autor: loulou71
TOM
Uplynuly tři měsíce od chvíle, co jsem viděl, jak se zavírají dveře sanitky a co mi Bill věnoval pohled plný hořkosti a hněvu. Teprve teď jsem začal znovu pracovat, protože jsem po celou tu dobu neměl chuť bojovat, obrátit list, vzít život znovu do svých rukou.
Po Billově odchodu mi všechno připadalo tak fádní. Moje práce byla nudná, hudba fádní, texty naprosto ploché a bez emocí. K psaní mi chyběla inspirace…
Alyssa mi po celou tu dobu stála po boku. Stále jsem nechápal, proč mi pomáhá. Ublížil jsem jí, ponížil ji u oltáře a ona se o mě stále starala. Strávil jsem u ní hodně nocí. Nesdíleli jsme spolu ložnici, ale znovu jsme získali určitou intimitu.
Večer po večeři jsme seděli na pohovce, mlsali čokoládu u televize a vychutnávali si dobrý film. Moje bývalá přítelkyně se mi za chladnějších večerů choulila na rameni a přikrývala nás dekou, často tak usínala, což mě donutilo, abych jí odnesl do její ložnice a položil ji na postel.
Přemýšlel jsem o tom, co všechno by se mohlo stát v budoucnu. V hloubi duše jsem si těchto okamžiků vážil. Zjistil jsem, že je jiná, možná ji tvrdá rána, kterou jsem jí uštědřil, přiměla změnit se…
Ráno byla vždycky veselá, když připravovala snídani, zatímco já jsem byl den ode dne jen stínem svého dřívějšího já. Můj zachmuřený obličej nikdy neovlivnil její dobrou náladu. Vlastně… jen díky ní jsem neupadl do totální deprese, i když jsem od toho daleko nebyl.
Alyssa mě zahrnula pozorností, byla tak milá, a stalo se to, co se muselo stát… Dala mi polibek plný očekávání a pak…
Ta situace mi rozhodně nepomohla. Už poněkolikáté jsme večeřeli za doprovodu mých povzdechů a absolutního nedostatku dialogu, a aby mi Alyssa zvedla náladu, požádala mě o tanec.
„Tome, přála bych si tě vidět tančit, můžu?“ Zeptala se mě nejdřív, a pak si rukou zacpala pusu, byla zahanbená… udělala krok vedle, nechtěla mi připomínat to období, kdy jsem chodil k Billovi na kurzy.
Trochu nuceně jsem se usmál a souhlasil. Musel jsem se zbavit svých vzpomínek, abych se posunul dál. Položil jsem si její ruku na rameno a přitáhl si ji k sobě rukou kolem pasu. Cítil jsem, jak se lehce chvěje.
Hudba nás zahalila do vášnivého tanga. Pevně jsem ji chytil, když nechala stehno sklouznout dozadu. Moje noha ji následovala dopředu. Dlouhý krok, další, a pak krátký krok do strany s trhnutím hlavy doprava. Lehce jsem roztáhl nohy, zatímco Alyssa jela podél mých a několikrát se o ně otřela. Udělali jsme několik rychlých kroků a pevně se k sobě otočili. Lehce jsem ji od sebe odtáhl, a pak jsem ji na sebe znovu prudce přitáhl. Alyssa mi skočila do klína a pak si kolem mě lehce přehodila stehno. Sklouzla na můj bok, aby mi obkroužila záda a skončila těsně na mé hrudi.
Vzal jsem ji za boky a ona předvedla kaskadérský kousek. Velmi šikovná holka.
Její horečnaté tělo s tváří zalitou potem působilo velmi smyslně a její lehce nasládlý parfém mi pronikal na kůži.
Hudba nás dál nesla, a ona se zhroutila před mé nohy zády ke mně a přiložila ruce k mým lýtkům. Zvedl jsem ji a pevně ji držel za břicho, když jsem cítil její zadek ve svém klíně, který z nějakého záhadného důvodu nereagoval na její kontakt…
Bill byl v mé hlavě až příliš přítomen a skutečně… při vzpomínce na černovláska, jako by se mé tělo probudilo. Alyssa se otočila, aby mi skočila k pasu pro „figuru“, a uvědomila si, že mezi mými rozpálenými stehny je něco velmi tvrdého.
Dlouho se na mě dívala a hledala v mých očích souhlas, neodvrátil jsem pohled a její vlhké rty jemně spočinuly na mých.
Zavrtěl jsem hlavou a trochu zmateně ji od sebe odsunul. „Ne, Alysso, promiň, nechápej mě špatně… nejsi to ty, koho miluju, a nechci tě podvádět, ne podruhé…“
„Tome, to je v pořádku, moc dobře vím, na koho myslíš, ale jestli chceš, můžu tě utěšit, Bill tě nikdy nebude milovat tolik jako já.“ Řekla mi to smutným tónem a nosem mi přejela po krku.
Pomalu jsem ji od sebe odtáhl a držel ji za ruce, které si už udělaly místo pod tričkem.
„Nemůžu,“ sklopil jsem hlavu, ale ona mě dál hladila, líbala…
„Můžu být on, když zavřeš oči.“ Prsty mi zavřela víčka a já poslal mozek jinam, vychutnával jsem si ten okamžik, vychutnával jsem si svého imaginárního Billa, toho, který by mě miloval a kterého bych navždy držel v náručí.
Když jsme se ráno probudili, vybavily se nám vzpomínky na noc. Bylo to všechno rozmazané, ale věděl jsem, že jsem měl sex se svou bývalou. Nebyla to láska, byl jsem znechucený sám sebou. Chtěl jsem jí to vysvětlit, musela vědět, že se to už nikdy nestane, ale přiložila mi prst na rty, aby mě umlčela.
„Vím, že nejsi připravený… ale dám ti tolik času, kolik jen budeš chtít, jen mi dej šanci získat tě zpět.“
Chtěl jsem jí oponovat, ale ona mi v tom zabránila a spěchala z postele, aby se osprchovala a šla do práce.
Většinu dne jsem strávil ve studiu a před návratem domů jsem se zastavil před prodejnou zmrzliny. Moji pozornost neupoutaly různé příchutě vystavené ve výloze, ale silueta s dlouhými havraními vlasy. Pokušení bylo větší a já vstoupil do obchodu se srdcem až v krku.
Chlapec, kterého jsem zahlédl, byl on… můj „démon“, ještě hezčí, než jsem si ho pamatoval.
Měl na sobě černé tričko, bílé kožené kalhoty a bundu, tmavé vlasy mu spadaly na ramena v rebelském účesu a zakrývaly mu část obličeje. V dokonale pěstěných rukou držel kornout s čokoládovou zmrzlinou.
Jeho jazyk rošťácky jezdil po zmrzlině nahoru a dolů a já se ztrácel v tom vzrušení.
Vstal, zamířil ven, a když mával dívkám za barem, otočil hlavu, zakopl a spadl na mě, čímž mi ušpinil tričko.
„Promiňte, neviděl jsem vás.“
Najednou se jeho oči setkaly s mými. Nastalo dlouhé ticho…
Držel jsem ho v náručí a nohy mě sotva dokázaly udržet. Uplynuly tři měsíce, ale z těch laních očí se mi dělalo špatně, když jsem si vzpomněl na minulost, na bolest, kterou jsem cítil z jeho odchodu, na jeho krutá slova vůči mně. Těch měsíců bylo příliš málo na to, abych ho vymazal ze svého srdce, vyhýbal jsem se jeho pohledu, který se stal příliš neodbytným.
„Tome?“ Černovlásek se narovnal a rychle se vzdálil.
„Bille?“ Byl jsem oslněn jeho přítomností a šokem jsem vůbec nedokázal ovládat svůj splašený dech.
„Musím jít…“ dvě slova pronesená rychle, jako by chtěl uniknout před rozhovorem se mnou.
„Počkej!“ Zastavil jsem ho za paži, cítil jsem, jak ztuhl. „Máš na obličeji trochu zmrzliny.“ Černovlásek se snažil prsty najít stopy, které potřísnily jeho dokonalý make-up.
Vypadal klidně, v očích neměl hněv ani zášť. Snil jsem?
„Ne, uhm… na bradě.“ Prstem jsem opatrně setřel tu trochu čokolády a prst si pomalu přesunul k ústům, abych ho olízl.
„Dobře,“ Billovy oči se rozšířily, a pak se jeho pohled zastavil na mých ústech, kousal se do spodního rtu. Tímto způsobem dával najevo, že je v hlubokých rozpacích. Což nebylo moc často. Ve skutečnosti poprvé to bylo během naší noci lásky a po našem sladkém probuzení.
„Chyb… chyběl jsi… mi, Tome.“ Neměl jsem čas se vzpamatovat, když jsem vzhlédl a uviděl ho, jak vybíhá ze dveří.
„Bille!“ Vyběhl jsem za ním. „Stůj,“ doběhl jsem k němu v postranní uličce, otočil jsem ho a téměř vztekle s ním praštil o zeď. Naštvaný za to, že mi zlomil srdce, že pošlapal mé city, že dal přednost nečisté a násilné lásce před svou vlastní.
„Co jsi to řekl?“ Hledal jsem odpověď v jeho očích. Co znamenalo to, co mi řekl? Další malá hra, která mě má přivést k šílenství? Ale černovlásek zavřel oči a nechal si po sametové tváři stéct slzu. „Bille?“ Prsty jsem setřel tu slanou kapku a lehce vzal jeho tvář do dlaně.
„Stýskalo se mi po tobě.“ Sotva slyšitelné zašeptání, které jsem však dokonale zachytil. Přitiskl jsem ho svým hrudníkem zády ke zdi, až jsem mu vyrazil dech. Rukama jsem se opřel o zeď po obou stranách jeho obličeje, abych mu zabránil v úniku, a sevřel jsem jeho nerovnoměrný vzdech mezi rty.
Chtěl jsem a vyžadoval, mučil jsem jeho rudnoucí ústa, dráždil jsem jeho piercing v jazyku a prsty jsem se mu vkrádal pod tričko a zoufale hledal jeho jemnou, hladkou kůži.
Příliš se mi po něm stýskalo.
Bill byl jako ochromený strachem. Jeho paže mu visely podél těla a na mé laskání nereagovaly, jen se mu zrychlil dech a já cítil, jak se jeho tělo pod mými prsty chvěje.
„Tomi…“ zašeptal do mých úst a já na pár minut zapomněl na ty hrozné měsíce bez něj…
Svezl jsem se na zem a jemně ho táhl s sebou. Neodolal.
Mé ruce se naléhavě chopily jeho pásku s cvočky. Jeho oči se zaleskly touhou, srdce mi bušilo do hrudi, jeho sténání a nepravidelný dech mě přiměly ztratit kontrolu.
„Miluju tě, Bille, nikdy jsem tě nepřestal milovat.“ Bill konečně přiložil svou ruku k mé a pevně mi stiskl prsty. Potřeboval ten kontakt, jako by to byl jeho poslední kontakt v životě.
Černovlásek byl pode mnou rozpálený a třel se o mou erekci, která bolestivě pulzovala a která si přímo říkala o uvolnění.
Ne… počkat, Andreas.
Prudce jsem sebou trhl a vzal si zpět poslední neuron, který byl v tu chvíli schopen myslet.
Už mě znovu nevyužiješ!
Už párkrát jsem se spálil kvůli lásce k Billovi a nikdy jsem na něj neměl takový vliv, jako na něj měl Andreas. Nemohl jsem se tomu blonďákovi rovnat.
„Omlouvám se… tohle byl omyl.“ Pohladil jsem ho po tváři… a chladně odešel, aniž bych se ohlédl.
Byl jsem si téměř jistý, že se moje „rány“ začínají hojit, a místo toho mi srdce začalo znovu krvácet…
autor: loulou71
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
