
„KURVA, VSTÁVEJ, ZMRDE!“
Zvuk Billova budíku přiměl Toma, aby vytáhl ruku z příjemně vyhřáté pokrývky, přesunul ji dozadu a strčil do svého přítele, který se jevil zcela bez života. Když se Bill konečně pohnul a nezřetelně zamumlal, vypnul budík a Tom se mohl vrátit zpátky do říše snů. Bill se ani nepokoušel být potichu, když se chystal na svůj den, věděl, že nemusí. Pokud se něco v posledních čtyřech letech naučil, bylo to, že Toma neprobudilo nic, dokud nebyl sám připravený vstát, a to se nestalo ani o minutu dříve, než zazvonil jeho budík, tedy o hodinu a půl později než Billův.
O devadesát minut později se Tom s ústy otevřenými v zívnutí došoural do koupelny. Začal se sprchovat, několik minut nechal ledovou vodu proudit na obličej, aby se probral, než posunul kohoutek doleva a pustil na sebe vodu tak horkou, jak jen dokázal vydržet. Rychle si umyl vlasy a tělo, ještě rychleji se usušil a vrátil se do ložnice, aby se oblékl. Zrovna si natahoval boxerky, když si všiml, že jeho telefon bliká.
Bill: Venku mrzne. Vzal jsem si tvoji hnědou bundu. Miluju tě.
Tom zíral na zprávu, pomalu si uvědomoval, co by se mohlo stát.
„Do prdele!“
Seběhl dolů chodbou do obýváku, hrůza mu přetáčela žaludek jako to špatné mexické jídlo, které si kdysi objednali. Odhazoval každý kabát i tašku z věšáku, jen aby zjistil, že jeho hnědá kožená bunda, Billova nejoblíbenější, je opravdu pryč.
„Kurva!“
Nervózně chodil obývákem kolem dokola, přemýšlel, jak by ho mohl dostat zpět, aniž by způsobil kolosální katastrofu.
Vyběhl zpátky do ložnice a popadl telefon položený na prádelníku.
Tom: Prosím, řekni mi, že jsi dneska v práci.
Georg se opřel o židli, nahlédl do vedlejší pracovny, kterou obýval přítel jeho nejlepšího kamaráda. Zmíněná bunda visela na opěradle Billovy židle.
Georg
: Jdu na to.Tom se zhluboka nadechl, pokoušel se uklidnit natolik, aby se mohl obléknout. Georg ten prstýnek najde, pak najde způsob, jak ho Tomovi předá dřív, než se Bill vrátí večer domů, a všechno bude v pohodě.
Georg
: Kdo je nejlepší kamarád na světě?***
Tom zrovna odbočil na Thompson Street a uviděl budovu, kde sídlila firma, ve které Bill a Georg pracovali ve svých překližkových kancelářích. Nová zpráva dorazila, právě když zastavil na červenou.
Georg
: Mise v ohrožení!Tomova hlava vystřelila vzhůru a on zamžoural do dálky. Se svou známou blonďatou kšticí stál Bill nepochybně hned vedle bočního vchodu do budovy. Georg stál vedle něj, podpaloval blonďákovi cigaretu a díval se Tomovým směrem, zatímco Bill vydechl obláček bílého kouře.
Georg
: Čistý vzduch.Tom najel autem na roh ulice a viděl Billa a jeho spolupracovníky, jak se vracejí dovnitř. Georg záměrně zůstával pozadu, skoro jako by chtěl vykouřit i filtr. Tom znovu odbočil doleva, zpomalil dostatečně na to, aby mohl Georg hodit malou černou krabičku skrz otevřené okénko, a pak se rychle rozjel ulicí pryč.
***
Bylo skoro šest a všechno bylo perfektní. Tomův šéf byl překvapivě v pohodě s tím, že přijel do práce pozdě i přes to, že v ten den z práce odjížděl dřív, dokonce mu popřál hodně štěstí, když odcházel. Salát byl hotový a odpočíval v ledničce, lasagne byly v troubě a Tom právě zapaloval poslední svíčku, když uslyšel Billovo auto na příjezdové cestě. Ztlumil světla, doufal, že jeho výzdoba není příliš divoká, a zaujal své místo, když se dveře otevřely.
Bill zalapal po dechu a oči se mu rozšířily, když uviděl, co všechno jeho přítel udělal. Podlaha v obývacím pokoji byla pokrytá kobercem z okvětních plátků růží a tenké svíčky byly rozmístěné snad na každé rovné ploše v místnosti. Uprostřed kruhu utvořeného ze svíček stál Tom s okouzlujícím úsměvem na tváři.
„Šťastné výročí, zlato.“
Bill nenacházel slova, tašku a klíče upustil na zem, když Tom poklekl na jedno koleno. Při pohledu na krabičku v Tomových rukách si dlaní zakryl ústa a v očích jej pálily slzy. Když Tom krabičku otevřel, slabě vypískl.
Zachichotal se, když jej Tom popadl do náruče a vtiskl polibek na jeho plyšové rty. Omotal ruce kolem Tomových zad, jak polibek prohloubil. Když se odtrhli, Tom se opřel čelem o Billovo.
betaread: J. :o)
Nádhera. Sladké a vtipné zároveň. Kam to dievča chodí na tie nápady! Je úžasné, ako dokáže v takom krátkom príbehu vypovedať tak veľa. Je to neskutočné. Ďakujem za preklad
Preco ja som mala zasnubny prsten pripevneny na ponornom mixeri, nerozumiem 🙂 ked to ide aj takto.
Krásná povídka moc dík za překlad.