From the inside out 22. (2/2)

Tomova bytového komplexu dosáhli bez zbytečného incidentu a Bill stále mlžil. Sloane si myslela, že je to od něj nefér, zejména proto, že mu udělala make-up tak, jak požadoval, ačkoliv si sama nebyla jistá, jestli chce vědět detaily. Na jedné straně byla fascinována; Bill byl první gay, kterého kdy poznala. Na druhé straně tam byly věci, o kterých si byla jistá, že by prostě neměla vědět, a co kdyby všechny ty informace byly opravdu až příliš?

„No tak,“ zopakovala zase a po cestě ke dveřím do Billa šťouchla ramenem. Bill klopýtnul, vyveden z rovnováhy.

„Co chceš vědět?“ Zeptal se, znělo to podrážděně.

„Mluvili jste spolu vy dva o análu?“ Tlačila na něj Sloane. Následovala jej vzhůru po betonových schodech vinoucích se kolem budovy, lemovaných černým železným zábradlím. Na vrcholu schodiště se zastavili.

Bill na ni pozvedl obočí.

Sloane se s očekáváním zašklebila.

„Ne, ale udělal mi to prsty,“ řekl nakonec a rozesmál se výrazu na její tváři. „A mně se to líbilo!“

„Eww,“ řekla Sloane a její mysl zamířila až příliš vizuálním směrem. Bill a Tom, nazí, a prsty… wow, to už bylo informační přetížení.

„Ptala ses!“ Odvětil Bill, pak se přesunul k prvním dveřím nalevo, číslo dvacet jedna, a zaklepal.

„Máš pravdu, hádám, že jsem se neměla ptát…“ Sloane potřásla hlavou. Bill by bezpochyby nechtěl znát ty pestré, grafické obrazy, které se jí vynořily v hlavě.

Dveře byly otevřené s takovou rychlostí, až Sloane zamrkala. Objevilo se tam něco vysokého, dredatého a krásného, jinak známého pod jménem Tom. Potěšeně si Billa prohlédl a na tváři mu probleskl zřetelný smyslný výraz, než pronesl, „Ty nejsi pizza, ale budeš stačit,“ přitáhl si Billa za ruku a vrhnul se na jeho rty.

„Hej, a co já?“ Zaprotestovala Sloane.

Tom se od Billa odtrhnul, přetáhl jej přes práh, sundal mu batoh z ramene a držel si jej dál po svém boku. Pohlédl na Sloane a v jeho očích teď byla spíše škádlící jiskra, ne ten žár, se kterým si prohlížel Billa. „No, ty taky nejsi pizza.“

„To doufám,“ řekla Sloane. „Jsem daleko roztomilejší než vaše průměrná doručovatelka pizzy!“

„Pojď dál, pojď dál,“ řekl Tom a táhl za sebou Billa. Druhou rukou ukázal na Sloane. „Ty taky. Vítej v našem kvartýru.“

„Není to špatné,“ obdivovala Sloane, když se rozhlížela kolem. Bylo to rozhodně lepší, než dvoupokoják, který sdílela se známou. Na gauči ve společenské místnosti byla usazená dvojice, hezký asijský mladík a zrzka, oba tak v jejím věku, a s pozdravem na ně mávla.

„Pojď si odložit věci,“ řekl Tom Billovi s jednou rukou kolem jeho pasu, a společně se přesunuli hlouběji do bytu. „Bille, vypadáš úžasně…“ Jeho hlas se vytratil, když s Billem zmizeli za rohem.

Zrzka vyskočila z gauče. „Jak nezdvořilé!“ Vykřikla, ale usmívala se. Už přes týden jsou ve svém vlastním malém světě.

„Povídej mi o tom,“ řekla Sloane ironicky. „Skoro mám pocit, jako bych přišla o kámoše, až na to, že spolu pracujeme.“

„Jsem Lisa Reilly,“ představila se zrzka a ukázala na mladíka na gauči, který mávnul rukou. „Tohle je můj přítel Brandon Chen, jeden z Tomových spolubydlících.“

„Tom, u kterého si už nejsem jistá, jestli s ním ještě mluvím,“ dodala Sloane a uličnicky se usmála. „Vlastně je to docela sladké, nikdy jsem Toma neviděla tahle zblázněného do holky, ale vypadá to, že Bill zachytil jeho pozornost dokonale. Mimochodem, já jsem Sloane.“

„Už jsme slyšeli,“ řekla Lisa a přikývla. „Tom se zmínil, že se k nám na pivo a pizzu přidá Sloane z práce.“

„Přesně tak.“ Sloane si odložila bundu, všimla si dvojité řady bot u dveří a nechala tam i ty své, a pak přešla do místnosti s neladícími pohovkami, kde se o jednu modrou opřela. „Tak co je pro dnešní večer v plánu?“

„Zatím nemáme pivo ani pizzu,“ promluvil Brandon. „Vyber si místo k sezení, než tě předběhnou ostatní… mimochodem, ten modrý gauč je nejpohodlnější.“

„Sloane se zazubila. „Dobrý nápad.“

„Ale máme filmy!“ Řekla vesele Lisa. „Je tady jeden film, jmenuje se Gen-X Cops, a pro tuhle naši noc by měl být skvělý… a z nějakého důvodu vybral Brandon i oba díly Mutantů.“

Sloane se otřásla. „Očekávám, že budeme potřebovat hodně piva, abychom se přes ně dostali,“ poznamenala.

„Ten první díl Mutantů se mi vážně líbí,“ protestoval Brandon, a Lisa se usadila zpátky vedle něj a praštila ho do ruky. Rozesmál se, pak se začal bránit a oba se pustili do malé bitky.

Sloane se usmívala, podívala se na hřbety půjčených filmů na konferenčním stolku a přála se, aby Lisa jen vtipkovala.

„Nikdy neposílej heteráka, aby půjčil filmy,“ zavrčela Lisa a zaječela, když se na ni Brandon vrhl protiútokem.

„Kdo tady koho zabíjí?“ Zeptal se Tom vracející se s Billem v závěsu, oba dva pozoruhodně nepomuchlaní. Jejich rty však byly červené, jak si Sloane povšimla s téměř dětinskou radostí. Lesk, který s takovou pečlivostí použila, byl pryč. „Sakra, vás dva už nemůžeme nechat bez dozoru.“

Sloane na okamžik pocítila krátké píchnutí, jako by se nevetřela na noc s pivem a pizzou, ale na noc pro páry, ale pak tu myšlenku opět zavrhla. Bill byl ten, kdo ji pozval, vždycky bylo dobré poznávat nové lidi a ona byla už nějakou dobu zvědavá, jak to u Toma vypadá. Z toho, co viděla, to bylo vážně pěkné místo, ale zase, neříkal Bill něco o třech spolubydlících?Stálo to za to…

„Brandon půjčil oba díly Mutantů,“ řekl Tom a vedl Billa ke gauči, k tomu vzdálenému, koženému.

„Ugh, proč?“

„Hej, vážně jsem přemýšlel o Vetřelcích, víte?“

„Tím nám neděláš žádnou laskavost,“ řekla Sloane suše.

„Ach, tak fajn!“ Brandon zvedl ruce, ale jeho výraz byl přátelský. „Tak může jít půjčit pár filmů někdo jiný!“

Otevřely se vstupní dveře a všichni se otočili. Prvním z nich byl další asijský mladík, v Brandonově věku, a opravdu krásný, nejen pohledný jako Brandon, a Sloane spekulativně sevřela rty. Dobře. Možná to přece jen nebyla noc pro páry. Další byl vyšší asijský muž, podobnost jejich rysů je prohlašovala za bratry, ale vypadal o pár let starší.

„Pivo je tady!“ Oznámil první mladík triumfálně.

Všichni zajásali.

Vrhli se do kuchyně a nastalo další kolo představování. Sloane si potřásla rukou s Alecem, tím krasavcem, i jeho starším bratrem Zackem Tse. Alec zastrčil pár bankovek do kapsy svého bratra a Zack odešel s popřáním hezké noci. Nedlouho poté dorazila pizza a oni se znovu usadili na pohovkách se třemi pizzami rozloženými na stolku.

„Hele, bez urážky, Brane, ale jestli se budeme dívat na film s mimozemšťany, zajdu do svého pokoje pro Vetřelce,“ promluvil Alec už s pivem v ruce.

Brandon pokrčil rameny. „Fajn,“ řekl s ukázkou zraněné důstojnosti. „Pokud nikdo kromě mě nedokáže ocenit brilantnost tohoto filmu…“

Lisa jej znovu praštila do žeber. „Brilantnost, to určitě.“

Alec se ohlédl na Sloane a krátce se na ni ušklíbnul. „Viděla jsi Vetřelce?“

„No jasně,“ Odpověděla Sloane a balancovala přitom s pizzou i pivem. „Nevadilo by mi to vidět znovu, je to klasika.“

Alec se zvedl na nohy a dvěma prsty jim zasalutoval. „Hned se vrátím.“

„Můžeme se dívat na Mutanty, až se dost opijeme,“ nabídl Tom.

„Ale no tak,“ řekl Brandon, „Tome, ty, ze všech lidí, bys měl být schopný ocenit krásu toho filmu.“

Tom se zazubil. Pivo měl opřené o dřevěnou područku a jednou rukou objímal Billa kolem pasu. „Nic neříkám. Hej, ale na mém místě, ty bys to ocenil?“

„Ahh, už s tebou není žádná sranda,“ stěžoval si Brandon, ale bylo to přátelské.

Alec se vrátil s DVD a vložil ho do přehrávače, pak se usadil na gauč vedle Sloane a věnoval jí další rychlý, hřejivý úsměv, než se natáhl pro pizzu a uvelebil se. Celkově se dobře bavili, zhltli pizzy v rekordním čase ještě před tím, než mariňáci dorazili na povrch žhnoucí planety, a kromě toho zvládli i velké množství piva. Sloane našla sama sebe, jak se pomalu ocitá uprostřed pohovky vedle Aleca, a jeden druhému posílali nesmělé úsměvy. Ke konci prvního filmu byli téměř všichni důkladně namol.

„Mutanti,“ hlasoval Brandon. „No tak, pojďme si to pustit, Tom říkal, že bychom mohli, pokud toho vypijeme dost na to, abychom se u toho pobavili.“

„To jsem říkal?“ Tom se napřímil v místě, kde se uvelebil v pohodlně vypadajícím propletenci s Billem. „Hm, možná něco takového.“

„Pojďme otestovat opilost,“ navrhla Lisa, a Alec se narovnal na konci pohovky a natáhl se po pizzové krustě a po jedné z těch plastových vaniček česnekového másla, nyní už studeného. „Kdo je tu lehká váha?“

„Bill,“ řekla okamžitě Sloane.

„Cooo?“ Stěžoval si Bill, stále schoulený na pohovce, a pomalu se opřel o Tomovo rameno. „Proč… tohle říkáš?“ Pokusil se posadit. Tváře měl růžové.

„Hej, Bille,“ řekla Lisa a mávla rukou, aby si zajistila jeho pozornost. „Udělej tohle.“ Natáhla paže a na střídačku se začala ukazováčky dotýkat svého nosu.

Bill se posadil na okraj pohovky. S velkou důstojností natáhl ruce a dotkl se nejdříve první, a poté druhým ukazováčkem svého nosu, i když se zdálo, že mu to zabírá více soustředění, než by mělo.

„Takže Gen-X Cops!“ Prohlásila Lisa a nadšeně zapumpovala rukou.

Celý večer postupoval velmi dobře, pomyslela si Sloane a zčervenala, když se podívala na Aleca vedle sebe. Pro tohohle by jí nevadilo se trochu snažit a on sám rozhodně měl svůj vlastní spravedlivý podíl pohledů jejím směrem, ale bylo na něm cosi křečovitého a divokého, co ji nutilo nad tím dvakrát zapřemýšlet.

Jejich pití piva po prvním filmu rapidně kleslo, a spolu s obnovenou jasností a energičností Gen-X Cops je to po skončení filmu zanechalo všechny bdělejší a čilejší. Sloane zastavila své myšlenky plné srovnávání, kdy během filmu skákala pohledem z Aleca na hlavního hrdinu filmu, pohledného Jacka, a podívala se na hodinky.

„Můj bože, pořád je ještě brzo,“ zvolala šokovaně. Z temnoty vykukující zpoza žaluzií za Billem a Tomem měla pocit, jako by bylo mnohem, mnohem později, i když objektivně věděla, že sem dorazili kolem čtvrté. „Totiž, je teprve devět…“

„No, to je dobrá věc, nebo ne?“ Alec vedle ní zamyšleně zamrkal. „Dává ti to čas vystřízlivět, než pojedeš domů. Nebo bys to kdykoliv mohla zalomit tady.“

„Nebo tak,“ souhlasila Sloane zrudle.

„Teď se musíme podívat na Mutanty,“ řekl Brandon samolibě. „Je to jediný film, který zbývá.“

„Ale ne, nemusíme,“ prohlásil Tom, zvedl se na nohy a na chvíli se zakymácel.

„Myslel jsem, že jsi na mé straně!“

„Já nejsem na ničí straně.“ Tom zůstal stát na místě a hledal rovnováhu, s jednou rukou stále spojenou s Billem schouleným na pohovce za ním. „Jsem jen na své straně. A moje strana si chce dnes večer užít. Lásko, pusť mě, zajdu pro nějaký film.“

„Půjdu s tebou,“ promluvil Bill, překvapil tak Sloane, když se zvedl z pohovky s téměř obvyklou ladností. Ale zase, zauvažovala, Bill přestal pít, když pustili druhý film.

„Žádné ochmatávání,“ zavolala za nimi Sloane a odpovědí jí bylo jen nevěřícné odfrknutí a smích.

„Takže,“ řekl Brandon, splácl ruce a posadil se na okraj pohovky. „Ať se propadnu, jestli se budu dívat na jednu z Tomových romantických komedií. Je tady někdo pro Scrabble?“

Tento návrh byl zodpovězen salvou sténání a pizzových krust.

„No,“ řekl Alec, „Jestli tohle je to, co nás čeká, jdu si dát nějakou instantní polévku. A rozhodně potřebuju víc piva na posílení. Sloane?“ Zvedl se z pohovky.

„Myslím, že obojí vynechám,“ řekla Sloane s kajícným ohrnutím rtů. „Přece jen musím odjet domů.“

Po delší době, než jaká by byla potřeba k vybrání filmu, se Tom s Billem vrátili, a tentokrát byli značně zmačkanější. Na Billově krku se nacházela temná značka, dokud si neshrnul své dlouhé vlasy dopředu, aby ji skryl. A oba měli na tváři sebevědomý a poněkud samolibý úsměv.

„Nový rekord!“ Zavtipkovala Lisa.

„Co-“ začal Bill.

„Ach, ani nezačínej,“ začal Tom zároveň s Billovým výkřikem.

Sloane se do toho vložila. „No tak, dejte jim nějaké zásluhy… kromě toho je bolestně zřejmé, že se ani jeden z nich neudělal.“

Tom přesunul své zazíraní na ni. „Zvládl bych to i bez tvé pomoci, Sloane,“ informoval ji, než se napjatými kroky přesunul k přehrávači.

„To je přesně to, o čem mluvím.“ Sloane si uvědomila, že Lisa má na tváři stejně odpovídající úšklebek.

Brandon hodil ruku kolem ramen své přítelkyně a promluvil. „Tak na co se díváme?“ Zdálo se, že rezignoval před nevyhnutelným.

Tom otevřel ústa, aby odpověděl, ale místo toho se rozezvonil telefon.

Z kuchyně se ozval Alecův hlas. „Já to vezmu.“ O chvíli později se vrátil i s bezdrátovým telefonem a předal ho Lise.

Ta ho přijala a vstala, aby se přesunula více do soukromí. „Haló…?“

Sloane se s očekáváním zadívala na Toma. „Takže? Co jsi přinesl?“

„Matrix,“ odpověděl Tom a zabořil tvář do Billových vlasů, s jedním okem namířeným jejím směrem. „Moje kritéria výběru byla ta nejpřísnější.“

„Jo?“ Odvětila Sloane. „Vybíral jsi podle toho, co Billa nejvíce vzrušuje?“ To vyvolalo všeobecný smích.

Lisa se vrátila do místnosti a v ruce stále svírala telefon. „Brandone, můžeš řídit? Zapomeň na to, vezmeme si taxi,“ přerušila sama sebe a udělala rozrušené gesto rukou. „Jde o mou pratetu, je v nemocnici St. Vincent a nečekají, že vydrží o moc déle.“

Brandon vstal a přešel k ní. „Musíme se tam dnes večer dostat?“

„Ano,“ potvrdila Lisa a rozzlobeně si promnula jedno oko. „Zatraceně… všem se moc omlouvám.“

„To je v pořádku,“ řekla Sloane konejšivě. „Dělej, co musíš, okay? Rodina má přednost.“

Brandon jí vypáčil telefon z ruky. „Nech mě zavolat taxi, pojedeme tam spolu.“ Všem ostatním věnoval krátký pohled. „Sorry, lidi, myslím, že noc piva a pizzy skončila.“

autor: fyredancer