Drag Me To Hell 7.

autor: Mottyphobya

„Jsi si jistý, že je tohle zboží dobrý? Zeptal se Blake podezřívavě a podíval se na průhledný plastový sáček s koksem. „Slyšel jsem, že s Markem je to špatný.“

„Tím chceš říct, že dealuju špatný zboží?“ Zeptal se Bill sarkasticky. „No… myslím, že přesně tohle není důvod, proč mě tu Tom drží, že?“ Pokračoval s naprostým klidem v hlase.

„Ne, to určitě ne,“ souhlasil Blake.

Bill rytmicky poklepával nehty o tmavý kuchyňský stůl. Všechno šlo podle plánu a prvním lidem začalo být špatně. Eric se mohl radovat.

„Ten kretén musel udělat nějakou píčovinu.“

„Nejspíš,“ ledabyle pokrčil rameny.

„Kolik za celý sáček?“ Blake vytáhl dvě pětistovkové bankovky a hodil je na stůl. Bill se jen lstivě usmál.

„Myslím, že tohle bude stačit.“ Odpověděl a sáček mu podal.

Blake popadl sáček a potěšeně se podíval na jeho obsah. „Buď opatrnej, Blakeu.“

„Díky, Bille.“

***

Billa jsem začal hledat hned, jak jsem zabil ty dva sráče, a nebylo vůbec těžké ho najít. Zjistil jsem, že prodává drogy, a byl jsem trochu zklamaný. Raději bych ho našel smutného a zlomeného, zavřeného v nějaké nenáviděné pěstounské rodině, prostě cokoliv jiného než tohle. To poslední, co jsem chtěl, bylo, aby žil takový život, i když jsem dobře věděl, že vzít ho pod svá ochranná křídla by znamenalo dovést ho možná k mnohem horšímu životu, než byl jen fet.

Ale bylo mi to jedno, byl jsem si jistý, že dokud bude se mnou, nic špatného se mu nemůže stát. A jak jsem si tím mohl být tak jistý? Prostě bych to, kurva, nedopustil.

Jenže jeho práce mi to hodně komplikovala. Eric mě nenáviděl; udělal by cokoli, aby mě zničil. Ale já se nehodlal vzdát; chtěl jsem Billa a taky jsem si ho hodlal vzít. Věděl jsem, že když budu hrát tu pitomou hru dobře, Ericovi bude hodně záležet na tom, aby mě oddělal, a bylo jasné, že by na mě poslal svého nejlepšího zabijáka.

Kdyby přišel Bill, umřel bych, ale jeho bych tím zachránil. A to jsem od začátku přesně chtěl.

***

„Bille?“ Zavolal na něj Tom ze dveří. Černovlásek soustředěně četl nějaký bulvární plátek. Všechny ty hvězdy věděly hovno o tom, jak to ve světě chodí, a přestože byl zabiják a drogový dealer, stále uměl mít větší styl než oni. Obraz hrubého, psychicky narušeného vraha byl tak zastaralý! On byl pohledný a rozhodně měl lepší styl, než kdy Jennifer Aniston bude mít, a to i přesto, že oddělával lidi na potkání.

„Ahoj,“ opíral se o futra a sledoval černovláska.

„Co čteš?“ Nadhodil, když vykročil vpřed a posadil se vedle něj. Mírně sklonil hlavu a upřel oči na průsvitné stránky novin. „Oh, Angelina.“ Tom si povzdechl a vzhlédl.

„Ale prosím tě!“ Bill do něj jemně šťouchl a napůl se usmál. „Její odrost je vidět na míle daleko.“ Zabodl do stránky svůj dokonale pěstěný nehet.

„To nebylo přesně to, na co jsem se díval,“ přiznal Tom a poškrábal se rukou vzadu na krku.

Černovlásek na něj z boku zazíral a odfrkl si. „Jako vážně, ona?“ Zamumlal a vrátil se k soustředění na časopis.

„Oh jo, vzbuzuje ve mně chuť na sex už jen, když vidím ten obrázek.“ Tom zatnul čelist a znovu zíral na fotografii. „Dokázala by mě vzrušit už jen tím, že by se mě jen dotkla.“ Tom ztěžka polkl a odvrátil pohled od časopisu.

Bill se zasmál, a pak se otočil na Toma.

„Není jediná,“ řekl a položil vedle sebe stále otevřený časopis.

Tom se na něj usmál.

Bill vstal z pohovky, natáhl se ke konferenčnímu stolku uprostřed pokoje a popadl krabičku cigaret. Jednu vytáhl, vložil si ji mezi rty, a hned poté si ji zapálil. Pomalu chodil po místnosti, lehce vrtěl boky a zíral na Toma. Potáhl si z cigarety. Vyfoukl obláček kouře a posadil se. Zadíval se na Toma a lehce povytáhl obočí.

„Jsou věci, které ona prostě nedokáže.“ Pak zkřížil nohy a nechal si látku džínů těsně přilnout ke štíhlým stehnům.

Tom polkl a zíral na něj.

Bill se znovu zasmál a našpulil rty, ze kterých utekl další obláček kouře.

Tom zrudl. Nedokázal odtrhnout pohled od Billa, od jeho pohybů. Pokusil se zhluboka nadechnout.

„Viděl jsi to, že?“ Zeptal se potom Toma. „Co?“ Bill se zvedl z pohovky, stoupl si před něj, přenesl váhu na jednu stranu a trochu se předklonil. Byli tak blízko. Touha popadnout Billa za zátylek a přitáhnout si ho proti sobě, Toma nebezpečně lákala.

Bill položil ruku na opěrku pohovky a dál mu hleděl do očí, pak típl cigaretu do popelníku a vyfoukl kouř přímo do Tomova obličeje. Znovu se zasmál a podíval se dolů na znatelnou bouli, kterou měl rasta mezi nohama. Znovu vstal a dál se na něj díval.

Tom zahanbeně odvrátil pohled. Stiskl nohy k sobě a snažil se co nejvíce skrýt svou erekci.

„Ani jsem se tě nedotkl,“ řekl Bill samolibě a otočil se k odchodu.

***

„Nesnáším tě,“ Bill se otráveně otočil za ženským hlasem, o kterém bohužel až moc dobře věděl, komu patří.

„Co?“ Řekl černovlásek a lehce zvedl obočí. Co mu to ta malá slečinka právě řekla?

„Nemám tě ráda,“ zopakovala znovu o něco hlasitěji. Bill se musel hodně ovládat, aby nepropukl ve smích.

„A co já s tím?“ Zeptal se s úsměvem a opřel se o futra svého pokoje.

„Musíš vypadnout,“ procedila Missy skrze zaťaté zuby. „Vypadni a už se tady nikdy neukazuj,“ řekla a přistoupila blíž.

Bill se nepohnul ani o milimetr, přestože ho její blízkost rozčilovala.

„Tak běž už,“ pokračovala a dívala se mu do očí.

Bill cítil, jak jím cloumá neuvěřitelný vztek. Kdo si myslela, že je, ten poddruh bytosti, který mu říká, co má dělat? Nemluvě o tónu, kterým s ním mluvila! Nikdo neměl právo mu cokoli přikazovat!

„Jinak co?“ Zeptal se a sklonil se natolik, aby se jí mohl podívat do očí. „Řekneš všem, že jsem ti ukradl řasenku?“ Řetězy na Billových kalhotách lehce zacinkaly.

„Ne, zabiju tě.“ Bill se tomuto bizardnímu prohlášení od srdce zasmál. Udělala by to? Někdo, kdo by ho mohl poslat k pánubohu, nebo spíš do pekla, se ještě nenašel a Missy si bezpochyby zahrávala s ohněm, který by raději neměla ještě více rozdmýchávat.

„Můžeš to zkusit,“ řekl Bill, znovu se narovnal a rukama si natáhl černé tričko. „Opravdu bych byl nerad, kdyby ses jedno krásného dne vrátila domů ve váze s květinami spálená na popel.“ Dál se jí díval do očí a těšilo ho, že ztratily něco ze své počáteční drzosti.

„Tom je můj!“ Řekla rázně, zatnula pěsti a pohodila hlavou.

Bill se zasmál. „A kde je problém? Co to má společného se mnou?“ Zeptal se podrážděně. Nesnášel, když si všichni mysleli, že mezi ním a Tomem funguje jistá chemie. Jistě, někdy se přemohl a choval se k němu lépe než obvykle, ale to bylo všechno. Rozhodně v tom nebylo nic víc. Rozhodně nestál o žádné problémy.

„Problém je v tom, že Tom chce tebe.“ Bill zalapal po dechu a pootevřel rty. „Chce tě, ale sám to neví.“ Missyin hlas zněl spíš bolestně než naštvaně a černovlásek si díky tomu uvědomil, že mu Missy nelže. Přemýšlel, co s tím vším má společného a proč se cítí být ohrožená zrovna jím. Jestli chtěla jenom šukat, proč se obtěžovala? Nevěděl nic o tom, že by jí Tom cokoliv sliboval nebo byl monogamní, no to zdaleka ne. Přál si, aby Missy o té aféře řekla něco víc.

„To jsou jen kecy.“ Řekl a konečně se pokusil získat zpět svou dřívější sebedůvěru.

„Nejsou to kecy a ty to víš.“ Opět se k němu přiblížila. „Přestaň být takový zasraný…“ zatnula vztekle zuby.

„Kretén?“ Povytáhl obočí a větu dokončil.

„Tak dokonalý v jeho očích.“ V Missyině hlase zazněl pramínek hořkosti. „Když touží po tobě, nemůže zároveň toužit po mně. Než ses tady objevil, bylo všechno tak, jak má. Tom mě mi…“

„Nemiluje tě.“ Odsekl vztekle. V duchu si řekl, že je kretén, když si dovolil i tuhle malou ztrátu kontroly, a s překvapením zjistil, že je z toho všeho opravdu zmatený. Takové věci se mu nikdy nestávaly. Respektive od té doby, co mu byl Tom nablízku, se mu dělo příliš mnoho podivných věcí. Vadilo mu, že gravituje na jeho oběžné dráze a on s tím nedokáže nic dělat, aby ty pitomé myšlenky zahnal. „Jaká škoda, že nemáš ani nejmenší tušení.“ Znovu jí odsekl.

„Ale já vím, proč jsi tady, Bille.“

***

Tom šel pomalu po schodech s plánem zajít za Billem. Strašně se styděl za to, co se stalo, a chtěl se omluvit. To, že na něj Bill nějakým způsobem působil, už pochopil, ale že ho dokázal takhle vzrušit, aniž by se ho jen dotkl, tomu vůbec nerozuměl.

Když došel do druhého patra, dlouze se nadechl. Udělal několik kroků, než zaslechl zvuky, které se rozléhaly chodbou. Pokračoval v chůzi, přesvědčený, že má nejspíše nějaké slyšiny, a přemýšlel, co přesně má Billovi říct. Ani nevěděl, jestli se mu jde opravdu omluvit, nebo ho chce jen vidět, a to ho znervózňovalo ze všeho nejvíc.

Na okamžik ztuhl. Bylo to sténání, které právě zaslechl? Poslední kousek mezi ním a Billovým pokojem prošel se zatajeným dechem a modlil se, aby to nebyl on, kdo sténá.

Už jen při té představě cítil, jak mu tělem prostupuje ostrá žárlivost.

Zastavil se před jeho dveřmi a ucho přiložil k tomu tmavému dřevu.

„Bille…“

Tom ztuhl. Opravdu tam s ním byla Missy?

Kousek ustoupil.

Byl rozzuřený.

Rozkopl dveře dokořán.

Scéna, která se mu naskytla, se mu vůbec nelíbila.

Missy byla nahá, seděla na Billovi, který do ní tvrdě přirážel a nutil ji sténat tak, jako ji on nikdy předtím sténat neslyšel. Nějaký vnitřní hlásek mu říkal, že by měl na Missy žárlit, ale zdálo se, že jeho rozumové schopnosti byly naprosto otupeny: jediné, co chtěl, bylo prohodit ji oknem a vymazat si z hlavy Billovo dokonalé nahé tělo.

Ucítil, jak celý zrudl, když ho Billovy oči propalovaly. Nepřestávali se na sebe dívat, zatímco se Bill hýbal a zasouval do jejího těla stále hlouběji.

„Ahoj, Tome,“ zašeptal udýchaně.

Tom zarytě mlčel a sevřel ruce v pěst, až si nehty zaryl do kůže uvnitř dlaní. Dál sledoval scénu před sebou. Nedokázal se pohnout, ani když viděl, že Bil vytáhl pistoli, která byla pod polštářem. Koneckonců byl to on, kdo ji chtěl ještě před chvílí vyhodit z okna.

Bill zakňučel a Tom cítil, jak se mu erekce bolestivě tiskne k džínům. Přes látku kalhot se pohladil po úplně tvrdém penisu, jako by se chtěl ujistit, že se mu právě celá tahle situace nezdá a je to ještě stále realita. Sledoval, jak Bill zvedá zbraň a nabíjí ji, zatímco Missy byla tak ponořená do sténání, že neměla nejmenší tušení, co se děje okolo ní.

Namířil pistolí na její hlavu a znovu tvrdě přirazil.

Tom se trochu zapotácel a opřel se o zeď, naprosto neschopný cokoli udělat.

„Bille…“ Ještě jednou zasténala, než její tělo ovládla vlna orgasmu. Pokojem se roznesla ohlušující rána a kulka jí rozdrtila lebku. Krev vystříkla na stěnu za jejich těly.

Bill ze sebe hrubě odstrčil její tělo, uchopil svou erekci a hladil ji po celé délce. Ruku, v níž stále svíral zbraň, povolil, a ta dopadla na matraci, zatímco druhou se hladil po hrudníku, kde si rozmazával její ještě teplou krev. Zasténal a téměř vykřikl.

Tom byl naprosto nehybný a stál u dveří, celý omámený tím silným vzrušením. Bill právě zabil Missy a jemu to bylo úplně u prdele… tohle nebylo normální.

Bill se brzy poté udělal s přidušeným výkřikem, a nakonec se zhroutil na postel úplně vyčerpaný.

Viděl, jak se k němu záplava černých vlasů otočila. „Musela chcípnout,“ řekl.

Tom okamžitě vyrazil z pokoje a málem zakopl o své pytlovité džíny. Proč byl tak vzrušený, proč žárlil, kurva proč… chtěl Billa ošukat?

Okamžitě se vydal chodbou ke své pracovně, ale ještě, než stihl otevřít dveře, uslyšel černovláskův smích.

Měl Billa rád.

 

autor: Mottyphobya

překlad: Lauinka

betaread: Janule :o)