autor: elvisfan
Tom se napil z plastového kelímku, který držel v ruce, a souhlasně pokýval hlavou. Ten špičkový alkohol opravdu chutnal velmi rozdílně. Bill se otočil s vlastním nápojem a Tom ho vzal za ruku.
„Takže co tohle přesně je?“ Zeptal se ho Tom.
„Tohle je večírek k vydání knihy.“ Bill prolétl očima malou skupinku lidí v přední části místnosti. „Vidíš támhle tu ženu v zelených šatech?“ Ukázal. „To je Elizabeth Steeleová, nejnovější členka rodiny Mallory-Benson Publishing.“ Obrátil oči v sloup a napil se. „Samozřejmě, že jí přejeme jen to nejlepší.“
Tom skepticky pozvedl obočí na chlapce vedle sebe. „Vážně?“
„Sakra ne.“ Bill skryl své opovržení za kelímkem v ruce. „Chci, aby si lidi kupovali moje knihy, ne její. Ale máme stejnýho vydavatele, takže se musím snažit být milý.“
Tom se chystal odpovědět, když se k nim přihnal plešatý muž, který byl skoro stejně vysoký jako on sám.
„Nigeli!“ Billův úsměv byl upřímný, když si s vydavatelem vyměňoval vzdušné polibky. „Konečně přátelská tvář. Bavíš se?“
„Asi tak jako ty, drahoušku.“ Povzdechl si Nigel, když se otočil a prohlédl si dav, světla v místnosti se odrážela od všech prstenů, které mu zdobily prsty. „Stále ti samí lidé, kteří vedou stále ty stejné rozhovory. Už jsi měl příležitost omylem, schválně vylít pití na našeho čestného hosta?“
„Buď milý,“ napomenul ho Bill. „Všichni hrajeme v jednom týmu.“
„Ona rozhodně není v mém týmu, drahoušku,“ ušklíbl se Nigel. „To ta příšerná Claudia s ní podepsala smlouvu. Já s tím rozhodně nemám nic společnýho, to tě ujišťuju.“
Když si Nigel konečně všiml muže vedle svého oblíbeného spisovatele, nepokoušel se své zírání jakkoliv skrýt, když si Toma prohlížel od hlavy k patě.
„Ale ale ale,“ mrkl na Billa a napil se koktejlu. „Docela rychle ses posunul dál.“
Bill se je chystal představit, když ho Nigel předběhl a s rozmachem nabídl Tomovi ruku.
„Nigel Pierson,“ oznámil starší muž. „Miláček nakladatelského světa a neoficiální předseda neoficiálního fanklubu Billa Trümpera.“
„Tom.“ Tom mu váhavě podal ruku. „Tom Kaulitz.“
„Nebuď tak nervózní, Tome.“ Nigel neochotně pustil mladíkovu ruku ze svého sevření. „Já nekoušu.“
„Nigeli, prosím tě, přestaň s ním flirtovat.“ Bill si vzal Tomovu ruku zpět a spojil jejich prsty. „Tom je na tebe až moc mladej.“
„Už není pod zákonem, ne?“ Zamručel Nigel do svého nápoje. Vycítil Tomovu nervozitu a položil mu ruku na paži, aby ho uklidnil. „Moc se omlouvám, Tome. Mám tak trochu tendenci působit šokujícím dojmem na lidi, kteří na mě nejsou připravení. Nemyslím to zle, jen jsem nadšený, že se setkávám s mužem, který našemu malému Billovi zřejmě pomohl z té ošklivé propasti spisovatelského bloku, v níž se tak dlouho utápěl.“ Naklonil se těsně k Billovi. „Je docela… inspirující, co?“
Bill se zasmál. „Nigeli, jsi hroznej!“
„To je možný, drahoušku.“ Nigel se zamračil do svého nápoje, když si uvědomil, že na něj někdo mává. „Claudia si mě všimla,“ řekl jim. „Asi si budu muset chvíli hrát na milého. Bavte se, kluci. Tome, rád jsem tě poznal.“
Než Tom stačil odpovědět, Nigel zmizel v davu a jen překvapeně zamrkal, než Billovi oplatil krátký omluvný polibek.
„Promiň,“ vydechl Bill. „Měl jsem tě před Nigelem varovat. Je to vážně zlatíčko,“ trval na svém. „Jen nemá absolutně žádný filtr.“
Tom naklonil hlavu a spojil jejich ústa ještě o chvilku déle. Bill se usmál, když se od sebe odtáhli, vzal Toma za ruku a vedl ho za lidmi, které znal. Nakonec se dostali až k čestnému hostu večera a Bill si gratuloval, že se ovládl a choval se k ní mile. Tom si potřásal rukou a vyměňoval zdvořilosti s každým, kdo se jim připletl do cesty, ale i přes jeho nesmírnou zdvořilost ke každému Bill poznal, že se k smrti nudí.
„Ty se moc nebavíš, co?“ Povzdechl si.
„Samozřejmě, že se bavím,“ usmál se Tom a přitiskl Billa více k sobě. „Jsem přece s tebou.“
Tom ho políbil pod ucho, což Billa donutilo zavrtět se a stydlivě se podívat na lidi kolem.
Našli Nigela, aby se s ním rozloučili, pak utekli do Billova Audi a zamířili do jeho bytu. Tom ho následoval až do podkroví a všiml si řady knih na polici nad Billovým stolem.
„Je trochu divný vidět na hřbetu knihy své vlastní jméno, nemyslíš?“ Zeptal se ho Bill.
„Vůbec ne,“ odpověděl Tom. „Je to docela cool.“ Vytáhl z police jednu z knih. „Můžu?“
„Posluž si,“ Bill si vytáhl ze šuplíku kalhoty. „Hned jsem zpátky.“
Když Bill o několik minut později vyšel z koupelny, našel Toma spokojeně uvelebeného na manželské posteli. Měl povolenou kravatu a dlouhé nohy měl zkřížené na přikrývce. Billa překvapilo, kolik toho Tom stihl přečíst.
„Oh neříkej, že ses dostal takhle daleko,“ usmál se. „Nebyl jsem tam tak dlouho.“
„Prostě jsem si vybral náhodnou kapitolu.“ Tom si na chvíli dovolil vychutnat pohled na Billa bez trička, oblečeného do tenkých bavlněných pyžamových kalhot. „Max se chystá prozradit nějaké velké tajemství…“ Otočil stránku zpět. „Erikovi.“
„Velká chvíle.“ Bill si vlezl na postel, udělal si pohodlí a tvář si opřel o Tomův biceps. „Okay. Nandej mi to.“
„No, romantika není moje parketa,“ odpověděl Tom upřímně. „Ale je to napsaný opravdu dobře. Jsi dobrý, Bille.“ Usmál se na Billovu rozzářenou tvář. „Vlastně by mě zajímalo, jaké je Maxovo velké tajemství.“
„Měl poměr s Erikovým tátou,“ prozradil Bill.
„Wow.“
„To bylo ještě předtím, než se seznámil s Erikem!“
„Nikoho nesoudím.“ Tom si přečetl další stránku. „Max je možná trochu děvkař, ale to je celý.“
„Prostě má slabost pro starší muže,“ pokrčil Bill rameny, když Tom zavřel knihu. „Něco jako ty.“
Bill ztuhl, oči se mu rozšířily a zrudl jako rajče. Ze všech sil se snažil na Toma nedívat, dokud neucítil Tomův polibek na temeni hlavy.
„Tak trochu jako já,“ souhlasil Tom s tichým zamručením.
Bill zvedl hlavu, Tom ho něžně pohladil po tváři a okamžitě k sobě přitiskl jejich rty. Když pootevřel rty, Tom vnikl do Billových úst a chvíli se otíral o jeho jazyk, než se od sebe znovu odtáhli. Znovu se k sobě přiblížili, spojili ústa a hladili své jazyky, než se opět odtáhli. Bill sevřel rty, olízl je a stále ochutnával Tomův polibek.
„Chci s tebou spát.“
„Ale já s sebou nemám pyžamo,“ usmál se Tom.
„Máš něco pod těma kalhotama, že jo?“
Tom se ušklíbl, dal Billovi krátký polibek a vstal z postele. Jeho kravata přistála na posteli, než sklouzla na podlahu, ale se zbytkem oblečení si dal více práce a opatrně ho položil na opěradlo Billovy židle. Bill se kousl do spodního rtu při rychlém pohledu na Tomovo vypracované břicho, než Tom sáhl po vypínači a podkroví se ponořilo do skoro úplné tmy.
Lehké měsíční světlo vedlo Toma zpátky k Billově posteli. Přidal se k němu pod přikrývky, přitulili se k sobě, sdíleli jemné doteky a pomalé dlouhé polibky. Tomovy prsty klouzaly po Billově hrudi a zastavily se, když ucítily chladný kov zlatého kroužku, který mu zdobil levou bradavku. Špičkou prstu se ho dotkl, Bill přerušil polibek a udýchaně se zasmál.
„Oh oukej,“ zíral Tom, fascinován novým objevem. „Kdy sis to nechal udělat?“
„Když mi bylo devatenáct a byl jsem opilý.“ Bill se usmál nad tím, jak Tom neodbytně zírá. „Když jsem vystřízlivěl, rozhodl jsem se, že se mi to vlastně líbí.“
„Hmm,“ Tom přejel bříškem palce po hladkém kovu. S tichým, téměř truchlivým povzdechem nechal svoji novou hračku na pokoji. „Tohle rozhodně nedostanu z hlavy.“
Vklouzl rukou k Billovu krku, kde ucítil jeho tep, když si znovu vydobyl přístup do jeho úst a vklouzl jazykem mezi Billovy růžové, naběhlé rty. Billovy prsty dráždily břišáky na Tomově břiše a Tom polibek přerušil tichým zasténáním. Vzal Billovu provokativní ruku a políbil klouby jeho prstů, než se jejich ústa opět spojila. Bill zakňučel, když Tom prozkoumal jeho ústa a jeho prsty si razily cestu po Billově boku. Měl pocit, že se Tomova ruka vpíjí do jeho kůže a Bill byl rozpolcený. Byl víc než ochotný posunout věci dál, ale zároveň mu připadalo sladké, že Tom očividně hodlá počkat. Pak Tomův jazyk našel zábavné místo na jeho krku a souvislé myšlenky se vytratily. Bill znovu vyhledal Tomovy rty, hravě ho kousl a vklouzl jazykem mladšímu muži hluboko do úst. Kroužili jimi, vzájemně se zkoumali a dráždili. Oba se potřebovali nadechnout, a tak se od sebe odtrhli a usmáli se, když byly jejich dechy stejně splašené. Bill cítil, jak mu Tomovy prsty tisknou bok.
„Ráno musíš do práce,“ připomněl mu neochotně.
„Jo.“ Tom si Billa přitiskl blíž. „Musím pracovat.“
Bill se zachichotal do posledního polibku a trochu se zavrtěl v Tomově náručí, aby se uvelebil. Než zavřel oči, políbil Toma na bradu.
„Dobrou noc, Tome.“
„Dobrou, Bille.“
Tom se konečky prstů otíral o Billovu spodní část zad a sledoval, jak Bill usíná. Billův dech se srovnal a odrážel se o Tomovu hruď. Tom ho lehce políbil na čelo a zavřel oči.
***
Druhý den ráno Andy otevřel dveře své ložnice a přivítala ho vůně čerstvé kávy a pohled na nejlepšího kamaráda, který se mazlil se svým přítelem.
„Dělejte si tohle v pokoji, kluci.“ Protáhl se kolem nich, aby se dostal ke kávovaru. „Oh, no však víš, jeden máš.“
Bill se ušklíbl, když Tom ukončil jejich polibek, ale nenechal ho se vzdálit moc daleko. Tom přitiskl jejich čela k sobě, ruce stále pevně spojené na Billových drobných zádech.
„Musím jít do práce, zlato,“ připomněl muži ve svém náručí.
„Co zavolat, že jsi nemocný?“ Bill hravě zamrkal řasami.
„Lákavé.“ Tom se snažil nemyslet na to, jak je Billova nabídka skutečně lákavá, a než ho pustil, dal mu poslední krátký polibek. „Ale nemůžu.“
Bill se nesměle usmál a zatahal Toma za cíp košile. „Můžu ti napsat omluvenku.“
Tom se s mučivým zasténáním otočil. Jemně pohladil Billa po tvářích.
„Jsi hrozný.“
Jejich ústa se znovu spojila, otírala se a hladila tak, jak to dělala vždy od chvíle, kdy se na Tomově telefonu rozezněl budík. Bill do polibku vzdychl a jeho dlouhé paže se Tomovi obtočily kolem pasu. Při zvuku zvonku a Jasperově vzrušeném štěkotu se Andy na oba podíval přes okraj svého hrnku s kávou.
„To je v pohodě, lidi.“ S velkým protočením očí se kolem nich znovu protáhl. „Já to zařídím.“
„Ehm?“
Bill Andyho sledoval očima z kuchyně, a pak vydal nedůstojné zavýsknutí, když se mu přitiskl ke krku. Zachichotal se a snažil se od něj vykroutit.
„Ah, tak teď se snažíš utéct?“
S posledním polibkem Tom spojil jejich prsty a vyvedl Billa z kuchyně. Jakmile byl Bill na dohled od vchodových dveří, jeho úsměv zmizel. Oči se mu rozšířily a zastavil se na místě. Do hrudi mu sáhla neviditelná ruka a sevřela mu srdce jako svěrák.
„Georgu.“
original
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
