autor: Darkness069
Bylo zcela jasné, že to byl pro Billa strašný víkend, protože ani ve spánku nemohl zapomenout na to, co se v pátek večer stalo. Věděl, že ho to hodně ovlivňuje, ale nemohl si pomoct. Jako vždycky byl Georg milý a nezasloužil si být podváděný.
Když Bill v pondělí ráno dorazil do kanceláře, byl nervózní, jak jen mohl. První osobou, kterou potkal, byla Dunja, jíž pogratuloval, že se stala tetou. Co ho ale nejvíc zmátlo, bylo, že i když věděla, jak se choval tu noc, stále se k němu chovala stejně hezky. Jako by se nic nestalo. No… neřekla ani slovo, tak ani Bill ne.
Bál se konfrontace se svým šéfem. Notebook si držel blízko u těla, když vstupoval do kanceláře, kde strávil tolik času s panem Trümperem, ale zarazil se, když ho neviděl. To bylo neobvyklé. Ten muž vždycky dorazil brzy, ale jen nad tím pokrčil rameny, možná to bylo náhodné štěstí.
Když došel ke stolu, všiml si svého telefonu a peněženky, které celý víkend hledal. Přemýšlel, jak se sem ty věci dostaly. Ujistil se, že je uvnitř peněženky všechno a že telefon funguje; přinejmenším byl stále dostatečně nabitý.
Byl tak zaneprázdněný svým telefonem, že ani nezaregistroval zvuk kroků nebo zavření dveří.
„Měl bys být na své věci opatrnější a nenechávat je v mém autě.“ Slyšel Bill. „Máš štěstí, že jsem je našel a schoval u sebe v bezpečí.“
Bill zalapal po dechu, otočil se za hlasem, a aniž by stihl jakkoliv zareagovat, byl vtažen do divokého polibku. Jeho oči se do široka otevřely, jak byl zaskočený. Tomův jazyk se snažil dostat dovnitř, pohrával si s ním a vychutnával si ho. Tentokrát ale byli oba střízliví až moc. Až po té, co ho Tomovy rty zasáhly naléhavým způsobem, najednou zareagoval a odstrčil ho od sebe, co nejdál to šlo. Ruce měl na jeho hrudníku.
„Co si, ksakru, myslíte, že děláte?“ ohradil se Bill. Nemohl moc nahlas, aby ho Dunja neslyšela. Čím méně nápadní budou, tím lépe. Díval se v šoku a s nedůvěrou na svého šéfa. Nemohl věřit tomu, že ten muž k němu došel a udělal to.
„No, osobně si myslím, že si to zasloužím, protože jsem schoval tvoje věci a dal jsem ti je zpátky,“ odpověděl s nezájmem Tom. Nestaral se o reakci toho kluka. Ušklíbl se.
Bill si musel skousnout ret, když si připomněl, že tohle je špatné a nemůže to nechat zajít dál.
„Pane Trümpere, tohle je velice nevhodné. Mám přítele, kterého moc miluju, a vy jste můj šéf. Jsem si jistý, že vám nemusím říkat, že to, co děláte, je špatné.“ Bill se snažil znít naštvaně a sebevědomě, ale jeho hlas trochu selhával. Věděl, že jeho šéf je velmi mocný muž. Byl odhodlaný a zastrašující a sám znervózněl, když mu čelil. I po dvou týdnech, co tu strávil. Tom se ale vůbec nebál.
„Možná, ale taky jsem muž s potřebami a ty jsi jako stvořený k tomu je naplnit,“ pokrčil Tom rameny a udělal krok k černovlasému klukovi. Olízl si ret a díval se mu do očí. „Nechoď na mě s těma ‚já mám přítele‘ kravinama, protože v pátek v noci jsi mě líbal a vrtěl ses mi na klíně, jako bys chtěl, abych tě ošukal přímo tam, a ty to víš. Skoro jsi mě prosil, ale Dunja nás vyrušila.“ Řekl přímo k věci Tom. Trošku mu připomněl, co se stalo. Z toho, jak donutil Billa se červenat, věděl, že si to ten druhý kluk přesně pamatuje. Vzdálenost mezi nimi přestala existovat a on se ujistil, že nedá šanci tomu klukovi utéct.
„Dokáže s tebou Georg udělat to, co já, když tě líbám? Dokáže tě udělat tak, že si přeješ být tvrdě ošukán, tak jako já, když se tě dotýkám? Vsadím se, že není šťastný, nebo by nebyl, kdyby to věděl, protože jsem si jistý, že jsi mu o tom, co se mezi námi stalo, neřekl,“ pronesl Tom chraplavým a tichým hlasem předtím, než ho znovu políbil. Tentokrát tvrději a ujistil se, že nebude odstrčen, ale donutil Billa, aby mu líbání vracel. Cítil se pyšně, když se mu to podařilo. Dokonce se k němu dostal malý sten od toho nádherného kluka.
„Stop, tohle je špatné! Já s někým jsem a to se nezmění. Nejsem žádná děvka, která bude skákat z postele do postele a spát se svým šéfem. Někteří z nás mají dokonce sebeúctu. A jak, sakra, znáte Georga?“ Dostal ze sebe konečně naštvaně Bill, když se mu podařilo odtrhnut od toho dokonalého polibku. Ne, že by to přiznal.
„Jak si myslíš, že ses dostal v pátek domů, princezno? Nesl jsem tě do postele a v patách mi byl ten tvůj ukňouraný chlap a dělal zbytečné a stupidní drama.“ Odpověděl Tom a ignoroval totálně tu první část, kterou Bill řekl. „Vypadal jsi dokonale tu noc a i teď, když jsi trochu obyčejnější… pořád vypadáš dokonale. A kurva, chutnáš dobře.“
„Já… tohle musí přestat, pane. Jsem jen kluk, který je tu na pár měsíců na stáži, a pak odejdu. Jsem mladší než vy. Jsem někomu věrný. Musím si stěžovat a podat na vás žalobu za sexuální obtěžování nebo co?“ zkoušel se Bill znovu dostat pryč od Toma, dokud se mu to nepovedlo. Snažil se znít sebevědomě.
„To budeš mít celkem těžké, když tě každý viděl, jak jsi na mně seděl,“ ušklíbl se Tom a šel ke svému koženému křeslu. „Pokud bychom to dotáhli do extrému, mohl bych jednoduše kontaktovat tvého profesora a říct, že ses pokusil mě svést, abys měl ode mě dobré hodnocení.“ Řekl a zapnul si počítat. Neudělal by to, co řekl, ale trochu dramatického efektu může být.
„To byste neudělal. To nemůžete, to není pravda,“ odmítal Bill věřit tomu, co právě slyšel. Byl v šoku. Co se, kčertu, stalo s ‚upřímným právníkem‘?
„A taky není pravda to, Bille, že jsem tě do něčeho nutil. Všechno, co dělám, je to, že ti ukazuju, co ti můžu nabídnout a chci dostat kladnou odpověď. Možná jsi trochu v šoku, ale tvoje tělo mi říká vše, co potřebuji, o tom, co s tebou dělám,“ odpověděl Tom se zvednutým obočím. Samozřejmě byl chytrý, jinak by se nedostal tam, kde je teď.
„Ugh, nenávidím vás,“ zasténal Bill. Viděl, že je chycen v situaci, ze které není cesty ven. Nemohl popřít, že jeho tělu se líbilo to, co mu ten muž dělal, ale měl zásady a měl Georga, kterému má být věrný. Bill neměl uvíznout na téhle křižovatce. Byl jen student, který plnil svou stáž v právní firmě, aby se něco naučil, a mohl odmaturovat.
No, očividně se něco učil.
„Naučíš se mě milovat. Stejně jako miluješ to, co ti dělám,“ odpověděl Tom a ujistil se, že má poslední slovo, aby ukončil konverzaci. Otočil se ke svému počítači a začal pracovat. Stále byl právník, který měl klienta, jenž se domáhal spravedlnosti. Měl i jiné věci na práci, než sledovat studenta, který se rozčiloval a dráždil ho.
O téhle situaci už se po celý den nemluvilo. I když Tom občas sledoval Billa a častěji si všiml, že na něj Bill zírá. Arogantně se ušklíbl nad pohledem, kterým na něj Bill zíral. Donutil ho se podívat kamkoliv jiným směrem, než byl on. Kamkoliv, jen ne na Toma.
autor: Darkness069
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 31
Bill, radim ti dlho neodolavaj. 🙂 Tom je tak namysleny a sebavedomy ze mi je z neho az smiesno. Urcite bude Gerga boliet ten rozchod, aj ked si myslim ze Bill s Tomom to nebude mat v buducom vztahu lahke. Ach..tesim sa velmi na pokracovanie.
Tome to není moc pěkné vydírat Billa.