From the inside out 13.

Jídelna byla plná lidí ve chvíli, kdy Tom dorazil. Pohyboval se první částí budovy a pokyvoval hlavou skupinkám lidí, které poznával z přednášek, klubů a prvního roku stráveného na koleji Villa Maria. Nikdo z nich nestál za to, aby se kvůli nim zastavil a začal konverzaci, když mířil za nějakým cílem. Prošel dvojitými dveřmi do jídelny a prohlédl si volné stoly po pravé straně a poté jídelní kout vlevo. Počasí bylo kousavé, ačkoliv bylo tepleji než předchozího dne. Šortky a ležérní oblečení byly vyměněny za mikiny, svetry a všelijaká pletená oblečení v sezónních barvách. Dokonce i Tom ustoupil počasí a vzal si s sebou široký, tmavě modrý svetr, který si před přednáškami přetáhl přes své pracovní tričko.

Tom si objednal kuřecí maso s hranolky a postával u pultu. Měl před sebou další přednášku, ale poté doufal, že se s ním Bill vrátí do jeho bytu. Líbánková fáze, připomněl si znovu, a usmíval se nad čímsi nevysloveným, co se uvnitř něj rozšířilo.

Zvedl hlavu od pultu. Tam, v zeleném tričku a pohazující si culík tmavých vlasů přes rameno… ale kdo to byl společně s Billem?

„Tome,“ řekl Bill, když se k němu přiblížil a očima střelil směrem k dívce po jeho boku. Jeho rozšířené hnědé oči byly olemovány černou tužkou na oči, která vypadala, že byla aplikována velmi obezřetně.

Tom na něj zamrkal, a pak se široce usmál.

Bill vypadal utrápeně. „Tohle je moje sestra Angie, narazil jsem na ni po přednášce a ona, ehm, trvala na tom…“

„Hej!“ Vložila se do toho dívka vedle něj s veselým zamáváním. „Bože, Bille, nevím, proč jsi z toho tak vyplašený… až jsem si myslela, že se chystáš si na obědě užít s nějakou holkou, nebo tak něco.“

„Ahoj,“ odpověděl Tom a napřáhl ruku. Skákal pohledem mezi oběma sourozenci. Angie byla o několik centimetrů menší, její rysy poněkud štíhlejší a její tělo zakulacenější na místech Billových křivek, ale jinak by ti dva mohli být dvouvaječná dvojčata. Taky měla svázané vlasy a její oči, které se spojily přímo s těmi jeho, byly modré, namísto Billových karamelově hnědých.

Bill vypadal zneklidněně. „Tohle je Tom Kaulitz,“ řekl a nepohodlně přešlápl. „Z – z práce.“

Angie přijala jeho ruku. „Ráda tě poznávám,“ odpověděla a vzhlížela k jeho očím. Její výraz byl hodnotící. „Myslím, že jsi asi druhý Billův kamarád, kterého jsem potkala od chvíle, co začal chodit na univerzitu.“

„Bill musí mířit na kvalitu místo kvantity,“ řekl Tom s úšklebkem a přesunul svůj pohled z Angie na Billa. Byla krásná, pomyslel si, velmi krásná, a měla ty tělesné proporce, po kterých u dívek většinou šel. Bylo to jako vidět Billa v ženské formě a ten rozdíl jen zdůraznil, jak spokojený byl s Billem, ve všem.

„To vidím,“ utrousila Angie, a pohled v jejích očích byl toho druhu, ve kterém Tom rozpoznal ocenění a touhu. Srdečně svého bratra plácla po rameni. „No, velký bratře, uvidíme se později! Zrovna jsem si vzpomněla, že musím kvůli něčemu navštívit profesora. Auto je tvoje, jen mi ho nezapomeň zítra včas vrátit.“

„Ah… okay…“ řekl Bill se zmateným pohledem, a oba sledovali, jak spěšně vyšla z jídelny.

„Co to bylo?“ Uvažoval Tom nahlas.

„Ehm, promiň,“ omlouval se Bill, otočil se k němu a prohlédl si menu. „Opravdu jsem na ni narazil po přednášce. Trvala na tom, že půjde do jídelny se mnou… Ale nemyslel jsem si, že pak takhle najednou zmizí.“

„Hmm,“ odpověděl Tom,.

„Ach… myslíš, že něco tuší?“ Vyšiloval Bill a přesunul se ke grilu. „Zajímalo by mě, co řekne našim…“

Tom se uchechtl. „Neboj se,“ konejšil ho. „Vážně si myslíš, že tvojí mámě něco řekne?“

„No… ne.“

„Pak si s tím nedělej starosti,“ pokračoval Tom, vzal jej za loket a nasměroval ho k místu, kde si mohl objednat.

Bill k němu vzhlédl, jeho hnědé oči byly obavami ještě tmavší. „Jsou to katolíci,“ řekl, jako by o tom snad byly nějaké pochybnosti. „Mají čtyři další děti, ale já jsem nejstarší. Nezabije je to… ale, no, rozhodně z toho ani nebudou nijak nadšení.“

Tom mu oplatil jeho vážný pohled svým vlastním. Hlavou mu proběhla myšlenka, že Billova slova mu nijak nepomáhala zmírnit výhrady, které měl proti setkání se svými rodiči, ale potlačil ji. „Doufám, že si tví rodiče nemyslí, že to je něco, co může být vyléčeno vírou.“ Vzhlédl a probral se z jakéhosi druhu transu. O krok ustoupil a pokynul rukou k pracovníkovi obsluhy.

„To nevím,“ odpověděl Bill a nadiktoval svou objednávku.

Procházeli se kolem toho rušného místa a vybrali si nápoje, zatímco čekali na Billovo jídlo.

„Pojďme dneska večer něco podniknout,“ navrhl Tom. „No tak. Cokoliv jen chceš.“

Bill se k němu otočil s lahví vody v ruce. „Tak pojďme do klubu.“

Tom se na něj zazubil. „Tohle je hezké,“ okomentoval a zvedl ruku, aby se dotkl Billova spánku.

„Sklapni,“ zamumlal Bill a sklopil hlavu.

„Myslím to vážně,“ trval na svém Tom, taky sklonil hlavu a přinutil Billa, aby se setkal s jeho pohledem. „Vypadáš dobře, Bille. Vážně ti to zdůrazňuje oči.“

Bill zvedl hlavu a stiskl zuby kolem okraje svého rtu v malém kousnutí, které Toma přivádělo k šílenství. „Děkuju.“

Tom se k němu přisunul blíž, až stáli bok po boku a jejich ruce se o sebe otíraly. „Takže půjdeme,“ prohlásil. „Ty a já.“

Bill přikývl a dechberoucně se na něj usmál.

***

Noc byla roztříštěna odrazem neonů a těžkými klubovými basy, které vycházely z přeplněného vstupu. Počasí se změnilo a zanechalo ten večer dostatečnou teplotu, která je obalila teplem úplňkové říjnové oblohy. Venku před klubem Tom s Billem postávali u sebe, jen dva další kluci ve frontě mužů, která se stáčela až za roh. Pole možností bylo pro tento večer zúženo. Tohle místo blízko ke kampusu, bylo povětšinou homosexuální a světla byla tlumená a těla plnila taneční parket bez ohledu na pohlaví. To bylo to, co Tom chtěl.

Tomovi se nepodařilo Billa přemluvit k něčemu z jeho vlastního klubového oblečení, ale bylo teprve pondělí, jen rychlá klubová návštěva, a byla spousta času dostat jej do pompézní klubové etikety. Lisa prohlašovala cosi o tom, že jej vyšňoří, což Billa přinutilo se stáhnout s nesouhlasným smíchem a slovy, že všechno, co Tom má, je ´až příliš velké´.

Bill to neviděl – jak je úchvatný, jak je nádherný.

To bylo v pořádku. Bylo to součástí jeho kouzla.

Dovolil však Lise, aby jej zatáhla do koupelny pro trochu času na make-up. Bill vyšel ven v oblaku sladce vonícího jantarově-broskvového tělového spreje, oči měl široké, tmavé a lákavé, zdůrazněné silnými vrstvami linek a třpytkovaných černých stínů a něčím, co udělalo jeho dlouhé, tmavé řasy ještě delší. Rty měl lesklé a tváře načervenalé, tam nebylo žádných kosmetických přípravků potřeba. Byl ohromující, a Tom mu to pověděl, než ho odvedl do noci plné tlačenic a tření.

Jakmile byli vpuštěni dovnitř a jejich zápěstí označena, Tom Billa pevně chytil a vedl jej davem k tanečnímu parketu vzadu. Po obou stranách bylo kovové schodiště vedoucí do patra, ale tam se převážně pilo a ochmatávalo v temných koutech.

„Musíš mě zaučit,“ řekl mu Bill, jeho slova byla vyčtena spíše očima než podle zvuku, když omotal ruce kolem Tomova krku a pomalu se začali pohybovat.

„Tohle je daleko lepší, než tancovat se Sloane, že?“ Řekl Tom rozpustile a přitiskl ústa k Billovu uchu. „Do toho, nech hudbu, aby pohybovala tvým tělem, jakkoliv jen chceš.“

´Jakkoliv jen chtěl´ se očividně skládalo převážně ze tření těl o sebe. Tom si nijak nestěžoval. Pohybovali se společně, tančili s hrudníky přitisknutými k sobě a líbali se, kdykoliv jen chtěli. Bylo to místo, kde se po nich nikdo neotáčel. Bill hlasitě zaprotestoval, když to Tom udělal poprvé, a jeho namalované oči střelily vlevo a vpravo. Netrvalo dlouho a i on se natahoval kupředu, aby překonal tu krátkou mezeru mezi nimi polibkem. Držel svou ruku omotanou kolem Tomova krku a zvědavě pokukoval ze strany na stranu, přes rameno, a pohledem přejížděl po davu.

Tom se naklonil a znovu přiložil rty k jeho uchu. „Takové jsi to nečekal?“

„Je to jiné.“ Na tváři měl zvláštní výraz, zmatek smíchaný s chtíčem.

Hudba duněla a Tom přirazil svými boky do rytmu, oběma rukama přitom volně sevřel Billovy boky. V klubu jako byl tento, byl tanec hned další věcí vedle sexu. Byl to začátek, byla to předehra.

Ruce je zachytávaly, přejížděly po Tomových bocích a Billových vlasech, dokud se k němu Bill nepřitiskl s náhlým zakňučením. Tom je odvedl k okraji parketu, kde byl dotek méně náhodnou pozvánkou a více účelový. Tady si Tom mohl nechat Billa celého pro sebe.

Všude tam byli muži, všech typů: polonazí nebo vyparádění v klubových kostýmech, síťových tričkách, vestách s ničím pod nimi, v průhledných tričkách sešněrovaných po bocích, nebo v naprosto průhledných svršcích s duhovými knoflíky. Bylo teprve pondělí, pomyslel si Tom a přejel očima dav. V pondělí se nedalo tolik vybírat, byla to spíš jen touha si užít, co je sem hnala, na rozdíl od pátků: víkendy byly vždy plné krásných lidí.

Tom si Billa ve svém náručí otočil, s rukou stále kolem jeho boků, a vlnil se proti jeho pozadí. Byl si vědom všech těch pohledů, které přitahovali, věděl, kvůli čemu to bylo, a cítil, jak se v něm zvedá pýcha. Tohle je moje, chtěl, aby jeho oči říkaly na oplátku, mohli se dívat, ale nesměli se dotýkat. Tohle byl další důvod, proč sem chtěl přijít.

Hudba se změnila na něco pomalejšího, táhlejšího, a Billovy ruce zašmátraly dozadu a zachytily jeho stehna, zatímco se pomalu pohybovali do rytmu. K čertu s předehrou, proletělo Tomovou myslí, jediná věc, která jim bránila v sexu, bylo oblečení a publikum, a on sevřel Billův pas trochu pevněji a zazubil se přes jeho rameno. Možná to druhé ani tolik ne. Vše, co chtěl, bylo, aby ta hudba pokračovala dál a dál.

Bill otočil hlavu. „Bože, jsem příšerný,“ prohlásil do toho rámusu.

Tom se mu podíval přes rameno na taneční parket. Předvádělo se tam několik tanečníků a dav se rozestoupil, aby jim udělal místo. „Nebuď hloupý,“ zavolal Tom nazpět, měl pocit, jako by na sebe křičeli přes celý parket, ačkoliv Billovo ucho od něj bylo jen několik centimetrů. „Moc dlouho se dívali na Backstreet Boys.“ Posměšně si odfrkl, přejel rukou po Billově břiše a pak zpátky na jeho bok, bezpečné území. Brzy bude muset trochu vychladnout.

„No, teď jsem dokázal, že neumím tančit…“ Bill se začal vykrucovat z Tomova polovičního objetí.

„Už jsem ti říkal,“ odpověděl Tom, sevřel kolem něj paže a uvěznil ho, „jediná věc, kterou musíš dělat, je třít se proti mně.“ Názorně mu to předvedl, a dokonce i přes zesilující hudbu mohl zaslechnout, jak se Billovi zasekl dech v hrdle.

Když píseň skončila, oba těžce oddechovali, propletení do sebe, jako by byli svázaní. „Chceš něco k pití?“ Řekl Tom proti jeho krku.

Rytmus se změnil na něco robotického, opakujícího se, a Tom popadl Billa za ruku a vedl jej kouřově-tmavým interiérem klubu. Už byla téměř zaplněná celá jeho kapacita a oni museli bojovat, aby se dostali k baru, nebo spíše Tom musel, zatímco Bill se jej držel rukama zastrčenýma v zadních kapsách jeho kalhot.

„Umíš tančit,“ řekl mu Tom, když se otočil od baru a vložil mu do ruky drink Bacardi, který sám sledoval barmana otevírat.

Bill se pořád díval na bar za ním. „Oni tu nekontrolují občanky?“

„Co jsi čekal, dietní colu?“ Tom se na něj zazubil, cinkl svou skleničkou o Billovu a vedl jej pryč od baru. „Samozřejmě, žádné volné stoly…“ Dvojice mužů s vystříhanými vlasy, blonďák a brunet, oba svalnatí a sundávající si trička, opustili stůl po jejich pravé straně a Tom se chopil šance.

„Umím tančit, když chci, co?“ Řekl Bill suše.

„Není to tak špatné, že?“ Dělalo jim potíže spolu v tom hluku mluvit a Tom uvažoval sám nad sebou, zatáhl Billa do klubu na něco, co bylo v podstatě jejich druhé rande. Přesto z toho, co si pamatoval z jejich online rozhovorů od léta až po začátek semestru, klubová scéna bylo to, co Billa plného zvědavosti přitahovalo.

Bill se nakláněl kupředu a lehce se na židli pohupoval, ačkoliv si to zjevně neuvědomoval. Jeho ruka vyhledala na stole Tomovu. Jeho výraz byl intenzivní, a velmi zaujatý.

„Lidé tu loví známosti na jednu noc?“ Zeptal se Bill, hodil si vlasy v culíku přes rameno a naklonil se Tomovým směrem. Ten pohyb, ta hedvábná vlna jeho vlasů hozená dozadu, nutila Tomovy prsty chtít stáhnout gumičku a projet těmi vlasy svými prsty.

„No jo,“ řekl Tom ohnivě, zubil se, a okamžitě ten výraz potlačil, když se Billův zvědavý výraz otočil jeho směrem. „Ehm, ne že bych o tom něco věděl.“

Bill se zazubil a přitiskl se k němu tak blízko, jak jen přes malý stolek mohl. „Nemusíš mi lhát,“ odpověděl.

„Párkrát jsem to udělal,“ řekl Tom a stiskl mu ruku.

„Není to snad hlavní zaměření celé gay scény?“ Zavolal Bill nazpátek.

Prohlížel si celou místnost, uvědomil si Tom, díval se na mladé muže procházející kolem nich. Každý z nich se podíval. Kvůli tomu tady byli. Jejich oči přejely přes Billa a Toma, hladově, než se dostali k jejich spojeným rukám a na tváři se jim objevilo zklamání, než se přesunuli dál.

Tom přiložil ústa blízko k Billovu uchu. „O moc jsi nepřišel,“ ujistil ho a políbil jej na krk. Billovo zkoumání celého klubu jej nutilo se uchechtnout, a zároveň jej to nutilo chtít obrátit Billovu pozornost zpátky k sobě. Byly tam zadní místnosti… rychle sám sebe zarazil. Nikdy v nich nebyl a rozhodně se nechystal vzít tam s sebou Billa, ne, když teprve sotva začali. Bylo na tom něco sprostého, a zatímco mu přišla gay scéna daleko upřímnější než hetero v tom, že nikdo nikomu nenamlouval, že je v tom něco víc než sex, tohle byla jedna z věcí, která Toma příliš netáhla. Sex mohl získat, kdykoliv jen chtěl, to za poslední roky už dostatečně prokázal.

Bill dopíjel své Bacardi. Začínal být červený, oči mu zářily z tmavých kruhů Lisina make-upu. „Chceš znovu tancovat?“

„Rozhodně.“

Protože bylo teprve pondělí, a protože majitel klubu věděl, že většina jeho pravidelných hostů – nebo minimálně dvě třetiny – jsou studenti, zavíralo se těsně před půlnocí, což vyvolalo kolektivní zklamané výkřiky. Tom odtáhl Billa ke svému zaparkovanému autu a neohrabaně se dostali na přední sedadla, rozpálení z klubu.

Tom si přitáhl Billovu tvář a políbil ho, držel ho na místě s rukou na zadní straně jeho krku a druhou mu stáhl gumičku z vlasů. Jeho rty se pro něj znovu a znovu otevíraly a on důkladně prohledával Billova ústa, jeho chuť, tlak jeho jazyka rozjetý z vibrací, které procházely jejich těly a připoutávaly je k sobě od prvních kroků na tanečním parketu. Líbal Billa po celé tváři, od sladce pozvednutého nosu k neodolatelnému znaménku pod jeho spodním rtem, než se vrátil k jeho rtům chutnajícím po lesku na rty.

„To,“ zamumlal Bill proti jeho rtům, „byla pěkně důkladně prodloužená předehra.“ Přitiskl k sobě jejich rty, koutek jeho úst přejel od jeho čelisti až k uchu.

„Všiml sis.“ Tom se vymotal z bezpečnostního pásu a doslova přelezl přes mezeru mezi sedadly, chtěl více, chtěl kůži, neschopen držet své ruce dál od Billa, jak se ta ústa usídlila na jeho krku a sála jej. Rukama přejel po Billově břiše a usadil se na tvrdosti v jeho džínách, kde si pohrával se zipem.

„Počkej – tady ne…“ Dostal ze sebe Bill, popadl Tomovo zápěstí s něčím jako panikou v jeho žádostivém výrazu. „Ne v autě, moc lidí kolem, moc-„

Tomova ústa putovala na Billův krk, jak se snažil ignorovat realitu, to, že lidé procházeli po ulici kolem jeho auta a zamlžených oken.

„-poldové,“ vyslabikoval Bill to slovo urgentně. „Víš, že by milovali jakoukoliv záminku, aby dotáhli někoho, jako jsme my, do…“

Ta slova Toma donutila přestat.

„… však víš, studenty, a opilé,“ pokračoval Bill nedbale.

„Dobře,“ řekl Tom neochotně, vtiskl na jeho ústa poslední dlouhotrvající polibek, než se zhroutil na svou stranu auta. Byla to pravda, pokud se chtěl s Billem muchlovat v autě, byla tu jiná, výhodnější místa než rušná portlandská ulice. Někoho, jako jsme my. Na chvíli si myslel, že Bill myslel dva kluky spolu, jako byli oni, propletené a zapařující auto jejich zakázanou láskou. „Pojďme domů a můžeme se ochmatávat tam.“

„Jen ochmatávat?“ Vyzval jej Bill, a Tom se na něj usmál.

„No, zítra máme práci,“ řekl, aby ukázal nějakou zodpovědnost.

„Mmm, ale ne dřív než v osm.“

Tom nastartoval a poslal Billovi úšklebek. „Pane Trümpere, to zní, jako byste mi dělal návrhy.“

Bill mu to oplatil afektovaným pohledem. „Pokud to tak jen zní, pak hádám, že se dostatečně nesnažím.“

autor: fyredancer