From the inside out 43. (1/2)

Zatímco odcházeli z restaurace, která v přicházejícím soumraku žhnula jako tekuté zlato, Bill držel Tomovu ruku v pevném sevření, aby mu zabránil v zakopnutí o chodník nebo nárazu do oplocení z tepaného železa obklopující parkoviště. Tom vypadal šokovaně, šel vedle Billa s vytřeštěnýma očima, kterýma jako by nic neviděl, a jeho nohy jen sotva řádně našlapovaly vzhledem k tomu, jak se opíral o Billa.

„To šlo… dobře?“ Odvážil se pronést Bill.

„Uhh,“ ozvalo se nesouvisle z Tomových úst.

Bill zakryl úšklebek a přeměnil ho v soucitný úsměv, než je oba na chodníku zastavil a omotal ruce kolem Toma. Tomovi rodiče byli stále ještě v restauraci, kde dopíjeli víno a platili účet, ale Billa s Tomem omluvili a celkem překvapivě Irene pronesla cosi o tom, že jsou ještě mladí a měli by si zbytek večera co nejvíce užít. Byl si docela jistý, že jedním okem na ně téměř mrkla.

„Jsou jiní, než jsem čekal,“ svěřil se Bill, přitulil se blíž ke svému ohromenému příteli a otřel o sebe jejich nosy.

Tomovy hnědé oči se zaostřily a zaměřily se na něj. Povzdechl si, pak se nadechl, jako by si chtěl pro sebe oddělit tu sladkou vůni jakési androgynní kolínské, kterou Angie na Billa použila, a vtiskl mu pusu do koutku úst. „S větší mírou expozice se zhoršují, věř mi,“ řekl. „Táta musel změknout, protože je na dovolené, nebo tak něco.“

„Nedělej si s tím starosti,“ radil mu Bill. „Máš, co jsi chtěl, ne?“ Naklonil se a políbil Toma do koutku úst, na oplátku.

„Mm, všechno, co chci, je právě tady,“ informoval ho Tom. Natáhl ruce k Billovu pasu, sklouzl s nimi k jeho bokům a přitáhl jejich těla k sobě. Bill se zazubil, dokud se jejich ústa nesetkala. Plně spolupracoval s invazí Tomova hbitého jazyka. „Miluju tě,“ zamumlal Tom, jeho hlas byl chraplavý, když se od sebe konečně po spoustě polibků odtrhli. Pak Billa políbil na znaménko pod spodním rtem.

„Miluju tě,“ odpověděl mu Bill potěšeně. Stále byl celý pohmožděný a otlučený, zotavoval se, ale byl celý Tomův. A nyní se každý z nich setkal s rodiči toho druhého a zdálo se, jako by jim už v cestě nestály žádné další překážky. Čas ukáže, připomněl si Bill, a pomyslel přitom na Jonathanovy chladně modré oči, chtělo se mu se otřást.

Místo toho objal Toma pevněji. „Ukaž mi, jak moc mě miluješ,“ naléhal, přitiskl k sobě jejich těla a otřel se rty o Tomovu čelist. Sunul se dál, až byl nosem zabořený v jeho dredech, a jazykem přejel po Tomově uchu. „Pojďme zpátky k tobě.“

Tom se v jeho náruči zachvěl. „Jsi si jistý?“

„Jsem si jistý,“ odpověděl Bill s naprostou jistotou. Jack byl pryč a on se stavěl čelem svým démonům a dokazoval si, že to byla stvoření z papírových kapesníčků. Znovu přitiskl rty k Tomovu uchu. „Chci sex, Tome. Musím být ještě přímočařejší?“

Tom se ušklíbl, když se odtáhl dost daleko, aby se mohli vzájemně znovu podívat do očí. „Kdybys byl ještě přímočařejšejší, měl bys ruku v mých kalhotách.“

„Takové slovo neexistuje,“ řekl Bill a nakrčil nos.

„No dobře, ty studente angličtiny,“ řekl Tom a vytáhl z kapsy klíčky od auta. „Pojďme ke mně, okay?“

„Domů,“ zamumlal Bill a tělem se mu rozlil pocit klidu. „Pojďme domů.“

V autě se Tom na chvíli opřel o volant, než zastrčil klíč do zapalování. Bill se naklonil a s obavou si prohlížel Tomovu tvář. „Tome?“ Pobídl jej znepokojeně, když se Tomovi začala otřásat ramena. Tom otevřenou dlaní práskl za strany do volantu a Bill s vykulenýma očima poskočil. „Tome?“ Řekl ustaraně a natáhl se přes prostor mezi nimi. „Víš jistě, že jsi okay?“

Tom seděl na svém sedadle napůl zkroucený, s oběma rukama na volantu. „Okay,“ opakoval. Zubil se, celá tvář se mu proměnila v úšklebek. „Skvěle! Báječně! Nade všechna očekávání!“

Bill se na něj zazubil. „Tvůj táta není až takový kretén,“ řekl.

„Ach, pořád je to kretén,“ řekl Tom a naklonil hlavu na stranu. „Nenech se oklamat na základě prvního dojmu. Osobně je jiný, víš. Zvlášť když má v sobě několik drinků.“

Bill pozvedl jedno rameno. Nechtěl to říct, ale když už Tom zamířil tím směrem… „Ale je to kretén, který tě nechá dělat si věci po svém.“

„To je ono, to je přesně ono,“ řekl Tom a s šokovaným a vzrušeným smíchem se opřel. „Změním si svůj hlavní obor! Nevydědil mě! A pokud se to můžu odvážit říct, myslím, že ses mu líbil?“

Bill pozvedl koutek úst. „Spíš se mu líbilo se na mě dívat.“

„To taky,“ souhlasil Tom. „Uf, můj vlastní otec tě očumoval.“

„Jsem prostě tak sexy,“ řekl Bill a přejel si rukou od klíční kosti až na boky. „Nevezmeš mě domů a neuděláš s tím něco?“

Tom poslal jeho směrem další úšklebek a tmavýma očima přejížděl pomalu po celé délce Billova těla, zatímco si pomalu olizoval ret. „Ach, to udělám,“ slíbil chraplavě. „A nahý. S tvým nahým tělem proti mému.“

„To zní jako nařízení od doktora,“ prohlásil Bill a šťouchl do Toma, když jeho Lexus i nadále stál na místě. „Tak na co čekáš?“

Tom potřásl hlavou, stále se zubil a pohnul rukou k řadící páce.

Bill se usadil zpět do svého sedadla a poslal Tomovi malý úsměv. Opravdu jim bylo oběma dovoleno být tak šťastní? Když už bylo Jackovo zmlácení za ním, Bill z té zkušenosti vycházel lépe než kdy předtím. Měl přítele, který ho miloval a byl připravený při něm stát; jeho rodiče, zvláště jeho otec, byli vřelí a podporující; prosazoval svou nezávislost a stěhoval se, alespoň s požehnáním svého otce; slíbil si, že ve svém životě vyhledá nový směr a znovu se stane vedoucím směny. Opravdu nemohl žádat o nic víc.

Všechny dobré věci nastaly poté, co měl Toma po svém boku.

„Pořád tomu nemůžu uvěřit,“ řekl Tom vedle něj.“ Nastal soumrak a auto projíždělo portlandskou noční krajinou, která se proplétala mezi obchodními a městskými světly.

Dokonce i ve tmě Bill mohl vidět, jak se Tomovy klouby na volantu napjaly.

„Čemu nemůžeš uvěřit? Jak dobře všechno šlo?“

„Jaké mám štěstí,“ řekl Tom. Zastavil na červené a podíval se na Billa, oči mu svítily.

„Považuj to za svou náležitou odměnu za to, jak jsi úžasný,“ zamumlal Bill, nedokázal přitom odvrátit pohled. Nedokázal spustit oči z Toma, když mu jeho přítel posílal takovýto pohled.

„Ne,“ řekl Tom. „To jsi ty.“

Bill sklonil hlavu a setřásl vlasy, aby mu zakryly obličej. „Nebuď hloupý.“

„Tohle nedělej,“ řekl Tom dostatečně ostrým hlasem, až Bill hlavu znovu zvedl. „To jsi ty, a já chci, abys to věděl, okay? Dostáváš ze mě jen to nejlepší.“

Bill se zazubil, ohromen, a jak si byl jistý, i více než jen trochu opilý láskou. „Děkuju,“ přijal to nakonec. „Já to u tebe cítím stejně, Tome. Okay? Nepodceňuj to, jak moc jsi pro mě dobrý. To je důvod, proč jsem byl bez tebe pěkně beznadějný.“

„Nedovolím, aby se to stalo znovu, pokud ani ty ne,“ řekl Tom upřímně.

Bill se usmíval. „S tím počítej.“

Zbytek cesty strávili povídáním o nadcházejících výzvách – Bill se bude zaučovat na vedoucího směny. Byla to pozice, kterou už předtím dělal, ale některé věci se změnily. Oba měli před sebou pekelný zkouškový týden, takže během té doby měli odklad od zaučování či prodejní politiky, a týden poté bude milosrdné volno.

„Mí rodiče jedou na celý týden pryč,“ řekl Bill a vrhl napříč autem stydlivý pohled. „Vezou celou rodinu do Disneylandu, ale já zůstávám tady.“

Tomovy oči mrkly od silnice k jeho očím a zase zpátky, na tváři se mu přitom formoval úsměv. „Jo?“

„Jo, budu tak moc osamělý. Kdybych jen mohl najít někoho, kdo by mi mohl dělat společnost, víš?“ Dodal Bill a uvažoval, jestli ze sebe dělá až příliš velkého pitomce. „Předpokládám, že se Sloane bychom si mohli uspořádat pyžamovou párty…“

„To teda ne!“ Vybuchl Tom.

Bill se zašklebil a jeho srdce se podivně zachvělo nad tou okamžitou posesivností v Tomově tónu. „Máš na mysli někoho jiného?“

„Jo, jestli ti někdo má dělat společnost, když je tvoje rodina pryč, budu to já. Tom. Tvůj přítel?“ Řekl Tom bez obalu. „Kromě toho si můžeme zahrávat ve tvé posteli a nebude tam nikdo, kdo by mohl vtrhnout dovnitř.“

„Nebo říkat, že děláme moc velký hluk,“ řekl Bill s rozpačitým úsměvem.

Opravdu, jediným problémem Tomova bytu byli ostatní lidé, kteří je slyšeli – jak jim jeho spolubydlící při více než jedné příležitosti dali jemně, nebo ne zas tak jemně vědět.

Bill sám sebe nikdy nepovažoval při aktu za příliš hlasitého. Ale zase, sólo orgasmy nebyly ani zdaleka tak úžasné jako ty, které mu způsoboval Tom.

Ve chvíli, kdy Tom zaparkoval svůj Lexus na místo vedle bytového komplexu, byl Bill dostatečně zrudlý nad pikantními vzpomínkami, které byl připraven si co nejdříve zopakovat. Vyskočil z auta, setkal se s Tomem za autem a ve spěchu se s ním srazil, jen aby se kolem něj omotal. Tom jeho polibek dychtivě přijal a vydával potěšené zvuky, zatímco jej Bill ochutnával a pronikal dovnitř. Jemně oddychoval nosem, oči měl zavřené a vdechoval Tomovu uklidňující vůni. Sdíleli spolu žhavý polibek, pak poodstoupili a dívali se jeden na druhého, a Bill pocítil teplo z toho úsměvu, téměř úšklebku, který mu Tom věnoval.

„Nahoru?“ Navrhl Tom chraplavým hlasem.

„Bože ano, tak moc tě chci,“ řekl Bill, chytil Toma za zadek a zasunul mu ruce do zadních kapes.

Tom mu těžce oddechoval do ucha, olízl si rty a zašeptal, „Chceš jen… Chci říct, že nemusíme dělat všechno.“

„Já chci všechno,“ namítl Bill. Opřel se o Toma, dokud se jeho paže kolem něj pevně nesevřely. „Chci polibky a tření a tvoje rty na mně a tvé prsty ve mně. Pak chci na tvůj tvrdý penis navlíknout kondom a dívat se ti do tváře, zatímco se přesuneš nade mě a zatlačíš dovnitř.“

Tom se v jeho náruči zachvěl a zabořil mu tvář do krku. „Bože, tak strašně moc to všechno chci.“

„Tak to pojďme udělat,“ řekl Bill dychtivě, vzal Toma za ruku a táhl jej směrem k betonovým schodům, které je zavedou do vyššího patra k Tomovu bytu. Byl tak nedočkavý, že si byl docela jistý, že už začíná tvrdnout.

Byl pátek večer a Bill předpokládal, že budou mít celý byt jen pro sebe. Byl si tím tak jistý, že sám sebe přesvědčil, už zapomněl na společenskou událost, které se zúčastnil, i na lidi, které rychle začínal považovat za své přátele, stejně tak jako Tomovy spolubydlící a přátele. Když Tom otevíral dveře, jeho úkol mu ztěžoval způsob, jakým se Bill tiskl k jeho paži a otíral se mu o nohu, přičemž ho líbal na krk s dychtivostí několikadenního nahromaděného sexuálního napětí. Bylo to jako studená sprcha, když vklopýtali dveřmi dovnitř do všeho toho oslepujícího světla a místnosti plné vážně vyhlížejících lidí.

„Ach,“ řekl Bill a nervózně si zatahal za pomuchlanou košili, zatímco se Tom odtáhl od jeho krku. „Ahoj, všichni.“

„Bille!“ Zatrylkovala Lisa, vyskočila z gauče a valila se směrem k nim. Bill pohlédl na Toma, jehož ruka zůstala na spodní části jeho zad, a sdíleli spolu malou, rozpačitou grimasu. „Počkat,“ přerušila Lisa sama sebe a zastavila se v objímací vzdálenosti. „Narušuju auru chlapecké lásky?“

Tom zasténal a zastrčil si klíče do kapsy, zatímco Bill na ni zíral.

„Co-cože?“ Vybreptl Bill.

„Vy dva jste se právě muchlovali,“ řekla Lisa a zvedla obě ruce. „Nejsem si jistá, že bych vás právě teď měla objímat, mohlo by to narušit optimální… ehm… vibrace.“

Tom ze sebe vydal jakýsi kňučivý zvuk, zatímco Bill jen bezradně potřásl hlavou. „Jak myslíš,“ řekl. „Taky tě rád vidím, Liso.“

Lisa spráskla ruce a rozzářila se. „Já tě tak strašně moc ráda vidím, Bille!“

Brandon a Alec vstali ze svých míst a Alec se opřel o koženou područku gauče, zatímco Brandon přišel, aby Lisu odtáhl z jejich blízkosti.

„Hej, Bille,“ řekl Alec a zvedl ruku v radostném mávnutí, jeho štíhlá, hezká tvář se rozsvítila. „Jsme rádi, že jsi v pořádku, člověče.“

„Opravdu rádi,“ dodal Brandon, přitiskl si Lisu k hrudi a úlevně se na Billa pousmál. „S Tomem se tady nedalo žít, zatímco jsme si o tebe dělali všichni starosti. Chtěli jsme tě navštívit v nemocnici…“

„Ach, nebyl jsem tam tak dlouho,“ řekl Bill, opřel se o Toma a ruku mu zastrčil do zadní kapsy. Tom tiše zavrčel, slyšitelně jen pro Billa, a hladil Billa na zádech pod tričkem. „Ráno mě propustili a zbytek času jsem strávil odpočinkem doma. Pitomý otřes mozku.“

„Jo, docela tě zřídil, co?“ Řekl Brandon, jako by si to chtěl potvrdit. Tvář se mu zkroutila úzkostí.

Bill potřásl hlavou, stáhl se do kruhu Tomovy paže a úlevně vydechl, když se Tom přesunul, aby si jej přidržel po svém boku. „Moc si toho nepamatuju.“ Měl záblesky usínání před televizí s laptopem na stehnech, nenávist v Jackově tváři, zatímco mu na straně hlavy vybouchl ohňostroj bolesti, nejasný sípot, jak se nad ním skláněl Tom s výrazem bolesti a lítosti ve tváři.

„Teď už jsi okay?“ Zeptala se Lisa a natáhla ruku, jako by se chtěla Billa dotknout, aby se ujistila.

„Je mi fajn,“ řekl, a Tom jej pohladil po boku. Bill se usmál. „Už je mi daleko líp, a dokonce jsem se dneska setkal s Tomovými rodiči.“ Skoro ukázal na svůj obličej, ale vzpomněl si, že jeho přátelé neměli s čím srovnávat. Na rozdíl od Toma, který to viděl z první ruky. Angie odvedla báječnou práci a dala ho dohromady – ještě lépe, než se mu to povedlo na vlastní pěst jen se vzpomínkami na to, jak mu Sloane nanesla krycí make-up na ty nejhorší modřiny.

Brandon ze sebe vydal přidušený zvuk.

„Tys potkal jeho rodiče?!“ Vypískla Lisa.

„Tohle je vážné,“ řekl Brandon a přenesl svůj pohled z Billa na Toma. „Že? Nebo si z nás střílí?“

„Vážně se to stalo,“ potvrdil Tom. „Pozval jsem ho a změnil rezervaci na čtyři osoby.“

„A vy oba stále žijete?“ Řekl Brandon s úšklebkem. „To musí být láska.“

Bill se na Toma podíval s rozšířenýma očima, rty se mu zkroutily do sladkého úsměvu, jak se Tom přitiskl blíž, aby mu dal eskymáckou pusu.

„Jo,“ odpověděl Tom, jistota v jeho tmavých očích dala Billovi vědět, že mluví přímo k němu. „Je to láska.“

Lisa hlasitě zacukrovala.

Bill mávl rukou do vzduchu. „Přestaň, nejsme tvoje exkluzivní telenovela,“ prohlásil. „Co tady všichni děláte? Filmová noc s pizzou?“

„Ach,“ utrousil Brandon a jeho přátelská tvář se zakabonila. „Nějaká pizza zůstala, jestli chcete, ale máme spíše… strategické setkání.“

„Ugh, já nemůžu,“ řekl Tom a položil si ruku na břicho. „Mám sotva dostatek kapacity na to, abych udělal Billa, natož abych do sebe nacpal ještě nějaké jídlo. Máme za sebou tříchodovou večeři.“

„Ew, bože, o tom nechci nic slyšet,“ stěžoval si Brandon, ale bylo to v dobrém. Omotal ruku kolem Lisiných ramen.

„Řekni mi toho víc,“ řekla Lisa, modré oči jí svítily.

Bill se zašklebil. „Ani náhodou, už tak toho pravděpodobně uslyšíš až dost.“

Tom se uchechtl, takže samozřejmě Bill měl povinnost jej praštit loktem do břicha.

„Tak co to tady chystáte?“ Zeptal se Tom a přesunul své držení Billa na původní intimnější umístění. Bill téměř zapředl, opíral se o něj jako kočka dychtící po drbání. Chtěl toho víc, níž, a rozhodně na místech nevhodných pro veřejnost.

„Uh, snažíme se přijít na to, jak Jacka dostat z nájemní smlouvy,“ řekl Alec, promnul si temeno hlavy a smutně se na ně ušklíbl. „Mysleli jsme, že bychom to mohli mít z krku co nejdřív, ať sejde z očí, sejde z mysli, víš?“

„Jo, slíbil jsem Tomovi, že se o to postarám, pokud se ukáže, že to byl Jack, kdo… kdo to udělal,“ dodal Brandon s nepohodlným výrazem.

„Běžte se pobavit,“ řekla Lisa a mávla na ně rukou. „My se o to postaráme.“

Bill se zazubil nad její jistotou a podíval se na Toma, který zatínal čelist. „Jo,“ řekl Tom. „Chci ho pryč.“

„Už se na tom pracuje,“ řekl Alec. „Jeho rodiče si už přišli pro jeho věci, když jsi byl pryč. Říkali, že si můžeme nechat jakýkoliv nábytek, který byl jeho.“

„Vážně?“ Zeptal se Tom.

„Jo, jeho rodiče ho berou i ze školy,“ dodal Bill. „Takže už nebude dělat žádné problémy.“

„To se mi líbí,“ řekl Tom. Přitáhl si Billa ke svému boku.

Bill se podíval na svého přítele a pozvedl obočí. Tomův palec opisoval pomalé kruhy přímo nad jeho kostrčí. Chtěl se naklonit a připomenout Tomovi, na čem přesně se dohodli, než vyšli nahoru do bytu. Místo toho napjal ruku v Tomově kapse, sevřel kus jeho zadku a vydal ze sebe tichý, zaujatý zvuk.

„Tak my už musíme jít dělat nějaké domácí úkoly!“ Shrnul Tom to, co se zdálo být jako záblesk inspirace.

„Jo, okay,“ řekl Alec, ušklíbl se a sklouznul z područky přímo na gauč. Brandon protočil oči a pozvedl na ně bradu v tichém potvrzení, zatímco Lisa pozvedla oči v sloup.

„Snažte se nedělat ty úkoly moc nahlas, jo?“ bylo všechno, co řekla. „Zvýšíme si u našeho akčního filmu hlasitost.“

„Mm-hmm,“ bylo vše, co Tom řekl.

Bill zrudl a opřel se o Toma, zatímco ten je oba vedl kolem kuchyně a studovny do dlouhé chodby k ložnicím. Bylo to trapné, ale nebyl žádný způsob, jak by všichni mohli nevědět, co dělají, bez ohledu na jejich výmluvu.

„Skvělé,“ zamumlal Bill, když zamířili bok po boku do poslední ložnice nalevo. Tomova ruka teď ležela mezi jeho tričkem a kalhotami, hladila jej na kyčli a Bill cítil jen bolestnou touhu. Byly to už dny, co tohle naposledy dělali, co dělali cokoliv intimního. Právě teď chtěl víc, chtěl všechno.

„Jsem si docela jistý, že většina mého krevního toku je právě teď v mých kalhotách,“ zamumlal Tom a naklonil se, aby oždibl Billovo ucho. „Máš štěstí, že jsem byl schopný mluvit a dát jim tak nějakou výmluvu.“

„Kterou žádný z nich nespolknul,“ zamumlal Bill.

Zastavili se před dveřmi a Tom se od něj odpoutal a popadl Billa za ramena, aby stáli tváří v tvář.

„Hej,“ řekl, jeho výraz byl jemný. „Nemusíme-„

Bill vykulil oči. „To jsem tím vůbec nemyslel!“ Trval na svém. Vtiskl měkký polibek na Tomovy rty a odtáhl se, když v něm chtěl Tom pokračovat. „Je to trochu trapné, to je všechno. Nejsem tak moc opovážlivý…“

„To je v pořádku,“ řekl Tom a usmíval se na něj. V další vteřině zahýbal svým hustým, tmavým obočím. Budeme mít pro sebe po celý týden váš dům… budeme mít tak moc líbánkového sexu…“

„Panebože, to budeme,“ řekl Bill, a preventivně si přiložil ruku na zadek.

„Pojď sem,“ zašeptal Tom, dlaněmi sevřel Billovu tvář a přitáhl si jej k sobě.

Dotek jeho rtů byl nejprve jen to nejmenší otření, jejich spojení bylo spíše závanem dechu než dotek kůže na kůži. Bill pozvedl bradu a rozevřel rty. Tom ho znovu políbil, pevněji a pečlivě, zatímco opatrně přejížděl rukama přes Billovy lícní kosti až na zadní stranu jeho krku.

Mnoho věcí bylo možné přenést dotekem, jediným polibkem. Z tohoto mohl Bill odhalit, jak moc ho Tom miloval.

autor: fyredancer

Komentáře