autor: Reginleif
Manželé Kaulitzovi-Trümperovi právě dokončovali své rutiny před spaním, když si Tom lehl na postel vedle svého manžela. Bill si na obličej mazal krém. Tom se ho milionkrát ptal na skutečnou užitečnost této věci, ale vzhledem k tomu, že si ji Bill bral všude s sebou, i když měli strávit jen jedinou noc mimo domov, pochopil, že je zřejmě dost důležitá, a přestal se ptát. Bill měl hladkou pleť, což byla pravda. Byla stejně hebká, jako když byli středoškolští milenci.
„Bylo to hezké, ne?“ Zeptal se Tom a přál si před spaním trochu konverzace, když si nasadil brýle na čtení a otevřel knihu. Byli pozváni na večeři k Billovu nejlepšímu příteli Andreasovi, který se čerstvě oženil se sympatickým mladíkem. Tom byl víc než rád, že je po líbánkách zase vidí, protože věděl, jak blízcí si Andy s Billem byli, a měl toho mladého muže opravdu rád za to, jak byl Billovi vždy oporou.
Bill však tak šťastně nevypadal. „Ano…“ zamumlal, zjevně ho něco trápilo.
„Co se děje, lásko? Chtěl jsi přece jít za Andym a Chrisem, ne?“ Zeptal se Tom a snažil se pochopit, z čeho pramení ta špatná nálada. Zdálo se, že se Bill během večírku dobře bavil.
„Jo, bylo to fajn,“ odpověděl Tomův manžel nevzrušeně. Vzal si z nočního stolku časopis a otevřel ho, ale jak ho Tom znal, byl si naprosto jistý, že ho Bill nečte. Přemýšlel, zda má naléhat a ptát se, co se děje, nebo nechat Billa, aby se z toho prostě vyspal. Zvítězila však jeho přirozená tendence se o svého manžela starat. Tom odložil brýle na čtení i knihu stranou.
„Zlato, co se děje?“ Zeptal se tiše a vzal Billa do náruče. Mladší muž vypadal trochu otráveně, ale přesto ne tolik otráveně, aby si objetí užil. „Řekni mi, co se děje?“
„Nic, měl bys jít spát,“ řekl Bill. „Zítra jdeš do práce.“
Tom ocenil, že ho Bill nechce připravit o odpočinek, ale přesto mu víc záleželo na tom, aby se ujistil, že se jeho manžel cítí dobře. „Můžu ti nějak pomoct, Bille? Udělal jsem něco, co tě rozesmutnilo?“
„Ne… nebo vlastně nevím…“ přiznal Bill. Zdálo se, že se chystá začít mluvit, a Tom ho láskyplně objal a byl připraven ho vyslechnout.
„Všechno mi to řekni, pane bručoune,“ řekl a Bill se navzdory počátečnímu zamračení zasmál, když se nadechl, aby mohl pokračovat v rozhovoru.
„No… mluvil jsem s Andym… říkal, že mají sex šestkrát týdně,“ řekl Bill. Tom se kousl do rtu a snažil se nesmát, ale nepodařilo se mu to, takže se hlasitě rozesmál. „Co je na tom k smíchu?“ Zamračil se Bill, což Toma přimělo smát se ještě víc.
„Takže proto jsi smutný?“ Zeptal se Tom a ze všech sil se snažil zachovat vážnou tvář, ale stále se mu to nedařilo.
„Copak to není dostatečný důvod?“ Zaprotestoval Bill. „Pamatuješ, jak často jsme tenkrát měli sex?“
„Jsi nespokojený s tím, jak často máme sex?“ Zeptal se Tom, kterému stále nepřipadala ta situace tak vážná. Nikdy ho nenapadlo, že by Bill nebyl spokojený s jejich sexuálním životem. Byli manželé asi deset let a sex nikdy nebyl problém. No, samozřejmě to nebylo takové, jako když byli novomanželé, ale Tomovi to takhle stačilo. Pořád po svém manželovi toužil a zdálo se, že Bill to cítí stejně.
„Už mě nemáš rád,“ podotkl Bill a odvrátil se od svého manžela. Tom měl chuť ho prostě umačkat, když byl takhle rozkošný a roztomilý, ale pak ho napadlo, že to možná byla jeho chyba, že Bill takhle uvažuje.
„Samozřejmě že tě mám rád, hlupáčku. Jen prostě oba hodně pracujeme a někdy jsme unavení. To ale neznamená, že tě nechci. Navíc nejsme novomanželé, Andy a Chris se znají teprve asi rok,“ odvážil se Tom podotknout. Věděl, že když se Bill chová takhle, argumentování není úplně nejlepší nápad, ale přesto nemohlo uškodit to zkusit.
„Takže to teď bude takhle?“ Zeptal se Bill a tvářil se dál ustaraně. „Budeme jako ty manželské páry, které si řeknou, že je bolí hlava, a pak masturbují ve sprše?“
Tom se zasmál. Nikdy si Billa a sebe nepředstavoval jako tyhle manželské páry a rozhodně takoví nebyli, ani náhodou, ale bylo roztomilé, že se Bill kvůli tomu tak trápí. Znamenalo to, že si opravdu přeje, aby tohle manželství trvalo navždy, a Tom si nic nepřál víc. „Bille, uvědomuješ si, že většinou jsi to ty, kdo nechce mít se mnou sex, že?“ Zeptal se.
„Já vím,“ přiznal Bill a odvrátil oči od Tomova pobaveného pohledu. „Ale není to proto, že bych tě neměl rád!“
„Jo, tak proč řešíme to, zda tě mám rád, jen proto, že s tebou nechci mít sex?“ Zeptal se Tom a zvedl obočí. Viděl, že jeho manžel trucuje, a tak se rozhodl bojovat s nutkáním se smát a prostě ho objal. Billovo tělo se však v jeho objetí trošku uvolnilo a Tom věděl, že to znamená, že se věci ubírají správným směrem.
„Já… já nevím,“ řekl Bill. „Možná proto, že se nebojíš, že tě jednoho dne přestanu mít rád.“
Tom vlepil Billovi na tvář láskyplný polibek. „Samozřejmě, že se bojím,“ řekl. „Ani já nechci skončit jako tyhle páry.“
„Všechno to bylo tak krásné, když jsme byli mladší,“ povzdechl si Bill. Tom ho stále držel, protože i on vzpomínal na jejich staré společně strávené časy. Znali se asi polovinu života, od té doby, co pěkně arogantní Bill nakráčel na stejnou střední školu, kam chodil Tom, a všechno v jeho životě změnil. „Pamatuješ, jak jsme si v naší staré ložnici shromažďovali zásoby a celé dny jsme zůstávali uvnitř a souložili?“
„Mhmm,“ zamumlal Tom. To byla vskutku krásná vzpomínka. Rád by jeden z těch dnů prožil znovu. On a Bill, sami dva, jak se jeden druhému celý den oddávají na té tvrdé matraci. „Ale teď je nám ještě líp, ne? Tehdy jsme netušili, jestli nám to vydrží, kdežto teď víme, že jsme to zvládli.“
Tom přemýšlel o všech jejich snech, které měli, když byli mladší. Tohle bylo všechno, po čem kdy toužili. Společný útulný byt, práce, kterou si vždycky přáli dělat, dokonce i to, že jejich rodinám nevadilo, že se vzali.
„No, ano…“ připustil Bill. „Zatím jsme to zvládli dobře. Nechci tě ztratit, Tome.“
Když Tom uslyšel tato slova, zmizela jeho veškerá touha se smát. Otočil Billa, aby se na něj podíval, a přitom ho pevně držel v náručí. „Nikdy, Bille. Nikdy jeden druhého neztratíme.“
Bill teď vypadal mnohem šťastnější, když se zavrtal do Tomovy náruče. „Ano… nikdy,“ zamumlal a Tom si vzpomněl, že to samé dělal, když jim bylo šestnáct.
„Bille, jak rychle si můžeš vzít pár dní volna?“ Zeptal se s bláznivým nápadem.
„Jsem na volné noze, můžu si vzít pár dní volna,“ řekl. „Proč, Tome?“ Zeptal se a lehce se odtáhl, aby se mu podíval do tváře.
„Chlapi v obchodě to beze mě na pár dní zvládnou,“ řekl Tom. „Zůstaň tam, kde jsi.“
Bill se na něj díval, zdálo se, že nějak nechápe, co se děje, a dokonce měl trochu strach, ale Tom vyskočil nadšeně z postele. Chtěl svému manželovi dopřát pocit výjimečnosti a lásky, dopřát jim tolik potřebný společný čas. Tohle přesně potřebovali a Tom nechtěl, aby se Bill cítil nechtěný. Byla vlastně pravda, že posledních pár měsíců si radovánek v posteli mohl užívat víc. Tom zamkl dveře jejich ložnice a vrátil se zpátky k Billovi.
„Budeme si muset vystačit s donáškou jídla, jelikož už naši miniledničku nemáme,“ řekl a litoval, že tenhle kousek prodal před několika léty v garážovém výprodeji. Měli svou ložnici, útulnou koupelnu s vířivkou, a hlavně jeden druhého.
„Co to děláme, Tome?“ Zeptal se Bill, zdánlivě docela šťastný a vzrušený.
„Svět může jít na pár dní do háje. Budeme dělat to, co jsme dělali tenkrát. Budeme se věnovat jeden druhému a přestaneme, až si budeš naprosto jistý, že po tobě toužím stejně, jako když jsem si tě bral,“ oznámil mu Tom.
Bill vypadal pozitivně šokovaný, jako by chtěl něco říct, ale nemohl najít ta správná slova. Zdálo se však, že je šťastný, takže si Tom byl docela jistý, že navrhl správnou věc. „Tak pojď, Tome…“ řekl druhý muž, jeho oči byly svádivější a vyzývavější než za posledních několik týdnů, když se přisunul ještě blíž k Tomově straně postele.
Tohle pozvání Tom rozhodně neodmítl. Posadil se na postel vedle Billa a políbil ho se vší touhou, kterou k tomuto člověku cítil od první chvíle, kdy se poznali.
„Bolí mě hlava,“ škádlil ho Tom a předstíral, že se odtahuje, ale stále zanechával na Billově krku drobné polibky.
„Nebolí, ale bude, jestli mi nedovolíš, abych tě hned teď svlékl, Tome Kaulitzi-Trümpere,“ pohrozil mu Bill žertem a Tom ten rozkaz rozhodně s radostí splnil.
Když ho nedočkavý Bill vysoukal z trička, Tom si svého muže přitáhl blíž a cítil, jak mu ta měkká bledá ramena dokonale sedí v rukou, jako by tam patřila už déle než deset dlouhých let.
„Kdo by to byl řekl, že staří ženáči taky mají sex,“ poškádlil ho Tom naposledy, čímž Billa rozesmál a políbil ho, než se jeden druhému oddali a patřili k sobě jako vždycky.
autor: Reginleif
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
