autor: Alvasonda
Epilog
Billův byt byl maličký, ale jemu se to tak líbilo. Oběma se to tak líbilo. Dávalo jim to záminku, aby se mohli kdykoliv, když se míjeli, o sebe otřít nebo se dotknout.
Od Tomova útěku od Melsrose a večírku její mámy uplynul skoro rok a od té doby o nich vůbec neslyšel, což ani jednomu z obou chlapců nevadilo.
Dnešní den to měl však změnit.
Bill a Tom leželi na posteli, Bill měl hlavu položenou na Tomově hrudi a Tom líně přepínal kanály a hledal něco zábavného. Bylo ještě docela brzo večer, takže dávali většinou jen reprízy repríz a laciných telenovel.
Pak se ozvalo zaklepání na dveře, Tom šel otevřít a když vstal, lehce políbil Billa na hlavu.
Byla to baculatá blondýnka se světlou pletí.
„Mám ty papíry,“ řekla chraplavým a slabým hlasem. „Musíš to jen podepsat.“
Tomovi trvalo dlouho, než si uvědomil, kdo to je, a zalapal po dechu, když zjistil, že je to Melrose. Oh, přibrala a vlasy, které nosila tak pečlivě upravené, měla teď rozcuchané a mastné.
„Jo,“ řekl jen a vzal si je od ní, v krabičce na stole vedle dveří našel pero, a pak je podepsal. „Trvalo ti to docela dlouho.“
„Myslím,“ zašeptala, „že jsem pořád tak nějak doufala.“
Tom se kousl do rtu, a najednou se cítil provinile. Ta perfektní žena padla na dno. Na hluboké dno. A to všechno byla jeho vina. Ale na druhou stranu, vždyť i ona jeho táhla ke dnu celé ty roky! Kdyby nebylo Billa, tak by byl stále nešťastný.
Najednou musel myslet na Billa. Tenhle rok byl tak úžasně dokonalý! Bill nebyl z těch, kteří by se časem změnili. Byl to stále ten energický, zábavný a starostlivý člověk, jakým byl na samém začátku. Už když tam stál s Melrose, stýskalo se mu po něm a jen sebeovládání mu zabránilo zabouchnout Melrose dveře před nosem, vrátit se k Billovi a praštit s ním o postel tak, jak to uměl jen on.
„Někoho si najdeš,“ řekl Tom a cítil, že situace začíná být až příliš trapná.
„To už jsem udělala,“ zašeptal Melrose. „Je to doktor.“
„Vážně?“ Tohle Tom nečekal.
„Doktor Oetker,“ zašeptala Melrose znovu, a pak se rozplakala.
Tom se musel zasmát. Dr. Oetker byla slavná značka mražené pizzy a dalších italských potravin. „Vidíš, stále máš smysl pro humor!“ Řekl a poplácal Melrose po rameni.
Melrose se nesmála, jen si tiše osušila oči.
„Hele, já nevím, co na to říct,“ řekl Tom a cítil, že situace je teď poněkud trapná. „Ale brečet u mých dveří ti moc nepomůže.“
Přestala plakat a podívala se mu do tváře. „Okay,“ zašeptala a snažila se znít velmi dramaticky. „Už půjdu.“
„Měj se hezky, okay?“ Řekl Tom a zavřel dveře poté, co jí vrátil rozvodové papíry.
„Podívejme se jaký hezký páreček,“ zavolal škádlivě Bill z postele. „Čekal jsem na den, kdy přijde.“
„A?“ Zeptal se Tom, když se vrátil k posteli a zalehl svého milence.
„Doufal jsem, že nám vrátí tu kazetu,“ řekl Bill, a pak Toma políbil na spodní ret.
„Jak moc je jen zvrhlá,“ zasmál se Tom a představil si scény z té nechvalně známé kazety.
„Oh, to nevadí,“ řekl Bill, objal Toma kolem krku a přitáhl si jeho tvář neskutečně blízko ke své. „Asi to ve své osamělosti potřebuje.“ Líbali se dlouho a Tom si už představoval, co se stane dál. „Kromě toho,“ zašeptal Bill, když se odtáhli. „Vždycky si můžeme natočit novou.“
KONEC
autor: Alvasonda
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
