From the inside out 10. (2/2)

Odpoledne se přeměnilo na večer, jak zlatá a růžová z oblohy vybledly a byly nahrazeny rozšiřujícími se inkoustovými tahy štětcem švestkově zbarveného stmívání. V bytě Toma Kaulitze se ticho více a více protahovalo, přerušeno pouze cvaknutím lampy. Ta vytvořila malý okruh světla kolem dvou propletených mladých mužů, jejichž opálení a černá barva oblečení byly vedle sebe rozestavěny jako zrcadlové šachové figurky.

„Takhle je to lepší,“ vydechl Tom a vrátil svá ústa na Billova a dlaně do původní pozice pod Billovým černým tričkem. Narušil však jejich chvilku; vyměňovali si polibky a více téměř hodinu. Nyní pokrok jeho rukou přerušil soumrak.

Bill se odtáhl, zamyšleně si přejel jazykem po spodním rtu, ale jeho oči Tomovi napověděly, že se probouzí z oparu vytvořeného Tomovými polibky. „Kolik je hodin?“ Zeptal se a chtěl se nadzvednout, ale Tom jej měl pevně přišpendleného k posteli. Zvedl ruku ze spodní části Tomových zad a zkontroloval hodinky. „Bože… musím zavolat našim, je skoro šest.“

„Mmph.“ Tom ze sebe vydal nespokojený zvuk, jak byl odstrčen. „Ale zůstaneš, že?“ Teď když byl Bill tady, doufal v trochu té akce přes oblečení. V některých chvílích mu Bill připomínal jeho vlastní první vztah; byl tímto způsobem panic.

Popravdě to bylo roztomilé.

Bylo to, jako by v něm bylo jakési čisté jádro, které nemohlo být narušeno… ale Tom to chtěl, tak trošku. Za rty mu zatahal úsměv, zatímco sledoval, jak Bill klopýtá do kuchyně k telefonu, a jednou rukou se kradmo vplížil dolů, aby sám sebe v kalhotách urovnal. Byl to ten nejvíce sexy pohled ze všech.

„Počkej,“ Bill se zarazil s jednou rukou na sluchátku. „Já asi nemůžu zůstat. Zítra ráno mám před přednáškami otvírací směnu, a nemám auto…“

Tom se napřímil. „Já pracuju od šesti…“

Bill zavrtěl hlavou. „Ale já nemám na zítra náhradní oblečení… moc dobře jsem to nenaplánoval.“ Tvářil se nešťastně.

„Měl bys mít auto,“ pověděl mu Tom lehce nabručeně, ale stejně se usmíval.

„No, já ho mám.“ Bill se odmlčel. „Ale mám ho napůl se sestrou, a ona ráno rozváží ostatní děti do školy. Normálně by to nebyl problém, mohl bych tady zůstat a odvézt jí ho ráno, pokud by mě hodila do práce… ale dneska večer jela někam pryč.“

„Tak aspoň zůstaň na večeři.“

„Samozřejmě!“ Bill zvedl hlavu od telefonu. „To opravdu chci… Já nikdy nechci předpokládat až příliš moc.“

Tom se zvedl z gauče a přešel k němu, zatímco Bill vytáčel číslo. Omotal mu ruce kolem pasu a položil mu hlavu na rameno na tu stranu, kde neměl u ucha telefon. „Jdu se osprchovat,“ zašeptal Billovi, který přikývl s rozptýleným výrazem, zatímco naslouchal ze sluchátka. Tom mu vtiskl polibek do koutku úst a pustil jej.

„Tati?“ Slyšel Billa říct, když vešel do úzké haly, která byla zakončená koupelnou.

Tom si svlékl pracovní oblečení, což byla činnost, kterou měl provést už dávno, kdyby nebylo návykové přítomnosti Billa v jeho náruči. Krátce uvažoval nad možností, že by Billovi půjčil něco ze svého šatníku, ale zatímco by to bylo okay na procházení se po bytě – a zarazil se nad tou nečekaně sexy představou Billa v jeho pyžamu nebo starším, až příliš velkém tričku – do práce by to moc dobře nešlo. Ti s bystrým pohledem by okamžitě poznali, že to oblečení Billovi nepatří.

Dal si chladnou sprchu, neschopen sám sebe přinutit ke skutečně studené, aby uklidnil své rozbouřené touhy. Byl více než připravený pokročit o další krok, ale věděl, že Bill je stále uzamčený ve fázi předehry a že jeho touha nezašla do toho nejhorlivějšího bodu, do místa, kde jeho trable už nadále nemají moc, ale pouze sladký vzletný pocit, který se mezi nimi zrychloval.

Tom si oběma rukama zachytil vlasy a svázal je nahoře, než se natáhl pro mýdlo a snažil se nemyslet přesně na tamto. Mít Billa v náručí byl dobrý pocit, ale i to stačilo. Sex, jak se rozhodl, byl jen jedním ze způsobů, jak poznat člověka tak intimně, jak je to jen možné.

Nějakým způsobem potřeba jít na věci s Billem pomaleji dodávala hloubku každé věci, kterou spolu udělali. Tom si užíval i jen to, když sledoval měnící se emoce na jeho tváři.

Byl dobrý pocit zbavit se tíže Stephena ze své hrudi. Byly to už dva roky, co o tom s kýmkoliv mluvil… Na univerzitě nebyl nikdo, komu by se svěřil. Začal znova, a nikdo z těch, kdo jej znali nyní, jej neznali předtím.

Stephen a jejich malicherné hádky a jeho ultimáta… stín toho vztahu byl odložený k odpočinku. Přesto, jedna z posledních vzpomínek přetrvávala ve vzduchu, ten poslední společný tanec, pohyb po parketu přitisknutí tělo na tělo, zatímco nostalgie v něm zapálila žár popoháněný lítostí… Jedna Tomova část celou tu dobu věřila, že muselo existovat něco, čím mohl tomu konci zabránit, že ty znovuprobuzené pocity toho večera jej měly přinutit snažit se více za to, co spolu měli.

Vzpomněl si na ten okamžik, kdy svalnatí sportovci sledující dav vystajlovaných tváří i opile zčervenalé dívky přerušili ticho a začali se smát. Tím, že to konečně vše pověděl Billovi, si Tom uvědomil, že sám sebe vinil za špatné věci. Vespod toho nedopatření, které způsobilo jejich rozchod, ležely další problémy. Všechno mělo svůj důvod, to si Tom byl jistý, ať už měl svou víru v náboženství nebo ne. Pokud by Stephen z jeho života neodešel, nebyl by tady žádný Bill.

Rychle se umyl a rozpustil si vlasy, které zůstaly po většinou suché, než si oblékl čisté oblečení. Celý byt byl tichý a tmavý, jak se přesunul do společenské části, stále bos, a rukou si projížděl volné dredy. Přibližoval se k Billovi opírajícímu se o kuchyňský pult, když v tom si připomněl ranní bolestivou lekci.

„Vydávám zvuk,“ informoval druhého mladíka.

„Čekal jsem tě.“ V Billově hlase byl slyšet úsměv. „Dokonce i když tě na tom koberci opravdu není slyšet, myslím, že dokážu vycítit, že se blížíš.“

Tom se ušklíbl a přitiskl ústa na Billův krk.

„Přemýšlel jsem,“ řekl Bill náhle, zatímco mu Tom omotal ruce kolem pasu a jejich těla se k sobě přibližovala. „O tom, co jsi řekl… o Stephenovi.“

„Hmm?“ Odpověděl Tom neutrálně, jazykem vyjel vzhůru až k jeho uchu.

Bill se v jeho náruči pomalu obrátil a omotal ruce kolem Tomova krku. „Nestavěl jsem se na tvou stranu,“ vysvětloval. „Předtím. Neměl bych ti za zlé, kdyby ses nechtěl přiznat svým rodičům a nechtěl domů přivést kluka… když já sám mám velký problém s tím samým.“

„Ah,“ řekl Tom, vyjel dlaněmi po Billově těle a usadil se jimi na jeho ramenech. „Až budeš připravený… dej mi vědět. Půjdu s tebou, jestli chceš. Za tvými rodiči.“ Bylo jednodušší tohle slíbit, pomyslel si, než představa Jonathana a Irene Kaulitzových, jak přijíždějí do Portlandu na návštěvu. Rychle se odtáhl jak od té myšlenky, tak i od jejich spletitých asociací. S Billem nechtěl myslet na nic jiného než na to, co bylo právě teď.

„Nauč mě víc o tom, čemu říkáš ´ochmatávání´,“ řekl Bill, a s naprosto vážným výrazem naklonil hlavu na stranu. Ruce na Tomově hrudi sevřel v pěsti.

Tom se zasmál a naklonil se, aby mu vtiskl polibek na tvář. Dokonce i jen tohle, ta jemná kůže pod jeho rty, stačila na to, aby se probudilo jeho rozechvění. „S potěšením,“ zamumlal Tom a myslel si, že musí být šílený. Pohlédl Billovi přes rameno a začal s ním couvat, zatímco jej naváděl směrem ke gauči.

Ve chvíli, kdy se k němu dostali, se Bill smál, snažil se otočit hlavu a ujistit se o umístění gauče, ale Tom jej nenechal se podívat. Pokaždé se naklonil, aby jej políbil. Společně zadýchaně dopadli na gauč a Tom vylezl nad Billa a vtiskával mu polibky na ústa, tváře, na krk, zatímco jej rukama na jeho ramenech držel na místě.

„Více ochmatávání, jo?“ Zamumlal, nechával prostor mezi jejich těly a očima blýsknul dolů, a pak zpátky na Billovu tvář.

„Mmm…“ Bill polkl, pak přikývl, vlasy měl pod sebou rozhozené po gauči. Opatrně opět vklouzl rukama pod Tomovo tričko a výš, pomalými pohyby, jako by si nebyl úplně jistý, co to dělá.

Tom zavřel oči a zadržel dech, pak pomalu vydechl. Sebekontrola, připomněl si, sebekontrola. Z nějakého důvodu jej tyto nezkušené doteky vzrušovaly víc než od někoho s několikanásobnými zkušenostmi. Postupně se snižoval, dokud se jejich těla nedotýkala od stehen dolů.

Billovy oči byly upřeny na něj, zatímco zkoumal ještě výš a zavadil o jeho bradavky. Toma to nutilo chtít jej uklidnit, slíbat ten nejistý pohled z jeho tváře. Věnoval mu malý úsměv, který zřejmě zafungoval, protože Tom na oplátku dostal soustředěné zamračení, a pak si Bill experimentálně hrál s jeho bradavkami.

Tom sklonil hlavu a políbil jej, pomalu, dlouze, s jazykem i odhodláním.

Bill zalapal po dechu, jak se jejich rty vlhce oddělily, a rychle vyjel rukama zpod jeho trička.

„Hej,“ řekl Tom jemně a odtáhl obličej, aby se na něj podíval, ale nyní se Billovy ruce objevily mezi jejich těly, popadly okraj Tomových kalhot a přitáhly jejich těla zcela k sobě. Na tváři měl uchvácený výraz. „Ty jeden malý…“ Tom se ušklíbl a znovu ho políbil.

„Pojďme do tvého pokoje,“ vydechl Bill proti jeho ústům. Jeho ruka se nacházela poblíž Tomova rozkroku, pak se stočila kolem jeho pasu a usídlila se pod spodní částí jeho zad.

Tom se na něj pronikavě podíval. „Jsi si jistý? Zamumlal. „Tohle je pro teď fajn.“

Bill se sebe vydal frustrovaný zvuk. „Bolí to,“ stěžoval si. „Pořád to narůstá a narůstá a zůstává to uzavřené uvnitř mě, nikdy dřív jsem nic takového necítil. Já chci… potřebuju…“ Odmlčel se, rty měl pootevřené a výraz dychtivý.

Tom mu vtiskl polibek do koutku úst a pokračoval dál až k jeho uchu. „No, to znamená, že něco dělám správně,“ řekl potěšeně.

„Co?“ Bill se svíjel, na tváři se mu objevil nepohodlný výraz. Zahákl nohu přes Tomovy, vybízel tím k vzájemnému tření, ale sám ho neinicioval.

„Vzrušuju tě,“ zamumlal Tom, přejížděl přitom prsty po citlivé kůži pod vyhrnutým tričkem.

Billovy břišní svaly se pod jeho prsty stáhly a on ze sebe vydal další zvuk, tentokrát prosebný. „Tome,“ řekl, dech se mu zasekl v hrdle.

„Mohl by sis dát studenou sprchu jako já,“ pronesl Tom zlomyslně, změnil svou polohu a přesunul se, aby políbil Billovo nahé břicho.

Bill mu výslovně oznámil, kam si může Tom svou studenou sprchu strčit.

„To bych mohl, ale víš, je to studené,“ vysvětlil Tom a trochu se otřásl, aby demonstroval svá slova. Mohl cítit, jak Billovo vzrušení pod ním pulzuje tak, že by mohlo protrhnout jeho pracovní kalhoty. Oproti svým obvyklým sváděcím technikám se rozhodl, že tentokrát neudělá jedinou zatracenou věc, dokud o to Bill sám nebude žadonit, bez ohledu na to, jak zjevně toužil po uvolnění. „Jseš si jistý?“ Znovu hledal v Billově tváři jakýkoliv náznak pochyb, náznak strachu, který byl v jeho výrazu zapleten předchozí den.

„Ano, zatraceně,“ řekl Bill vzdorovitě. Nyní se proti němu prohnul v zádech a přitiskl se k Tomovu břichu. „A nechci být viděn takhle, pokud někdo vejde do dveří.“

„Jseš si jistý.“ Tom ho znovu políbil na břicho, dlaněmi sevřel jeho vystouplé boky a cítil, jak se mu kolem těla stiskly Billovy nohy.

„Věřím ti.“ Bill se rukou dotkl jeho tváře a odhrnul několik dredů, které mu přepadly. „Cítím se s tebou v bezpečí. A sexy. A právě teď opravdu zatraceně frustrovaně!“

Tom se rozesmál. „Dobře, dobře…“ Taky byl dychtivý. Nemohl říct ne, dokud ho neřekl Bill… koneckonců, taková byla jejich dohoda. Slezl ze svého přítele a z gauče, vstal a napřáhl ruku.

Bill k němu vzhlédl, usmál se a ruku přijal.

autor: fyredancer