Overnight Sensation 4.

Jakou nejšílenější věc jsi kdy udělal?“

Bill se na Toma podíval s dokonale zvednutým obočím v překvapení. Na tváři se mu objevil samolibý úsměv a díval se na Toma s pobavením, protáhl si nohy a nechal je viset přes okraj postele.

„Ty chceš vědět, jakou nejšílenější věc jsem kdy udělal? Opravdu?“

„Jasně,“ řekl Tom s pokrčením ramen. Byli na svých palandách, opět na cestě, dokud nedorazí do dalšího města, a Tom už se nemohl dočkat – zůstanou tam na dva dny, což znamenalo, že Tom mohl strávit nějaký čas návštěvou města a pořizováním fotek.

„Kdybych ti to řekl, musel bych tě potom zabít,“ ušklíbnul se Bill.

„No tak,“ protestoval Tom, popadl polštář a mrštil s ním po Billovi, který rychle otočil hlavu a ráně se vyhnul.

„Ale můžu ti říct druhou nejšílenější věc,“ řekl Bill, zvedl polštář a přitiskl si ho k hrudi.

„Ven s tím,“ naléhal Tom, a v tom okamžiku jej do tváře udeřil polštář. „Ne doslova,“ zasténal a masíroval si špičku nosu.

Bill se rozesmál a dopadl na matraci, nohy mu stále visely přes okraj.

„Přišel jsem o své panictví v patnácti, napůl opilý, s holkou, o které ani nevím, jak se jmenovala,“ přiznal s hlubokým povzdechem.

Tom zůstal zticha, v krku se mu vytvořil knedlík a oči měl přilepené k Billovým zavřeným víčkům. Polkl a olíznul si rty, snažil se něco říct, ale uvědomil si, že opravdu není nic, co by k tomu mohl říct. Přesunul si polštář pod hlavu a pohled měl stále zaměřený na Billa.

„Překvapený?“ Zeptal se Bill šeptem. Otevřel oči a ukázal tak Tomovi pohled s náznakem pobavení.

„Asi jo,“ přiznal Tom.

Bill pokrčil rameny. „Byl jsem mladý a čerstvě slavný, sláva mě nakopala do zadku.“

Tom pomalu přikývl a kousal se do rtu. Nebylo to opravdu něco, co by od Billa čekal; z toho, co si Tom pamatoval, se Bill vždy zmiňoval, že mu jednonoční známosti připadají nechutné, a že čeká na někoho speciálního. Možná, že tohle bylo to, co tím Bill myslel, když řekl, že potřebuje někoho, kdo by jej udržel nohama na zemi, kdo by jej kontroloval.

„A jakou nejšílenější věc jsi kdy udělal ty?“ Zeptal se Bill pak a přerušil tak Tomovu dráhu myšlenek.

Tom se kousl do vnitřku tváře a uvažoval, jestli by opravdu mohl odhalit své tajemství, něco, co nevěděla dokonce ani jeho matka, ale Bill mu pověděl opravdu velkou věc, a tak Tom mohl udělat to samé.

„Míval jsem opravdu dlouhé, blond dredy,“ řekl, všiml si zájmu v Billových očích. „Opravdové, ne falešné, jako jsou ty tvoje,“ poukázal Tom se smíchem. „Jednou mě moje holka požádala, abych si je ustřihl a…“ zastavil se uprostřed věty a zasmál se nad tou vzpomínkou, „já jsem je ustřihl.“

„Jak dlouho jsi je měl?“ Zeptal se Bill zvědavě, zapřel se loktem o matraci a rukou si podepřel hlavu.

„Deset let, skoro,“ odpověděl Tom, poškrábal se na čele a doufal, že už se Bill nebude dál vyptávat.

„Proč tě o to tvoje holka požádala?“

Tom zasténal, tady to bylo, ta otázka, na kterou nechtěl odpovědět.

„Je to tvoje fanynka,“ přiznal Tom ostýchavě. „Myslela si, že když si vlasy ostříhám a nabarvím, budu vypadat víc jako ty.“

„Děláš si ze mě srandu?“ Zaječel Bill nevěřícně. „Tvoje přítelkyně je moje fanynka?“

„Ex-přítelkyně,“ řekl Tom a ukázal přitom na Billa prstem. Z nějakého neznámého důvodu Tom chtěl, aby Bill věděl, že je single. „Rozešli jsme se, protože se Trina rozhodla strávit léto tím, že tě bude následovat po celém turné…“

„Počkej vteřinku,“ přerušil ho Bill opět a vyskočil do sedu. „Tvoje ex-přítelkyně je moje fanynka, požádala tě, aby sis ostříhal dredy a obarvil si vlasy, abys vypadal víc jako já, a po tom všem tě stejně odkopla, aby mohla vyjet na moje turné?“

Tom pomalu přikývl.

„A po všech těch sračkách,“ Bill na něj zamrkal, „jsi souhlasil jet se svou mámou na turné a setkat se se mnou?“ Zamračil se. „Neplánuješ mě zabít ve spánku, že ne?“ Zeptal se nejistě.

Tom vybuchnul smíchy a otočil se na bok. „Ne, nezabiju tě. Nechci jít do vězení,“ řekl. „Hádám, že jsem byl pitomý a myslel jsem si, že jsem zamilovaný.“

„Nebyls?“

Tom zavrtěl hlavou. Bylo to něco, co si uvědomil před několika dny. Myslel si, že byl do Triny zamilovaný, ale nijak mu nechyběla a po několika dnech na cestě už ani necítil žádné zlomené srdce.

„To je dobře, takže se nemusím cítit špatně, když řeknu, že je to mrcha,“ prohlásil Bill, překřížil si paže na hrudi a podíval se na Toma vážným výrazem.

Tom se ušklíbl a přetočil se pod tenkou přikrývkou na své posteli.

„Dobrou noc, Bille,“ řekl jednoduše, zhasl lampu nad svou hlavou a zavřel oči.

Přes zavřená víčka mohl vidět, jak Bill také zhasnul svou lampu a slyšel šustění přikrývky.

„Tome?“

„Ano, Bille?“

„Děkuju ti.“

Tom otevřel oči a zamrkal do tmy. „Za co?“

Slyšel, jak se Bill zhluboka nadechl a brzy následovalo tiché zašeptání.

„Za to, že ses vzdal svých dredů, a i přesto ses rozhodl být můj kamarád.“

***

Tom se zkontroloval v zrcadle, upravil si šátek na čele a ujistil se, že má uzel na temeni pevně zavázaný. Zrovna si do kapsy zasunul peněženku a telefon, když uslyšel zaklepání na dveře.

„Už jdu,“ zavolal a s nakrčeným obočím přemýšlel, kdo by to mohl být. Několika rychlými kroky došel ke dveřím, otevřel je a při pohledu před sebe šokovaně zamrzl.

„Bille?“ Zeptal se nevěřícně, jak se díval na mladíka před sebou. „Tvoje dredy?“

Bill se na něj zazubil a vesele zavrtěl hlavou, vlasy mu vály jen těsně nad rameny.

„Ustřihl jsem je,“ řekl jednoduše, stále s úsměvem na rtech.

„Ale proč?“ Zeptal se Tom přímočaře, nechal Billa vejít dovnitř a zavřel za ním dveře.

Bill pokrčil rameny a posadil se na postel. „Už se mi nelíbily,“ prohlásil. „Ty se chystáš ven?“ Zeptal se, když se rozhlédl po pokoji.

„Jo, jdu na večer ven, slyšel jsem, že tady je někde pouť nebo něco takového,“ vysvětloval Tom a zkontroloval čas na svém telefonu.

„Aha,“ řekl Bill, a Tom si všiml, jak mu úsměv povadl. „Tak hádám, že půjdu,“ zamumlal, vstal a vyšel zpátky ze dveří na chodbu.

Tom rychle popadl klíče od pokoje a doběhl za ním. „Můžeš jít se mnou, jestli chceš,“ nabídl. Bill se zastavil u vlastních dveří s rukou na klice.

„Díky,“ řekl s malým úsměvem. „Ale musel bych s sebou vzít bodyguardy, a to by ti nejspíš celý večer zničilo,“ řekl Bill a sklopil hlavu. „Uvidíme se zítra, bav se!“ Dodal, než dveře otevřel a zmizel za nimi s posledním mávnutím Tomovým směrem.

Tom zíral na zavřené dveře a hlavou mu běžely myšlenky, o kterých věděl, že by na ně myslet neměl.

Věděl, že mají dva dny volno z nějakého důvodu, aby Bill mohl relaxovat a trochu svou mysl od celého turné odpoutat. Ale jak mohl Bill relaxovat, když byl uvězněný v hotelovém pokoji? Nebo když musel chodit po městě obklopený bodyguardy?

Tom přistoupil ke dveřím a zvedl ruku sevřenou v pěst, kterou se o dveře opřel.

Dokonce přísně tajili i jméno hotelu, ve kterém zůstávali – tourbusy nechali na parkovišti u haly a k hotelu přijeli půjčenými auty, takže tam na ně ani nečekali žádní fanoušci.

Tom dvakrát zaklepal a čekal, až Bill otevře.

„Tome?“ Zeptal se Bill zmateně, nově zastřižené vlasy měl svázané v malém culíku.

Tom se zhluboka nadechl, kousnutím do jazyka se přiměl, aby necouvnul.

„Jak jsi dobrý v tom jít ven inkognito?“

***

„Tohle je tak dobré!“ Zasténal Bill s pusou plnou pizzy. Tom se ušklíbl, než se rozhlédl, pomalu na něj útočila paranoia. Jasně, Billovi se podařil skvělý maskovací outfit, vlasy měl stáhnuté dozadu až na malý pramínek před pravým okem zakrývající jeho piercing. Na sebe si natáhl ty nejširší džíny, které měl, a lehkou mikinu s dlouhým rukávem a kapucí, kterou si přetáhl přes hlavu. Také se zbavil veškerého make-upu. Zatím si jej jako Billa Kaulitze nikdo nevšiml, ale jedna Tomova část se stále bála, že ho někdo pozná.

Náhle mu ten nápad vyplížit se zadním východem nepřišel tak chytrý.

„Opravdu?“ Zeptal se, otočil se zpátky k Billovi a zakousl se do vlastního trojúhelníčku. „Myslím, že ta, kterou jsme měli minulý týden, byla lepší,“ prohlásil a pomalu přitom žvýkal.

Bill zavrtěl hlavou, než naráz vypil půlku piva z plastového kelímku. „Nejde jen o tohle,“ vysvětlil rychle a z úst mu přitom uniklo hlasité říhnutí. „Sakra,“ vyhrkl Bill a dlaní si zakryl pusu. „Promiň,“ omlouval se, přitom se rozesmál.

„To je v pohodě,“ smál se Tom.

„Každopádně,“ pokračoval Bill. „Mluvil jsem o celé té atmosféře,“ řekl vzrušeně a rukama přitom máchal kolem sebe. „Už si asi ani nepamatuju, kdy naposledy jsem se mohl procházet po městě a jen tak si dát pivo, aniž by mě přitom někdo okukoval,“ vyjekl vysokým hlasem, než zabořil hlavu mezi ramena, když si uvědomil, že přitahuje pozornost. „Kam půjdeme teď?“ Zeptal se s poskočením, než dopil zbytek piva.

Tom rychle dožvýkal poslední kousek pizzy. „Můžeme jít dolů tou ulicí, míří tam hodně lidí,“ mlaskl rty a vyprázdnil svůj vlastní kelímek.

Bill se rozzářil a nadšeně se kousl do rtu.

Tom vyhodil oba kelímky do nedalekého koše. Pak otočil hlavu, aby se ujistil, že zpěvák kráčí hned za ním, než se oba připojili k davu na ulici.

„Panebože,“ řekl Bill po chvíli a sevřel Tomovu paži. „Můžeme tam jít, prosím?“ Zeptal se prosebně.

„Na autíčka?“ Zeptal se Tom a podíval se na atrakci obklopenou skupinkou mladých lidí.

„Ano!“ Odpověděl Bill s úsměvem a bez otálení spěchal k pokladně a koupil několik jízd.

„Tak pojď,“ pobízel Toma, dal mu polovinu žetonků a přistrčil jej k atrakci, kde čekali na další kolo. Brzy se ozval hlasitý alarm, autíčka se zastavila a lidé je opouštěli, několik z nich zůstalo uvnitř a čekali na další jízdu.

Bill s Tomem vstoupili na plochu a každý z nich si vybral jedno autíčko. Tom se znovu rozhlédl – nebylo tam tak plno, některá autíčka zůstávala zaparkovaná na kraji, ale i tak tam byla kolem spousta lidí. Tom si všiml, že většina z nich jsou mladé dívky pozorující kluky řídící autíčka. Ušklíbl se na Billa, poslal mu pohled plný výzvy, a jakmile se opět ozval alarm, Tom šlápl na pedál a udělal prudkou otočku. Rozhlédl se po ploše, většina autíček do sebe uprostřed vzájemně narážela, a koutkem oka spatřil Billův rozesmátý výraz, jak se snaží uvolnit z hromady autíček jedoucích po jeho boku. Tom se znovu ušklíbl a otočil se stejným směrem, a když ho Bill uviděl, zazubili se na sebe a připravovali se na kolizi.

Náraz to byl silný, pro Billa ještě víc, protože do něj ze strany narazilo další auto. Bill se rozesmál ještě víc a podíval se na Toma, který se na něj zubil, když v tom Tomovu pozornost zachytil nedaleký výkřik. Podíval se na křičící skupinku tří dívek a po zádech mu přejel mráz – během toho nárazu Billovi spadla kapuce a odhalila tak jeho krytí.

„Do prdele,“ vykřikl Tom, viděl Billův vyděšený výraz, když na něj jedna z dívek začala ukazovat prstem, a zároveň něco hledala v kabelce, nejspíš svůj mobil. „Bille, vypadni!“ Zařval a sám už vystupoval z autíčka. Čekal, než Bill vyklopýtal ze svého vozidla, než jej popadl za paži a rozběhl se pryč, za nimi byl slyšet křik.

„Kam to jdeme?“ Lapal za ním po dechu Bill.

„Já nevím,“ vyhrkl Tom a rukou, kterou nesvíral Billovu paži, si přidržoval kalhoty.

„Tudy,“ vykřikl Bill a zatáhl Toma do boční uličky.

Tom běžel slepě za ním a otočil se, aby se podíval, jak daleko za nimi jsou ony dívky. Zpomalili a Bill Toma postrčil ke klubu se zářivým neonovým nápisem.

„Ještě, že nenosíme podpatky,“ pronesl Tom, zatímco následoval Billa dovnitř a jeho uši zasáhla rytmická hudba. „Kde to jsme?“ Zeptal se hlasitě a zmateně se na Billa podíval.

„Myslím, že je to nějaký taneční klub nebo tak něco,“ zakřičel Bill nazpět, jak se rozhlížel a zkoumal lidi tančící kolem nich – většina z nich měla na sobě kožené nebo leopardí oblečení. „Pojďme tam,“ kývl hlavou k baru v rohu a Tom ho obezřetně následoval.

„Myslím, že po tomhle potřebuju něco silného,“ vzdychl Tom, když se opřeli o barový pult.

„Vezmi to dvakrát,“ podotkl Bill a rozhlížel se, jestli je dívky nenásledovaly dovnitř.

Tom zavolal na barmana a objednal dva panáky, peníze už měl připravené v ruce.

Jakmile stály skleničky před nimi, přiťukli si a hodili je do sebe na ex.

Tom zavřel oči, jak jej tekutina pálila v hrdle, a bojoval proti nutkání rozkašlat se.

„Kurva,“ zaklel místo toho, když kousek od vstupu zahlédl ty samé fanynky. Znovu popadl Billa za paži, odtáhl jej od baru a prorážel jim cestu tančícím davem.

Zastavili se v protějším rohu, ukrytí za tančícími lidmi. Tom stál zády u zdi a Bill stál jen pár centimetrů před ním, hlavu měl sklopenou.

„Omlouvám se,“ řekl. „Věděl jsem, že se to stane, měl jsem zůstat…“

„Bille,“ přerušil ho Tom. „Byl to můj nápad, já jsem ten, kdo za to může,“ připustil. „Teď pojďme jen zkusit najít cestu ven tak, aby si nás tvoje fanynky nevšimly.“

Bill se na něj podíval, spodní ret měl sevřený mezi zuby. „Co dělají?“ Zeptal se až příliš vyděšený, aby se ohlédl sám.

Tom si prohlížel dav a všiml si, že dívky stále stojí kousek od vchodu.

„Myslím, že nás hledají,“ řekl, nervózně se kousal do rtu a náhle jej něco napadlo. „Sundej si mikinu,“ řekl spěšně, sám si z hlavy sundal šátek a nacpal ho do kapsy.

„Co?“ Vyjekl Bill zmateně.

Tom protočil oči. „Znají naše oblečení, musíme ho nějak změnit,“ vysvětlil, sundal si svou kostkovanou košili a uvázal si ji kolem pasu. „Máš pod tím něco?“ Zeptal se a utahoval si uzel na košili.

Bill přikývl, zmateně, a překvapeně vyjekl, když Tom popadl lem jeho mikiny a přetáhl mu ji přes hlavu, zanechal jej tak pouze v černém tílku.

„Uvaž si to kolem pasu,“ nařídil Tom a vrazil mu mikinu do náruče, zatímco přemýšlel, co by ještě mohl změnit.

„Nebudu tak ještě víc poznatelný?“ Zeptal se Bill s obavami.

Tom zavrtěl hlavou. „Tohle je taneční klub, pochybuju, že tě tihle lidé znají,“ ujistil ho s úsměvem. „Tady,“ řekl, když dostal další nápad. Zvedl ruku, natáhl se pro gumičku v Billových vlasech a pomalu mu ji stáhnul. Druhou rukou mu upravil pramen vlasů před jeho pravým okem.

„Děkuju ti,“ vydechl Bill s úsměvem a náhle si Tom uvědomil, jak blízko jsou jejich tváře u sebe. Polkl, zatímco rukou stále hladil Billovu tvář, a v dalším okamžiku viděl pouze Billovy pomalu zavírající se oči, jak se jejich rty setkaly.

autor: anachan87

betaread: J. :o)

original