Lessons Learned 5.

„Rovnice, funkce a statistiky… mon Dieu (můj bože)!“ Andy zíral na své zeleno-čajové frapuccino a povzdechl si. „Nezvládnu to, nedám to a všichni mí přátelé budou příští rok junioři…“

„Andy, my jsme tví jediní přátelé,“ utahovala si z něj Natálie.

„A já budu nejstarší školák ve druhém ročníku na světě a lidé si na mě budou ukazovat a smát se mi.“

„Lidé si už na tebe ukazují a smějou se ti, Andy.“

„Jasně, dělej si srandu ještě víc, když jsem na dně.“ Andy hodil po blondýnce kuličku z papírového obalu a podíval se blíž na Billa, který toho moc neřekl od chvíle, co se sešli, když Andymu a Natálii skončila škola. „Proč jsi tak potichu?“ Zeptal se Billa. „To je u tebe neslýchané.“

„To nic,“ pokrčil Bill rameny a snažil se vypadat normálně, když se napil ze svého ledového karamelového macchiata.

„On sní o jistém učiteli kytary,“ šťouchla ho Natálie do boku a její úsměv se zvětšil, když si uvědomila, že se Bill červená. „Sníš. Podívej se na něj, Andy.“

Andy se podíval a věděl, že více není třeba.

„Je to něco víc než denní snění, že jo, Bille?“ zeptal se a založil si ruce na stole. „Zeptal ses ho na rande, nebo ne?“

„Ani ne.“

„Dobře, co to znamená?“ Natálie na něj tlačila.

Bill se naklonil blíž ke svým přátelům.

„Umíte udržet tajemství?“ Zeptal se. „Myslím tím velké tajemství, které musíte udržet i za cenu smrti.“

„Zajímavé.“ Andy se poškrábal po bradě.

„Samozřejmě, že umíme udržet tajemství, Bille,“ ujistila ho Natálie a hodila smrtelný pohled na Andyho.

„Minulou noc jsem s Tomem spal.“ Podíval se na Andyho, který se teď tvářil jako idiot, a potom na Natálii, která se posadila zpátky do své židle a pusu měla otevřenou dokořán. Nikdo neřekl ani slovo. „No? Řeknete něco, lidi.“

„Bill si užil.“ Andy se nahnul a podrbal Billa ve vlasech. „Vole, jaké to bylo?“

„Okej, nezeptal ses mě právě na to, jaký byl sex s klukem.“

„Sex je sex. Potřeboval jsi dostat Jonathana, toho debila, ze svého systému a podařilo se ti to. Takže jaké to bylo?“

Bill se do široka usmál a sklonil hlavu. „Tak dobré. Nemám s čím moc srovnávat, ale je rozhodně lepší než ten debil.“ Všiml si, že Natálie je stále potichu, kopl ji pod stolem do nohy. „Řekni něco, Nat.“

„Myslela jsem, že ho máš opravdu rád.“ Začala jednoduše.

„Mám, opravdu mám. Ale odjíždí za dva měsíce do školy a nehledá přítele, takže… jsme jen přátelé. S výhodama.“

„Šukající kamarádi,“ dodal Andy.

„Ale opravdu nemůžete nic říct, myslím to vážně,“ odpověděl neústupně Bill. „Pokud by to někdo zjistil, mohl by ztratit práci a no… možná… hádám, že je to trochu nelegální, protože jsem mladší a tak.“

„Jsi šťastný… s tímhle?“ Zeptala se ho Natálie.

„Slyšelas toho kluka.“ Andy se na ni usmál. „Měl dobrý sex. Samozřejmě, že je šťastný.“

„Andy, ne každý je děvka jako ty.“

„Říká prezidentka celé Ameriky, která je panna.“

„Oh, drž hubu. Zajímám se. Bille, mohl by ses do něj zamilovat a on pak bude pryč.“

„Budu v pohodě, Nat.“ Bill natáhl ruku a stiskl jí koleno. „Oceňuju tvůj zájem, ale sakra… já to začal. Nabídl jsem mu to a on to přijal. Vím přesně, do čeho jdu.“

„Jsi si jistý?“

„Je si jistý, Natálie,“ řekl Andy otravně, odsunul židli a postavil se. „Jdu pro nějaký zákusek ke kávě. Chcete něco?“

Oba dva zavrtěli hlavou a Andy je nechal o samotě.

„Oh opravdu?“ Natálie se posadila zpátky a překřížila ruce. „Takže hádám, že jste o všem mluvili?“

„Co tím myslíš o všem?“

„No, pro začátek, bude spát i s někým jiným, zatímco spí s tebou?“

Bill na ni jen zíral, věděl, že nemá ponětí, co Tom dělá, když není s ním.

***

„Geo!“

„Co je, chlape?“ zeptal se Georg s přikývnutím hlavy.

Dva přátelé se pozdravili přes pult, kde Tom srovnával kytarové struny, které přišly.

„Nudný den,“ odpověděl Tom a zavrtěl hlavou. „Co tady děláš?“

„Šel jsem pro narozeninový dárek ségře vedle do Bath and Body Works, myslel jsem, že se zastavím a poctím tě svou přítomností.“

„Jsem dojat. Vážně, mé srdce se rozplývá kvůli tobě…“

„Užil sis.“

„Co?“ Tomovy oči se rozšířily, předstíral nevinnost. „O čem to…“

„Jsi až moc šťastný, chlape. Totálně sis užil, takže jak se jmenuje tvá oběť?“

„Můj dobrovolný partner se jmenuje Bill.“

„A jak jsi Billa poznal?“

Tom se podíval přes rameno, aby se ujistil, že David se zezadu neobjeví a neuslyší jejich konverzaci. „Já… jsem jeho učitel kytary.“ Zamumlal.

„Ale ne.“

„Ztiš se, vole.“ Tom ho varoval a znovu se podíval přes rameno. „Nebyl by to dobrý nápad, kdyby na to někdo přišel.“

„Kolik mu je?“ zeptal se ho Georg podezřívavě.

„Popravdě si nejsem jistý. Dost na to, aby mohl řídit, ale stále děcko.“

„Ty jsi svedl nějaké malé děcko?“

„Vole, totálně to začal. Doslova se mi naservíroval na stříbrném podnose.“

„Samozřejmé, protože ty máš takové štěstí.“

„No tak, Geo,“ ušklíbl se Tom. „Nemůžeš mě nenávidět.“

***

„Můžeš jít zítra večer ven?“ Zeptal se Tom následující večer, když sobě a Billovi zapálil po sexu cigaretu. „Hrajeme v Crow Baru.“

„Je to pro všechny věkové kategorie?“

„Ne, ale jsem si jistý, že tě můžu dostat dovnitř,“ ušklíbl se Tom. „Jsem v té skupině. Začínáme v devět, můžeš přijít dřív a být s náma. Georg kupuje piva, protože je jediný, komu je 21 a doslova relaxujeme, než jdeme na pódium.“

Bill byl zaskočen tím komentářem. „Tome, kolik ti je?“

„Devatenáct.“

„Hm,“ Bill si žužlal ret a snažil se přijít na to, jak začít nutnou konverzaci.

„Na co myslíš?“ zeptal se Tom.

„Oh… jen toho o sobě moc nevíme. Myslím tím, že jsem ani nevěděl, kolik ti je.“

„A kolik je tobě?“

„Šestnáct.“

„Okej.“ Tom se trochu zamračil, věděl, že v téhle konverzaci jde o více než jen o věk. „Takže ještě něco chceš vědět?“

„Ano. Vídáš se… spíš ještě s někým jiným kromě mě?“

„Ne, nespím,“ Tom se usmál Billově nejistotě, „většinou jsem jen s jednou osobou, zaleží, jaký druh vztahu to je. Co ty?“

„Co, co já?“

„Spíš s někým jiným?“

„Oh. Ne.“ Bill zavrtěl hlavou. „Jen ty. Takže my…“

„Jsme exkluzivní?“ Tom navrhl.

„Jo. A pokud jeden z nás potká někoho, s kým bude chtít randit, potom… už spolu nebudeme spát, že?“

„Správně. A mezitím… nejsou žádné struny utáhnuté.“ Tom se na Billa podíval. „Jen přátelé.“

„Přesně.“ Bill si ulevil, když bylo o tohle postaráno. „Trochu jsem o tom řekl Andymu a Natálii. O nás. Je to v pohodě?“

„Co myslíš tím trochu jsem jim o tom řekl?“

„Okej, řekl jsem jim to. Ale nikomu to neřeknou. Navíc, Andy nabídl pomoc.“

„Pomoc? Jak?“ Tom se usmál. „Máš to docela dobře podchycené, to, co děláme.“

„Vtipné.“ Bill uhodil Toma do nohy. „Andyho neschopnost ohledně matematiky je legendární. Takže jako jeho nejlepší kamarád mu rád pomůžu, řekněme, někdy v noci, když máš volno.“

„Andy je dobrý kamarád. A… Georg taky, to je důvod, proč jsem mu o tobě řekl.“

„Věříš mu?“

„S mým životem. Včera přišel do obchodu a myslel si, že důvod, proč jsem šťastný, je ten, že jsem si užil. Jen jsem potvrdil jeho podezření.“

„A co na to řekl?“

„Myslí si, že jsi trochu mladý.“

„Nikdy se se mnou nesetkal, a ty jsi teprve zjistil, kolik mi je, asi před třemi vteřinami.“

„Došlo mi, že ti bude šestnáct nebo sedmnáct,“ pokrčil Tom rameny „Jsi dost starý na to, abys řídil… a možná jsem tě označil za dítě.“

„No, hádám, že dítě jsem,“ přikývl Bill, zkontroloval si hodinky a típl cigaretu. „A bohužel už mám konec vycházek.“ Nahnul se přes Toma a vypískl, když ucítil plácnutí po zadku.

„Je tenhle zákaz usmlouvatelný?“ Zeptal se Tom a nesnažil se zakrýt, že zírá na Billův zadek.

„Něco později vymyslíme,“ usmál se na něj Bill. „Máma a táta jsou v pohodě, když jím zavolám, že přijdu později. Takže zítra v noci?“

„Jo, měli bychom tam všichni být okolo osmé. Můžeš se flákat, podívat se na show.“

Bill se plazil po celé délce Tomova těla a políbil ho na krk a čelist.

„A potom?“ Tom si Billa přitáhl pro pořádný polibek.

„Cokoliv tvoje vycházky dovolí.“

autor: elvisfan

original