autor: Lauinka
Bill se snažil napsat ten slogan, ale nedokázal se soustředit. Pokaždé mu to Jane vrátila nebo rovnou roztrhala. Ale jak se měl soustředit, když se venku stalo to, co se stalo? Netušil, kde se to v něm vzalo. Samozřejmě, že se s Tomem líbali, ale nikdy se nechoval takhle dominantně. Vždy to byl Tom, kdo tyhle věc rozjel. Ne, že by se bránil, ale aby po Tomovi takhle sám vystartoval? Musel na to stále myslet. A taky se nad tím usmívat, protože Tom neodmítl. Naopak, všechno mu to opětoval a Bill se nad tou myšlenkou lehce začervenal.
Nakonec napsal nějaký nápad, ale Jane mu ho opět vrátila. Zasedl k tomu a snažil se něco vymyslet. Další nápad šel ukázat raději Tomovi, ale ten ho rovnou roztrhal a do ruky mu vtiskl cáry papírů, které vznikly. Ani nevěděl, kolikátý nápad to byl, ale rozhodl se, že tenhle je dokonalý a zamířil s ním rovnou za Tomem.
„Aaa,“ usmál se Tom, když Bill zamířil ke stolu s dalším návrhem. „Tak ukaž,“ natáhl ruku a vzal si papír. „Tentokrát očekávám něco čtivého,“ objasnil mu a zadíval se na černovláska.
„No jistě,“ přikývl na souhlas. „Moc se mi to povedlo,“ usmál se.
„Ne… ne… pro dnešek to už zabal. Ty vážně asi nejsi romantik. To nepůjde, pusť to z hlavy,“ zakroutil Tom lehce hlavou.
„Prosím?!“ Zatvářil se vážně a šokovaně se na Toma podíval.
„Vážně,“ zadíval se na něj a opravdu měl až moc vážný výraz. Bill ho chvíli sledoval, a potom se podíval kolem sebe, když mu to došlo. Usmál se, a pak se podíval na Toma.
„Ahaaaa,“ zahihňal se trochu a mrkl na něj.
„Co je?“ Zeptal se ho naprosto nechápavě Tom a zíral na něj.
„Už to chápu,“ zasmál se znovu a párkrát přikývl na souhlas.
„Co? Co se děje?“ Nakrčil Tom čelo a snažil se nějak tu situaci pochopit.
„Už jsem to pochopil,“ přikývl znovu na souhlas.
„Co?“ Rozhodil rukama Tom a dál na něj zmateně hleděl.
„Už vím… ty to teď předstíráš, aby si ostatní nemysleli, že mi nadržuješ. Chápu to,“ znovu přikývl na souhlas. „Ty jsi tak legrační. Hraješ to moc dobře, jsi… vážně hodně dobrý herec,“ zasmál se Bill a znovu na Toma mrkl. Tom se zasmál a zadíval se na něj.
„Proč bych ti měl nadržovat?“ Zeptal se ho, aby to pochopil. „Buď píšeš dobře, nebo špatně,“ pokrčil rameny.
„Hraješ to dobře,“ lehce do něj šťouchl.
„Tvůj slogan je hrozný,“ pokračoval Tom. „Jsem překvapený, že nemáš ani špetku romantiky.“
„Ani špetku… špetičku,“ naznačil mu se smíchem prsty.
„Nejde ti to, Bille. Podívej, teď jsem to roztrhal a hezky ti to vrátím,“ rovnou ten papír roztrhl na dvě části. „Tak to tady chodí. Takže… tady to máš.“ Roztrhal je ještě na menší kousky a ty mu vložil do rukou. „Pokud tu chceš pracovat, Bille, musíš ze sebe dostat to nejlepší. A pokud ne, tak si zvykni, že tvé slogany skončí v koši, řekl mu klidným hlasem a usmál se. V Billovi to začalo vřít. Podíval se do svojí ruky a pak na Toma.
„Já umím být romantik! A umím o tom psát. To o těch loutkách romantické bylo, ale vy jste to nepochopili a roztrhali to. Bylo to super, ale roztrhali jste to na kusy,“ začal se hned rozčilovat a zamračil se.
„Dobře,“ přikývl lehce Tom. „Uvidíme se večer,“ změnil rychle téma.
„Cože?“ Zeptal se tiše a zadíval se Tomovi do tváře.
„Uvidíme se u vás doma,“ připomenul mu rychle a usmál se.
„Ale… my jsme se teď pohádali,“ zamračil se a založil si ruce na hrudi.
„Ale… práci a lásku nemícháme. Ale něco ti povím,“ usmál se Tom a zadíval se na něj. „Jsi opravdu moc roztomilý, když se zlobíš,“ lehce se kousl do rtu a sjížděl pohledem černovláskovu tvář.
„Já se pořád zlobím. Jak práci a lásku nemícháme? Kde… kde to jako jsme? Ve světě reklamy nebo co??“ Rozhodil rukama a zamířil pryč z jeho kanceláře. „To snad ne,“ vztekle si řekl pro sebe a povzdechl si.
***
Bill zrovna procházel kolem kanceláře Andrease, když si všiml, jak tam dovnitř vklouzl Tom a se širokým úsměvem Andrease objal. Billovo srdce se sevřelo a on musel sklopit hlavu. Objímal by ho takhle, kdyby věděl celou pravdu? Měl by blonďáka stále rád? Napadala ho spousta otázek, ale na žádnou nemohl najít správnou odpověď. Ne, nemohl to Tomovi říct, už jen kvůli tomuhle obrazu nemohl. Na chvíli smutně zavřel oči a vydechl, ale to, že ho někdo chytil za rameno, ho vrátilo zpátky do reality. Šokovaně se otočil a uviděl Miu, která mu věnovala malý úsměv. Pak zvedla hlavu a podívala se na Toma a Andrease, jak se smějí.
„Ahoj Bille, jak se máš?“ Zeptala se ho se starostí v hlase.
„Dobře,“ nejistě odpověděl a přešlápl.
„Neměli jsme možnost si spolu promluvit, víš… o tom prstýnku. Jen doufám, že už je ti líp,“ usmála na něj znovu a podívala se mu do očí. Bill se nejistě podíval kolem sebe, jestli je náhodou někdo neposlouchá, a pak se znovu podíval na Miu.
„Zase jsem musel lhát, což mě fakt mrzí. Není to vůbec příjemné. Už se o tom nebavme,“ povzdechl si a upravil si vlasy.
„Dobře, už se o tom nebudeme bavit,“ přikývla na souhlas a věnovala mu další úsměv. Bill rychle pokýval hlavou a nejistě se rozhlédl kolem sebe. Znovu se podíval na Toma s Andreasem. Pak se rychle podíval na Miu.
„Na shledanou“ vyhrkl rychle a rovnou zamířil pryč.
***
Večer se Bill rychle upravil, a potom šel popřát rodičům k výročí. Bylo milé, že rodiče tento den tak slavili. Simone připravila veliké pohoštění a Bill měl pocit, že to je snad pro celou ulici. Ale mlčel a užíval si večer s nimi. Pro Simone koupil kytici, jelikož věděl, jak moc má ráda květiny. A pro otce nechal udělat manžetové knoflíčky s jejich iniciálami, což mu přišlo opravdu romantické. Ano, on rozhodně byl romantik. Ať si Tom říká, co chce, on byl romantik. Zrovna se napil vody, když se ozval zvonek.
„Já tam běžím,“ zavolal rychle a vyběhl ke dveřím. Byl rád, že ho rodiče ani moc nevnímají. Byli zabraní jeden do druhého, to bylo dobré znamení. Když otevřel dveře, stál tam Tom. Rychle po něm přelétl pohledem a měl co dělat, aby od něj dokázal odtrhnout oči.
„Rád tě vidím,“ vydechl tiše a začervenal se. Tom vypadal jako vždy dobře, nad míru dobře. Měl tmavé triko s volnějším výstřihem, které tak odhalovalo kousek hrudi, ale jen cudně. Přes triko měl samozřejmě i sako, jelikož šlo o slavnostní večeři a nechtěl tedy vypadat jako hulvát. Přesto Billovy myšlenky nebyly cudné, jelikož moc dobře věděl, co se skrývá hlouběji ve výstřihu. Nasucho polkl a věnoval mu rozpačitý úsměv a nervózně si upravil vlasy.
„Já tebe taky,“ usmál se Tom a také si ho prohlédl. Jen možná tolik nezíral jako Bill. Když tam černovlásek dál stál a jen na něj doslova zíral, trochu si odkašlal. „Můžu dovnitř?“ Kývl lehce hlavou za černovláska. Ten se probral a ode dveří ihned odstoupil.
„Že se ptáš,“ usmál se a vpustil Toma dovnitř. Tom neodolal a rychle dal Billovi malou pusu na rty. Ten se šokovaně zadíval na dveře kuchyně, které byly hned kousek od nich, a modlil se, aby tam nezahlédl matku nebo otce. Tom se tomu zasmál.
„Sluší ti to,“ uznale přikývl a raději zamířil do kuchyně. Bill se rychle vydal za ním a snažil se uklidnit.
„Dobrý večer,“ usmál se Tom, když zahlédl oba Billovy rodiče.
„Aaaa, pane Tome, vítejte,“ usmál se Gordon a nabídl mu židli. Bill si sedl vedle Toma a snažil se být klidný.
„Pane Tome,“ usmála se i Simone, a ještě rychle donesla další jídlo na stůl. Když se všichni posadili, rovnou donutili Toma, aby si začal nabírat. Byl host a měl právo to udělat jako první.
Tom toho využil rád. Povídal si s oběma rodiči a vlastně celá ta atmosféra byla tak krásně uvolněná, jako by byli jedna rodina. Nechápal, proč to o nich Bill svým rodičům nechce říct. Byli k němu tak milí a troufal si říct, ho měli i svým způsobem rádi.
Bill se snažil taky zapojovat do konverzace, ale nedokázal tak nějak spustit oči z Toma. Zvlášť, když se neustále snažil nenápadně dotýkat. Když sahal po svém příboru, ucítil Tomovy prsty, které přešly po jeho a měl co dělat, aby si na hlavu nemusel vylít sklenici ledové vody. Šokovaně se na něj podíval, a pak hned zase na rodiče, kteří jim nevěnovali moc pozornosti. Tom se tvářil jakoby nic, ale neustále se snažil o podobná gesta.
Vrcholem bylo, když si Bill položil ruku na svoji nohu. Tom ji hned chytil do svojí a položil si ji na své koleno. Bill mu věnoval šokovaný pohled a ruku hned stáhl, div nepřevrátil talíř. Bill se snažil dělat, že nic, ale nedokázal od Toma odtrhnout oči. Tom byl v tomhle lepší herec a vesele se bavil a smál s jeho rodiči. Když si potom vzal slovo Gordon, byl rád.
„Simone… už to mám, na 60. výročí ti napíšu báseň o tom, jak moc tě miluju,“ usmál se na ni. Pak Gordon přečetl připravený text pro svoji milovanou ženu. Když všichni zatleskali, Tom se nahnul více k Billovi.
„Už vím, po kom máš takový cit pro romantiku,“ zašeptal mu a Bill se rozpačitě usmál. V tom Simone donesla další jídlo a Tom rovnou nastavil talíř, aby si hned dal.
„Já… omlouvám se, že jsem takhle vtrhl na oslavu vašeho výročí,“ omluvil se znovu Tom. Gordon se na něj podíval a hned zakroutil hlavou.
„Kdykoliv se na večeři stavte, žádný problém,“ usmál se na něj a Bill jej pozvedl obočí. Gordon sáhl po jednom z řízečků, a když si všichni nabrali, Simone talíř rovnou odnesla, jelikož by se na stůl už nevešel. Toho využil Gordon a vyměnil svůj řízeček za ten, co měla na talíři Simone. Všichni se na něj překvapeně podívali, a on jen mrkl.
„Mmm, je to opravdu výborné,“ řekl rychle Tom. Pak si ale vzpomněl a pomalu se zvedl. „Já… omlouvám se, ale zapomněl jsem si v autě něco důležitého, hned se vrátím,“ usmál se a vyklidil prostor. Vrátil se s krásnou kyticí a bonboniérou.
„Tohle je pro vás, Simone,“ usmál se a podal jí kytku. „A tohle pro vás,“ usmál se i na Gordona.
„Děkujeme, pane Tome, opravdu jste si nemusel dělat takovou škodu,“ nadšeně vydechla Simone a prohlédl si kytici. „Je opravdu nádherná. Půjdu ji raději dát rychle do vody.“
Pak se vrátila ke stolu a pustili se do jídla. Simone si rychle kousla do řízečku, a když Tom začal něco vyprávět, začala se tak smát, až ten kousek spolkla a začala se dusit.
„Mami?“ Zadíval se na ni Bill.
„Něco jsem spolkla,“ vydechla přidušeně.
„Ne!! To musí být ten prsten,“ vykulil oči Gordon.
„Jaký prsten? Mami, napij se trošku, ano?“ Podal jí sklenici vody. Simone se dusila a Tom navrhl, že nejlepší bude ji vzít do nemocnice, Všichni naskočili do auta a Tom rovnou vyjel.
„Tome… tedy pane Tome, nemůžete jet trochu rychleji?“ Zeptal se ho rychle Tom a kontroloval otce a matku, kteří byli vzadu.
„Dělám, co můžu,“ usmál se Tom. Bill se pak hned otočil na otce.
„Co to je vůbec za nápad, schovávat prsten do jídla?“ Rozhodil rukama a zakroutil hlavou. „Jak tě něco takového vůbec mohlo napadnout?“
„Chtěl jsem jen, aby to bylo překvapení,“ řekl nešťastně Gordon.
„Bille, takhle to u vás při oslavách chodí vždycky?“ Zeptal se ho celý zmatený Tom.
„S tím prstýnkem se to stalo poprvé. Ale jinak ano,“ přikývl a trochu se zasmál. „Takhle to u nás chodí,“ pokrčil rameny.
„Normálka?“ Zasmál se Tom a Bill přikývl.
„Přesně tak.“
***
„Pořád cítím, že tam něco je,“ zachroptěla Simone, když vyšla z ordinace.
„To přejde, za chvíli to bude pryč, uvidíš,“ povzdechl si nešťastně Gordon.
„Mami, jsi v pořádku?“ Vyskočil na nohy i Bill a hned k ní přiskočil.
„Prsten pořád nevyšel. Teď putuje přímo do žaludku. Řekli mi, že do zítra nesmím nic jíst. Potom ho snad dostanou ven?“ vysvětlila mu rychle.
„Oni… tě budou operovat,“ zeptal se vyděšeně černovlásek.
„Asi jen 3 minuty a táta tam bude se mnou,“ usmála se na něj.
„Já… odvezu vás domů, madam,“ navrhl Tom, který nechtěl rušit tu rodinou záležitost.
„Děkujeme, pane Tome, ale dnes jsme vám už nadělali spoustu problémů. Támhle jsou taxíky, nějaký si vezmeme,“ usmál se na Toma Gordon. Cítil se trochu trapně a nechtěl ho už dál obtěžovat.
„Dobrou noc, pane Tome, velice vám děkuji,“ stiskla jeho ruku Simone a omluvně se na něj usmála.
„Není za co,“ úsměv jí oplatil, a pak rodiče zamířili k taxi.
„Běžte napřed, hned jsem u vás,“ usmál se na rodiče Bill. Když už byli u taxíku, točil se zpátky k Tomovi.
„Byl to krásný den, i když byl trochu divoký,“ usmál se omluvně a jen tajně doufal, že tohle vystoupení Toma nějak neodradilo.
„Byl divoký… stejně jako ty,“ usmál se Tom a Bill se trochu začervenal.
„No… naše rodina už je taková. Každý je takový,“ lehce pokrčil rameny a věnoval Tomovi sladký úsměv.
„Všiml jsem si,“ přitakal upřímně Tom. „Alespoň jsem tě viděl ve tvém přirozeném prostředí. A teď už alespoň vím, kde se bere to tvoje bláznovství,“ usmál se a chtěl ho vzít za ruku, ale Bill hned cukl.
„Pojď už,“ zavolal na něj Gordon.
„Už jdu, tati,“ vydechl Bill a otočil se zpátky k Tomovi.
„Teď už to chápu a všechno mi to dává smysl,“ zasmál se znovu Tom.
„Takže je všechno v pořádku?“ Zeptal se ho trochu zvědavě a lehce se kousl do rtu.
„Všechno v pořádku… všechno ohledně tebe je v pořádku,“ usmál se znovu a lehce přikývl na souhlas. Bill si trochu oddechl.
„Tak… se tedy uvidíme zítra,“ řekl mu tiše a musel se hodně ovládat, aby ho nepolíbil.
„Zítra ti v lunaparku koupím cukrovou vatu,“ zadíval se na něj a sledoval, jak se jeho tvář okamžitě rozzářila.
„Aaaa, jéé, tu miluju!! Tu já miluju,“ jásal jako malé dítě a rychle se vydal za rodiči k taxíku.
Tom se jen usmíval a sledoval ho. Někdy byl jako dítě, ale to na něm miloval ze všeho nejvíc. Jeho nadšení a radost prostě byla nakažlivá a Tom se vždycky rád nechal strhnout. Ještě černovláskovi zamával, než naskočil do taxíku a odjel mu z dohledu.
***
Tom spokojeně vyšel na zahradu. Vzpomínal na včerejší večer a stále se musel usmívat. Jeho úsměv však zamrzl na rtech, když venku uviděl Miu, jak klidně snídá.
„Dobré ráno,“ pozdravil ji. Ona mu hned věnovala široký úsměv.
„Dobré ráno,“ kývla na něj. „Pomerančový džus?“ Kývla na džbánek a věnovala mu milý pohled.
„Jasně,“ přikývl na souhlas. „Andreas tu není?“
„Andreas je nahoře a převléká se,“ usmála se, nalila do sklenice džus a natáhla se, aby mu ji podala. V tom se jí vyhrnul rukáv a odhalil tak diamantový náramek. Tom si sklenici vzal, ale jeho rysy ztvrdly. Bylo tak divné vidět ho na někom jiném. Rychle se napil ze sklenice a zadíval se někam před sebe.
„Co se stalo? Vypadáš naštvaně,“ naklonila hlavu na stranu a prohlédla si ho.
„Zaskočilo mě, když na tvé ruce vidím ten Billův náramek,“ přiznal tiše.
„Já… rozumím,“ přikývla a stáhla si rukáv saka, aby nebyl tolik na očích. „Trápí tě něco?“ Zeptala se ho až s přehnanou péčí.
„Ne… ani ne,“ zakroutil hlavou a napil se ze sklenice. „Ty, Andreas a Bill… Oliver… když jsme se o tom bavili, nějak jsem si to nespojil,“ zakroutil krátce hlavou.
„Bill je skutečně zajímavý kluk. Jako kdyby něco pořád ukýval. Jako kdyby se neustále vyhýbal odpovědím,“ pokrčila rameny, ale netušila, že už ji poslouchá i Andreas, který chvíli stál ve dveřích na zahradu. Zamračil se a hned zasáhl.
„Mio, o čem to tady mluvíš? Copak ty znáš Billa?“ Zeptal se jí ironicky a věnoval jí tvrdý pohled. Pak se podíval na Toma, který se tvářil trochu neurčitě.
„Ano, je zajímavý, odlišný a trošku praštěný,“ věnoval těm dvěma pohled a zamířil ke dveřím. „Omluvte mě,“ rovnou zašel do domu. Andreas počkal, až Tom odejde, a pak si sedl naproti Mie. Ihned se zamračil a sevřel čelist.
„Mio, co to děláš? Čeho jsi tím chtěla dosáhnout? Jestli tajemství Billa praskne, bude to špatné i pro nás,“ řekl jí naštvaně a snažil se být potichu, aby je náhodou Tom neslyšel.
„Právě proto všechno hodíme na Billa, i když si myslím, že to nebude potřeba. Protože až Tom zjistí, že mu Bill ohledně toho, že s někým chodil, lhal, opustí ho. Dokonce i já vím, že Tomovi stačí jen malá lež na to, aby mu už nikdy neodpustil,“ usmála se spokojeně. „Teď řeší vše okolo toho náramku,“ spokojeně si nabrala další sousto a strčila si ho do úst.
„Mio, nech to už být. Už nikdy to téma neotvírej,“ varoval ji znovu a zakroutil hlavou.
„Ach jo, Andy… máme tady připravenou výbornou snídani, tak si něco dej,“ změnila rychle téma. Nechtěla se hned po ránu hádat.
„Už mě přešla chuť,“ odpověděl jí kysele a zadíval se do desky stolu, aby přemýšlel.
***
„Dobrá ráno,“ usmál se Tom, když přijel do lunaparku, kde už všichni byli dávno na nohách a připravovali vše potřebné. Bill se na něj hned usmál a na chvíli se přestal soustředit na svoji práci. „Půjdu se tady porozhlédnout,“ kývl na obě ženy a raději vyklidil prostor.
Bill seděl u počítače a vytvářel otázky pro anketu. Jane mu to všechno diktovala a on jen psal. To se však nelíbilo Mie.
„Nemůžeš jim klást takové otázky, děláš to špatně,“ protočila očima a povzdechla si. „Ty se tu zaměřuješ jen na romantiku, takhle ty lidi jenom pleteš,“ dala si ruku v bok.
„Já že je pletu? Vždyť každý tvůj krok je jen přetvářka. Neustále s někým manipuluješ,“ zakroutila hlavou.
„Já jsme tady poradce, Jane,“ Mia na sebe ukázala prstem a zamračila se.
„Jenže já jsem textař, nezapomeň,“ dala si ruku v bok Jane a zamračila se taky.
„Paní Jane, paní Mio…. Uklidněte se, prosím, tohle není žádný krimi film. Za chvíli přijdou lidé, tak se prosím soustřeďte. Nejdříve romantika, potom akce… pojďme dělat svoji práci a bavit se. Vždyť jsme přeci v zábavním parku,“ rychle zasáhl Jay Jay. Obě ženy mu chtěly něco říct, ale to už se objevily jejich vybrané páry.
Bill využil chaosu a rychle se vzdálil. Snažil se někde zahlédnout Toma. Potřeboval ho vidět, alespoň na chvíli.
Tom se procházel parkem a jen kontroloval, zda je všechno v pořádku, zda je vše připravené.
„Pst… pst… podívej se!“ Ozvalo se najednou a Tom se zastavil a otočil hlavu k malému divadlu. Vypadalo jen jako takový malý stráneček. Byly tam kulisy a taky loutka nějaké princezny. „Podívej se a pojď kousek blíž,“ ozvala se znovu loutka a rukou mu pokynula, aby přišel. Tom se usmál a zamířil k ní.
„Dobrý den,“ postavil se před loutku. „Jak se jmenuješ?“
„Artemis,“ ozvala se hned a Tom se zasmál.
„Já jsem Albatros,“ chytl loutku za ruku a lehce s ní potřásl.
„Albatros… to je krásné jméno,“ vydechla loutka zasněně.
„Ani to tvoje není špatné,“ zasmál se znovu Tom.
„Nechceš mě vzít s sebou?“ Navrhla najednou a Tom pozvedl obočí.
„Aha… a kam?“ Zeptal se hned zvědavě a usmál se.
„Na nějaký neobydlený ostrov, kde budeme jen sami dva,“ spustila znovu a Tom se trochu ušklíbl.
„Myslím, že si docela zahráváš,“ zasmál se.
„Tohle já zvládnu,“ řekla rychle. Bill se zasmál a raději loutku z jeviště sundal. Tom se smíchem obešel ten kiosek a podíval se na černovláska. Ten rychle odložil loutku a Tom ho chytil a sundal z malého schůdku.
„Chceš, abych se z tebe úplně zbláznil?“ Zeptal se ho Tom a jednou rukou si ho přitáhl k sobě blíž.
„Ale bylo to romantické, přiznej to,“ pozvedl s úsměvem obočí a jednou rukou ho pohladil po hrudi. Tom se usmál, a aniž by něco řekl, sklonil hlavu a rovnu ho políbil. Byli tam docela schovaní, takže se rozhodl toho využít. Bill byl trochu překvapen tou reakcí a hned se od Tomových rtů odlepil. Nejistě se rozhlédl kolem sebe, ale když nikoho neviděl, Toma políbil. Omotal mu ruce kolem krku a usmál se na jeho rty. Tom si jej za bok přitáhl blíž ke svému tělu a tiše zavrčel. Ten kluk ho vážně připravoval o rozum. Pohladil jeho kůži na boku, když se jeho tričko trochu vytáhlo. Cítil, jak se v jeho náruči napjal a naskočila mu z toho doteku husí kůže. Tiše do Tomových úst vydechl a lehce mu zaryl nehty vzadu do krku.
Tom se od něj nedokázal odtrhnout, i když věděl, že by měl. Že jestli to neudělá hned, pak už vůbec. Prsty mu tiskl na odhalenou kůži a jeho dech se zrychlil. Jazykem zkoumali ústa toho druhého a jejich polibky se postupem stávaly divočejšími.
Kdo ví, co všechno by se stalo, kdyby Bill nezaslechl Jane, jak volá Tomovo jméno. Vykulil oči a zamrzl na místě. Pak od Toma rychle odskočil, popadl loutku a snažil se trochu zklidnit.
„Pane Tome, máte pravdu… ta loutka je opravdu hrozně romantická,“ vyšel z jejich úkrytu s loutkou v ruce a podíval se na Jane. Tom si povzdechl a vyšel za nimi.
„Ani nevím, co ti na to mám říct,“ rozhodil lehce rukama a pomalu od nich couval.
„No… tak já jdu pracovat,“ usmál se. Rychle odložil loutku a zamířil pryč. Jane se za ním ještě otočila.
„Jo, běž něco dělat!!!“ Zakřičela na něj.
***
Byla to bitva, a to v pravém sova smyslu. Jane chtěla dokázat, že romantika je rozhodně lepší než akce. Ale jak se zdálo, mladé páry více zajímaly kolotoče. A to ne zrovna ty romantické jako je vyhlídka na město z ruského kola. Ne, nic takového. Mladí rozhodně preferovali šílenější atrakce, více adrenalinu než romantiky. Jane z toho byla poněkud otrávená a Mia se sebevědomě usmívala.
Když pouštěli další atrakci, spolu s týmem se snažili mladé utáhnout na lízátka ve tvaru srdce a cukrovou vatu na špejlích, ale ti naprosto nevnímali a hnali se k dalším atrakcím. Bill mával s cukrovou vatou kolem sebe, ale nikdo neměl zájem.
„Tady nikdo neví, co je romantika,“ povzdechl si nakonec a podíval se na Jane, která se tvářila opravdu naštvaně. Rovnou zamířil pryč, ale objevil se tu Tom a rovnou ho zastavil.
„Já miluju cukrovou vatu,“ usmál se a podíval se do jeho tváře. „A všechno, co máš rád,“ dodal rychle, ale držel si trochu odstup. Samozřejmě by Billa nejraději objal a políbil ho, ale respektoval, že to chce před ostatními držet v tajnosti. To však neznamenalo, že by to bylo snadné.
„No… tak to můžeš sníst,“ zasmál se Bill kývl do svých rukou, ve kterých držel vaty.
„Oni vůbec neví, co je romantické. Jak by taky mohli, že?“ Usmál se Tom a jednu vatu si od černovláska rovnou vzal.
Pak se vrátil ke své práci a Bill taky. Byl to náročný den. Strávili zde celý den a nechávali mladé vyplňovat různé dotazníky. Jane bojovala do posledního dechu. Když se setmělo, snažila se ještě víc. Přeci večer plných hvězd byl romantický, ne?
Bill už měl dost, už nemohl. Zapisoval si všechny ty poznatky a postřehy, ale byl opravdu vyčerpaný. Když se skupinka rozběhla dalším směrem, jen si povzdechl. Neměl energii běžet za nimi. Povzdechl a na chvíli zaklonil hlavu a podíval se na nebe. Když v tom si něčeho všiml a pomalu se otočil. Před ním stálo obrovské ruské kolo. Chvíli přemýšlel a ohlédl se za skupinkou, která se hnala k další atrakci, a neodolal. Kousl se do rtu a rovnou zamířil k tomu kolu. Rychle nasedl do jedné z kabin a usmál se na muže, který ho v ní zajistit. Podíval se na druhou stranu, když si k němu přisedl Tom. Překvapeně se na něj podíval.
„Konečně jsem si tě na chvilku chytil,“ usmál se na černovláska.
„A… ahoj,“ vykoktal Bill trochu nervózně. Stále měl v hlavě to, co se stalo předtím, a byl z toho trošku zmatený.
„Ahoj,“ naklonil hlavu na stranu Tom, a pak kývl ke svojí ruce. „Slíbil jsem ti cukrovou vatu a víš, že já své slovo vždycky dodržím,“ Tom smotal kousek té růžové věci do malého chomáčku a strčil mu ho do úst. Bill se zasmál a olízl si sladké rty.
V tom se kolo pohnulo a jejich kabina začala pomalu stoupat vzhůru. Bill se zasmál a tužkou, kterou měl v ruce, na sloupek napsal jasný vzkaz pro všechny:
B ❤ T
Oba se tomu zasmáli a Bill ukradl kousek vaty Tomovi, který ji stále držel. Tom si užíval tuhle krásnou chvilku a sledoval černovláskovu tvář. Líbilo se mu, jak se neustále usmívá a vypráví mu svoje pocity a příhody. Sám pojídal vatu a bedlivě ho poslouchal.
Když byla jejich kabina v nejvyšším bodě, kolo se najednou zastavilo. Bill vykulil oči a hned se zmateně rozhlížel kolem.
„Co se stalo? Rozbilo se to?“ Zeptal se Toma trochu v panice. Ten byl však v naprostém klidu a jen se na černovláska podíval a usmál se.
„Nic se nerozbilo,“ zakroutil klidně hlavou. „Neboj. Mluvil jsem s tím chlápkem dole a řekl jsem mu, že tam sedí někdo, koho opravdu moc… moc miluju a poprosil jsem ho o pět minut s tebou. Říkal, že mě úplně chápe a že to pro mě zařídí,“ zasmál se Tom a Bill je se smíchem kroutil hlavou. „Je to moc hodný kluk,“ pokrčil rameny a Bill mu věnoval krásný úsměv.
„Pět minut?“ Ujistil se znovu a Tom přikývl.
„Jo… pět minut.“ Pomalu si dal ruku kolem něj a Bill si o jeho rameno opřel hlavu. Šťastně se usmál a zavřel oči. Nechal se unášet tou vůní, kterou vdechoval, a položil mu ruku na rameno. Lehce ho políbil na tvář a znovu se šťastně usmál. Tom ho pohladil po ruce, kterou měl položenou na jeho rameni, a opřel se bradou o jeho hlavu.
autor: Lauinka
betaread: Janule :o)
