Overnight Sensation 6.

Tom se cítil mizerně, když procházel kolem fanynek čekajících před hotelem. Opravdu nechápal, proč by si měly fotit zrovna jeho, ale rozhodně jej to nutilo cítit se nepohodlně. Stiskl papírový kelímek ve své ruce – odešel z hotelu na krátkou procházku a nákup cigaret, doufal, že si tak pročistí hlavu, ale to, že jej přitom několik holek sledovalo, mu opravdu příliš nepomohlo. Snažil se jich zbavit tím, že zamířil do Starbucks, ale neměl velké štěstí.

Tom proběhl hlavním vchodem a vestibulem, nastoupil do výtahu a stiskl tlačítko svého poschodí. Měl běžný pokoj jako zbytek týmu, Bill – na druhé straně – dostal exkluzivní apartmá v nejvyšším patře.

Povzdechl si, od brzkých hodin toho rána zpěváka neviděl. Po koncertě se Bill, Andreas a Tom přesunuli zpátky do tourbusu. Usadili se ve společenské části, aby sledovali film, a právě v tu chvíli to celé začalo být trapné. Labyrinth, film, který sledovali, byl Billův oblíbený, a oba, Bill i Andreas, znali celé věty zpaměti, odříkávali je spolu s postavami a dělali vtipy, kterým rozuměli jen oni dva. Tom se cítil nesvůj, ten film viděl poprvé a cítil se trochu vynechaný. Uprostřed filmu se omluvil a odešel do postele, a dokonce i pak k němu doléhaly jejich hlasy a každý smích jej zasáhl do srdce jako šíp. Tom usnul při poslechu svého iPodu, a když se probudil, jen sotva dokázal přesunout svůj zadek do svého hotelového pokoje, než se zhroutil do postele.

Dveře výtahu se otevřely a Tom vyšel ven, málem přitom narazil do Billa.

„Tady jsi!“ Pozdravil ho Bill s velkým úsměvem. „Hledal jsem tě ve tvém pokoji, ale nebyl jsi tam.“ Okukoval kelímek ze Starbucks a Tom si všiml, jak mu zajiskřilo v očích.

„Ne,“ řekl přísně a schoval si kelímek za zády.

„Prosím?“

„Ne,“ zavrtěl Tom hlavou. „Řekni svému kamarádovi, ať ti přinese,“ vyhrkl.

„Ach,“ Billovi vyjelo obočí vzhůru, a hlavě se po Tomovi podíval. „Ty žárlíš?“ Zeptal se a píchnul Toma prstem do ramene.

„Nežárlím,“ vyhrkl Tom opět, otočil se a zamířil ke svému pokoji. Slyšel, jak jej následují rychlé kroky, a najednou se Billova paže zahákla za tu jeho, ve které nedržel kelímek.

„Andreas musel brzy odjet,“ řekl. „Takže už jsem zase celý jen tvůj,“ zavtipkoval.

Tom se na místě zastavil a podíval se na něj. „Můj?“ Zeptal se a nakrčil obočí.

Bill protočil oči, ale usmíval se. „Tak pojď,“ zatahal za Tomovu paži a přinutil jej se otočit.

Nastoupili do výtahu a Bill stiskl tlačítko do nejvyššího patra. Tom tvrdohlavě hleděl na své boty a nadával si, že se chová jako třináctileté děcko. Ksakru, dokonce ani ve třinácti by nebyl tak plachý!

„Můžu mít tu kávu, nebo ne?“ Zeptal se Bill, a Tom vzhlédl, překvapený, když našel druhého mladíka stát přímo před sebou. Byli tak blízko.

Tom polkl a připitoměle kývl, zvedl ruku a podal kelímek Billovi, který ho s širokým úsměvem přijal a okamžitě se zhluboka napil.

„Jdeme,“ řekl pak a kývl ke dveřím od výtahu, které se právě otevřely.

Tom znovu přikývl a následoval ho jako ztracené štěně.

„Já nežárlím,“ řekl zničehonic, cítil potřebu bránit svou čest.

„Možná ne teď,“ řekl Bill a vytáhl z kapsy kartu od pokoje. „Ale žárlil jsi.“

Tomovy oči byly zaměřené na televizní obrazovku, co nejvíce se snažil sledovat děj filmu, ale jako obvykle, když byl Bill kolem, jeho koncentrace selhávala.

„Tome?“ Zeptal se Bill ze svého místa, kde seděl před gaučem.

Tom se kousl do spodního rtu, sklopil pohled ke své ruce, ve které svíral plechovku od nápoje, který už před nějakou dobou vypil.

„Přestaň s tím,“ dožadoval se Bill, otočil vrchní polovinu svého těla a plácl Toma do stehna.

„Hej,“ zakňučel Tom a odsunul nohu dál. „Já nic nedělám,“ zamumlal.

Bill nad ním protočil oči. „Trucuješ,“ odfrkl si a zatahal za nohavici Tomových kalhot. „Pojď sem dolů, zatraceně,“ procedil přes zuby, zahákl ruku za Tomovo koleno a stáhl jej z gauče.

„Dokážu pochopit žárlivého Andrease, ale…“

Tom střelil očima vzhůru. „Andreas žárlil?“ Zeptal se překvapeně.

„Díky bohu ne, protože on není mimino,“ utrousil Bill.

Tom na něj zůstal zírat, ale Bill jej utišil zvednutým prstem a přísným pohledem. „Andreas je můj nejstarší kamarád,“ řekl s povzdechem. „Je to ten jediný kamarád, který se ke mně neotočil zády, když jsem začal být slavný. A když už to musíš vědět,“ řekl a šťouchl do Toma svým kolenem, „odjel dřív, protože ten idiot zapomněl, že zítra má jeho přítelkyně narozeniny,“ dodal s úšklebkem.

Tom nevěřícně zvedl hlavu. „No, teď se cítím jako idiot,“ přiznal zahanbeně a sklopil hlavu.

„Ano, to taky jsi,“ souhlasil Bill. Po čtyřech se připlazil ke stolu, otevřel další dvě plechovky a po cestě zpátky nabídl jednu Tomovi.

Tom mu poděkoval a ihned se napil, zatímco cítil, jak se Bill usadil po jeho boku, jejich ramena se o sebe otírala.

„Hodně jsme si povídali,“ pokračoval Bill ve své řeči a prstem přejížděl po dnu plechovky. „Vlastně byl šťastný, když o tobě slyšel, víš?“

„Opravdu?“ Zeptal se Tom překvapeně.

Bill přikývl a usmál se na něj. „Říkal, že je rád, že jsem našel někoho…“ Náhle se zarazil a kousl se do rtu.

Tom nakrčil obočí a zvědavě se na něj podíval. „Někoho…?“ Zeptal se přemýšlivě.

Bill se odvrátil, nehtem oškraboval nálepku z plechovky. „Někoho…“ řekl, odloupnul velký pruh papíru. „… komu můžu říct tu nejpitomější věc, jakou jsem kdy udělal,“ řekl rychle, vstal a protáhnul se.

Tom si ho prohlížel, plechovku měl přiloženou ke rtům a ruka mu na tom místě ztuhla.

„Všechno mě bolí,“ zamumlal Bill, zatřepal rukama a protahoval si krk. „V koupelně je vířivka, půjdeme?“

„Cože?“ Vyjekl Tom překvapeně. Plechovka mu spadla z ruky a on vyskočil a zvedl ji, než se mohla rozlít na podlahu.

„Proč ne?“ Poznamenal Bill, už se vydal k jednomu ze zavazadel u dveří, přidřepl si a začal se v něm přehrabovat. „Můžu ti půjčit plavky,“ řekl a vytáhl červeno bílé plavky. Pak popadl další v odlišné barvě a rozešel se zpátky k Tomovi. „Můžeš se převlíknout tady, nebo v mé ložnici, já se převlíknu v koupelně a pustím vodu, okay?“ Navrhl, předal Tomovi plavky a nechal ho o samotě. Tom ho sledoval se zmateným výrazem šoku na tváři.

Co se to, kčertu, právě stalo? Bill se choval tak podivně a změnil téma tak náhle, že se Tomovi v hlavě pořád zuřivě točila všechna kolečka. Pomalu vstal a rozešel se do ložnice – bylo by divné převlíkat se v obývacím pokoji.

Rychle se svléknul, natáhnul si plavky a rozešel se ke koupelně. „Bille?“ Zavolal a strčil do dveří koupelny. Koupelna byla obrovská a bílá, ale Tom jí opravdu příliš nevěnoval pozornost. Spatřil ve vaně Billovo štíhlé tělo – ve skutečnosti viděl pouze Billova nahá záda a ramena, konečky vlasů už měl lehce zvlněné z páry, a v tom okamžiku si Tom uvědomil, že se vlastně chystá jít do vířivky polonahý a s Billem.

Cítil, jak mu srdce v hrudi buší jako kladivo, s každým krokem směrem k vaně se zrychlovalo. Zhluboka se nadechl, než vkročil dovnitř a ponořil se do vody, usadil se po Billově pravé straně.

Pár minut zůstali zticha a Tom téměř začínal šílet, vzduch kolem nich se zdál být tak hustý, až to začínalo být neúnosné. Toma svrběla ruka nutkáním být omotaná kolem Billových ramen a on už proti tomu nedokázal dál bojovat – propadl Billovi opravdu těžce, a byl první, kdo tím byl překvapený.

„Tvoji fanoušci si mě pořád fotí,“ vyhrkl, nic lepšího k vyslovení nenašel.

„Ach, do prdele, už ne znovu,“ zakňučel Bill. „Kurva,“ zaklel. „To samé dělali i s Andreasem, sledovali ho všude.“ Vzdychl. „Omlouvám se, možná by ses měl přestat se mnou vídat,“ navrhl tichým hlasem a ponořil se do vody téměř až po krk.

„Proč bych to dělal?“ Zeptal se Tom skoro rozhořčeně, věděl, že je to směšná myšlenka, ale v tomto okamžiku už si nedokázal představit, že by se s Billem nepřátelil.

Zpěvák pokrčil rameny. „Andreas byl jediný kamarád, kterého jsem měl, a málem mu to zničilo život,“ vysvětloval. „Jak jsem říkal, fanoušci ho pronásledovali úplně všude a už to pro něj začalo být neúnosné, takže jednoho dne jsme se rozhodli předstírat, že naše přátelství skončilo.“

Tom se zamračil. „Co tím myslíš?“ Zeptal se zmateně.

„Andreas dříve vedl můj fanklub, a tak prostě z webových stránek zmizel a přenechal své místo jinému členovi, neudal k tomu žádný důvod a taky přestal chodit na koncerty.“ Bill měl sklopenou hlavu a Tom si všiml, že je jeho brada téměř pod vodou. „Pomohlo to, nechali ho být, a i když jsme si mohli posílat emaily, neviděli jsme se celých šest měsíců, a teď se pořád musíme setkávat tajně.“

Tom polkl – nevidět Billa šest měsíců pro něj byla prostě nepředstavitelná myšlenka.

„Já bych v žádném případě nic takového neudělal,“ pronesl pobouřeně. „Ať jdou do prdele, opravdu je mi jedno, jestli si mě fotí,“ prohlásil.

„Vážně?“ Zeptal se Bill nadějně, v očích mu zajiskřilo něco, co Tom nedokázal přečíst.

Tom pokrčil rameny. „Dokud mě nebudou tahat za vlasy.“

Zpěvák se na něj díval s překvapeným výrazem, který o chvíli později zjemněl. „Jen se nedívej na diskuzní fóra a webové stránky,“ rozesmál se, a Tom se na něj usmál nazpět – konečně se mu podařilo smazat ten smutný pohled z jeho tváře.

„Co jsi tím předtím myslel, když jsi mluvil o té nejpitomější věci?“ Zeptal se s úšklebkem, a Bill okamžitě zčervenal.

„Ugh,“ zasténal a Tom viděl, jak se ve vířivce schoulil do klubíčka. „To je další vzpomínka na mou temnou minulost,“ přiznal se zamumláním.

„Nemusíš mi to opravdu říkat, víš…“

„Ne, to je v pohodě,“ ujistil ho Bill s přikývnutím. „Jen je to tak trochu podělané.“

Tom zvědavě nakrčil obočí a sledoval, jak se Bill zhluboka nadechl a opřel se o okraj vany.

„Už jsem ti říkal, že jsem udělal pár hloupých věcí, když mi bylo patnáct a byl jsem čerstvě slavný, že?“

Tom přikývl, díval se na něj a v hrudi se mu pomalu začaly tvořit obavy.

„Byl jsem mladý, pitomý a…“ Bill se znova zhluboka nadechl a žvýkal si spodní ret. „Dalo by se říct, že moje tolerance k alkoholu vůbec nebyla vysoká, a tak jsem se lehce zapojil do jistých setkání…“

Tomovi poklesla čelist, když mu v hlavě cosi zazvonilo, připomínka starého skandálu, se kterým přišel Bild.

„Chceš říct, že ty zvěsti o tom, že ses účastnil hotelových skupinových sexuálních večírků, byly pravdivé?“ Zeptal se šokovaně.

„Samozřejmě, že ne!“ Bill na něj zíral. „Ti zmrdi to celé nafoukli!“ Prohlásil, ale brzy opět vpadal zahanbeně. „Stalo se to jen jednou, s klukem a holkou, nebylo tam žádné svazování ani žádné týdenní setkávání s pětičlennou skupinou, jak tvrdili oni,“ dokončil Bill, překřížil si paže a tváře měl ještě rudější.

Tom dvakrát zamrkal, v hlavě si opakoval vše, co mu Bill právě přiznal.

„Aha,“ řekl a brzy poté se zamračil, opravdu nevěděl, co dalšího na to říct.

„Zklamaný?“

Tom zavrtěl hlavou. „Vůbec ne, jen překvapený,“ řekl a usmál se na něj. „Je to okay, každý dělá pitomé věci, když je opilý,“ řekl s pokrčením ramen.

„Opravdu?“ Billův výraz se změnil do pobaveného úšklebku. „Jaké pitomé věci teda děláš ty, když jsi opilý?“

„Oh, však víš,“ Tom pokrčil rameny, protáhl si ruce a položil je na okraj vany. „Líbání kluků při hře na pravdu a takové věci.“

Bill pozvedl obočí. „Vážně? Je to něco, co se stává pokaždé, když piješ?“ Zeptal se pobaveně.

Tomovo srdce zrychlilo tempo, když si uvědomil, že Billův výraz je úplně stejný jako předchozího dne, než je Erik vyrušil.

„Ten večer jsem nebyl opilý,“ připustil a uvažoval, kam tenhle rozhovor směřuje.

„Nebyl?“ Zeptal se Bill šeptem, zavrtěl se na svém místě a Tom jej přitom pozoroval, užaslý, když se znovu rozpohyboval, zvedl se ze svého místa a posadil se Tomovi na kolena, obkročmo.

„Vůbec ne,“ řekl Tom se zavrtěním hlavy.

Bill se na něj usmál a Tom mu to oplatil, ale pak spatřil na Billově hrudi cosi lesklého – piercing v bradavce. Jeho oči byly jako přilepené k tomu malému kousku kovu kontrastujícím s Billovou kůží.

„Možná nejsem holka, ale pořád se cítím nepohodlně, když mu zíráš na hrudník,“ řekl Bill, zatlačil prstem Tomovi na čelo a přinutil jej tak zvednout hlavu.

„Huh,“ řekl Tom vylekaně, a náhle ucítil, jak má tváře v jednom ohni. „Promiň,“ řekl zahanbeně a odvrátil pohled.

Zpěvák se na něj zazubil a Tom ucítil, jak mu po zádech přeběhl mráz, když se Billovy ruce přestěhovaly na jeho ramena.

„Nechci, abys byl opilý, jestli se budeme znovu líbat.“

Tom trhnul hlavou vzhůru k Billovi, polkl, když zjistil, že jsou jejich tváře opět tak blízko u sebe.

Jejich oči se setkaly a Tom skoro začal šilhat, jak se díval do těch Billových, které se čím dál více přibližovaly.

„My se budeme znovu líbat?“ Zachraptěl s pomalým mrknutím.

„Co myslíš?“ Zašeptal Bill nazpět a Tom cítil, jak jeho spodní ret sevřely Billovy zuby.

V zadní straně krku zasténal, když Billův jazyk olízl jeho rty, a rychle omotal ruce kolem Billova pasu a přitáhl si jej blíž. Billovy ruce se přesunuly Tomovi za krk a držely tak jejich ústa u sebe a Tom lehce naklonil hlavu, povystrčil jazyk a vklouznul s ním mezi Billovy rty, kde proti špičce svého jazyka ucítil Billovu kovovou kuličku.

Tom cítil, jak mu v hrudi silně buší srdce, a když se od sebe odtáhli, těžce oddychoval a trochu se mu točila hlava.

„Možná bychom měli vylézt ven?“ Navrhl Bill. „Jsi tak červený, je ti dobře?“ Zeptal se ustaraně, rukou pohladil Toma po tváři.

Tom pomalu přikývl a díval se, jak Bill vylezl z vířivky, popadl velkou osušku a rychle se do ní utřel.

Tom se zachytil okraje vany, vstal a pomalu vylezl ven.

„Whoa,“ koupelna se s ním zatočila a on se opřel o stěnu, pocítil závrať.

„Jsi v pořádku?“ Bill k němu rychle přispěchal, s rozvázaným županem vlajícím kolem jeho boků.

„Točí se mi hlava,“ přiznal Tom a nechal Billa, aby mu pomohl a posadil jej na zavřený záchod.

„Možná, že ta voda byla až moc horká a klesnul ti tlak,“ odůvodňoval to Bill, zatímco popadl další ručník a začal otírat Tomovu vlhkou kůži.

„Nejspíš,“ přikývl Tom a zaklonil hlavu, snažil se zhluboka dýchat.

„Počkej, pomůžu ti,“ řekl Bill, vzal další župan a hodil ho Tomovi kolem ramen. Pomohl mu vstát a pomalu přešli do Billovy ložnice, kde se Tom posadil do křesla.

„Zůstaň tady,“ nařídil Bill a vyšel z místnosti, Tom si župan zavázal kolem pasu.

„Vypij to,“ řekl Bill, když se vrátil, a podával mu otevřenou lahev vody.

Tom ji dychtivě přijal, na jedno napití vypil půlku lahve a cítil se trochu lépe.

„Otevři pusu,“ nařídil Bill pak, a Tom se podíval na plnou lžičku cukru před svými rty.

„Mpf,“ zamumlal, ale Bill už mu lžičku zastrčil mezi rty. Tom se zašklebil, nesnášel příliš sladké věci, ale zapil to zbytkem vody z lahve.

„Lepší?“ Zeptal se Bill pak a znovu Toma pohladil po tváři.

„Jo, díky,“ odpověděl Tom a byla to pravda, hlava se mu přestala točit.

Bill se na něj usmál a vzal jej za ruku, než vstal a vytáhl Toma s sebou.

Tom ho beze slova následoval a zatvářil se zmateně, když se zastavili u postele.

„Chceš si zdřímnout?“ Navrhl Bill, a Tom bez přemýšlení přikývl, ta závrať z něj vysála veškerou energii.

Bill cosi prováděl pod svým županem a Tom zůstal v šoku, když na podlahu dopadly jeho modro bílé plavky.

„Co to děláš?“ Vyjekl poplašeně, Bill k němu tázavě vzhlédl.

„Ty plavky jsou mokré, nechci namočit i postel,“ vysvětlil a utáhl si uzel na županu.

Tom přikývl a taky si znovu pevně uvázal župan, než sám vyklouznul z vlastních plavek a pak lehce nepohodlně vzhlédl zpátky k Billovi.

„Dám je do koupelny,“ řekl Bill, poklekl a sebral oboje plavky. „Můžeš si lehnout,“ dodal s úsměvem.

Tom jen přihlouple kývl a posadil se na matraci, lehnul si a překřížil nohy, ujišťoval se, že župan zůstal na svém místě.

Bill byl rychle zpátky a připojil se k Tomovi na posteli, lehnul si na bok.

Tom pomalu otočil hlavu a podíval se na zpěváka, který se na něj usmíval.

„Pořád tady máš trošku cukru,“ všiml si Bill, zvedl ruku a přitiskl ukazováček do koutku Tomových rtů.

Tom nad tím dotekem zavřel oči, a když je znovu otevřel, Bill se na něj usmíval s tím stejným ukazováčkem přitisknutým k vlastním rtům.

Tom se ušklíbnul a otočil se na bok, přisunul se k Billovi blíž a položil mu ruku kolem pasu, přitáhl si jej k sobě a nadechl se jeho vůně, než znovu zavřel oči a usnul.

autor: anachan87

betaread: J. :o)

original