval za Christine Kaulitz.

„Vidím, že už ses seznámil s mými miláčky,“ usmála se Christine a podala Billovi ruku. „Jsem Christine. Ráda tě poznávám, Bille.“

„Potěšení je na mé straně.“ Bill se díval do modrých očí, na špinavé blond vlasy a drahý kalhotový kostýmek a představoval si mladou holku, která si hraje se šatníkem své matky. „Miluju váš dům.“

„Oh, je to jen plážový dům. Někdy tě musíme pozvat na večeři, až budeme zpátky ve městě.“ Otočila se a hodila po Tomovi nepříjemný pohled. „Tome.“

„Christine.“ Tom odpověděl slušně. „Je tu někde můj táta?“

„Naposledy jsem ho viděla v herně.“ Christine mávla rukou do levého křídla domu. „Bille, udělej si pohodlí, a pokud budeš něco potřebovat, jen se zeptej, ano?“

Bill se usmál, počkal, až když si byl jistý, že je mimo dosah, a okamžitě se otočil na svého přítele.

„Je jí šestadvacet,“ odpověděl mu Tom na nevyřčenou otázku. „O tři měsíce mladší než já.“

Tom vzal Billovu ruku a vedl ho chodbou, jejíž stěny byly pokryty fotografiemi. Vešli do místnosti obložené dřevem. Byla vybavena víc než jen stolním tenisem a Bill měl možnost se poprvé podívat na Jorga Kaulitze. Byl starší a vyšší verze Toma s trochou šedých vlasů. Díval se na Billa skrz kouř svého cigára, a potom se podíval na svého syna.

„Vypadáš dobře, Tome.“ Řekl mu namísto pozdravu.

„Ty taky.“

Tom si podal ruku už se čtvrtým mužem v místnosti, nějakým obchodním partnerem, než si přitáhl Billa blíž k sobě. Ruku si položil na Billova záda, když ho představoval ostatním.

„Rád tě poznávám, Bille.“ Jorg se podíval na Billovy stříbrné nehty, když si podali ruce. „Byl jsem překvapený, když jsem slyšel, že se k nám přidáš. Nebyl jsem seznámený s tím, že můj syn někoho vídá, natož s ním bydlí.“

„Nemluvil jsem s tebou od té doby, co se to stalo, tati,“ připomněl mu Tom.

„No, hádám, že je to pravda.“

Bill si myslel, že půjde hledat nůž, aby přeřízl to napětí mezi otcem a synem, kteří na sebe zírali.

„Večeře je v šest,“ konečně řekl Jorg. „Bille, udělej si pohodlí. Na víkend je náš domov tvůj domov.“

Bill se usmál a poděkoval mu, když ho Tom táhl ke dveřím.

***

Po napětí, které bylo mezi Tomem a jeho otcem, si Tom začal užívat jídlo. Bill se rozhodl, že si dá velký steak, salát a velkou hromadu brambor. Tom ho představil pár lidem, které znal roky, a Bill byl dokonce schopen i vést hovor.

Když se přiblížil večer, Bill si sedl na lavici v hale a hrál si se psy, dokud Tom nepopřál všem dobrou noc. Christine mu přinesla drink a Tom ho zachytil, jak se na ni usmívá, když si sedl.

„Věřím, že bych ji měl nesnášet,“ řekl mu Bill. „Ukázat jí solidaritu a to všechno.“

„Máš svoji vlastní hlavu. Můžeš si na ni udělat svůj názor,“ odpověděl Tom.

„Nechci říkat, že budeme nejlepší přátelé, ale chová se ke mně mile.“ Bill si vzal jednoho ze psů a zabořil nos do jeho srsti. Jeho oči mu připomínaly ty Tomovy, když se do nich díval. „A její štěňata jsou tak roztomilá, Tome.“

„Nebudeme mít psa, Bille.“

Tom zvedl pohled nahoru, když si všiml, že jeho otec stojí před ním.

„Tome, proč si ty a já nepromluvíme?“ zeptal se Jorg a už mířil halou do své kanceláře. Zavřel za Tomem dveře a zapálil si doutník, nohy si položil na stůl. „Ty a Bill. Beru to tak, že je to vážné?“

„Docela ano…“ informoval ho Tom, už byl unavený z té konverzace, o které věděl, že bude naprosto zbytečná.

„A jak že jsi ho poznal?“

„Řekl jsem ti to, tati. Na jednom z výletů do LA.“

„Dovol mi, abych byl přesnější.“ Jorg si dal nohy na zem a narovnal se ve své židli. „Na kterém rohu jsi ho sebral?“

Tom na něj jen zíral a potom si sedl na opěradlo křesla. „Který z tvých vzácných kolegů ho poznal?“ Zeptal se a ruce si zkřížil na hrudníku. „A ví jeho žena, že spí s chlapci?“

„Jak jsem to zjistil, je nepodstatné. Tohle nebudu tolerovat, Tome. Můj syn, aby se zahazoval s odpadem…“

„Tvůj syn je dospělý,“ odpověděl Tom naštvaně a znovu vyskočil na nohy. „A pokud ho ještě jednou nazveš…“

„Ukonči to, Tome. Myslím to vážně. Pošli ho zpátky, odkud přišel,“ přikazoval mu Jorg.

„Promiň, otče, ale zklamu tě. Bill nikam nepůjde.“ Tom se otočil, aby odešel, ale otcova další slova ho zarazila.

„Vydědím tě, Tome,“ ušklíbl se Jorg, když se Tom pomalu otočil, aby se na něj podíval. „Žádné dědictví, až umřu? Tvoje sestra a nevlastní matka si to všechno užijí. Rozhodně tvůj hollywoodský odpad toho není…“ Bez jakéhokoliv zaváhání letěla Tomova pěst na levou stranu Jorgova obličeje. Jorg zíral nedůvěřivě na svého syna, rukou si přejel po zraněné tváři. Tom zrovna otevřel dveře, když ho ruka jeho otce hrubě chytla a stáhla ho zpátky. „Myslím to vážně, Tome.“ Vykřikl, používal ten samý hlas, kterého se Tom jako malý bál. „Žádná malá děvka nevztáhne ruku na moje peníze.“

Tom se vyškubl a zasmál se, když se podíval na olejovou malbu Jorga a Christine na stěně.

„Nějaká malá děvka už to udělala.“

autor: elvisfan