autor: loulou71
TOM
Bylo vzrušující vidět Billa mokrého a naštvaného. Neodolal jsem a udělal si z něj legraci. Když jsem se ocitl blízko jeho rtů, zahrnul jsem ho polibky. Jeho výraz byl zvláštní, pohled plachý, ústa pootevřená, měl jsem dojem, že o ten kontakt také stojí. Možná to ale byly jen moje myšlenky, možná to byla spíš moje touha než jeho. Nehledě na to, že mi to neopětoval, tak jsem ho zvedl a hodil do vody, čímž jsem si vysloužil vzteklého Billa, rudého v obličeji a třesoucího se.
Rozběhl jsem se za ním, abych ho zahřál, když se naštvaně otočil. Vypadal jako zmrzlé kuře, tak odlišný od chlapce, kterého jsem znal. V tu chvíli jsem cítil tolik něhy.
Šel jsem do domu a hledal ho. Jakmile jsem se přiblížil, začal mě černovlásek urážet. Jeho lehce namodralé rty mě okouzlily a já se na něj bez přemýšlení nadšeně vrhl. Chtěl jsem cítit vůni jeho kůže, chuť jeho jazyka, vzrušující kontakt jeho pronikání a byl jsem překvapený, když Bill převzal iniciativu a ovládl polibek.
Poprvé jsem mu ho ukradl, podruhé jsem o něj prosil… potřetí to byl on, kdo se zmocnil mých úst touhou. Naléhavě se dotýkal mého patra, bojoval s mým jazykem, lehce mě kousal do rtu a hrál si s mým piercingem.
Nohy mi ochably, když jsem ucítil, jak jeho ruka chytila moje dredy a vnikl mi hlouběji do úst. Byl to krásný a jedinečný pocit, v žaludku se mi třepotali motýli, hlava se mi točila, hormony se mi rozbouřily a můj penis se probouzel, stažený v boxerkách, vlhnoucí vzrušením.
Něžně jsem si na něj lehl.
Černovlásek na vteřinu rozšířil oči, a pak začal znovu lačně dráždit mé rty.
„Mhum…“ vzdychl jsem a pozoroval ho. Bill lapal po dechu, tvář mu lehce zrůžověla a na spáncích se mu objevily krůpěje potu. Překvapeně otevřel oči, a pak si rošťácky přejel jazykem po ústech a zanechal na nich trochu slin, díky nimž se jeho rty leskly a byly lákavější. Neodolal jsem, byl jsem nadšený a připravený na druhé kolo.
Vrhl jsem se na jeho ústa s úmyslem ho tentokrát přemoci. Jeho ruce se mi snažily dostat na krk, ale já jsem je prudce uvěznil na matraci.
„Tome, zůstaň v klidu…“ Znovu jsem mu ohnivými polibky zavřel ústa. Ležel jsem na jeho malém a dlouhém těle, nespouštěl jsem z něj jazyk a pomalu jsem se mu vplížil mezi nohy, abych se o něj lehce otřel. Bylo mi horko a pulzovalo mi v klíně, v kalhotách mi bylo strašně těsno.
Černovlásek klesl hlavou na polštář a nechal mi svůj bílý krk napospas. Malými kousanci jsem mu zasypal ohryzek. Olízl jsem mu krk, zátylek a sáhl do jeho havraních vlasů, abych vdechl jejich vůni. Bill zrychleně dýchal, když jsem mu položil ruku na erekci a pomalu mu masíroval už tak tvrdý úd. Snažil jsem se jít dál, byl tak submisivní. Svlékl jsem se a zůstal jen v boxerkách.
Položil jsem svou erekci na Billovu a zvedl se na rukou, abych napodobil sexuální akt, přirážel a kroutil pánví. Ten kontakt mě posílal do nebe.
„NE!“ Bill mě od sebe odstrčil a posadil se do rohu postele.
„Bille? Omlouvám se… já, já nevím…“ zpanikařil jsem, nelíbilo se mu to, ale já to tak moc chtěl… tohle jsem neměl…
„Vezmi mě domů,“ jeho suchý tón byl studenou sprchou.
„Bille, prosím, omlouvám se, já jsem…“
„Vezmi mě domů!“ Vykřikl a zabalil se do deky.
Rezignovaně jsme se oblékli a já ho odvezl domů. Možná potřeboval čas, musel jsem ho pustit s pocitem rány pěstí do žaludku.
Během cesty ani neotevřel ústa, zaneprázdněn pozorováním krajiny, která se míhala za oknem.
„Bille…“ pokusil jsem se přerušit ticho.
„Tome, už tě nechci vidět,“ ani se neotočil.
„Bille, prosím, dej mi ještě jednu šanci. Všechno šlo tak dobře. „Urazil jsem tě nějak? Omlouvám se, nechtěl jsem to udělat,“ snažil jsem se mu to všemožně vynahradit, ale ani jsem nevěděl proč. Během polibku se zdál být tak nadšený a troufám si říct, že i docela vzrušený…
Přijeli jsme před jeho dům. Vystoupil z auta, aniž by se se mnou rozloučil, a já ho sledoval, dokud mi nezmizel z dohledu a zanechal ve mně velkou prázdnotu.
Když jsem vešel do domu, rodiče byli v obývacím pokoji. Matka si toho všimla a přišla mi naproti.
„Thomasi Trümpere, kde jsi, sakra, byl?“ Oči se jí zalily slzami. „Měla jsem o tebe strach a Alyssa je zničená. Jak jsi mohl?“
„Mami, prosím, já ji nemiluju. Tahle svatba se neměla prostě vůbec konat,“ podíval jsem se dolů.
„Tak… mi řekni, koho miluješ?“ Do místnosti pronikl podrážděný a drsný hlas. Otec vstal z pohovky, přistoupil ke mně a jednou rukou ode mě matku odstrčil.
„Zamiloval ses do toho buzeranta?“
„GORDONE!“ Moje matka se na něj šokovaně podívala.
„Jdu do svého pokoje,“ otočil jsem se k němu zády a vyšel z pokoje, ignoruje otcova slova.
BILL
Doma jsem hodil bundu na pohovku. Cítil jsem se vyčerpaný, chyběly mi síly. Být s Tomem se stalo příliš velkým potěšením; neměl jsem ho pouštět do svého života. Koneckonců jsem měl všechno, co si člověk může přát.
Úspěch v práci.
Sex s různými partnery a…
Lásku mého bratra.
V poslední době jsem měl stále větší potíže spojit si slovo „láska“ s Andreasem a strůjcem tohoto zmatku byl TOM TRÜMPER.
Láska? Nepotřeboval jsem to, snažil jsem se přesvědčit sám sebe! Proč jsem si tedy přiložil prsty ke rtům a snažil se vzpomenout na chuť těch rastových?
„Konečně jsi zpátky?“ Při zvuku toho hlasu jsem ztuhl.
„Andreasi?“ Zachvěl jsem se.
Pomalu jsem vešel do ložnice. Bratrův tón nezněl dobře. V pokoji byla tma, svítila jen malá noční lampička a já zahlédl stín sedící na křesle.
„Ahoj, Andreasi,“ postoupil jsem dopředu a snažil se zachovat klid. Vrhl se na mě jako šílenec.
„Kde jsi, kurva, byl, Bille?“ Strčil mě na postel.
„Andreasi, co je to s tebou?“ Byl jsem připraven na nejhorší a netrvalo to moc dlouho a přišlo to. Do tváře mě udeřila ohlušující facka.
„Byl jsi s tím bastardem, přiznej to!“ Jeho oči byly jako dvě pochodně.
„NE! Já…“ snažil jsem se odvést řeč jinam, ale on mě praštil do břicha.
„NELŽI!“
Padl jsem bez dechu na zem.
„Dost, Andreasi,“ odvážil jsem se říct.
„Kolikrát ti mám opakovat, že DOST říkám jen já?“ Další facka a z nosu mi tekla krev. „Proč mi to děláš, Bille? Kdo se o tebe celé ty roky staral, když táta utekl s tou děvkou a máma se topila v chlastu a srala na nás? Kdo tě vždycky miloval a nikdy se na tebe nevysral?“ Klekl si přede mě a palcem setřel kapky krve, které mi stékaly po bradě.
„Ty…“ řekl jsem blahosklonně.
Zmocnil se mých rtů a mého těla, aniž by mě požádal o svolení, jako to dělal vždycky. Hodil mě na postel a doslova ze mě strhal oblečení. Musel jsem mu sloužit jako otrok a vzít jeho penis do úst.
Rukama mě chytil za vlasy, a tím mi zablokoval hlavu, aby mi mohl přirážet do úst. Chtělo se mi zvracet a zavřel jsem víčka, abych neviděl to tělo, které jsem začínal nenávidět. Pak mě zatahal za vlasy, aby mě zvedl a donutil mě podívat se mu do očí. Tvrdost jeho rysů a jeho ledový pohled mě přesvědčily, že si musím lehnout a přivítat ho mezi nohama, aby do mě pronikl. Nevím, jak dlouho mě mučil, týral, bil do obličeje. Zdálo se, že je úplně mimo. Křičel jako pominutý, a především mi neustále vyhrožoval.
„Jestli se k tobě ten kretén ještě jednou přiblíží, zabiju ho!“
Neschopen reagovat kvůli způsobenému mučení jsem cítil, jak se mé tělo odděluje od mé mysli. Myšlenky mi utekly z pokoje přes celé město do lesa poblíž Tomovy chaty. Podíval jsem se oknem a uviděl ho u krbu, jak hraje na kytaru a nechává se ukolébat zvukem svých tónů.
Uplynuly dva týdny od chvíle, kdy mě Tom vzal do toho domku u potoka. Neustále jsem na něj myslel. I když jsem měl sex se svými příležitostnými milenci, jeho tělo, jeho plná ústa, jeho sladké oči mi sloužily k erotickým fantaziím, aby mě přivedly k orgasmu.
Ten večer se Andreas rozhodl pozvat mě na večeři, aby mi vynahradil další výprask.
Byla to příjemná malá francouzská restaurace s poměrně bohatou a vznešenou klientelou. Posadil jsem se ke stolu a Andreas se posadil přede mě a spoutal moje ruce svými, abych mu je položil na hruď.
„Miluji tě, Bille.“ Slova a gesta, která jsem znal nazpaměť. Obvyklé fráze, které mi předhodil, abych zapomněl, jak šílený a špatný byl náš vztah.
Celý večer jsem mlčel a poslouchal bratrovy tisíce výmluv, zatímco mé myšlenky létaly k Tomovi. Unavený a znuděný jsem se nechal strhnout smíchem v zadní části místnosti. Mírně jsem pohnul hlavou, dával jsem si pozor, aby Andreas neměl podezření, a když jsem tu scénu uviděl, cítil jsem, jak padám ze židle.
V rohu se schovával Tom se svou bývalou přítelkyní… alespoň jsem si to myslel. Co dělala Alyssa s Tomem v romantické restauraci? Nezpůsobil jí snad smrtelné zranění, když ji nechal u oltáře samotnou? Do žaludku se mi vkradl prudký pocit. Srdce se mi rozbušilo, ruce se mi třásly, čelist se mi sevřela.
Byla to žárlivost?
Vstala jsem a Andreas překvapeně zavrtěl hlavou.
„Omluv mě, jdu na záchod.“
Jakmile jsem otevřel dveře, kopl jsem do odpadkového koše u umyvadla.
„Co to, Tome, kurva, zase děláš?“ Zlobil jsem se, ale ten dredař mi přece nepatřil, nebyl to můj přítel, naopak… Dělal jsem stále nervóznější kroky. Musel jsem se naprosto uklidnit, kdyby si toho bratr všiml, nechal by mě za to zaplatit.
„Bille?“
Otočil jsem se a nohy se mi málem podlomily.
„Tome?“
„Bille, to na těch lícních kostech jsou modřiny?“ Pohladil mě palcem po tváři. „Rozmlátím tvému bratrovi ksicht!“ Chtěl odejít, ale já ho zastavil tím, že jsem ho držel za košili.
„Ne!“ Snažil jsem se ho uklidnit.
„Bille, pusť mě. Viděl jsem toho bastarda, jak tam sedí, a teď se bude muset vypořádat se mnou!“
„Přestaň! Kdo si, kurva, myslíš, že jsi? Nepleť se mezi nás. Jdi a postarej se o svoji milou…“ žárlivost propukla, už jsem ji nedokázal potlačit. Chtěl jsem se dostat ven, ale on mi zastoupil cestu tím, že přede mě položil ruku a udeřil pěstí do zdi. Klouby na rukou mu krvácely.
„BILLE! MILUJI TĚ!…“
Stál jsem jako přikovaný.
Tom mě miloval? Jak je to možné? Odstrčil jsem ho a zamířil k Andreasovi, který se postavil, když viděl, že se za mnou blíží Tom.
Dlouho si hleděli do očí, oba chladní a strnulí ve své pozici. Položil jsem bratrovi ruku na hruď a prosil ho, aby se vzdálil.
„Drž se od Billa dál!“ Pohrozil mu Andreas, než jsme odešli.
TOM
Po tom, co jsem se vrátil domů, vyzvedl jsem Alyssu. Šli jsme na večeři, protože jsem jí potřeboval vysvětlit své chování u oltáře, záleželo mi na tom.
Když jsem jí zavolal, rozplakala se a stále dokola mi opakovala, že mě miluje a že by udělala cokoli, aby mě dostala zpátky. Během večeře jsem jí řekl, že už k ní nic necítím, ale že můžeme zůstat dobrými přáteli, pokud bude chtít.
Zůstala klidná, žádné hysterické záchvaty, žádné obviňování, jen mi řekla, že se nechce vzdát myšlenky na obnovení našeho vztahu, možná mi tak chtěla dát nějaký čas na rozmyšlenou.
Nikdy by mě nenapadlo, že během našeho rozhovoru uvidím černovláska na tom místě znovu.
Když jsem ho viděl vstát a zmizet na záchodech, šel jsem za ním, abych si s ním promluvil. Strašně mi chyběl, a i když jeho pohled vyjadřoval jen pohrdání a nenávist, stejně jsem potřeboval slyšet jeho hlas, ponořit se do očí toho „démona“.
Všiml jsem si jeho bratra: vztek a hlavně žárlivost mi zatemnily mysl, a když jsem došel k Billovi, pohádali jsme se kvůli modřinám na jeho tváři.
„Vražedný“ instinkt vůči jeho bratrovi se znovu probouzel. Černovlásek mě včas zadržel a já si vylil zlost na zdi a zranil se.
Když jsem konečně odešel z restaurace a ignoroval Andreasovy výhrůžky, odvezl jsem Alyssu domů. Nevrátil jsem se do vily, ale do svého malého útočiště, kam jsem chtěl zmizet na měsíce, na roky, a na celou tu zatracenou věc zapomenout… zapomenout na Billa.
Tu noc jsem nemohl usnout, často jsem se v posteli převaloval.
Podíval jsem se na budík, který ukazoval tři hodiny, a najednou mě vyděsilo bouchání na dveře. Kdo to mohl být v tuhle hodinu? Tulák, který potřebuje azyl, nebo zloděj, který hledá peníze?
Opatrně jsem se zvedl bosýma nohama, abych nedělal hluk. Přiložil jsem ucho ke dveřím a zaslechl jsem namáhavé oddechování.
„Kdo je to?“ Zeptal jsem se, aniž bych byl přesvědčen, že chci znát odpověď.
Počkal jsem několik vteřin a rozhodl se pomalu otevřít dveře.
„Stále mě miluješ, Tome?“ Bill ke mně udělal krok a omdlel mi v náručí.
„Bože, Bille!“ Moje láska byla opět zmlácená strašným způsobem. Opatrně jsem ho položil na postel a šel pro lékárničku a vodu. Vzal jsem si dezinfekci a vatu a začal čistit rány. Natřel jsem mu modřiny hojivou mastí, a nakonec mu oblékl čisté tričko.
Proč ses ke mně vrátil, Bille? Chceš mě přivést k šílenství?
Obličej měl oteklý a na rtu hlubokou ránu. Jak mohl žít s tou špinavou věcí a nazývat ji bratrem? Horší než to… spát s ním…
Vědomí, že se ho ten parchant každou noc dotýkal a znásilňoval ho, mě přivádělo k šílenství. S tím jsem už dál nemohl žít. Bill se rozhodl zůstat s Andreasem a odmítl mou lásku. Neměl právo objevit se, jen když byl na pokraji zoufalství, aby mě poslal k čertu, jakmile se mu vrátí síly.
„Tome?“
Otočil jsem se zpátky k černovláskovi, sotva jsem se na něj podíval. Vzal mou ruku a přiblížil si ji ke své tváři.
„Bille, měl bys jít.“ S nadlidskou silou jsem se snažil udržet odtažitý a chladný tón. Viděl jsem, jak se mu rozšířily oči hrůzou.
„Prosím, nevyhazuj mě,“ prosil mě, když jsem odstrčil jeho ruku a znovu se postavil.
„Vstávej, nemůžeš tu zůstat.“ Vzal jsem si bundu a oblékl si ji. Uvnitř jsem umíral, ale nemohl jsem se mu podvolit, kdykoli se mu to hodilo.
„Chceš mít sex?“ Bill se ztěžka posadil a začal si svlékat tričko. Co to sakra dělal?
„Nechci sex, Bille! VSTÁVEJ!“ Žaludek se mi vzpouzel, když jsem ho viděl v takovém stavu, bolelo mě to, musel jsem ho od sebe co nejdřív dostat, jinak by mě stáhl s sebou do svého pekla.
„Prosím, vezmi si mě, ale neposílej mě pryč.“ Položil nohy na zem a s obtížemi se narovnal. Začal si rozepínat kalhoty.
„NE, BILLE, DOST!“ Chytil jsem ho za ruce.
„Tome, prosím… prosím,“ prosil sotva slyšitelným hlas. Jeho ruce se zoufale přitiskly na můj krk, stydlivě položil své rty na mé. Cítil jsem kovovou chuť krve a jeho tělo se chvělo.
„Bojím se, Tome,“ oči se mu zaleskly slzami.
„A proto se mnou chceš šukat? Máš strach, ale rád se necháváš šukat od svého bratra, chci, abys odešel z mého života.“
Měl jsem problém uvěřit slovům, která jsem právě pronesl. Byl to vztek, žárlivost, která mi zatemnila rozum. Odvrátil jsem pohled.
Jeho ruce mi sklouzly pod výstřih trika, pevně mě držely a nutily mě dívat se mu zpříma do očí.
„Ne, Tome. Andrease se nebojím… Bojím se tebe.“
autor: loulou71
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
