From the inside out 19. (1/2)

To odpoledne uběhlo pomalu, dokud Bill nedorazil ve tři třicet se sešitem a perem v rukách, a se dvěma třetinami dne za sebou. Tom se s ním setkal před přednáškovým sálem, přitáhl si ho k sobě, aniž by se jej dotkl, a dlouhou dobu držel jejich pohledy, než ho vyzval, aby jej následoval. Bill téměř nemohl dýchat.

Tom měl na sobě ten den červenou mikinu s kapucí a svázané dredy mu trčely kolem obličeje. Rty měl pootevřené, jak se beze slov natáhl pro Billův batoh.

Bill věděl, že je zamilovaný stejně jistě jako to, že na podzim padá listí.

„Sloane chce brzy něco podniknout,“ řekl Bill, jakmile se zbavil batohu, který po celý den tahal po přednáškách, a šel Tomovi v patách. Měl pocit, jako by se chystal na nějaký neočekávaný a nádherný výlet. „Myslím, že příště tě obviní z toho, že jsi mě unesl.“

„Nesmysl, viděla tě včera v práci,“ řekl Tom, a úšklebek, jenž mu poslal přes rameno, byl škádlivý.

„To není kvalitně strávený čas,“ prohlásil Bill.

„Souhlasím,“ řekl Tom a zastavil se vedle svého Lexusu. Pohybem zápěstí hodil batoh na zadní sedadla. „A proto jsi dneska odpoledne můj, Bille.“

Bill vklouzl na sedadlo spolujezdce a věděl, že si rozhodně nijak nestěžuje. Kousky jeho života se kolem něj točily v chaosu, ale tohle bylo to jediné, dokonalé centrum, které hledal. Tady s Tomem bylo všechno stálé a držící pohromadě. Pomyslel si, že to znamená, že už se nebojí věcí, které nedokáže ani vyslovit.

Když dorazili a vešli do bytu, Lisa s Brandonem byli utáboření na gauči. Lisa vzhlédla svýma jasnýma očima a ihned si všimla toho, čeho si všimne každá bystrá žena. „Ty se sem stěhuješ!“ Vykřikla a ukázala Tomovi zvednutý palec. „Co jsi udělal, zdrogoval jsi ho? V žádném případě nemohl padnout do tvého vlastnictví za svého plného zdravého rozumu.“

„Téhle osoby si nevšímej,“ řekl Tom a propletl s Billem prsty, jakmile si Bill sundal boty. „Musím být pozadu se splátkami za přátelství, pokud šíří takové lži.“

Cestou do pokoje se Jack prudce otočil od jednoho z počítačů a věnoval Billovi zlý pohled, jakmile si všiml batohu a jejich spojených dlaní. „Ježíši, nestěhuje se sem opravdu, že ne?“

Tom otočil hlavu. „Uspořádání mého osobního života není v žádném případě tvoje věc, BlbJacku,“ řekl klidně.

Když se Tom otočil, Bill udělal tu chybu, že se na Jacka podíval. Mladý muž se jejich směrem ušklíbal a zvedl na ně svůj prostředníček, než se opět vrátil k počítači.

„Ty sis nedělal srandu,“ poznamenal Bill, když se za nimi zavřely dveře. „On je vážně BlbJack.“

Tom si odfrkl. „Ta přezdívka existuje z nějakého důvodu.“ Batoh mu sklouzl z ramene vedle prádelníku.

Billovy oči vše sledovaly. Znovu si všiml lesklého tmavého povrchu tvrdého dřeva, těch jednoduchých elegantních linií těžkých kusů nábytku. Všechno v Tomově pokoji bylo nóbl a drahé, dokonce i jeho běžné vybavení – velká televize, laptop, stojan na DVD. Teď se Bill chystal uložit pár svých lepších kousků oblečení a dalších potřeb do jednoho z těchto šuplíků se syrovou vůní dřeva. Ta skutečnost jej přinutila polknout.

„Hej,“ řekl Tom a znovu jej chytil za ruku. „Pojď sem.“

Bill se pohodlně přesunul do Tomovy náruče a opřel se hlavou o jeho rameno. Jejich přibližně stejná výška jim umožňovala k sobě perfektně pasovat, dokonce i ve stoje.

„Máš takový zvláštní výraz,“ řekl Tom, přejel Billovi rukou po vlasech až na záda, kde zachytil gumičku z jeho vlasů a stáhl ji dolů. „Nevím, co to znamená.“

To vyzvání bylo jasné ´pověz mi to´. Bill si nebyl jistý, jak vyjádřit své pocity. Vdechl Tomovu čistou, mýdlovou vůni a zamumlal: „Když se dívám na tvůj prádelník, připadá mi divné, že si tady budu nechávat své věci. Na delší dobu.“ Znovu se cítil rozpačitě. Tohle bylo nové.

„Moc rychlé?“ Zamumlal Tom a pohyboval s nimi v pomalém tanci, rty přejížděl po hraně Billovy čelisti, jeho rtech, a šířil motýlí polibky na jeho lícní kosti.

Když to Tom vyjádřil takto, jakákoliv odpověď, kterou Bill měl dát, se rozpustila v jeho fascinaci Tomovými ústy a rukama, které se stáhly do dolní části jeho zad. „Ne,“ odpověděl a políbil jej na oplátku. Vztah, který se utvářel a nasměroval je do této chvíle, ten týden blízkosti, zahrnoval víc než jen to rozpětí dnů, které je doposud spojovaly.

„Hej,“ řekl Tom a vtiskl mu další polibek na bradu. Vzal Billovu tvář do dlaní a odtáhl se, jeho ztmavlé hnědé oči věnovaly Billovi plnou pozornost.

„Hej,“ řekl Bill nazpět, zahákl prsty od poutka na Tomových tmavě modrých džínách a přitáhl si jej blíž.

Tomova ústa se zkroutila do malého úsměvu, jak se naklonil, jako by jej chtěl políbit, ale zadržel se. „Chtěl jsem se tě na něco zeptat,“ řekl tichým, spikleneckým tónem.

„Jo?“ Zamumlal Bill a přitáhl si Toma ještě blíž, až byli přitisknuti tělo na tělo.

Tom tiše zabručel a znovu vtiskl polibek do koutku Billových úst, než se opět stáhl. Jazykem si přejel přes rty. Vypadal… nervózně? Jeho ruka, kterou Billa hladil po zádech, ztuhla na místě.

„O co jde?“ Zeptal se Bill.

„Chtěl jsem zjistit, jestli bys nechtěl něco zkusit,“ promluvil Tom opět, jeho prsty se na Billových zádech zachvěly, jako by jimi chtěl vklouznout pod tričko, ale nakonec ruku stáhl a položil na Billův bok.

„Co?“ Zeptal se Bill zmateně, a zároveň zvědavě, zatímco sledoval, jak si Tom opět olíznul rty. Ať už šlo o cokoliv, Tom byl z toho šíleně nervózní a Bill potlačoval nutkání se v jeho náruči zavrtět.

„Myslel jsem… že bych, možná… do tebe rád strčil prsty?“ Zamumlal Tom, vzhlédl, zachytil Billův pohled a znovu sklonil hlavu. Jeho hluboký a měkký tenor byl teď o něco vyšší, jak předložil svou úzkostlivou žádost. „Nechtěl jsem tě, víš, tím překvapit. Myslel jsem, že bychom si o tom měli nejdřív promluvit.“

„Prsty?“ Zopakoval Bill, zatímco se soustředil na všechna ta Tomova nervózní gesta.

„Jo, však víš…“ Tom se odmlčel a olíznul si rty. Pak se naklonil, přitiskl se k Billovu uchu a rukou se vrátil na spodní část Billovy páteře. Silnými, jemně tvarovanými prsty sjel níž směrem k prohloubenině na Billově pozadí.

„Ach!“ Vyjekl Bill a přitiskl se k Tomovi blíž, pryč od té chtivé ruky. Sevřel v dlani kus Tomovy červené mikiny a zabořil mu obličej do krku.

„Ne?“ Zeptal se Tom, zněl jako někdo, kdo je zklamaný, ale překryl to vrstvou porozumění. Jeho hlas byl klidný a ústa teplá, jak je přitiskl k Billovu spánku. „Je naprosto okay, jestli nechceš.“

„Já nevím, jestli to chci,“ přiznal Bill. Několikrát se pro uklidnění nadechl a vdechoval přitom Tomovu vůni.

„To je okay,“ zopakoval Tom a pohyboval rukou výš po hrbolcích Billovy páteře. Jeho prsty pokračovaly v lehkém hlazení.

Bill pevně zavřel oči a slepě pohyboval ústy k Tomovým rtům v nemotorném polibku. „Já nevím,“ zašeptal a doufal, že to Tom zachytí. Ten jej objal a jejich těla se proti sobě uvolnila.

„Myslel jsem, že bych to udělal, zatímco bych tě kouřil,“ dodal Tom a znovu ho políbil.

„Ach,“ utrousil Bill výrazně odlišným tónem. „Ach, ehm…“ Kousnul se do rtu a pohupoval se v Tomově náruči. Přemýšlel o sexu, ale ne o jeho specifikách. Samozřejmě, že se jej Tom chtěl tam dole dotknout. Možná i dělat o mnoho více, kdyby se oba rozhodli, že nastal čas. A Tom jej prozatím do ničeho nenutil. Nejdříve se zeptal. Zastavil, když Bill řekl ne.

„Nebo nemusíme dělat nic,“ ujistil ho Tom a znovu kolem něj stiskl paži, když si Billovo mlčení vyložil jako ´ne´. „Můžeme se jen líbat, a jestli chceš udržet všechno jen přes oblečení…“

„Já jsem nikdy…“ začal Bill a znovu se kousl do rtu. Tvář mu hořela tak silně, až si byl jistý, že Tom musí na kůži tu změnu teploty cítit. Tom samozřejmě věděl, že ´on nikdy´. Tom byl jeho první téměř ve všem. „Totiž, nikdy jsem opravdu… tohle nedělal… ani sám sobě.“

„To je okay,“ řekl Tom a dál přejížděl dlaní po jeho zádech. Pomalu začal jejich těla rozplétat, očividně si myslel, že zašel příliš daleko.

„Můžu se nejdříve umýt?“ Vyhrkl Bill, jakmile se mu v zorném poli objevil Tomův pohledný, vážný obličej, s jednou rukou stále na Billově krku.

Tomovi okamžitě vyjelo obočí vzhůru, než se mu tvář roztáhla do širokého úsměvu. „Jasně, samozřejmě… cokoliv jen potřebuješ,“ řekl.

Bill přikývl a s rudým obličejem se začal šourat ke koupelně.

Tom ho chytil za ruku.

„Hej,“ řekl, tvář měl tentokrát uvolněnější, ale opět vážnou. „Ale jenom jestli chceš, ano?“

„Nejsem si jistý,“ odvětil Bill uklidněný tím, že Tom chce, aby byl upřímný. „Ale… můžeme to zkusit, okay?“ A proto chtěl být čistý.

Popadl po cestě své toaletní potřeby a loudal se s tím úkolem možná o něco déle, než bylo nutné. Byl nervózní, jasně červený, když se podíval do zrcadla, a v rozpacích. Byl už před Tomem nahý i tvrdý, Tom ležel mezi jeho nohama a otíral se o něj, zatímco se žhavě líbali, a vyvrcholili vzájemně na svá těla i jazyky, ale tohle bylo jiné.

Nečisté, zašeptalo cosi uvnitř něj a on věděl, že se tomu musí postavit čelem.

autor: fyredancer