autor: Darkness069
Bill musel hodně přemýšlet, aby našel způsob, jak se dostat ke svému šéfovi, jak se stát tím nechtěným, když se z něj stane snadná kořist. Říká se tomu opačná psychologie, že? Věděl hodně o psychologii a jak být atraktivní pro ostatní muže. Navíc se naučil v mládí pár triků, které nutily Georga jít do kolen, aby udělal cokoliv. Vlastně všechny.
Byl rád, že má byt jen sám pro sebe. Z mrazáku si vytáhl zmrzlinu a začal o všem přemýšlet. Zastavil se před obrazem, který visel na stěně. Byli na něm on a Georg na jejich prvním výročí, oba se smáli a stáli blízko sebe. Uvažoval, jak daleko zajde, aby zachránil svůj vztah, a aby se vyhnul bolesti, kterou by to Georgovi mohlo přinést. Rozhodl se, že pro to udělá cokoliv.
Což ho vedlo ke změnám, které bude muset udělat počínaje zítřkem. Došel ke skříni a rozhodl se vzít na sebe úzké džíny, hodně úzké džíny. Vždycky se může vymluvit na to, že ty ostatní má v koši na prádlo, a bude to první krok k tomu, aby po něm jeho šéf ještě víc šílel. Košili si vybral klasickou černou. A kozačky. Jakákoliv další změna bude muset počkat, protože, když už mluvíme o prádle, musí ho dát vyprat, nebo by on a Georg museli chodit neustále nazí. Nebyl by to špatný nápad, až na ten svět venku.
Ještě stále dělal domácí práce, když Georg dorazil dřív než obvykle. „Oh, moje diva doopravdy pracuje jako Popelka? Uvažuju, jestli k tomu bude potom i tanec,“ řekl doufejme brzy budoucí doktor. Sundal si boty a přitáhl si svého přítele za pas pro polibek. Věděl, že Bill je vystresovaný. Georg stále nepřiměl Billa, aby mu řekl, co je špatně. To Georga frustrovalo, ale jediné, co mohl dělat, je dát Billovi vědět, jak moc ho miluje.
„Žádný tanec, ale mohl bys mě jednou za čas vzít ven, to by tě nezabilo.“ Vtipkoval Bill a znovu se chopil mopu. Chtěl dokončit obývák. Stačily dva kroky a Georg stál přímo před ním a z rukou mu bral uklízecí potřeby. Bill se na ně snažil dosáhnout, ale neúspěšně. Georg se ujistil, že vezme ty věci pryč z těch krásných rukou, na nichž chyběla manikúra, na niž si Bill tolik potrpěl, a připomněla mu, že Bill musí i nadále chodit každý den do kanceláře, kde je ten idiotský chlápek, co chce jeho přítele.
„Běž do sprchy a obleč se. Vezmu tě na večeři,“ navrhl Georg s úsměvem, který Billa vždycky donutil souhlasit. „Možná není vhodný večer na tanec, ale můžeme si zajít na pěknou večeři.“
„J-já už měl dneska oběd s Andym,“ omluvil se Bill, i když ten nápad, aby se nastrojil pro svého přítele, byl lákavý. Bylo to už dlouho, co spolu byli na rande.
„Ale to byl jen obyčejný oběd s kamarádem. Tohle je krásná, romantická večeře s tvým Geo. Nechceš se mnou jít ven?“ Našpulil Georg rty na svého přítele. Doufal, že bude vypadat přesvědčivě, takže Bill bude souhlasit. „Běž si dát sprchu a obleč se hezky, já to tady dodělám, hm? Slibuju, že to bude vypadat dobře a bude se to lesknout.“ Ukončil jejich malou konverzaci a strkal Billa směrem do ložnice.
Trvalo jim skoro hodinu, než vyrazili ven. Noc, kterou spolu strávili, nebyla nic jiného než perfektní. Připomínalo jim to první rande a Bill si připomněl, jak moc si užívá být s Georgem. Dalo mu to jistotu, co musí udělat. Ujistil se, že udělá cokoliv, aby ze sebe dostal Toma Trümpera. Nevšiml si Georgových obav. Noc zakončili příjemně za doprovodu intimního sténání v jemných přikrývkách jejich společné postele.
Bylo mrzuté, že Bill musel vstávat tak brzy, aby se připravil na další den v práci. Byl to první den mise ‚zničit Toma‘ a chtěl ten den vypadat dobře. Byl dlouho ve sprše, ujistil se, že pěkně voní. Nejhorší věc byla nasoukat se do těsných kalhot, které už dlouho nepoužíval. Teď si vzpomněl proč, byly hodně nepohodlné. Povzdechl si a učesal si vlasy. Musel je nechat dole, protože byly mokré, a on potřeboval, aby rychleji uschly, navíc to bylo jednodušší. A ještě k tomu se na konečkách zkroutí. Tenhle vzhled ještě na Toma nezkoušel. Podařilo se mu dostat k snídani do sebe nějaké tousty s banánem. Zamračil se, kdy si všiml ještě pár svých věcí v obýváku, a rozhodl se, že se dochystá cestou do práce.
„Dobré ráno, Bille,“ řekla Dunja zpoza svého stolu. Překvapeně se nadechla, když ho viděla; byl oblečený tak jednoduše, ale stále vypadal božsky. Měl oční linky a obojek kolem krku, který ji hodně překvapil. Nikdy ho takhle neviděla, ale rozhodně to uvítala, protože to na něm vypadalo dobře. „Vypadáš skvěle. Líbí se mi tvoje vlasy,“ okomentovala jeho vzhled a usmívala se na něj. „Oh. Pan Trümper ještě nedorazil.“ Dodala, když viděla, jak chytá za kliku.
„Oh. To je v pohodě, stejně mám práci. Děkuji. Jinak ta blůza na tobě vypadá dobře,“ oplatil jí Bill pochvalu, kterou mu dala. Byl čas začít pracovat. Ale nejdřív se musí zhluboka nadechnout.
Když Tom otevřel dveře do své kanceláře, byl překvapený, že nevidí černovlasého kluka. Bill by tam normálně už měl být a Dunja neříkala nic o tom, že by volal, že nepřijde. Tom zavřel dveře a všiml si malé černé tašky s laptopem a bůhví čím ještě, kterou nosil jen Bill. Zarazil se.
„Není moc profesionální chodit do práce pozdě, Tome.“ Ozval se Billův hlas místností a černá kožená židle se otočila od okna směrem ke dveřím, kde stál jeho šéf, totálně zmatený. Bill měl úšklebek na tváři a prsty spojil dohromady. Opřel se zády do židle a nohy dal na stůl, přičemž ukazoval své černo-stříbrné kovbojské boty. „Jsi nějak potichu, je všechno v pohodě?“ zeptal se a předstíral, že mu na tom záleží.
Tom musel párkrát zamrkat, aby se ujistil, že nesní. Mladý muž před ním a v jeho křesle, byl rozhodně někdo jiný než včera. Ta náhlá změna byla rozčilující, ale o nic méně zajímavá. Tom se rozešel ke svému stolu, opřel se o něj. „Dobré ráno, Kaulitzi. Vidím, že jsi udělal něco se svým vzhledem.“ Řekl a nadzvedl obočí. „Tohle je moje kancelář a já jsem tu šéf, takže přicházím, kdy já chci nebo potřebuju.“
„Pravda, ale necháváš čekat lidi a to není moc pěkné. Nechal jsi mě čekat,“ souhlasil Bill a rozhodl se opustit místo, kde byl. Zvedl se a rozešel se přímo ke svému šéfovi. Dotkl se ho. „Doufám, že jsi měl dobrý důvod mě tady nechat samotného,“ řekl chraplavě a odcházel. Věděl, že má při tom na sobě hnědé oči, které sledují každý jeho pohyb. Ujistil se, že ukáže zadek v těsných kalhotách, proto se sehnul pro svou tašku. S úšklebkem na tváři se na muže otočil. „Tak budeš na mně pracovat? Myslím tím pracovat se mnou? Na tom případu?“
„Přesuň svůj zadek sem, Kaulitzi,“ zasténal Tom. Skoro nemohl uvěřit situaci, ve které se ocitl. Jakmile se Bill dostal blíž, přitáhl si ho a ruce si položil na jeho zadek. „Nevím, co se s tebou přes noc stalo, ale líbí se mi to.“ Řekl hlubokým hlasem a prudce ho políbil. Sten jako odpověď od chlapce mu stačil, aby polibek ještě víc prohloubil.
Bill, na druhou stranu, byl víc překvapený tím, co se právě stalo. Jasně, že očekával, že se bude šéfovi víc líbit, ale nemyslel si, že to půjde tak dobře. A když byl vtažen do polibku, neměl na výběr, než mu odpovědět stejným způsobem. Cokoliv, aby mu ten muž uvěřil, že už nebude výzvou. Nebyl schopný ovládat zabručení, které ze sebe vydal, když se polibek prohloubil a jeho jazyk spolupracoval. Ruce si položil na jeho tělo, aby vypadal, že se zapojuje, ale někde hluboko v mysli věděl, že si ten polibek užívá. Chtěl to potlačit tím víc, čím delší ten polibek byl.
autor: Darkness069
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 30
Tak tohle Billovi asi moc nevyšlo.
Bill ma hlupe napady a Andreas ho este podporuje 🙂 hahaha. Toto nedopadne dobre…