autor: elvisfan
Tom vyšel dva schody, než uviděl Billa sedět nahoře na schodech před svým bytem. Zastavil se, jejich oči se do sebe vpíjely, a pomalu vystoupal zbytek schodů. Sesunul se vedle Billa a chvíli vedle sebe mlčky seděli.
„Jak ses dneska měl?“ Zeptal se ho Bill, jeho hlas byl tichý a smutný.
„Dobrý,“ Tom pokrčil rameny a opřel si ruce o kolena. „Dobrý spropitný.“
„To je fajn.“
Tom přikývl a nepřítomně se zadíval na prasklinu ve zdi. Zhluboka se nadechl a rozhodl se, že už to chce mít za sebou. „Takže to byl tvůj bývalej?“ Hádal.
„Jo.“ Bill vsál svůj horní ret do úst. „Říká, že mě pořád miluje, a že mě chce zpátky.“
Tom pokýval hlavou a poklepal si palci o sebe. „Takže jste zase spolu?“
„Ne…“ povzdechl si Bill. „Já nevím. Ne oficiálně nebo tak, ale… chce další šanci, takže… o tom přemýšlím.“
Tom si prohrábl vlasy a cinkl kroužky ve rtech o zuby. „Bille, to je v pohodě.“ Koutkem oka viděl, jak na něj Bill zírá, ale on se na něj nedokázal zatím podívat. „Já to chápu. Máš s tím chlapem očividně společnou minulost. My spolu chodíme teprve asi měsíc.“ Nakonec se k Billovi otočil a zamračil se nad slzami v Billových očích. „Takže jestli je to ten pravý, kterého chceš…“
„Já nevím!“ Billovi se zlomil hlas. „Já jen… že mi na tobě strašně moc záleží, Tome. Ale…“
„Ale ani ty ses přes něj ještě nedostal.“
Bill svěsil hlavu a Tom sledoval, jak se mu po tváři koulí slza. „Nedostal,“ přiznal. „Chtěl bych, a dokud jsem ho znovu neviděl, myslel jsem, že už je to pryč, ale… omluvil se mi a byl tak upřímný… a já vím, že to mezi námi ještě úplně neskončilo.“
„Takže je mezi námi konec?“
Bill se na něj podíval, polkl vzlyk a cítil, jak mu trochu puká vlastní srdce. „Tome, já…“ Bill se kousl do rtu tak silně, až ho to zabolelo, a když vstal, rychle zavrtěl hlavou. „Je mi to líto.“
Tom zíral, jak se Bill rozběhl po schodech, a než seskočil ze schodu, ztěžka polkl. Bill došel jen do poloviny cesty, než uslyšel, jak Tom volá jeho jméno. Pomalu se otočil, vrátil se nahoru a zastavil se na schodu, na kterém stál i Tom. Tom si strčil ruce do kapes a vypadal naprosto nejistě.
„Možná… možná, že když o něm přemýšlíš… mohl bys taky přemýšlet i o mně.“
Bill zamrkal, nakrčil čelo, když se snažil pobrat, co Tom právě řekl. „Chceš říct… že bys ještě chtěl…“
„Pořád chci.“ Tomovi se podařilo vykouzlit malý, krátký úsměv. „Nejsem moc nadšený představou, že se o tebe budu muset dělit.“ Udělal malý krok vpřed a jeho ruce nejistě spočinuly na Billových bocích. „Ale… tak nějak si myslím, že stojí za to na tebe počkat.“
„Vážně?“ Zašeptal Bill. „Chci říct… doufal jsem, ale… nemyslel jsem si, že bys tohle chtěl.“
Tom přikývl, jeho ruce sklouzly na Billova záda a zmenšily vzdálenost mezi nimi. Bill zakňučel, když se k němu Tom naklonil, a jeho rty se roztáhly, když jeho paže objaly Tomův krk.
***
„Možná jsem blázen.“ Tom nepřítomně poklepal telefonem o nohu. „Chci říct, že se mi dělá zle z pomyšlení, že by Bill mohl skončit s tím… no, podle mě vypadal jako arogantní kretén.“ Tom se na ni podíval. Zaklonil hlavu k opěradlu židle. „A možná jenom oddaluju nevyhnutelné, ale představa, že ho neuvidím vůbec…“
„To ho máš tak rád, jo?“ Zeptala se Natalie z pohovky.
Tom pootočil hlavu jen natolik, aby své nejlepší kamarádce věnoval pohled, který až příliš dobře znala, a Natalie se při té představě prakticky roztekla na pohovce. Chlapec vedle ní by však potřeboval trochu víc přesvědčování.
„Takže ho necháš, aby tě tahal za nos, zatímco se bude rozhodovat, kterýho z vás má radši?“ Zeptal se Gustav, jeho skepse a nedůvěra byly naprosto jasné.
„Ne, já to chápu,“ nesouhlasila Natálie. „Bill se k tomu klukovi ve skutečnosti nevrátil, tak proč se s ním nevídat co nejčastěji? Chci říct, že Bill ti očividně chce dát ještě šanci, protože tě má moc rád.“
„Zatím.“
Natalie s podrážděným zafuněním praštila svého přítele zezadu do ramene. „No, myslím, že je to docela romantický.“
„Vážně?“ Ušklíbl se Gustav. „Takže říkáš, že kdybych ti řekl, že se chci vídat s nějakou jinou ženou, ale přitom bych chtěl vídat i tebe…“
„Nejdřív bych vyškrábala oči tobě,“ varovala ho Natalie. „A pak i jí.“
„Přesně tak.“
„Ale my jsme spolu už skoro dva roky,“ připomněla mu Natalie. „Žijeme spolu. Tom je s Billem teprve pár týdnů, a to spolu ještě ani nespali,“ usmála se Natalie.
„Vlastně jsme spolu spali včera,“ opravil ji Tom a nedokázal skrýt úsměv.
„Spali?“ Prakticky vyjekla Natalie.
„No, k ničemu nedošlo,“ přiznal Tom. „Ale jo, včera večer jsem u něj zůstal na noc.“
„To je tak sladkýý!“
„To je moje přítelkyně,“ zamumlal Gustav. „Beznadějný romantik.“
Natálie věnovala svému příteli úsměvem a vydechla do jeho polibku.
„Jste nechutní.“ Tom se zvedl k odchodu a příhodně zapomněl, jak „nechutní“ byli s Billem zrovna toho rána. „Uvidíme se v práci.“
***
Georg poklepal koncem nože o stůl a koleno mu poskakovalo pod stolem, když znovu kontroloval hodinky.
Bill to všechno pozoroval, když následoval hostesku ke klidnému rohovému stolu, který Georg rezervoval, a byl víc než překvapený, když viděl, že jeho obvykle sebevědomý ex vypadá tak nervózně a rozrušeně. Už se chystal nervózně poklepávat prsty, když si všiml, že se Bill blíží. V mžiku se zvedl ze židle, vzal Billa za ruku a rychle ho políbil na tvář.
„Díky, že jsi přišel,“ usmál se a v jeho hlase bylo patrné překvapení.
„Říkal jsem, že to udělám, ne?“ Bill vklouzl na místo naproti němu a pohlédl na sklenici vína před sebou. Aniž by ochutnal, věděl, že to bude stejný ročník, který mu Georg představil na jejich prvním rande.
„Myslel jsem, že sis to možná rozmyslel.“
„No, skoro jo.“
Bill si odfrkl, když si vzpomněl, jak málem udělal díru do koberce v obýváku a nejspíš Andyho skoro přivedl k šílenství, když se rozmýšlel, jestli má na rande s Georgem opravdu jít. Podíval se na Georga, který nevypadal, že by ho Billovo přiznání příliš znepokojilo.
„Ale teď jsi tady.“
Objevila se servírka, přijala jejich objednávku a jídelní lístek, a hned zase zmizela. Bill se napil vína, zjistil, že se ohledně ročníku nespletl, a oba si vyměnili rozpačité pohledy.
„Jak jsi přesně věděl, kde mě tady hledat?“ Rozhodl se ho Bill zeptat.
Georg se rozpačitě usmál. „Tvoje máma mě pořád miluje.“
Bill s odfrknutím zavrtěl hlavou. „Díky, mami.“
Georg se zasmál. „Tak jak se ti daří?“
„Vlastně docela dobře.“ Bill nečinně poklepal prstem na nožičku své sklenice s vínem. „Odjezd z New Yorku byl… úplně náhlý, ale vyšlo to skvěle. Jsem… skoro v termínu se svou knihou a… já nevím,“ pokrčil rameny a napil se vína. „L.A. mi naprosto prospívá, myslím.“
„Jak se má tvůj spolubydlící?“ Usmál se Georg.
„Ah, Andymu L. A. prospívá ještě mnohem víc,“ zasmál se Bill. „Už si našel přítelkyni a myslím, že byli aspoň jednou v každém nočním klubu ve městě. A jeho umělé opálení ve spreji teď vypadá mnohem líp, když už trochu vybledlo.“
Billův smích utichl, když viděl, jak intenzivně se na něj Georg dívá. „Chyběl jsi mi.“ Georg položil ruku na stůl a konečky prstů se lehce dotkl Billových. „Od toho dne, kdy jsem na tebe narazil, jsem na tebe strašně moc myslel.“
Bill neodpověděl. Jen se dotkl špičkou prostředníčku Georgova prstu.
„Já jsem ti nechyběl?“
„Chyběl,“ přiznal Bill nakonec, s očima stále upřenýma na jejich prsty. „Opravdu jsem si myslel, že už to mám všechno za sebou, a pak ses dnes ráno objevil v mém obýváku.“
„Taky jsem byl dneska ráno trochu překvapený,“ přiznal Georg se smíchem. „Nikdy by mě nenapadlo, že už někoho máš.“
Billovy oči se opět přesunuly ke Georgovým a Georga malý úsměv, který se objevil na jeho tváři, moc nepotěšil.
„To znamená… že se věci nejspíš vyvíjejí dobře?“ Hádal Georg.
„Je skvělej.“ Bill se usmál do své sklenice s vínem a napil se. „Je to teprve pár týdnů, ale jo, mám ho moc rád. Je milý, skvěle vaří a… z nějakého důvodu je ochotný počkat, než přijdu na to, co…“ mávl rukou do prostoru mezi nimi. „Ať už se tu děje cokoli.“ Georgovu odpověď přerušilo podávání večeře a jejich oči zůstaly přivřené, dokud servírka neodešla. Bill zvedl vidličku, aby ji vzápětí zase odložil. „Geo, dnes ráno jsi měl pravdu.“ Bill se opřel rukama o stůl. „Nemůžu říct, že by to mezi námi úplně skončilo, ale neskončilo to ani mezi mnou a Tomem. Pořád je ochotný se se mnou vídat, i když se já vídám s tebou.“
Georg se nad grilovaným lososem zamračil. „Myslíš tím… randění? Jako že s tebou chodíme oba?“
„Přesně to myslím.“ Bill zvedl vidličku a pustil se do rizota. „Jsem ochotný ti dát další šanci, ale nevzdám se ani Toma.“
„Chápu.“
Georg se pustil do večeře a Bill snad slyšel všechny myšlenky, které se mu honily hlavou. Překvapilo ho, když mu Georg vzápětí úsměv opětoval.
„Měl jsem tušit, že abych tě získal zpátky, bude to chtít víc než jednu večeři.“ Georg se natáhl přes stůl pro Billovu ruku a lehce mu stiskl prsty. „Udělám to. Udělám cokoli, abych tě měl zpátky ve svém životě, abych ti ukázal, že to s námi myslím vážně.“
***
Večeře pokračovala neformální konverzací o jídle, Billově knize a Georgově nejnovější práci v modelingu. Když večeře skončila, Bill se nechal Georgem vzít za ruku a zamířili k Billovu autu. Bill odemkl dveře a opřel se o ně.
„Děkuju ti, Bibi.“ Georg opatrně vzal Billovy ruce do svých. „Za to, že jsi mi dal šanci.“
Billovy oči se zavřely, jakmile se Georgovy rty setkaly s jeho, a otevřel je při Georgově prvním nejistém olíznutí. Setkali se pomalu, bylo to jen jemné otírání špiček jazyků, než se Georg odtáhl. Otevřel Billovi dveře, zavřel je, jakmile se Bill usadil, a sledoval, jak odjíždí.
***
Bill vrazil dovnitř vchodovými dveřmi a chystal se zakřičet Andyho jméno, když spatřil svého nejlepšího přítele na pohovce. Vedle něj seděla Christie a v televizi běžel film s Russellem Crowem.
„Andy, já…“ Bill se zarazil, když si uvědomil, že právě vpadl do rande svého přítele. „Promiň.“
„Co se děje?“ Zeptal se ho Andy.
„Nic.“ Bill zamířil rovnou do kuchyně, popadl sáček s chipsy na lince a sehnul se, aby nahlédl do lednice. „Máme nějaký dip?“
„Sakra, to je vážný.“ Andy se s omluvou v očích otočil ke své přítelkyni. „Dáš mi chvilku?“
Christie chápavě přikývla a Andy se vydal do kuchyně.
Bill bojoval, aby otevřel sáček s chipsy, a Andy spatřil jeho červené uslzené oči. Vzal Billa za ruku a zavedl ho do ložnice. „Co ti udělal?“ Dožadoval se, jakmile se za nimi zavřely dveře.
„Nic mi neudělal!“ Bill konečně otevřel pytlík a popadl největší chips, který našel. „Byl dokonalý. Byl tak milý a je ochotný se smířit s Tomem a… takhle jsem si to nepředstavoval, Andy!“ Andy se posadil a čekal, až si Bill otře vlhké tváře. „Myslel jsem, že to budu vědět hned, víš?“ Zeptal se ho Bill. „Myslel jsem, že ho uvidím a něco mi prostě… docvakne. V mém mozku. A budu vědět, co mám dělat.“
„Hádám, že to nešlo podle plánu.“
Bill si položil hlavu na přítelovo rameno, když ho Andy objal kolem ramen.
„Jsem teď prostě ještě zmatenější než kdy dřív.“
original
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
