autor: elvisfan
Bill zalapal po dechu, když kolem něj jakoby odnikud prosvištěl hlouček dívek v bikinách na kolečkových bruslích. Přitulil se zpátky k Tomovi, který měl kolem jeho ramen obtočenou ruku, a jeho pozornost brzy upoutala skupinka tří chlapců před obchodem se suvenýry, kteří bubnovali na převrácené plastové kbelíky. Tom se usmál nad Billovým zjevným vzrušením.
„Tak jak se ti líbí Venice Beach?“ Zeptal se.
„Tohle místo je šílené!“ Bill zamžoural na pár draků vznášejících se na obloze. „Miluju to!“
Tom se usmál a přitiskl ho více k sobě. „Takže jsem měl dobrej nápad?“
„Skvělej nápad.“ Bill se na něj rozzářil a naklonil se k němu, aby ho rychle políbil, než pokračovali v procházce po promenádě. „Ale jestli mě necháš koupit ještě jednu věc, budeme se muset vrátit k tvýmu autu, abychom se zbavili všech těch tašek.“
„Nechat tě koupit ještě jednu věc?“ Tom zatahal Billa za ruku, když jeho pozornost upoutala výstavka stříbrných šperků. „Jsi si jistý, že máš svoji peněženku naprosto pod kontrolou, Bille.“
„Jsi můj hlas rozumu, Tome,“ trval Bill na svém.
Tom odvedl Billa k nízké zídce, kde se mohli posadit. „To vážně?“
„No, někdo to dělat musí.“ Bill se rozhlédl kolem sebe, prohlédl si co nejvíc z Venice Beach, a pak se na Toma usmál. „Jsem rád, že jsem se nechal přesvědčit, abych si vzal dneska volno.“
Místo odpovědi Tom vklouzl rukou kolem Billova pasu a naklonil se k němu. Bill pootevřel rty a nechal svůj jazyk vykouknout, aby si něžně pohrál s Tomovým. Tom se po chvíli odtáhl a nechal Billa trochu omráčeného.
„Vlastně jsem tě nemusel přemlouvat moc dlouho, co?“ Usmál se Tom.
„Okay, možná, že ne tak úplně.“
„A můžu tě taky přesvědčit, abys dneska ke mně zašel na večeři?“
Billova tvář se rozzářila. „Opět mi něco uvaříš?“
Tomova ústa se otevřela v předstíraném rozhořčení. „Umím víc než jen míchaná vajíčka, víš?“
Bill se naklonil a dal Tomovi pusu do koutku úst.
„Tak co mi uvaříš?“ Zeptal se.
To zatím netuším,“ pokrčil Tom rameny. „Nějaké speciální přání, kromě toho, že nechceš žádné maso?“
Bill zavrtěl hlavou. „Nechám se překvapit.“
***
Bill zíral s otevřenou pusou a očima těkal mezi Tomem a Tomovou nejlepší kamarádkou.
„Počkej,“ zavřel oči a rychle zavrtěl hlavou. „Myslím, že jsem špatně slyšel.“ Podíval se na Natalii. „Ty a Tom… jste měli sex?“
„Ne!“ Tom a jeho kamarádka vykřikli současně.
„Byl to…“ Tom se odmlčel a hledal to správné slovo. „Pokus.“
„Protože Tom si nebyl… úplně jistý svou sexuální orientací,“ usmála se Natalie do svého drinku. „Já jsem v podstatě věděla, jak to je, ale jemu to stále nedocházelo.“
„Tak jsme to zkusili,“ odpověděl Tom. „Snažil jsem se, ale… nešlo to.“
„Protože nemáš tušení, co dělat s vagínou.“
„Určitou představu jsem měl!“ Tom se na svoji chichotající se kamarádku zadíval. „Jen mi došlo… že to vlastně nechci.“
„Jo, jasně,“ vyhrkla Natalie. „Byl to nejhorší sex, jaký jsem kdy měla.“
„Vždyť to ani nebyl sex!“
„Jo, to teda.“ Natalie odložila svůj drink a přitulila se ke Gustavovi. „Chudáček Tom.“ Žalostně si povzdechla. „Chudáček tápající, sexuálně zmatený Tom.“
Tom vytáhl ze svého drinku kostku ledu a hodil ji po kamarádce, která vypískla, a právě včas uhnula hlavou.
„Polib si tu svoji sexuálně zmatenou levou kouli, Tome.“
Teď to byl Bill, který si lokl svého drinku, což vedlo k menšímu záchvatu kašle, když špatně polkl a drink se dostal do špatné trubice. Podíval se na Gustava, který tiše seděl, okusoval svou kůrku pizzy a pasivně přihlížel celé konverzaci.
„Ty jsi o tom věděl?“ Zeptal se ho.
„Ještě předtím, než jsem Toma poznal,“ pokrčil Gustav rameny a předvídal Billovu další otázku. „Kdyby byl Tom heterák, tak by mi to asi nejspíš vadilo.“
„Ale umíš skvěle líbat, Tome,“ usmála se Natalie a pokusila se přítele uklidnit. „Jestli tě to potěší. Nebo to tak alespoň bylo, když ti bylo patnáct.“
„Jo,“ přikývl Bill. „Pořád to tak je.“
Tom Billovi lehce stiskl bok a dopřál mu krátký něžný polibek. Když se odtáhli, pohladil Billa po vlasech a přes temeno hlavy sledoval Natalii. Ta se vědoucně usmála, když viděla, že je v tom její kamarád až po uši.
***
Bill si opřel bradu o Tomovo rameno a ruku mu položil na záda, když pokládal prázdný talíř do dřezu.
„A čí je recept na pesto?“ Zeptal se.
„Ten je mojí mámy.“ Tom zaklonil hlavu, aby ho políbil. „Ale já jsem do něj přidal něco svého.“
„A co?“
„To je tajemství.“
Bill se s lehkým povzdechem opřel o protější pult, zkřížil ruce na hrudi a očima obdivoval Tomův zadek obepnutý v lehce pytlovitých modrých džínách.
„Jestli mě budeš takhle krmit, Tome, budu si muset koupit úplně nové kalhoty.“
„Ale ty nakupuješ moc rád.“ Tom po něm přes rameno hodil vědoucí úsměv, když uklízel nádobí. „Takže potřeba nových kalhot tě ani v nejmenším nebude trápit.“
Bill odtrhl pohled od Tomova zadku. „Mluvil jsi s Andym, co?“
„O tvém oblečení ne.“ Tom si osušil ruce utěrkou, než je omotal kolem Billových boků. „Jen jsem si vzpomněl na všechno to nové oblečení, které jsi mi minulý týden ukázal.“
„Okay, tak mám možná malou závislost na nakupování.“ Bill se zavrtěl, když ho Tom pohladil po krku. Položil mu ruce na ramena a pročísl Tomovy vlasy svými prsty. „Když mně ta moje knížka lezla na nervy. Potřeboval jsem vypadnout a vyčistit hlavu.“
„Nemusíš mi to vysvětlovat.“ Tom sklonil hlavu, ale nepolíbil ho. „Bavilo mě sledovat, jak se pořád dokola převlékáš.“
Bill se usmál a přitiskl jejich rty k sobě. Pootevřel je, jakmile ucítil špičku Tomova jazyka na svém spodním rtu, a jeho paže se omotaly kolem Tomova krku, když se polibek prohloubil. Tom pevně držel Billa v náručí, tiskl jejich těla k sobě, když plenil Billova ústa a vychutnával si jejich měkké teplo. Jejich jazyky se proplétaly a Bill slastně vzdychl, když se znovu zadíval na Toma.
„Jsi v tom až příliš dobrý,“ vydechl.
Tom se zasmál. „Nejsem si jistý, jestli se mám omluvit, nebo poděkovat.“
Tom odvedl Billa k pohovce, a jakmile se posadili, znovu se k sobě přiblížili. Tomovy rty se něžně dotýkaly Billových. Lehce se dotýkaly a znovu se odtahovaly, aby se opět setkaly a Tom jazykem znovu vplul do Billových úst. Otírali se o sebe, jemně se ochutnávali, než se oba ponořili dál, aby jeden vyvolal sténání toho druhého. Tom se odtáhl jako první a Bill ho pronásledoval, aby ho kousl do rtu. Oba se spokojeně usmáli, když se Tomovy konečky prstů dotkly Billovy tváře.
„Chceš… se dnes večer stavit v klubu?“ Zeptal se tiše Tom.
„Jasně.“ Bill se lehce zamračil nad zjevnými obavami v Tomových očích. „Proč bych nechtěl?“
„Nechci, aby ses se mnou nudil.“ Tomův malý úsměv nedokázal zakrýt jeho upřímné obavy. „Místo abych tě vzal na večeři na nějaké pěkné místo, jíme tady, a pak se budeš poflakovat v klubu, zatímco já budu pracovat.“
„Moc rád tady večeřím.“ Bill přejel konečkem prstu po linii Tomovy čelisti a naklonil se, aby ho políbil na bradu. Tom ho vzal za ruku a políbil ho na konečky prstů. „Můj přítel mi uvaří báječné jídlo, podíváme se na film a líbá mě, dokud nezapomenu, jak se jmenuju. A když mě přestane bavit tancovat, můžu si posedět u baru a užít si show Gustava a Natalie. Nebo, však víš, vyrazit si s DJem.“
Tom studoval jejich propletené ruce, očividně ne stále přesvědčený. Bill vsunul své prsty mezi Tomovy a stiskl je.
„Tome, je mi jedno, kam půjdeme nebo co budeme dělat.“ Bill palcem hladil Tomův ukazováček, dokud se Tom znovu nesetkal s jeho očima. „Klidně můžu za večeři zaplatit i já, víš?“ Usmál se. „Hlavně, že budu s tebou.“
Tom se konečně uvolnil, vydechl a opřel si čelo o Billovo. Chvíli takhle seděli, s očima zavřenýma, potichu a ruce stále propletené.
„Takže,“ Tomovy oči se teď upíraly do Billových a jeho ústa se zkřivila do lehce škádlivého úsměvu. „Kdo je ten přítel?“
Bill se usmál a pohladil Toma po tváři.
„Doufám, že ty.“
***
Bill vstoupil na pódium a okamžitě ho obklopilo moře tanečníků. S nikým z nich však netančil. Jen se pohyboval a nikdy nevynechal jediný takt, když Tom přešel z něčeho rychlého na něco pomalejšího. Stál zády k DJ pultu, ale věděl, že ho Tom v davu vidí. Vždycky to tak bylo. Při další změně v hudbě se Bill od ucha k uchu usmál.
Now I see you dance again
This time, for real, we’re more than friends
Zase znovu tě vidím tančit
Tentokrát jsme opravdu víc než jen přátelé
***
Bill se zhroutil na židli s telefonem u ucha. Pohlédl na svůj notebook, a ačkoli byl nadšený, že toho ten den stihl tolik napsat, mrzelo ho, že musel zrušit večeři s Tomem.
„Nenávidíš mě, viď?“ Povzdechl si.
„Samozřejmě, že ne.“ Tom se se zívnutím svalil na postel s rukou pod hlavou. „Vypadá to, že se ti nejspíš daří. Měl bys u toho zůstat.“
„Jde o to, že mi posledních pár týdnů někdo krade čas.“ Ušklíbl se Bill a svěsil hlavu přes opěradlo židle. „Zase jsem pozadu.“
„Nigel určitě zuří.“
Bill se zasmál a sledoval, jak Jasper žvýká tenisku. „Prostě mu řeknu, že jsem byl s tebou,“ odpověděl. „Takhle mi odpustí. A já ti slibuju, že ti to vynahradím.“
Tom se podíval na hodinky a rozhodl se, že má dost času na dlouhého šlofíka před druhou prací toho večera. „Připomenu ti to.“
„Večeře zítra večer,“ navrhl Bill. „Kamkoli budeš chtít jít.“
„Už jsem ti tak napůl odpustil,“ usmál se Tom.
„Dost na to, abych tě požádal o malou laskavost?“
„Povídej.“
„V úterý večer mám něco v práci.“ Bill se nad tou představou zhrozil. „Nic zásadního, v podstatě jen popíjení a celý večer spousta konverzace. Ale napadlo mě, že když budeš mít volno… třeba bys chtěl jít se mnou?“
„No jasně.“
„Půjdeš?“ Bill se spokojeně houpal na židli sem a tam. „No, teď už tam bude aspoň jeden člověk, kterého budu znát.“
„Rád ti pomůžu.“ Tom si zul boty. „Budeš mít později čas zavolat, nebo na mě už dneska kašleš?“
„Asi si tě můžu zapsat do kalendáře,“ škádlil ho Bill. „Trochu si odpočiň. Slyším, že usínáš.“
„Ani náhodou.“ Tom znovu zívl a rozpačitě se usmál. „Okay, tak možná trochu.“
„Zavolej mi později.“
„Pozdravuj ode mě Jamese a Ethana.“
original
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
