autor: memories1
Druhý den ráno Tom zjistil, že Bill si z předchozího večera pamatuje nejspíše všechno, a uvědomil si to konkrétně ve chvíli, když s tolika prázdnými místy ve třídě obsadil právě to na opačné straně než on.
Bill vstoupil do třídy s nazelenalým obličejem a výrazem člověka, kterého právě srazila rozjetá tramvaj. Příznaky kocoviny byly jasně patrné a vrcholem byly jeho nenalíčené oči, pod nimiž vládly tmavě fialové kruhy. Černovlásek po celou dobu výuky nikdy, zdůrazňuji nikdy, neotočil pohled k Tomovi, ale dál s falešným zájmem sledoval výuku.
Tom už nevěděl, co si má myslet. Cítil se zničený kvůli včerejšku, a především měl pocit, že je to jeden velký hloupý vtip. Byl dobrý člověk, vždycky Billa chápal ve všech jeho hysterických záchvatech, vždycky mu vycházel vstříc, a to, čemu byl pokaždé vystaven, bylo to, že na něj chrlil svoje problémy a ani se nesnažil ocenit jeho gesta. Tu noc se mu dokonce špatně usínalo, cítil se tak ztrápeně. Teď si říkal, jestli je mu to opravdu souzeno, když se černovlásek ocitne v takových chvílích.
Ani se nedá říct, že by byly vzácné, spíš naopak. Takových okamžiků bylo víc než čehokoli jiného. Ale když se rozhodl chodit s Billem, prostě se s tím smířil. Zkrátka prostě černovláska dobře znal a věděl o každé nuanci jeho povahy, ale rozhodl se to přijmout, protože ho přece jen miloval.
Někdy pocítil neskutečnou touhu vrazit mu facku, ale pak ho přemohly city a došel k závěru, že ho má příliš rád, než aby něco takového udělal. Jeho základní problém spočíval v tom, že měl být o něco pyšnější. Vyhnout se nátlaku, dát Billovi jasně najevo, že se k němu nemůže chovat špatně pokaždé, když má špatnou náladu. Musel se za ním přestat honit jako malý pes, protože to byl právě černovlásek, kdo udělal chybu.
Útrpně si odfrkl a něco si naškrábal do sešitu. Byl příliš rozptýlený, než aby mohl dál vnímat výuku, vstal ze židle a zamířil do zadní části třídy.
Před odchodem se ani neobtěžoval na černovláska podívat.
Když Bill znovu přesunul pohled, zjistil, že Tom už na svém místě nesedí. Slyšel, jak se zabouchly dveře třídy, a pak si uvědomil, že to byl jeho přítel, kdo odešel. Nebo snad „ex“? Bill si povzdechl, stále cítil, jak ho neskutečně pálí žaludek, a unaveně si posunul pramen vlasů za ucho. Stále se cítil tak špatně. Všechno mu hořelo. Žaludek, oči, hrdlo. Všechno.
Navíc mu bylo smutno.
Stále nedokázal pochopit, co to vlastně udělal. Udělal něco tak hloupého jako nikdy v životě, hnán obrovským strachem z milování se se svým přítelem.
Tu noc nemohl spát kvůli pálení žáhy a tomu, že musel několikrát vstát z postele, aby se vyzvracel, ale také hodně přemýšlel o větách, které mu Tom řekl. Věděl, že jeho přítel tyhle věci říkat nechce, a také dobře věděl, že když se vytasí s takovými větami, dělá to proto, že se dostává na hranici svých možností.
Přimět Toma, aby se přestal ovládat, byl světový rekord a Bill ho vytočil už snad milionkrát.
Za všechno, co se stalo, si mohl sám. Byl naprostý hlupák a ke své škodě si to stále častěji připouštěl. Půjčil si hloupý pornofilm v domnění, že tím skoncuje se svými obavami, a z čiré zbabělosti se opil jako imbecil.
Bože, jak moc se styděl.
Bylo jen přirozené, že se Tom zlobil, vždyť tím dal najevo, že chce před tím vším utéct. Nemyslel si, že je pro Toma snadné překousnout to, že jeho přítel chce raději na to vše nemyslet, než aby cítil to, co on, když se s ním bude milovat.
Zachoval se k němu velmi špatně a Tom si to nezasloužil. Ne po tom všem, co pro něj udělal v průběhu ne celého jeho života, ale skoro celého.
„Ahoj, jsi v pořádku?“
Nadskočil.
Kluk vedle něj se na něj díval trochu znepokojeně a třásl jeho ramenem. Bill se na něj tázavě podíval a nasadil výraz: „My se známe?“
„Pláčeš, jsi v pořádku?“ Zeptal se ten kluk.
Černovlásek rozšířil oči, přejel si rukou po tváři a zjistil, že ji má vlhkou.
„Promiň,“ omluvil se a byl ponížen.
„Neomlouvej se,“ odpověděl kluk a uklidnil se, když si uvědomil, že černovlásek je vlastně v pořádku. Nebo alespoň fyzicky.
Bill se na něj zdvořile usmál a okamžitě obrátil pohled ke dveřím třídy.
O malou chvíli později byl venku i on.
Tom znovu přepnul program a naladil basketbalový zápas. Tohle opakování viděl už potřetí. Hlava mu třeštila a bylo mu opravdu smutno. Stále myslel na to s Billem. Tolik zbytečného povyku kvůli jednomu přirozenému gestu.
Už ho přešla veškerá chuť udělat to.
No, to zase ne. Nikdy! Kdyby však před tím věděl, že něco takového v Billovi vyvolá takovou reakci, možná by mu nikdy nedal najevo, že po tom opravdu touží.
Najednou se ozval zvonek a on vyskočil na nohy, i když riskoval, že rozbije skleněný stolek před sebou. Doběhl ke vchodu a snažil se uklidnit, než otevřel dveře, aby nevypadal příliš zběsile.
Měl pocit, že tato návštěva není tak úplně nečekaná. Když otevřel dveře, objevil se před ním rozčílený Bill. „Omluvám se,“ řekl okamžitě a podíval se na své boty. „Omlouvám se, choval jsem se jako idiot.“
Kdyby se Tom řídil svými instinkty, první, co by udělal, by bylo, že by vyskočil, vzal Billa do náruče a ulíbal ho k smrti. Někdy však rozum zvítězí nad instinktem a tentokrát, jakkoli se třásl zmíněným nutkáním, se rozhodl, že mu nechce hned odpustit a že by měl Bill alespoň jednou zažít vzrušení z toho, že mu někdo zabouchne dveře před nosem.
„Tome, zlobíš se moc?“
Tom od černovláska odvrátil pohled, nechtěl se mu podívat do tváře, jinak by podlehl.
Zatracený Bill a jeho zatracené štěněčí oči.
„Říkal jsi, že je konec, ne?“ Řekl nenuceně.
„J-jo, říkal,“ odpověděl černovlásek a přistoupil k němu, „ale nemyslela jsem to vážně.“
„Nemůžeš čekat, že budu neustále snášet tvé hysterické výlevy, víš?“ Řekl Tom a znovu se mu podíval do tváře. „Už toho mám prostě dost,“ povzdechl si naštvaně a snažil se zachovat si tvrdý výraz.
Billovy oči se rozšířily a Tom viděl, jak se okamžitě plní slzami, ale i přesto se snažil zůstat lhostejný.
Černovlásek stále stál ve dveřích a díval se na něj jako ten nejsmutnější člověk na světě. Tom zatnul pěsti a vtáhl ho do domu, přičemž za ním okamžitě zabouchl dveře.
„Víš, v čem je problém?“ Znovu se k němu přiblížil a přinutil ho narazit zády ke zdi. „Že jsem tě nikdy o nic nežádal. Nepotřebuju s tebou šukat, abych pochopil, že tě miluju, a ty děláš jednu blbost za druhou v domnění, že snad něco dokážeš,“ zavrčel dva centimetry od černovláskova obličeje. Povzdechl si, mírně se zachvěl, popadl ho za zápěstí a přitáhl si ho k sobě. „Řekni mi, když jsme se potkali, měl jsi tenhle bizarní pohled?“
„T-Tome, co to má znamenat?“ Vzlykl Bill a šokovaně se na něj podíval.
„Odpověz!“ Nařídil mu Tom, aniž by připustil jakoukoli výjimku.
„Jo,“ přikývl černovlásek, neschopen ničeho jiného.
„A já? Dělal jsem to, co ostatní? Snažil jsem se tě změnit? Nebo jsem tě přijal takového, jaký jsi?“
„Přijal jsi mě.“
„OK! Když jsi mi řekl, že jsi gay, co jsem udělal?“ Zeptal se znovu Tom a nepřestal na něj zírat.
„Přijal jsi mě.“
„Když něco nebo někoho opravdu potřebuješ, co uděláš?“
„Zůstaneš na blízku.“
„A když jsme spolu začali chodit,“ řekl a poslední slovo zdůraznil, „strávili jsme spolu tři měsíce, kdy jsme nic moc nedělali, vlastně jsme dělali věci, co jsme dělali i dřív, jen s tím rozdílem, že teď se líbáme, chodíme za ruku a objímáme se, a i když jsme nikdy nedělali nic tělesného, máš pocit, že jsem tě k tomu tlačil nebo tě kvůli tomu chtěl opustit?“
„N-ne,“ zavrtěl černovlásek hlavou.
„Tak mi teď vysvětli, proč to, kurva, všechno děláš!“ Vykřikl Tom a praštil rukou do zdi. „Myslím, že už tě nemám rád, protože si myslím, že jsi blbec.“
Bill polkl, snažil se neplakat a sklopil pohled ke svým botám. „Omlouvám se.“
Tom se kousl do rtu a odvrátil pohled, aby ho to neobměkčilo.
„Tome, promiň, máš pravdu,“ řekl Bill a snažil se dodat si odvahu. „Jen jsem si myslel, že bych to mohl zlepšit, protože jsem se bál, že mě dříve nebo později opustíš.“
Slova mu odumřela v ústech ve chvíli, kdy uviděl, jak se na něj Tom dívá. Jeho oči byly plné hněvu.
„Bille, jak si něco takového můžeš myslet?“ Zeptal se tentokrát vážně překvapeně.
„Jak sis jen mohl myslet, že jsem tak… tak zatraceně hloupý?“
„Jde o to, že jsi v tomhle směru dobrý, holky ti vždycky padaly do klína a já myslel jsem, že chceš, abych to udělal taky.“ Vyhrkl černovlásek, aniž by se nadechl, chytil Toma oběma rukama za tričko a zabořil mu obličej do prohlubně na krku. „Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se, že jsem takový idiot,“ opakoval a pevně ho objal. „Promiň, prosím, neopouštěj mě kvůli tomu. Přiznávám, že jsem se choval jako blbec.“
Tom si povzdechl, zavrtěl hlavou, instinkt tentokrát zvítězil nad rozumem a on se přistihl, že už se nebrání a opětuje černovláskovo objetí.
„Někdy jsi tak hloupý, Bille,“ zašeptal, vzal přítelovu tvář do dlaní a opřel si čelo o jeho. „Tohle všechno bylo zbytečné. Možná to ani nikdy neuděláme, ale já jen potřebuji být s tebou,“ řekl a povzbudivě se na něj usmál.
„Já vím,“ zašeptal černovlásek, naklonil se k němu a položil své rty na jeho. „Já vím.“
Tom se znovu usmál, přitáhl si ho k sobě a políbil ho na temeno hlavy.
„Hloupý, hloupý Bill!“
„Tomi,“ usmál se černovlásek a plácl ho po ruce. „Už to neříkej.“
„Jo, budu ti to opakovat, až dokud neumřu,“ vysmál se mu Tom a zářivě se usmál.
Bill se k němu okamžitě naklonil, přitiskl své rty na jeho a silně přitlačil. Tom si nemohl pomoct, přitáhl si ho blíž a líbal ho ještě vášnivěji, zatímco ho jednou rukou něžně hladil po boku. Bill stiskl Tomovo tričko mezi prsty a přitáhl si ho k sobě, aby se o něj opřel, a jako obvykle se polibek stal vášnivějším a černovlásek se během několika vteřin ocitl přimáčknutý Tomovou vahou ke zdi.
„Tomi…“ zamumlal.
„Mhm?!?“
„Nic,“ řekl Bill a dál ho líbal.
Tom si ho přitáhl blíž, prohloubil polibek a rukou se dotkl černovláskova odhaleného břicha. Ten zalapal po dechu a dlouhýma rukama objal Tomovo tělo. Nekonečné vteřiny se tiše líbali, dokud nespadli na pohovku a neposunuli ji o několik centimetrů.
„Tome…“ zasténal Bill nahlas a udělal to tak hluboce, že měl Tom pocit, že mu z toho exploduje hlava. Tom se od jeho rtů lehce odtrhl, zadíval se svému příteli do očí a polkl.
„Tomi…“ zašeptal Bill a pohladil ho po krku. „Pojď ke mně.“
Tom se usmál, naklonil se nad něj, přejel mu jazykem po rtech a znovu se odtáhl.
„Tomi,“ zakrákal zoufalý černovlásek a zkroutil se. „Ne… neodtahuj se.“
Tom se usmál a znovu se sklonil a líbal Billa na rty, tváře, ucho a dolů na krk, kde ho občas kousl, ale místo ošetřil jazykem.
„Bože…“ povzdechl si uvolněně Bill a ztěžka dýchal. „Tomi, pojď blíž,“ prosil a pevně držel svého přítele.
„Co kdybychom šli nahoru?“ Navrhl Tom tiše do černovláskova ucha. Ten polkl a otočil se, aby se mu podíval do očí. „Jen aby to bylo pohodlnější,“ uklidnil ho hned a trošku se usmál.
Bill mu úsměv vrátil a přikývl, i když s obavami, ale rychle následoval Toma nahoru a snažil se být co nejklidnější.
Celé to vypadalo jako něco naplánovaného, ale v hloubi duše se po tom všem, co se stalo, cítil klidnější a jistější.
Lehl si vedle Toma, který ho okamžitě vzal do náruče, a jejich rty se okamžitě setkaly, jako by cítili potřebu pokračovat v tom, co už začali. Tom se lehce nadzvedl, položil černovláskovu hlavu na polštář a odhrnul mu pramen vlasů z obličeje. Překvapilo ho, když ucítil, jak si ho Bill přitáhl blíž k sobě a roztáhl nohy, jako by mu chtěl udělat místo, a tak se bez váhání položil na Billa a nepřestával ho líbat. Cítil, jak se chvěje, vnímal dychtivost, s jakou se dožadoval jeho rtů, a pomyslel si, že když bude postupovat pomalu, možná Billovi pomůže, aniž by v něm vzbudil dojem, že se chce milovat. Pravdou ale bylo, že to strašně moc chtěl.
Lehce se posunul dolů a narazil na pánev černovláska, který překvapeně zalapal po dechu a upřel svůj pohled na Toma, který ho na oplátku uklidnil dalšími polibky na rty. Bill zaťal zuby a rozhodl se to risknout, přejel rukama po vnitřní straně přítelova trička a po chvíli mu ho sundal a hodil ho na zem. Tom byl tímto gestem příjemně překvapen a usmál se na Billovy rty, když se jednou rukou snažil nadzvednout jeho tričko, které bylo příliš těsné, ale především mu ho nemohl sundat, jelikož na něm zády ležel.
Bill ho opět překvapil tím, že se prohnul v zádech, čímž mu usnadnil práci a umožnil tak jeho tričku dělat společnost na zemi tomu Tomovu.
„Tomi, prosím, pojď ke mně,“ zašeptal Bill a přitáhl si svého přítele k sobě. Tom se sklonil, černovlásek ho objal kolem ramen a políbil ho na krk. „Miluji tě…“
Tom se usmál, spojil své rty s Billovými, vášnivě ho políbil a něžně se dotkl jeho hrudi. Bill ho zatahal za jeden copánek a přitáhl si ho víc k sobě, přivítal jeho jazyk v ústech a prohnul se v zádech.
„Mhm… Tomi,“ zasténal.
„Bille…“
Bill se ještě více prohnul v zádech a třel se o něj.
„Tomi, Tomi, Tomi, Tomi!“
Tom ztuhl, popravdě řečeno trochu vyděšený, a pomalu zvedl pohled ke svému příteli, který na něj mezitím zíral s úplně rudými tvářemi.
„Jo?“ Zeptal se, přesvědčený, že Bill opět ztuhl.
„Rozepni je…“ prosil černovlásek a pohnul pánví vpřed.
Tomovi se rozšířily oči a v mozku mu zazvonily zvonky.
„Tomi,“ Bill zamumlal, přitáhl si ho k sobě a dychtivě se dožadoval jeho rtů. „Prosím.“
V tu chvíli Tom pocítil, že se třese od hlavy až k patě, a znovu se sklonil, aby políbil přítelovy rty, a prsty se dotkl kůže těsně pod okrajem černovláskových kalhot. Co nejpomaleji si pohrával s knoflíkem na Billových kalhotách, dokud je nerozepnul, a cítil, jak ho Bill pevně svírá a zarývá mu nehty do kůže.
Znovu ho políbil, zatímco ho černovlásek hladil po zádech, až se zachvěl, a když ucítil, jak mu Billovy ruce hladí břicho a pupík, něco se v něm probudilo a i on docela hlasitě vzdychl. Černovlásek se ještě více naklonil a snažil se Tomovi rozepnout kalhoty, a ten když cítil, že mu to úplně nejde, mu pomohl a sám si je rozepnul.
„Můžu?“ Zeptal se tiše Tom a chytil lem Billových kalhot. Bill se začervenal, ale rozrušeně přikývl. „Bille, podívej se na mě…“
„Tomi,“ zakňoural černovlásek, „sundej mi je.“
Tom se usmál, sám se cítil tak napjatý, i když to tak možná nevypadalo. Všechno bylo tak důležité. Cítil, jak mu srdce buší v hrudi, a nikdy v životě se tak necítil. Velmi pomalu mu sundal kalhoty a totéž udělal i se svými, aby předešel dalším komplikacím. Znovu se k němu sklonil a políbil ho na rty, zatímco ho objal kolem ramen a položil mu čelo na rameno. Tom ho políbil na čelo a pomalu klesal pánví dolů, sotva se jejich erekce ještě uvnitř boxerek setkala, slyšel, jak černovlásek sténá rozkoší. V domnění, že by se mu to mohlo líbit, to udělal znovu, tentokrát se třel silněji a Bill mu vzdychl do ramene.
„Ještě,“ požádal ho, aniž by měl odvahu podívat se mu do tváře.
„Líbí se ti to?“ Zeptal se Tom s úsměvem. Bill přikývl, aniž by zvedl čelo z jeho ramene. Cítil se tak trapně. Tom se mu otřel o rozkrok a opatrně si pohrával s gumou jeho boxerek. „Možná bychom mohli…“ Pak se mu Bill konečně podíval do tváře a Tom viděl, jak se mu oči lesknou napětím. „Jestli chceš,“ řekl uklidňujícím tónem a pohladil ho po tváři.
Bill se usmál a naklonil se k němu, aby ho políbil, což Tom s radostí přijal, a znovu se na něj celý položil. Znovu si pohrával s okrajem jeho boxerek, pomalu mu je sundával a cítil, jak se pod ním chvěje.
Bill se znovu osmělil a pokusil se spolupracovat, když Tomovi sundal jeho spodní prádlo a hodil je na podlahu přesně tam, kde měl svoje. Tom k němu vzhlédl, mírně se zvedl a Bill cítil, jak hoří. Přítelův pohled v něm vyvolával pocit, že si ho prohlíží, a Tom se tvářil tak, jak jen Bůh věděl, že ho to vzrušuje a rozrušuje zároveň.
„Jsi krásný,“ zašeptal mu do ucha, když se nad něj naklonil. Bill se neuvěřitelně začervenal a pohladil mu zátylek. „Ty taky.“
Tom si na něj znovu lehl, jejich erekce se těsně dotýkaly a černovlásek cítil, jak při tom doteku slastně vzdychá. Snažil se ho uvolnit, třel se o něj a zároveň ho líbal, a když slyšel, jak sténá a vzdychá mu do úst, věděl, že pro Billa je to ten nejlepší pocit, jaký kdy zažil. Dotkl se černovláskovy erekce, až se překvapeně zavrtěl, ale než se stačil rozpačitě zhroutit, znovu ho políbil, čímž ho uvolnil. Pomalu sjel rukou dolů, dotkl se vnitřní strany stehny jeho stehna a pak pokračoval, aby se dotkl jeho vstupu. Viděl, jak rozšířil oči a kousal si ret až skoro do krve.
„Bille, jestli nechceš, tak nemusíme,“ uklidnil ho a políbil ho na čelo.
„Tomi, mám strach,“ povzdechl si Bill a podíval se mu přímo do očí. Tom přikývl a podíval se dolů. „Ale chci to udělat,“ pokračoval Bill a zvedl obličej. „Teď.“
„Ale ty jsi…“ Tom však nedokončil větu, když ho Bill chytil za krk a vášnivě ho políbil.
Černovlásek roztáhl nohy a měl mezi nimi dokonale zaklíněného svého přítele. Věděl, že to bude bolet, ale v tu chvíli si to přál víc než kdy jindy. Miloval Toma celým svým srdcem a chtěl se s ním o tohle podělit, a tak si řekl, že odloží svůj strach a plně se mu oddá. Viděl, jak Tom otevřel zásuvku po své pravici a vytáhl malou lahvičku.
Bill cítil, jak zrudl. Tom chvíli přemýšlel, že požádá Billa, aby se o tohle postaral sám, ale když ho viděl, jak tam leží a třese se od hlavy až k patě, usoudil, že bude nejlepší, když to udělá sám. Otevřel lahvičku s lubrikantem a vytlačil si trochu do dlaně. Naklonil se nad Billa a rukou se znovu dotkl jeho otvoru a pokusil se do něj lehce vstoupit, ale černovlásek zalapal po dechu a šokovaně se na něj podíval.
„Bože.“
Tom ho něžně políbil a znovu si hrál na tom místě, snažil se pomalu pohybovat prstem a zároveň ho dostat do Billa. Musel ho připravit, nemohl si dovolit jednat impulzivně. Černovlásek se k němu přitiskl silněji a Tom využil příležitosti, aby do něj zasunul prst hlouběji, a podařilo se mu ho dostat až dovnitř.
Bill zasténal a přitiskl se k němu. Tom málem omdlel vzrušením. Strčil do něj další prst a tentokrát mu Bill zaryl nehty do ramen a zaťal zuby.
„Tomi!“
„Šššš…“ uklidňoval ho Tom a políbil ho na tvář. „Neboj se.“ Bill přikývl, polkl a objal ho, když do něj Tom zasunul i třetí prst. V tu chvíli Bill cítil, jak se dusí směsicí pocitů. Rozkoš, bolest, plnost, to vše se sčítalo do velkého zmatku, ničemu nerozuměl. Zalapal po dechu a snažil se zůstat při vědomí, aby ho to všechno příliš nezmohlo. Způsob, jakým se na něj Tom díval, v něm vyvolal pocit, že se ocitl na jiné planetě, a v tu chvíli se rozhodl.
Chtěl se s ním milovat. Přál si to ze všeho nejvíc.
Strach a rozpaky ať jdou k čertu.
O chvíli později Tom vytáhl prsty z jeho těla a Bill se cítil prázdný. Tom popadl lahvičku s lubrikantem a trochu si jím potřel erekci, tiše zasténal a nepřestal se Billovi dívat do očí. Klekl si mezi černovláskovy nohy, přiložil špičku svého údu k jeho otvoru a pomalu přitlačil.
Bill přivřel oči, zaťal zuby bolestí a pevně sevřel prostěradlo pod sebou. Byla to nesnesitelná bolest, měl pocit, jak by se jeho tělo trhalo na kusy, ale teď chtěl pokračovat a snažil se uvolnit svaly prudkým výdechem.
Tom zasténal a zastavil, černovlásek totiž vypadal vyděšeně, ale když viděl, že pomalu přikyvuje a trochu se uklidňuje, dostal se do něj ještě hlouběji. Bill zalapal po dechu, cítil směs bolesti a rozkoše, a chytil svého přítele za ramena, přitáhl si ho k sobě a zmocnil se jeho rtů.
Tom polibek opětoval a využil chvíle, aby se do něj dostal nadoraz, ústy udusil Billův výkřik a hladil ho po boku, aby ho uklidnil.
„Bože, Tomi, to bolí,“ Bill se kousal do rtů, div nekrvácely.
„Já vím, já vím. Dýchej, uklidni se,“ Tom se ho snažil uklidnit polibkem na klíční kost.
Bill si povzdechl a snažil se uklidnit, přesvědčený, že bolest brzy přejde.
Tom do něj začal přirážet, pomalu se pohyboval dovnitř a ven a snažil se kontrolovat černovláskovy výrazy, protože se bál, aby mu neublížil. I pro něj to byla nová věc, kterou dělal s klukem poprvé, ale čím víc se na Billa díval, tím víc si uvědomoval, jak moc se mu to líbí. Když ucítil, jak kolem něj napíná svaly, hlasitě zalapal po dechu a uvědomil si, že Bill je možná opravdu připravený.
Opatrně zvýšil rychlost svých pohybů, ale když viděl, jak Bill rozšířil oči, prudce zastavil, přesvědčený, že udělal příliš odvážné gesto. Když si ho Bill přitáhl blíž a očima ho prosil, aby nepřestával, uvědomil si, že jeho pohyby pravděpodobně zasáhly jeho místečko. Zrychlil své přírazy a jednou rukou uchopil černovláskovu erekci. Byla horká, pulzující, vlhká a Tom si uvědomil, že on ani Bill už dlouho nevydrží.
Bill v reakci na to rozšířil oči a stále hlasitěji vzdychal. Zmocnila se ho rozkoš, pocit bolesti tu byl stále, ale všechno ostatní ho přehlušilo.
„Tomi… dlouho nevydržím…“
Tato slova Tomovi stačila k tomu, aby se ještě více vzrušil, a tak upustil od své jemnosti a začal do Billa naléhavěji přirážet a jednou rukou pumpoval černovláskovu erekci.
Trvalo to už jen pár vteřin a Bill naposledy vykřikl, udělal se na břicho.
Tom se sklonil, aby ho políbil, pokračoval v přirážení a cítil, jak se kolem něj stahují svaly. O chvíli později se i on udělal do svého přítele a vydal ze sebe zasténání rozkoše. Dobrých pět minut se ani jeden z nich nepohnul, zůstali v objetí a snažili se zklidnit dech a vrátit se do reality. Bill se usmál, pohladil Toma po vlasech a v duchu si nadával, jak je hloupý, že se bál něčeho tak úžasného.
Samozřejmě to bolelo a další den to bude asi ještě horší, ale byla to ta nejpříjemnější bolest, jakou kdy cítil. Rozhodně to stálo za to.
„Miluji tě, Tomi,“ zašeptal svému příteli do ucha a pohladil ho zezadu na krku.
Tom neodpověděl, ale usmál se, schoval tvář do záhybu černovláskova krku a políbil ho na jednu z klíčních kostí.
Pomalu se z něj vytáhl a padl na postel vedle něj.
Bill se přitulil k Tomovi a objal ho kolem pasu. Bylo od něj tak hloupé, že se tomu tolik bránil. Bylo to všechno tak krásné a spontánní, že se v duchu proklínal za to, že ho vůbec napadlo, že to všechno nechce pocítit.
Byl to přinejmenším fantastický pocit, ale především nádherný pocit sdílet ho s Tomem, který se ukázal být milý, citlivý, ale také velmi vášnivý.
Chtěl si znovu promluvit. Chtěl Tomovi znovu říct, jak moc ho miluje.
Ale v té chvíli, v té místnosti pro něj a Toma nebylo třeba dalších slov.
KONEC
autor: memories1
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
