autor: hexagram
Středa
„Ach Bože, jo! Jo!“¨
Drž hubu, děvko. Přísahám Bohu, ještě jedno slovo z té její nechutné, jedovatě červené huby a pozvracím se jí přímo do obličeje.
„Tome, prosím! Oh Bože!“
Je středa. Slovo středa se pojí s dalším slovem – Becky. Tahle asi čtyřicetiletá krátkovlasá bruneta, která s oblibou šoustá mou pusu jazykem, využívá mých služeb každou středu. Takhle to funguje už rok; nikdy nezklame a vždy se objeví u mých dveří. Rychle ošukat. Vydělat prachy. Vypadni.
Ale ne. Becky si myslí, že je výjimečná, a tak zůstává a dělá to, co holky rády dělají – mazlí se. Bude se poflakovat v mém bytě a hrdě předvádět svou vážně nechutnou kůži. Becky mi visí na krku jako zkurvená kotva; i když mi za každé naše sezení dobře platí.
„Přímo tam, šukej tu kundičku!“ Dokonce se mě snažila i „poznat“. Před několika týdny mi otevřeně přiznala, že se mnou chce mít vztah, což skončilo tím, že jsem jí vytrhl peníze z ruky a práskl jí dveřma před nosem. K mému obrovskému překvapení se další týden vrátila.
To, že chce být mou přítelkyní, není na tomhle úletu úplně to nejhorší – je to opravdu odporná ženská. A to říká někdo jako já. Nejenže je ošklivá, neumí se učesat, nosí příliš mnoho make-upu a má dlouhé nehty, ale i její osobnost je příšerná. Už jen to, jaká je, se mi hnusí: je vlezlá, namyšlená, ufňukaná a její vagína smrdí jako rok stará salsa. Rozhodně to není ta nejlepší klientka, jakou jsem kdy měl.
Přemýšlel jsem, jestli se jí zbavit, nebo ne. Vážně jsem s ní už nedokázal držet krok; ta mrcha se do mě prakticky zamilovala. Fakt nemám rád klienty, kteří se furt dokolečka vracejí: je jen pár lidí, který dokážu každý týden tolerovat, a jedním z nich je můj nejlepší přítel Georg. Jenže ona mi tak dobře platí…
„Aaaah!!!“ Konečně Becky vykřikla, což znamenalo její vyvrcholení. Já v její kundě už dávno přestal mít orgasmus – už mě vůbec nevzrušuje. Když ji šukám, musím zavřít oči, aby se mi vůbec postavil.
„Zlato, jsi úžasný,“ zašeptala a olízla mi ucho. Sexy? Ne.
„Jak myslíš,“ zamumlal jsem a vysunul jsem se z ní. Skoro mi mýho penisu bylo líto. „Už jdeš?“
„Oh, ty nechceš, abych tu zůstala?“ Usmála se, omotala mi ruce kolem krku a prudce mě stáhla na postel vedle sebe. Zatahala mě za dredy, které se mi rozprostíraly přes ramena. Nesnášel jsem, když to dělala. Na své vlasy jsem velmi háklivý.
„Ne,“ řekl jsem a odstrčil ji.
Bylo to legrační: Když jsme spolu začínali, byl jsem na ni milý, stejně jako na většinu svých klientů, ale pak jsem se na to vysral. Ale bez ohledu na to, jak moc zlý jsem na ni byl, nechtěla odejít. „Seber si ty svoje sračky a vypadni,“ posadil jsem se na posteli a natáhl si červené boxerky. Můj penis byl už povadlý, chudák.
„Tomi, nebuď zlý,“ zabroukala a přejela mi prstem po páteři. Uh, vážně, už vypadni. Z jejího hlasu se mi chtělo zvracet.
Slyšel jsem, jak se ke mně připlazila a přitiskla se hrudí k mým zádům. Měla opravdu velká prsa a já cítil, jak se mi její bradavky zarývají do kůže. Becky mi dala pusu na rameno; odvrátil jsem hlavu. Nesnášel jsem její vůni.
„Zlato, musím ti něco říct,“ řekla a já se prudce zvedl a zamířil do rohu, kde byla kamera. Jelikož jí moje záda bránila ve výhledu, neviděla, jak jsem stiskl tlačítko, čímž jsem vypnul kameru a dokončil tak zbrusu novou kazetu.
„Zamilovala jsem se do tebe.“
To si ze mě děláš prdel.
„Potřebuju kurva cigaretu,“ řekl jsem a sebral z vysoké police téměř prázdnou krabičku. Tohle teď vážně nechci řešit.
„Ale já…“
„Podívej, Becky,“ odsekl jsem a stiskl si kořen nosu, abych jí nehodil zapalovač do obličeje. Otočil jsem se a zklidnil jsem tón hlasu. „Víš, že se tohle nikdy nestane, kolikrát ti to mám říkat? Tohle je pro mě jen práce.“
„Ale zlato, můžeme být víc než to!“ Vykřikla a vstala. Alespoň že měla tolik slušnosti a omotala si kolem těla přikrývku. Jo, den ode dne jsem větší gay,
„Ne, to kurva nemůžeme!“
„Ale proč?!“ Skoro se rozbrečela. Jako by mě to zajímalo. Tahle děvka kvůli mně vybrečí potok slz. Když budu mít štěstí, utopí se v něm.
Věděl jsem, že tentokrát musím vymyslet lepší výmluvu, abych se jí zbavil. Nic z toho, co jsem jí v minulost řekl, ji nedonutilo zmizet, a věřte mi: zkusil jsem několik brutálních, srdcervoucích metod.
„Někoho mám,“ vyhrkl jsem. Perfektní. Skvělé improvizační schopnosti, Tome. A+.
Stála vedle postele úplně ztuhlá a zírala na mě s otevřenou pusou. Když ji zavřela, začaly se jí třást rty. Alespoň teď byla zticha.
„To nemyslíš vážně…“ řekla. Člověk by řekl, že něco takovýho ji donutí zmlknout.
Jako na zavolanou někdo zaklepal na dveře a přerušil to krásné ticho. Jestli je to Georg, pak je to můj šťastný den: Můžu předstírat, že je můj přítel, párkrát se ho dotknout a tahle děvka zmizí z mého života.
„Tome, jsi tady?!“ Zakřičel vetřelec přes celý byt s naprosto svobodným pocitem, že mi do něj může jen tak vtrhnout. Ale ten hlas nepatřil Georgovi; ten host měl mnohem unikátnější hlas.
Dveře do ložnice se otevřely a v nich stál on.
Bill.
Naštvaný Bill. Sakra.
„Tome, myslím, že mi máš kurva co vysvětlovat!“ Dupal ke mně. Teď jsem byl odsouzen k smrti Billem i Becky. Tohle bylo prostě to nejhorší. Nechtěl jsem s ním cokoliv řešit a potřeboval jsem se zbavit jí. Proč mě lidi prostě nemůžou nechat na pokoji?
Zatraceně, stále jsem to mohl zahrát do autu. Trochu si s ním pohrát, to přece není zločin, ne?
„Bille, zlato!“ Vykřikl jsem. Zmateně ztuhl a já měl dost času na to, abych ho jednou rukou objal kolem pasu a druhou si přitáhl jeho obličej blíž ke svému. Naše rty se spojily a já si okamžitě vzpomněl, jak hebká jsou jeho ústa. Chudák Bill musel ochutnat Becky z mých úst.
„Co to…“ řekl, když jsem se odtáhl. Byl teď mnohem tišší, jako by byl mým činem stále zhypnotizovaný.
„Co je tohle kurva za děvku? Ty chodíš s tímhle kusem hovna?“ Křičela hystericky Becky. Šílená děvka.
„Oh, no dovol?“ Bill se zamračil a věnoval jí pohled. Oh Bože, prosím tě, nedovol, aby se v mém bytě odehrála tahle kočičí bitka. Potřeboval jsem to nějak zažehnat. Chci jen klid, ticho a cigára.
„Zlato, to je v pohodě. Nech to na mně. Pak si můžeme promluvit, okay?“ Usmál jsem se na Billa a za pas si ho přitáhl blíž k sobě. Doufal jsem, že jsem mu pohledem dal jasně najevo, že nutně potřebuju, aby to hrál se mnou. Cítil jsem se odhodlaně, vtiskl jsem mu další polibek na rty a hned se zase odtáhl, abych si promluvil s Becky.
„Neurážej ho,“ zavrčel jsem. „Chodíme spolu, takže se s tebou už nemůžu vídat. Už ve svým bytě nechci ten tvůj odpornej ksicht vidět, jasný? Teď zaplať a vypadni.“
Najednou vyjekla podobně jako ti psychopati v blázincích, pak popadla matraci a vztekle ji převrátila. Surově po mně hodila polštář; stačil jsem se přikrčit. Druhý mrskla po Billovi a díky mým kočičím reflexům jsem ho chytil dřív, než se srazil s jeho hezkou tváří. Se strnulým úsměvem mi poděkoval.
Ten krátký okamžik byl přerušen, když Becky doslova vystřelila z mého pokoje a hodila mi na hruď malou hromádku peněz. Doufejme, že odešla navždy.
„Díky bohu, že je to za mnou,“ zamumlal jsem, konečně si zapálil cigaretu a vdechl lahodný kouř. Přesně to jsem potřeboval. Zvedl jsem peníze, prolistoval bankovky a hodil je na stůl.
Jednoduše jsem vrátil matraci do rámu postele, a tak nějak upravil prostěradlo a polštáře do reprezentativního stavu; stejně je budu muset vyprat. Stále jsem cítil její pach; chtělo se mi z něj zvracet.
Rychle jsem si vzpomněl, že mám dalšího hosta, otočil jsem se k Billovi a zvedl obočí. Znovu jsem se nadechl a čekal, až promluví. Vrátil se do svého naštvaného módu a už mi neposílal žádný stydlivý úsměv jako předtím. Je špatný říkat, že vypadal ještě přitažlivěji než včera večer? Možná je to tím, že se přestal chovat jako stydlivá mrcha.
„Proč jsi tady?“ Zeptal jsem se a hodil zapalovač zpátky na poličku s cigaretami. „Nemůžu šukat, sorry. Dneska jsem zaneprázdněný.“ Lhal jsem. Jo, zaneprázdněnej utápěním se v sebelítosti se svými rakovinotvornými tyčinkami.
„Oh jo? No, nechtěl bys mi kurva vysvětlit tohle?“ Vyhrkl a jeho ostrá slova se do mě zahryzla.
Zpoza zad vytáhl malé černé pouzdro. Oči se mi rozšířily, když jsem pochopil a cigareta mi vyklouzla z koutku úst na podlahu.
Byla to naše sexuální kazeta.
autor: hexagram
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
