The Graveyard 11.

autor: Doris & Lauinka

Tom na Billa šokované zíral. Nevěděl, co na tohle odpovědět. Jen na maličký okamžik se mu do mysli vkradl obraz Billa klečícího před ním, s nevinným pohledem a pusou plnou jeho mužství. Krátce zatřepal hlavou, aby tu myšlenku zahnal. Bill klopil oči a snad to vypadalo, že se jej i bojí. Tohle přiznání pro něj muselo být těžké a Tom si to dobře uvědomoval. Tom se k Billovi naklonil, dvěma prsty si za bradu zvedl jeho tvář a podíval se mu hluboko do očí.

„Chci, abys věděl, že nic z toho, co jsi řekl nebo myslel, není špatně. Není důvod, aby ses kvůli čemukoli, co cítíš, cítil špatně, rozumíš?” Tom mluvil pomalu a vyrovnaným hlasem, že Bill věřil každému jeho slovu. Lehce kývl na souhlas a oplácel mi hluboký pohled.

„Dobře. A k té druhé části. Nic z toho po tobě nechci. Nemusíš to dělat z vděčnosti ani z pocitu, že mi něco dlužíš, ano? Tyhle věci by měly přijít samy. Prostě jen tak, neplánovaně. Protože po tom budeš toužit. Měl by to být někdo speciální, někdo…” Tom chvíli zapřemýšlel a odmlčel se. Nakonec to ale dořekl. „Někdo, koho miluješ.”

 

Billovi se z těch posledních slov zježily chloupky na zátylku a lehce polkl. To, o čem Tom mluvil, dávalo smysl. Nechtěl to dělat, protože by musel, prostě chtěl. Poslední dobou o tom přemýšlel, jaké by to bylo. Jejich nahá propletená těla… a rozhodně věděl, že by to mohlo být dokonalé. Dokonce i slovo speciální se na Toma hodilo. Tom byl speciální. Ve všech směrech. Akorát nad slovy lásky visel jistý otazník. Nevěděl, jestli Toma miluje, ale rozhodně k němu něco cítil.

„Chci, abys mě učil. Víš… ukázal mi, jak na to. Co udělat. Co máš rád.” Lehce pokrčil rameny a znovu pocítil horkost ve svých tvářích.

„Jsi si jistý, že to mám být já?” Tom váhal. Rozhodně nechtěl říct ne, ale chtěl říct ano? Byl na vážkách. V hlavě se mu honily myšlenky a on nevěděl, jak je utřídit. Chtěl Billa učit. Chtěl vidět jeho tělo zmítající se orgasmem, který mu způsobil. Zároveň měl strach. Co když jej vše naučí a on už potom nebude mít důvod zůstat?

„Ano. Věřím ti. Jsi jediný, kdo si nemyslí, že je se mnou něco špatně, kdo mě má rád. Koho mám rád já.” Černovlásek se lehce usmál a Tom už věděl, že nemá cenu se bránit, stejně by podlehl.

 

„Dobře, udělám to. Mám však podmínku. Cokoliv, co se ti nebude líbit, co bude na tebe moc, nebo prostě nebudeš chtít, mi řekneš. Věříš mi a já věřím tobě.”

„To zní fér.” Pokýval na souhlas mladší z chlapců. Chvíli si Toma prohlížel.

„Takže… kdy můžeme začít?” Zeptal se nakonec Bill.

Tom překvapeně vyvalil oči, ale zároveň se pousmál. Že by Bill byl až tak hrrr, to ani nečekal. Líbilo se mu to, ale jedno si uvědomoval. Bill to chtěl všechno tak moc rychle zejména proto, aby potěšil Toma. A to Tom nechtěl. Odepnul si pás a jedním cvaknutím odepnul i ten Billův. Naklonil se k černovláskovi a dvěma prsty ho chytil za bradu.

„Třeba hned.“ Zašeptal a zmocnil se Billových rtů. Nespěchal, ale chtěl, aby to bylo intenzivní. Aby z toho polibku Billovi naběhla husí kůže. To se mu i podařilo.

Bill se lehce zachvěl a s blaženě přivřenýma očima Tomovi polibky opětoval. Byl to báječný pocit, a čím víc se Bill na ten polibek soustředil, tím víc byl nervózní. Přemýšlel nad dalším krokem. Co by měl udělat? Tom to ale vyřešil za něj. Tomova dlaň skončila na Billově stehně a lehce ho hladila. Černovlásek nepatrně ztuhnul a od Toma se odtáhl.

 

„Co to děláš? Já myslel, že já…“ Zadíval se na Toma s otazníky v očích.

„Vím, co sis myslel.“ Usmál se Tom a věnoval Billovi ještě jeden rychlý polibek. „Jenže než začneš něco nabízet, měl bys vědět, co vlastně nabízíš. Když chceš někoho potěšit, tak ten pocit musíš napřed znát.“

„Proč?“ zeptal se Bill a snažil se mermomocí nevnímat Tomovu dlaň, která mu jezdila po stehnu nahoru a dolů a nebezpečně se přibližovala k rozkroku. To poslední, co chtěl, bylo ztratit kontrolu a celé to předčasně ukončit. Co by si o něm Tom pomyslel? Že ani nic nevydrží, a přitom chce obšťastnit jeho.

„Zlato…“ Vydechl Tom. „Je to, jako kdybys prodával jahodovou marmeládu a tvrdil, že je to nejlepší marmeláda na světě, ale přitom bys ji nikdy neochutnal.“

Bill přivřel oči, když se Tomovy rty přesunuly na jeho krk a lehce laskaly tu jemnou kůži. Bill naklonil hlavu do strany a nejistě zajel svými prsty do Tomových vlasů. Hladil ho v nich a zhluboka dýchal. Vydechl silněji, když Tom zatlačil silněji do jeho rozkroku.

„Uuh…“ Vydechl a lehce se propnul.

„Lekce číslo jedna, uvolni se a užívej si to. Poznávej.“ Zašeptal Tom a stiskl mezi zuby citlivou kůži na Billově krku. Rukou v rozkroku znovu přitlačil a vzápětí na to rozepnul knoflík černovláskových úzkých černých kalhot. Bill to vnímal docela jako vysvobození, jelikož jeho vzrušení už bylo celkem znatelné. Chtěl si za to v duchu vážně vynadat. Bylo normální, aby se vzrušil opravdu po pár dotecích? Nakonec se ale rozhodl respektovat Tomovu první lekci. Uvolnil se a užíval si to. Tom se pousmál, když zaznamenal Billovo uvolnění.

 

„To je ono.“ Poznamenal nanejvýš spokojeně a dlaní vklouzl do Billových rozepnutých kalhot. Mnul jeho tvrdé mužství a Billův dech se stále zrychloval. Zkroutil se na sedačce a přirazil do Tomovy dlaně. Vzdychnul a udělal to znovu. Tom se spokojeně usmál a dlaní vklouznul pod tenkou vrstvu spodního prádla. Poprvé tak ucítil v dlani Billa jako takového.

A byl to sakra dobrý pocit. Bill na chvíli ztuhl a přemýšlel, jestli to zastavit, nebo ne. Moc chtěl uspokojit Toma, ale tyhle nové pocity byly pro něj až moc intenzivní a nebyl si vůbec jistý, jak dlouho tohle vzrušení vydrží. Už teď měl pocit, že každou chvilku musí explodovat, a nechtěl se před Tomem shodit, že nic nevydrží. Ale ten pocit byl tak dokonalý, že jen vydechl a přivřel oči. Tom jej v dlani hladil, třel a palcem kroužil po jeho vrcholu a roztíral tak první kapičky blaha. Dýchal ztěžka a v rukách drtil kraj sedadla. A Tom nepřestával, dokonale si užíval to, co viděl před sebou. Zakloněná hlava, vlasy všude okolo, pootevřené rty, ze kterých vycházely těžké výdechy. Tom byl taky vzrušený. I jemu se v kalhotách rýsovala jasně viditelná boule, ale tohle bylo jen o Billovi, i když měl co dělat, aby se tu na něj nevrhl a nevyšukal z něj duši. Ale ovládat se uměl. Prostě počká, až bude černovlásek připravený.

 

Stiskl jej v dlani silněji a Bill zalapal po dechu. Dokonale si užíval Tomovy hrubé prsty, jak klouzaly po jeho mužství, a on šílel. Chtělo se mu snad i blahem brečet. Nikdy v životě necítil nic tak intenzivního jako teď. Když mladší z chlapců začal dýchat rychleji a ztěžka, zrychlil Tom pohyby rukou. Cítil, že nebude dlouho trvat a černovlásek vyvrcholí. A opravdu dlouho to netrvalo. Oči měl stále zavřené a hlavu si zaklonil víc přes sedadlo, aby se mohl vydýchat. Celý se klepal. Chtěl přemýšlet, jak tohle vrátit Tomovi, ale ruce se mu tak rozklepaly, že mu bylo jasné, že to nezvládne. Začal se cítit trochu hloupě, když pomalu otevřel oči a spatřil Toma, který si zrovna olizoval ruku, do které před chvílí vyvrcholil. Tom se lehce usmál a sledoval chlapce vedle sebe.

 

„Takže teď už víš, jaké to je.“ Tom si zbytky semene, které mu ulpěly na rukou, utřel o kalhoty. Bill lehce kývl na souhlas, ale vzápětí sklopil hlavu. Tom se trochu zamračil.

„Je všechno v pořádku? Bylo to moc? Já… nechtěl jsem tě vyděsit.“ Bill rychle zakroutil nesouhlasně hlavou.

„Ne… bylo to super, nikdy v životě jsem nezažil nic takového, jen… nejsem si jistý, jestli to teď zvládnu oplatit tobě.“ Tom se zasmál.

„Už jednou jsem ti řekl, že pokud jde o nějaký oplácení, nic mi nedlužíš a nemáš mi ani co oplácet. Jde jen o to, co chceš udělat ty, ne, že musíš. Je to v pořádku.“

„Vážně se nebudeš zlobit?“ Zvedl pomalu oči k Tomovi. Ten se usmál a pohladil jej po tváři.

„Jistě, že ne. Jen bych ocenil, kdybychom… no šli dovnitř, mám jistý problém, který bych rád vyřešil. A myslím, že to jen tak nerozchodím.“ Bill se zasmál a kývl na souhlas.

„Jen… počkej.“ Chytil ještě rychle Toma za ruku, než vystoupil z auta. „Chtěl jsem jen… Děkuju.“ Tom se na černovláska usmál a místo odpovědi jej lehce políbil na rty, než už vystoupil z auta. Vzal Billovy věci a zamířil k domu.

 

„Klidně si vybal, co potřebuješ. Ve skříni určitě najdeš nějaké volné místo. Jdu si dát sprchu a potom ti pomůžu, dobře?“ Bill kývl na souhlas a nechal Toma odejít do koupelny. Za chvíli se ozval zvuk puštěné vody a Bill přemýšlel. Představoval si Toma s rukou v klíně, jak se uspokojuje, a znovu se mu vzrušeně roztlouklo srdce. Sundal ze sebe triko i kalhoty a koukal na dveře koupelny. Nevyhodí ho Tom? Nakonec se nadechl, sundal si ponožky a trenky a tiše vklouzl do koupelny. Naskytl se mu dokonalý pohled na Toma, který byl opřený čelem o kachličky, ruku v klíně. Bill se musel kousnout do rtu, aby nevzdychl nahlas. Potichu otevřel dveře sprchového koutu a vlezl za Tomem. Aniž by cokoliv řekl, zavřel dveře a objal Toma kolem pasu. Svoji ruku nejistě položil na tu jeho.

Tom sebou cuknul, jak ho nečekaný dotek vzbudil z tranzu, ale hned se zase uklidnil a lehce se pousmál. Lhal by sám sobě, kdyby tvrdil, že tohle nechce. Zvolnil svoje vlastní pohyby a po pár vteřinách se pustil. Bill se v duchu vyděsil, že udělal něco špatně. Že možná Tom chtěl být opravdu sám. Nervózně vydechl, když Tom vzal jeho ruku a nechal ty štíhlé prsty omotat kolem svého mužství. Svou ruku nechal na té Billově. Byl to teď černovlásek, kdo měl Tomovo vzrušení pod kontrolou. Tom Billovu ruku nepouštěl a začal znovu pracovat na svém vzrušení, aby tak Billovi naznačil, co má dělat.

Černovláskovi se ulevilo, ale nervozita z něj úplně neopadla. Vůbec netušil, jak se to Tomovi líbí. Zda rychleji, nebo pomaleji. Rozhodl se o tom moc nepřemýšlet a dělat jen to, co mu radí instinkt. A asi to dělal dobře, jelikož se sprchovým koutem za nedlouho začaly ozývat Tomovy výdechy. Bill se pousmál a několikrát jemně líbnul Toma na rameno. Stisknul ho pevněji a v duchu se spokojeně usmál, když tím donutil staršího chlapce zavzdychat. Zrychlil pohyb rukou. Tom měl stále ruku na té jeho, ale až teď si Bill uvědomil, že ho Tom vlastně ani nijak neovládá. Že to celé nechává opravdu jen na něm. Uklidnilo ho to natolik, že se vyklonil zpoza Tomova ramene, aby se podíval dolů na svou práci. V hrdle mu vyschlo, když na vlastní oči viděl Tomův naběhlý a tvrdý penis ve své dlani. Zaznamenal nepatrné škubání, a hned na to Tomovy lehké přírazy do své ruky. Trvalo to jen pár temp a Billovu dlaň zaplnila teplá tekutina. Tom si znovu opřel čelo o kachličky a zhluboka dýchal. Když si byl jistý, že bude moct mluvit, otočil se na Billa.

 

„Vážně jsi tohle ještě nedělal?“ Usmál se a Billovi zrudly uši.

„Líbilo se ti to? Nemusíš lhát. Já doufal, že mi pomůžeš a ukážeš, jak to máš rád.“ Kousnul se do rtu, ale Tom se jen zasmál a na rty ho políbil.

„Neměl jsem ti v čem pomáhat. Udělal jsi to dokonale.“ Vydechl černovláskovi do úst a na chvíli se zmocnil jeho jazyka. Billovo drobné tělo si přitiskl na to svoje a hladil ho přes boky.

 

autor: Doris & Lauinka

betaread: Janule :o)

2 thoughts on “The Graveyard 11.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics