autor: elvisfan
„Bille, neptal jsem se tě minulou noc proto, abys mi pomáhal s balením.“
„Mně to nevadí,“ Bill oblepil poslední krabici s knížkama a cédečkama, které dal Tom na stranu, a sedl si do indiánského sedu před Tomovu postel. „Myslím, že jsme hotoví.“
„Skoro.“ Tom pokračoval v prohledávání svých triček, která zabrala dvě poličky ve skříni.
„Takže znovu, jak že to bude?“
Tom se usmál a věděl, že už to Billovi předtím jednou vysvětloval. „Geo má v San Diegu bratrance, takže řídí se mnou. Zůstane na víkend u bratrance a v neděli přiletí zpátky.“
„Máte před sebou dlouhou jízdu.“
„Já vím, ale přerušíme ji, pravděpodobně se stavíme na jídlo nebo tak.“ Tom přemístil další várku triček do kufru a zapnul ho. „Okej, teď jsme hotový.“ Sedl si na postel a podíval se naposledy po pokoji.
„Nedívej se tak, Tome,“ vykřikl Bill a špičkou boty ho jemně praštil do stehna. „Není to tak, že se nikdy nevrátíš domů na prázdniny nebo cokoliv. Řekl jsi to sám, je to devadesát minut letadlem.“ Podíval se na Tomův profil a pokračoval. „Možná… bych někdy mohl přijet a vidět tě.“
„Proč bys letěl celou cestu…“
„Kvůli tobě.“ Bill se podíval Tomovi do očí a věděl, že není moc dobrý ve skrývání svých citů. „Pokud bys chtěl.“
„To je dlouhá cesta jen proto, aby sis užil, Bille,“ odpověděl Tom. Pohled, který se objevil na Billově tváři, mu dával vědět, kam tahle konverzace směřuje, a on se na ni netěšil.
„Možná… že už si nechci jen užívat.“
Tom se postavil a odešel ke dveřím. Opřel se o futra a ruce si dal do kapes.
„Věděl jsi, co tohle je, když jsi to začal, Bille,“ řekl přísně.
„Já vím.“ Billův hlas byl tichý, ale stále držel Tomův pohled. „Před dvěma měsíci to bylo něco, co jsem chtěl.“
„A teď?“
„Teď chci víc…“
„Já ne,“ odpověděl Tom stroze. „Byl to jen sex, dva kluci, kteří si užívali trochu zábavy. Nebylo to něco víc a myslel jsem, žes to pochopil.“
„Chápu. Vím, jak to všechno začalo a vím, že musíš odjet, ale možná… můžeme zůstat v kontaktu, vidět se, kdykoliv přijedeš domů.“
„Jako partneři.“
„Možná, ano…“
„Oba dva jsme řekli, že nehledáme přítele, Bille. Ty teď ano, ale já pořád ne, takže hádám, že já jsem ten špatný, že?“ Bill se podíval na podlahu a Tom se cítil špatně. Vydechl a klekl si před Billa. „Bille, nesnažím se být hajzl a omlouvám se, že jsi naštvaný, ale… chceme rozdílné věci a já jsem si jistý, že já to nezměním.“
Bill se podíval nahoru a zamrkal těch pár slz, které se mu vytvořily. Tom se musel podívat pryč. Bradu si chytl do ruky, a rukou se opřel o koleno, obočí se mu svraštilo, když přemýšlel.
„Bille, pokud jsem udělal, nebo řekl něco, co ti dalo pocit, že se něco mění…“
Bill zavrtěl hlavou, nebyl schopný zastavit slzy. „Ne, to já. Jen tě mám opravdu rád, Tome, a dovolil jsem sám sobě si myslet, že by to mohlo být něco víc…“
Tom slyšel vstupní dveře, jak se otevřely a zavřely, a Georga, jak volá jeho jméno.
„V pokoji, Geo!“ zakřičel.
Georg nakoukl do Tomova pokoje a všiml si Billovy přítomnosti a taky ne moc šťastné nálady.
„Ahoj, Bille.“ Usmál se.
„Ahoj, Georgu.“ Odpověděl Bill mávnutím a smutným úsměvem.
„Můžeš mi začít nakládat věci, Geo?“ Zeptal se ho Tom. „Potřebujeme minutu.“
„Jasná věc, chlape.“
Počkali, dokud Georg nevzal kufr a krabici a nenechal je znovu o samotě. Tom se postavil, chytl Billa za ruku, pomohl mu na nohy a pevně ho objal.
„Omlouvám se, Bille.“ Vydechl Tom do Billových vlasů, když ho držel. „Nevím, co ještě víc říct než jen to, že se omlouvám.“
„Hádám, že je to moje vlastní chyba.“ Bill pokrčil rameny v Tomově náruči, svíral zadní stranu jeho trička. „Dovolil jsem sám sobě se připoutat. Dostal jsem svoji lekci. Nevystřihnu tu věc kamarád s výhodama, protože bych skončil se zlomeným srdcem.“
„Bille, je ti šestnáct, nesnáším, že to řeknu, ale budeš mít ještě několikrát zlomené srdce, než najdeš pro sebe toho pravého.“ Tom se odtáhl a podíval se do Billových skleněných očí, na rozteklý makeup a červený nos. „A omlouvám se, že jsem ten první, kdo to udělal.“
„Jsi ke mně jen upřímný,“ popotáhl Bill. „Vždycky jsi byl. Až se z toho trochu dostanu, ocením to.“
Tom byl rozmrzelý. „Zabíjíš mě, Bille. Cítím se fakt blbě.“
„Nemusíš. Myslím to vážně.“ Bill se od Toma trochu vzdálil a opatrně si setřel slzy. „Nezastavíš to, jaké city chováš k ostatním. Nebo nechováš.“
Georg se vrátil, chvilku sledoval ty dva a raději vzal další Tomův kufr a krabici, a nechal je znovu o samotě.
„Můžu říct, že mi budeš chybět?“ zeptal se Bill. „Aspoň na chvíli?“
„Jasně.“ Tom se usmál a setřel Billovi slzu z tváře. „Víš, očekávám, že budeš hrát, až budu pryč.“
„Budu. Jsem v tom docela dobrý, ne?“
„Opravdu jsi, Bille.“
Bill se usmál a znovu ho objal.
„Tome?“ zeptal se tím nejsladším hlasem.
„Jo?“
„Políbíš mě na rozloučenou?“ Odtáhl se a usmál. „Chci říct, co to může způsobit?“
Tom po něm hodil ostrý pohled, ale přitáhl si ho zpátky a jemně spojil jejich rty dohromady, jejich jazyky se naposledy proplétaly. Usmál se, když slyšel Billovo zasténání.
„Co?“ Zeptal se mladší z nich, když se oddělili. „Jen tě rád líbám. Jsi v tom hodně dobrý.“
„Tak jako ty.“
Zvuk klaksonu byl slyšet ze vstupních dveří.
„A ty teď musíš jít.“ Řekl mu Bill smutně.
„Musím.“ Tom přikývl na souhlas a vzal si poslední dvě krabice. „Takže neodjíždím s tím, že mě nesnášíš, že ne?“
„Ne.“
„Dobře.“
Došli společně k Tomovu Jeepu, kde už za volantem čekal Georg. Tom položil krabici na zadní sedadlo a otočil se zpátky na Billa.
„Dobře dojeď,“ řekl mu. „Řekl bych ti, abyste nejezdili rychle, ale byla by to škoda dechu.“
„Jo, přesně tak.“
Bill ho znovu objal, ukradl si rychlý polibek, než se odtáhl.
„Sbohem, Tome.“
„Sbohem, Bille.“
Tom zavřel dveře, když naskočil do svého Jeepu a usadil se. Příjezdovou cestu opustili společně, Bill následoval Tomovo auto pár mil, dokud Jeep nenajel směrem k hranicím a Bill pokračoval domů. Zatroubil a zamával, usmál se, když mu Tom zamával zpátky a jejich cesty se rozdělily.
KONEC
autor: elvisfan
překlad: Danny
betaread: J. :o)
PS: čtyřdílné pokračování dám do stejné složky, i když se jmenuje jinak. 🙂 J. :o)
Že to takhle skončí jsem nevěřila ale povídka je moc pěkně napsaná.
Tak takyto konoec sa mi nepaci. Dufam ze v pokracovani sa to da do poriadku. Naozaj som si uzivala tuto poviedku 🙂
Achjo, doufala jsem ve šťastný konec. 🙁 U prvního dílu bylo psáno, že povídka má čtyřdílné pokračování, bude i to tady na blogu? 🙂
Poviedka celý čas dávala najavo, že to takto skončí, ale aj tak ma to mrzí. Tina chápem. Možno aj keby sa mu Bill skutočne páčil, plánoval nový život niekde inde a domov sa už reálne možno nikdy nevráti. Maximálne tak na prázdniny. Čaká ho nový život, noví ľudia, noví milenci… Či si budeme nahovárať. Má rád sex a s Billom by bol odkázaný buď ho podvádzať, alebo držať väčšinu času celibát. A to sa k nemu nehodí. A tak, hoci sa mi to nepáči, ten záver je logický. Našťastie však má poviedka pokračovanie a tak máme nádej, že ešte spolu budú. Starší, možno rozumnejší… A Tom hlavne stálejší a pripravený na trvalý vzťah. Ďakujem za preklad.