autor: HollyWoodFix
„Tento fenomén se nazývá lékařská anomálie. Experimentální lék, který byl předepisován na nespavost, má ty nejbizardnější účinky. To je neuvěřitelné! Následkem užívání léku několik mužů otěhotnělo. Vědci tento fenomén zkoumají, aby zjistili více. Mezitím je každý, kdo lék užíval, povinen jej donést lékaři a nechat se prohlédnout. Zatím jediným vedlejším účinkem je mužské těhotenství gayů, nicméně lékaři chtějí zkontrolovat a sledovat každého, kdo tento lék užíval.“
Bill se odvrátil od televize, té historce nevěřil. Věda v dnešní době byla děsivá: malé nedopatření při výrobě léků může mít katastrofické následky. Bill špatně spal, a když se o tom dočetl, okamžitě lék přestal brát. Byl to měsíc, co si naposledy vzal tu kontroverzní pilulku.
Bill a Tom spolu šťastně chodili pět let, oba minulý rok vystudovali Yale a byli nejlepší ze třídy. Tom šel pracovat do reklamního byznysu, zatímco Bill získal doktorát v oblasti vědy. Uvažoval, že si podá žádost na medicínu, ale rozhodl se, že si vezme rok odklad a bude o tom přemýšlet.
Sdíleli spolu byt ve městě New Heaven v Connecticutu; když tam chodili do školy, město si zamilovali. Bylo to perfektní, protože byli stále blízko k rodině, která žila v New Yorku, ale dost daleko na to, aby je neustále otravovali.
„Ahoj, zlato,“ řekl Tom, když vešel do bytu. Odběhl pro dvě pizzy. Tom se zasmál, když neobdržel pozdrav, protože Bill se hned vrhl na pizzu. „Někdo má hlad?“
„Umírám,“ zamumlal Bill s pusou plnou pizzy. „Takže hádej, kdo mi volal, když jsi byl venku?“
„Anglická královna?“ Tom si dělal srandu a sedl si vedle na gauč vedle svého přítele. Ukradl si kousek pizzy, dokud měl šanci.
„Ne, víš, že si fotím její telefonáty.“ Bill protočil očima a vzal si svůj třetí kousek pizzy. „Volaly obě naše matky, vypadá to, že otcové s tím znovu začali.“
Billův a Tomův otec, Jorg Kaulitz a Gordon Trumper, byli nejlepší kamarádi od dětství. A už od dětství spolu soutěžili. Začalo to tím, kdo má lepší známky, kdo má lepší hračky a kdo měl hezčí přítelkyni a tak dále. Když se oženili a měli syny, pokračovali v tom dál ohledně svých synů. Chtěli, aby jejich synové byli dokonalí, a aby se mohli hádat o jejich úspěších.
Před pěti lety toho Bill a Tom měli dost a rozhodli se pro malou pomstu svým otcům. Předstírali, že spolu chodí, aby je šokovali a zničili jejich perfektní představu o sobě. Ale ten žert se obrátil a Bill s Tomem si uvědomili, že k sobě chovají city.
Jejich otcové byli nejdřív šokovaní, ale nakonec své syny podporovali a přestali na ně vyvíjet takový tlak. Na chvíli se zdálo, že jejich soutěživost vymizela, ale poslední rok se to znovu začalo rozvíjet, a tentokrát to bylo horší.
Začalo to známkami jejich synů na univerzitě a odtud to vzrůstalo. Díky bohu, Tom a Bill bydleli daleko na to, aby se s tím museli prát každý den, ale bohužel jejich matky to musely snášet a staly se novými oběťmi.
„Podle všeho moje matka navrhla taneční lekce pro zábavu a předtím, než to věděla, byli zapsáni na nějakou taneční soutěž. A potom to zjistil tvůj otec a přihlásil sebe a tvojí mamku taky,“ řekl Bill a protočil očima. Někdy nerozuměl tomu, co se honí v hlavě jejich otců.
„Jsou směšní. Chudáci naše mámy. Přeju si, abychom mohli něco udělat a pomoct jim,“ řekl Tom a dojedl svůj poslední kousek pizzy. Dokázal sníst tři z osmi a Bill dojedl ten zbytek. Nechápal, jak to, že Bill už neváží 300 kilo potom, co všechno sní.
„Jo, já taky. Nebo si přeju, aby byla nějaká cesta, abychom jim to mohli vrátit. Trochu si s nimi pohrát.“
„Naposledy, když jsme to zkusili,“ zasmál se Tom, „to nedopadlo jako vtip.“
„Jo, to je pravda, ale nemůžeš říct, že potom, co jsme to udělali, ta jejich soutěživost na chvíli neustala.“
„To je pravda. Ale nemůžeme udělat něco takového znovu, nebo aspoň tady není nic, o čem bych věděl, co můžeme udělat.“ Tom se zamyslel, aby na něco přišel. Už spolu chodili a bydleli, takže už nebylo nic, o čem mohli vtipkovat, když přišlo na jejich vztah.
„Nové zprávy hlásí objev mužského těhotenství způsobené lékem na nespavost. Muž, který si přeje zůstat anonymní, dokázal dítě donosit až dokonce a porodil zdravého chlapce. Jsou naplánovány další testy, aby lékaři přesně určili příčinu.“
Tom pomalu otočil hlavu ke svému příteli a na tváři měl úšklebek.
„Ne, Tome! Ani o tom nepřemýšlej!“
„Bylo by to dokonalé. To by je totálně dostalo. Bylo by to komické.“ Řekl Tom a naklonil se ke svému příteli.
„Tome… tohle je trošku jiné, než předstírat,“ naznačoval Bill uvozovky rukama, „že jsme gayové. Tohle je o dost vážnější.“
„To máš pravdu, ale tohle by je víc pokořilo a donutilo je dát věci do perspektivy. Byla by to konečně pomsta. Nechceš jim to aspoň trochu vrátit, když náš poslední plán selhal?“
Bill o tom přemýšlel. Byla pravda, že byl trochu naštvaný, když jejich pomsta nevyšla, ale na druhou stranu nemohl být naštvaný, protože získal lásku svého života. Ale předstírat, že čekají dítě, a potom jim to vzít, bylo trošku drastičtější.
„Já pořád nevím, Tome… jedna věc byla říct rodičům, že jsme gayové, což se ukázalo být pravda, ale říct jim, že jsme nějak zplodili dítě…“
„Vím, máš pravdu.“ Tom si poraženě povzdechl, byl zklamaný, že jim unikne pomsta otcům, kteří dávali zabrat nejen jim, ale taky jejich matkám. Ale na druhou stranu by nikdy nedonutil Billa do něčeho, s čím by nebyl v pohodě. Miloval toho černovlasého muže tak moc, že by nedokázal udělat něco takového. „Jdu si dát sprchu.“
„Dobře.“ Bill dal Tomovi rychlou pusu předtím, než odešel z pokoje. Byl rád, že Tom netlačil na ten problém. Jasně, že se chtěl pomstít, ale nechtěl udělat něco, co může zničit jejich vztah. „Je to tak nejlepší,“ řekl Bill sám sobě a zvedl se z gauče, vypnul zprávy, které stále mluvily o mužském těhotenství. Rozhodl se, že taky potřebuje sprchu.
Bill se vrátil zpátky do jeho a Tomova bytu po dni, který by mohl popsat jako plný stresu. Probudil se nemocný a poté šel do práce do nemocnice, kde pracoval jako recepční (rozhodl se, že když si vezme rok volno, měl by pracovat co nejblíže medicíně, jak jen to bylo možné, do té doby, než se rozhodne, jestli to chce nebo ne), kde o práci přišel. Poté šel na schůzku s doktorem a poté jel autem domů, a než to skončilo, podařilo se mu vylít na sebe celé kafe. Bill měl chuť někoho uškrtit, ale než došel domů, jeho telefon zazvonil, měl blízko k tomu hodit ho proti zdi, než to vzít.
„Ahoj.“ Zvedl to, jeho hlas nebyl moc vlídný.
„Ahoj, synu. Tady tvůj otec.“ Řekl Gordon radostně na druhé straně telefonu. „Jak se má můj oblíbený chlapec?“
„Popravdě, tati, moc dobře ne.“ Bill byl na pokraji zhroucení a otcův veselý hlas ho jen rozčiloval.
„Aw, to je blbé.“ Bill protočil očima nad otcovou sympatií. „Ale mám nějaké novinky, které tě povzbudí.“
„Jo, a co je to?“ Bill se snažil, aby nevyletěl. Jen proto, že měl nejhorší den ze všech, neznamená, že si to musí vylít na svém otci, zvlášť když se ho pokusil povzbudit.
„No, zrovna jsem dělal nějakou zprávu pro děkana na Harvardu a možná jsem se zmínil, že se můj syn chystá být doktorem, a oba nás dva pozval na slavnost, kterou ta škola pořádá. Mohl bys poznat a okouzlit několik velice důležitých lidí a mohl bys být jednou nohou zařazen do programu na příští podzim.“
„Tati,“ začal Bill, ale byl přerušen.
„Vím, co řekneš, že tohle je tvůj rok volna, ale no tak, Bille. Byla by to pro tebe velká šance. Musel bys trávit čas bez Toma, ale přemýšlej, co to na konci může znamenat. Byl bys doktor. Můj syn doktorem. Jorg by nikdy nemohl říct něco takového.“
„Cože?“ vykřikl Bill. „To je všechno, co tě zajímá? Co by Jorg mohl říct?“
„Ne, Bille, samozřejmě, že ne…“ Gordon se snažil pokračovat.
„Promluvíme si později,“ vykřikl Bill znovu a položil telefon, nechtěl slyšet omluvy, které by jeho otec mohl říct. Vzpomínky na celý den prolítly Billovi hlavou, od ztráty zaměstnání k tomu, co mu řekl doktor, k poničenému nárazníku až k hovoru, který měl se svým otcem. Zakřičel a telefonem hodil o zeď, což způsobilo, že se jeho obrazovka rozletěla na kousky.
Stalo se to, když Tom vešel do dveří. Viděl telefon na zemi a podíval se na svého přítele, který seděl na sedačce. Jeho oči byly červené a zalité slzami.
„Bille, co se děje?“
„Pojďme to udělat.“
„Udělat co?“ Zeptal se Tom zmateně a rychle si sednul vedle svého přítele a objal ho.
„Pojďme si s nimi pohrát, pojďme jim říct, že čekáme dítě a sledovat je, jak nepříjemné to pro ně je.“
„Odkud tohle všechno přichází? Myslel jsem, že jsi proti tomu nápadu? Jsi v pořádku?“
„Jsem v pohodě, měl jsem stresový den, a potom jsem mluvil s otcem a všechno to jen zhoršil. Takže jsem se rozhodl, že neřeším, jak naštvaní budou, chci jim to vrátit.“
„Okej.“ Tom se díval na svého přítele, snažil se číst, co se děje s mladším mužem. Vypadal naštvaně, naštvaněji, než ho kdy viděl, a to Toma nutilo být znepokojený, ale rozhodl se, že nebude tlačit na pilu. Bill ho potřeboval. „Cokoliv chceš, zlato, cokoliv chceš.“
„Takže jak to uděláme?“ Zeptal se Bill další ráno, když se uklidnil. Řekl Tomovi, proč byl tak naštvaný, o své práci a konverzaci, kterou měl se svým otcem. Tom rozuměl, proč byl mladší muž naštvaný. To by dostalo každého, ale po uklidňující noci byl Bill rozhodnutý hodit vše za hlavu a jít rovnou do byznysu.
„No, budeme v New Yorku příští týden, abychom s nimi strávili volno, pár dní u nás a potom pár dní u vás, takže by bylo perfektní to zkusit.“ Vánoce se blížily a Tom byl rád, že mohl mít dva týdny volna, aby je strávili se svými rodinami.
„Dobrý nápad.“ Bill přikývl na souhlas. „A jak přesně to začneme? Řekneme to první našim matkám, nebo to řekneme rovnou otcům, anebo necháme nápovědy jako minule?“
„No…“ Tom se snažil přemýšlet o všech možnostech. Aby to nedopadlo jako jejich poslední plán, tentokrát to bylo komplikovanější, a namísto celého léta měli jen dva týdny. Nebude to lehké. „Vím, že to bude těžké lhát našim matkám, ale nevím, jak dobrý nápad by byl, abychom jim to řekli. Zaprvé by to neodsouhlasily a nemyslím si, že by to udržely jako tajemství. Možná bychom si mohli pohrát s otci bez toho, aby to naše matky zjistily.“
„Co tím myslíš?“ Bill se trochu zasmál Tomovu nadšení. Napadlo ho, jak je starší muž roztomilý, když je v jeho obličeji vidět, že něco plánuje.
„No, můžeme házet nápovědy jako minule, víš. Takže bychom mohli naše otce natahovat celé dva týdny. Hádali by a propadli by se hanbou, ale nápovědy bychom házeli jen před ně. Neudělali bychom nic, co by mohlo vzbudit podezření u našich matek. Hráli bychom si s nimi, ale ochránili naše matky od všeho toho dramatu. A na konci těch dvou týdnů bychom jim jen řekli pravdu, oddechli by si a naše matky by na to nikdy nepřišly.“
Bill přemýšlel nad plánem. Dalo by jim to to nejlepší z obou světů. Donutili by své otce se cítit nepohodlně a své matky by ušetřili toho dramatu.
„Dobře, to zní dobře. Co bude náš první krok?“
„No, nejdřív si musíš oprášit své herecké schopnosti.“
„Co, proč?“
„Protože budeš předstírat těhotenství,“ řekl Tom a usmíval se.
„Proč já musím být ten těhotný?“ zeptal se Bill, založil si ruce na hrudníku a nakrčil obočí.
„Chceme, aby to bylo důvěryhodné, Bille.“ Tom se zasmál nad svým přítelem, který špulil rty a hodil po něm polštář.
Tohle spiknutí bude těžší než ten první vtípek, ale sakra, chlape, bude to stát za to.
autor: HollyWoodFix
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
Tak to bude opět parádní a doufám že se to splní a Bill bude opravdu čekat miminko.
Toto vyzerá ešte zaujímavejšie. Nie že by som vyhľadávala poviedky s mužským tehotenstvom, ale v tomto prípade urobím výnimku. Bill súhlasil, že bude predstierať tehotenstvo, ale je tam aj zmienka o tom, že bol u lekára a ten mu povedal niečo, čo ho menadchlo. By ma zaujímalo, čo to bolo. Som zvedavá, ako dlho vydržím odolávať, kým sa vrhne na originál, xi! Ďakujem za preklad.