autor: Darkness69
Na neštěstí pro Billa přišlo pondělní ráno dříve, než chtěl nebo očekával. Všechno bylo tak nespravedlivé. Byl odhodlaný všem dokázat, že se mýlí a že nechová city k Tomovi, že chce pouze Georga. Bill cítil uzel v krku a divný pocit v břiše, něco mu říkalo, že to nedopadne dobře. Nesnášel ten pocit a proklínal ho, když se oblékal v Andreasově šatně. Nasnídal se a autobusem odjel do Trümperovy budovy.
Kvůli svému plánu i duševnímu zdraví se snažil i v půjčeném oblečení vypadat dobře a ujistit se, že vypadá provokativně. Ukáže Tomovi, jak dobrý byl a jak moc je chtěný, a potom ho odkopne. Rozhodl se tak minulou noc. Věděl, že musí ukončit tu šílenou situaci, než se bude moct vrátit do svého vlastního bytu ke svému příteli. Potom už bude všechno v pořádku.
„Dobré ráno, Dunjo.“ Pozdravil slušně Bill. Musel začít předstírat, a to vyžadovalo více hraní toho sebevědomého kluka, který dostane svého šéfa, je nedosažitelný, smyslný, éterický a hodný chvály. Ale tohle všechno brzy skončí.
„Kaulitzi, dobré ráno.“ Řekl Tom, když se dveře do kanceláře otevřely. Jeho tón hlasu byl jiný, něco mezi pobavením, vážností a rádoby chtíčem. Ale bylo tam ještě něco jiného, něco ve vzduchu, co Bill nemohl zařadit. Bylo to matoucí.
„Dobrý den, pane Trümpere.“ Promluvil Bill jemně a díval se na toho muže, který měl obočí snad až ve vzduchu. Rozešel se ke kožené sedačce, kde dneska bude pracovat, bude to pohodlnější než u normálního stolu. Pokud to udělá správně, věděl, že to bude moct použít jako zbraň na Toma. Dnešní plán půjde trochu jinak a Bill uvažoval, jestli si nemá nejdřív promluvit s Andreasem.
Ne. Bill byl v tomhle chaosu kvůli němu.
Děkoval bohu, že si nechal v pátek počítač v práci, a zapnul jej. Nečekal, až naskočí, a rozešel se k Tomovi. Trochu se sehnul. „Na čem budu dnes pracovat? O čem je ten nový případ?“ Zeptal se a rukou hravě přejížděl po papírech. Mohl vidět, jak Tomovy oči sledují jeho prsty.
„Opatrovnictví. Dvě nezletilé děti, otec zemřel a jejich matka se přiznala, že je lesbička. Děti jsou staré čtyři a sedm let a zbytek rodiny si myslí, že pro ně není vhodná matka kvůli své sexualitě a tomu, že je sama. Chtějí si vzít děti k sobě. Najala nás, abychom to zastavili, samozřejmě,“ informoval ho Tom a podal mu kopii dokumentu, aniž se na něj podíval. Pročítal i pozorně papíry, byl to první případ na toto téma, a zatímco ostatní právníci to viděli jako problém, on to viděl jako výzvu.
A Tom miloval dobré výzvy.
Na moment se Bill zasekl a nemohl uvěřit, že se na něj ten muž ani nepodíval. Nenutil ho do polibku, ani s tím, jak byl Bill oblečený nebo jak jezdil prsty po stole. Nebylo to normální a Bill uvažoval, co Tom plánuje. Nepokoušel své štěstí. Vzal si složku a šel zpátky na své místo, aby si papíry přečetl. Začalo ho hned zajímat, o čem to bude, když o případu slyšel. Navíc on sám byl gay a mohl by se dostat do téhle pozice, protože jednoho dne bude chtít rodinu. Byl to případ, který pomůže jemu i jiným v téhle situaci.
Po pár hodinách byl Bill frustrovaný. I když ho to zajímalo, nemohl se soustředit na papíry v ruce. Nemohl si pomoct, ale uvažoval, proč mu Tom nevěnuje pozornost. Nechtěl žádné polibky, doteky… jen práci. Samozřejmě by měl být vděčný, že má nějaké soukromí, ale náhlá změna v chování mu motala hlavu. Co Tom chtěl? Zmást Billa?
Po dalších patnácti minutách se Bill protáhl na gauči a vydal ze sebe zvuk, který zněl jako sten. V zádech mu prokřupalo několik kostí. Jeho tričko – no vlastně Andreasovo – se vyhrnulo nahoru a odhalovalo bílou kůži a tetování na boku. Zvědavě se podíval na svého šéfa, ale neobdržel žádnou reakci. Ani malý pohled jeho směrem.
Billa to frustrovalo a nebyl schopný vysvětlit proč. Není to něco, co chtěl? Aby ho ten muž ignoroval a on mohl mít zpátky svůj normální vztah? Vypadalo to tak, ale stále měl pocit, který ho zneklidňoval. Nedávalo to žádný smysl.
Bill se ujistil, že si uložil všechnu práci a povzdychl si. Byl čas na oběd. Měl hodinu a v duchu doufal, že se k němu Dunja na oběd připojí. Georg byl v nemocnici a Andreas v práci. A on nebyl fanouškem trávení volného času v kanceláři. „Pane Trümpere, půjdu se najíst. Budu včas zpátky.“ Oznámil a vypnul počítač. Sehnul se pro tašku.
„Uh-hm.“ Byla jediná odpověď, kterou Bill dostal, žádná normální slova ani komentář. Sakra, ani jeden pohled jeho směrem. Stále uvažoval a rozhodl se pro poslední věc. Rozešel se ke dveřím a kroutil boky, aby dobře ukázal svůj zadek. Podíval se svůdně přes rameno a skoro zakřičel. Tom se stále soustředil na papíry a na něj se ani nepodíval.
Jakmile se dveře zavřely, Tom ze sebe vydal hlasitý výkřik. „Kurva, konečně.“ Řekl do vzduchu a opřel se o židli. Stále byl nasraný z toho, co se stalo mezi ním a stážistou v hotelu, ale stále ho chtěl. Zasraně moc. Ignorovat mladšího muže bylo těžší, než si Tom myslel, ale věděl, že za to bude odměněn. Navíc Bill nebyl jediný, kdo mohl hrát ‚nechci tě‘ hru. A teď byl konečně sám a zaslouží si nějakou odměnu za svou tvrdou práci.
Jakmile Bill vstoupil znovu do kanceláře a mumlal si něco o rychlém jídle, zarazil se. Přímo před ním byl jeho šéf v pohodlnější pozici, než bylo dovoleno, a honil si ho. Byl to hypnotizující pohled a na jeho tváři byly známky uspokojení. A pak si Bill uvědomil, co sténá. Jeho jméno. Jeho steny ho nažhavily, ale taky rychle naštvaly. Jak často ten muž dělal takové věci, a přitom sténal jeho jméno?
„Ty jsi opravdu nadržené prase, že?“ vyštěkl Bill a zavřel za sebou dveře. Nechtěl, aby kdokoliv slyšel, že to bylo jeho jméno, co Tom sténal. Bill nebyl připravený na pronikavý pohled, který dostal jako odpověď. Několik emocí se odráželo v těch tmavohnědých očích.
„Proč se staráš? Pokud se mi s tím nechystáš pomoct, tak se otoč, vypadni a vrať se později.“ Vykřikl Tom a ruka se mu stále pohybovala po jeho erekci. Zasténal rozkoší. Na to, že po mladším chlapci toužil, s ním mluvil celkem drsným způsobem.
„Proč se starám? Děláš si, kurva, srandu? Sedíš tady, honíš si ho jak nějaký zasraný puberťák, sténáš MOJE jméno a ty se mi opovažuješ říct, že to není moje věc?“ Bill byl nepříčetný. Neměl ani ponětí, co se do prdele právě stalo. Nohy měl přilepené k podlaze. Tom se zvedl ze své židle, jednou rukou si držel kalhoty a rozešel se na místo, kde stál Bill. Billovy oči se rozšířily, když k němu šel a jasně mohl vidět tvrdou a lesknoucí se erekci.
„Ty jsi ten, kdo mi tohle udělal. Buď mi pomůžeš se toho zbavit, nebo, kurva, vypadni z téhle kanceláře a nevracej se, dokud nebudu hotový. Ani jedno mě nezastaví jen proto, že ty kňouráš.“ Řekl Tom tvrdě a došel ke svému stážistovi. Přitiskl ho na dřevěné dveře. „Ty mě zatraceně provokuješ. Proč nejsi hodný kluk a nepřijmeš následky svých činů?“ Naléhal na něj Tom a svou erekci tlačil proti Billovu tělu. Zasyčel, když ucítil ten pocit.
Bill otevřel šokovaně oči. Nepředstavoval si, že se tohle stane, a on musí najít cestu, jak se odsud dostat. Rychle. Jen musel přijít na to jak. „C-co děláš? Pusť mě.“ Stěžoval si naštvaně. Snažil se dostat z pasti, ve které byl uvězněn. Měl veškeré šance na to odejít, ale udělal přesný opak. Než mohl cokoliv říct, byl chycen ve vášnivém a neočekávaném polibku. Na chvilku zapomněl na celý svět a všechno bylo dokonalé, jen oni dva líbající se, dokud to vše okolo nich nezmizelo. Chlapské sténání zaplnilo místnosti a oni bojovali o dominanci.
Dokud se nemuseli odtrhnout, aby se nadechli.
„Snažíš se hrát na nedosažitelného, zlato, ale já vidím tvou pravou tvář. O páteční noci ses vzdal toho, co opravdu chceš, a ty víš, že se ti to líbilo stejně jako mně. Proč to prostě nepřiznáš? Přestaň s tím divadýlkem, můj malý, divoký Bille.“ Mluvil Tom a nepouštěl Billova zápěstí. Zaútočil na jeho dlouhý krk polibky, jemně ho okusoval. „Tak zatraceně moc tě chci.“
Na malý moment Bill natočil hlavu, aby mohl Tom pokračovat v práci na jeho krku. Měl ho odstrčit, ale odmítl to. „No, můžeš… ugh… můžeš na to zapomenout, protože s tebou nic dělat nebudu. To, co se stalo v pátek, byla chyba a já…“ Billova slova byla zastavena, když jej Tom kousl do krku. „Nemůžu dovolit, aby se to stalo. Využil jsi mě.“ Zkoušel a snažil se muže od sebe odstrčit. Co neočekával, bylo, že se Tom zasměje. Slyšel jeho smích, zatímco ho tlačil do dveří.
„Já že jsem tě využil? Myslíš to vážně? Strávil jsi celou noc tím, žes mě sváděl v klubu a souhlasil s tím, že se mnou půjdeš na hotel, a že mě vykouříš, tak jako jsem to udělal já tobě. A jakmile jsem se otočil, tak jsi utekl. Pokud má někdo právo být naštvaný, jsem to já. Nechal jsi mě tam se vším, co jsem pro tebe připravil, sakra. Nikdo mě nenechá samotného, slyšíš mě? Budeš můj, i kdyby to měla být ta poslední věc, co udělám. To ti slibuju.“ Tomův hlas zněl na začátku potěšeně, ale ke konci se měnil na vážný a dominantní. Všichni věděli, že Tom Trümper dodrží své slovo.
„Pak já tě… udám za sexuální obtěžování,“ vyhrožoval Bill a snažil se nevypadat příliš vystrašeně, i když se uvnitř klepal. Děsilo ho, že Tom má pod kontrolou sebe a všechno kolo, jako by byl někdo lepší a víc než ostatní. Jeho slova se pořádně neregistrovala v Billových myšlenkách, i když mu vyhrožoval zpětně.
„Neudělal bys to,“ řekl Tom hrdě, byl si tak jistý a na tváři měl úšklebek, který vypadal, jako že se Billovi směje. „Oba víme, jak moc mě chceš, jak moc tvoje tělo žádá o to uspokojení, které ti můžu dát. Každý viděl, jak svolný jsi se mnou byl, každičkým způsobem.“ Ty dokonalé rty, které Bill znal, a věděl, že ve volném čase mají v sobě piercing. Znovu ho zasypával polibky na krku. „Můžu ti dát to, co tvé tělo chce, cokoliv chceš nebo žádáš.“
„Není nic, co mi můžeš dát, nic od tebe nechci! Jsi bezcitný člověk, který používá lidi jen jako sexuální objekt, a já nebudu další, kdo na tom seznamu skončí,“ odmítl Bill. Připomínal si pořád dokola a dokola, jakou pověst Tom má a jaký vztah má on s Georgem. Bylo to těžké, když ty dokonalé rty na něm pracovaly a Tomova erekce se proti němu tlačila. Mohl cítit svou vlastní.
„Opravdu? Pak všechno moje úsilí, co jsem pro tebe udělal, zatímco jsi mi říkal Tomi, bylo v tvých očích bezcenné?“ zeptal se Tom a pustil Billův krk, aby se mu podíval do očí. Chtěl od něj upřímnou odpověď. V jeho hlase už nebylo pobavení.
„Co? Tvoje nekonečné zásoby lubrikantu a kondomů? A alkohol k tomu, abych mohl být hodně ožralý, a nic neodmítal?“ odpověděl Bill sarkasticky. Upřímně neměl ani ponětí, o čem Tom mluvil, a nebyl si jistý, jestli chce znát odpověď.
Tom zasténal a Billa pustil. Ten zatracený kluk ho donutí to říct? Tom ho nenáviděl, ale měl ho i rád. „Myslím tím tu zasranou koupel, láhev šampaňského, pro krista!“ Řekl a už těžce oddychoval. Nesnášel přiznání věcí, které dělal, a které nevyšly. „Vím, že jsi takový, tak jsem zkusil být romantický. Poprvé v životě jsem udělal něco takového a tys utekl jako zbabělec.“
V kanceláři nastalo ticho.
„C-Co?“ zeptal se Bill nevěřícně. Ne, to co Tom řekl, nemohla být pravda, že ne? Musí to být lež, jen aby se mu mohl dostat rychleji do kalhot. Nebyla šance, aby ze všech lidí zrovna Tom Trümper pro něj udělal něco takového.
„Vypadni odsud, pokud nejsi schopný přijmout pravdu a smířit se s tím, co ti nabízím.“ Řekl Tom a otočil se k chlapci zády. Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Nebylo velkým překvapením, když slyšel, jak se dveře otevřely a znovu zavřely. Najednou byl Tom znovu sám. Jeho erekce byla pryč a cítil se hrozně. Jeho vystrašený vnitřní hlas opakoval dvě zahanbená slova v jeho hlavě.
‚Omlouvám se‘
Praštil do zdi, věděl, že prohrál další boj.
Ale válka zdaleka nebyla u konce.
autor: Darkness069
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 30
Ach Tom, ty hlupak. Ako toto das do poriadku?!?
Tom to pěkně zvoral ale Bill to ustál.