autor: elvisfan
Bill vešel do Georgova hotelového apartmá a okamžitě rozsvítil. Cítil, jak ho Georg pobaveně pozoruje, když procházel pokojem a sfoukával všechny svíčky, které Georg zapálil. Georg se opíral o opěradlo šedé semišové pohovky se zkříženýma rukama na hrudi a širokým úsměvem na rtech.
„Říkal jsi večeře, Geo,“ připomněl mu Bill. „Večeře.“
„Ale přece mi nemůžeš mít za zlé, že se snažím, ne?“ Georg vzal Billa za ruku a přitáhl si ho pro polibek. „Takže mám stále povolení tě alespoň políbit?“
„Hm.“ Bill skepticky pozvedl obočí a ovinul Georgovi ruce kolem krku. „Teda alespoň prozatím.“
Bill se zavrtěl, když si Georg ho přitiskl k sobě a jejich ústa se setkala v něžném, strnulém polibku, který trval, dokud se neozvalo tiché zaklepání na dveře. Starší muž v černé vestě vtlačil do místnosti stříbrný vozík a Billovi se při pohledu na tolik zakrytého nádobí rozšířily oči. Georg podepsal účet a dal muži něco, co muselo být dle Billa štědré spropitné, a oba se posadili ke stolu u okna.
„Copak jsi dva dny nejedl, že sis tohle všechno objednal?“ Zažertoval Bill.
„Chtěl jsem, aby tu bylo všechno.“ Georg odkryl několik jídel. „Máme tu zeleninu v páře, salát, těstoviny…“
Georg sledoval, jak Bill odkryl talíř, který byl k němu nejblíže, a jejich pohledy se nad stolem setkaly.
„Geo, co jsi to udělal?“
Georg ležérně zkřížil ruce na stole. „Jen jsem ti něco koupil.“
Bill zvedl úzkou obdélníkovou krabičku, otevřel ji a odhalil lesklé zlaté hodinky. Lesklé zlaté rolexky, o nichž Bill s jistotou věděl, že patří do jejich nejspeciálnější a nejdražší sbírky. Zvedl je a přísahal by, že snad začal i slintat.
„Geo, tohle je moc.“
„Blbost.“
Georg se natáhl přes stůl, vytáhl hodinky z jejich semišové krabičky. Bill k němu natáhl ruku a Georg mu hodinky připnul na zápěstí. Bill potřásl rukou a obdivoval svůj nový šperk.
„Tohle je vážně moc.“ Bill se podíval z hodinek na Georga a zpátky na hodinky a usmál se. „Ale děkuju.“
Oba ochutnali od každého jídla trochu – kromě grilovaného kuřete, které si Georg objednal pro sebe – a většinu jídla absolvovali v tichosti. Občas se jejich pohledy setkaly a Georgovy oči byly vždycky něžné a obdivné
***
S cigaretou v koutku úst si Bill vychutnával výhled na Los Angeles z Georgova balkonu. Večeře byla vynikající a Georg byl jako vždy pozorný, pokaždé se ujistil, že má Bill dostatek jídla a že je jeho sklenice na víno stále plná.
Dveře do apartmá se zavřely a krátce nato se k němu Georg přitiskl, jednu ruku mu položil na bok a druhou mu vzal z prstů cigaretu. Zhluboka si z ní potáhl, a pak ji uhasil v popelníku. Sklouzl rukama kolem Billova pasu a vlepil mu drobné polibky na krk a rameno. Bill se se spokojeným povzdechem opřel do jeho objetí. Když Georg promluvil, jeho rty neopustily Billovu kůži.
„Jsi pořádně najezený?“
„Až moc.“ Billovy ruce sklouzly po Georgových. „Dezert byl vynikající, ale naprosto zbytečný.“
„Ještě víno?“
„Jeden z nás musí jet domů, víš?“
Georg dráždil špičkou jazyka Billův ušní lalůček. „Nebo můžeš zůstat.“
Bill zavřel oči, když Georg chytil jeho ušní lalůček mezi rty. „Lákavé.“
„Možná tě můžu pokoušet ještě víc.“
Než Bill stačil odpovědět, už Georga necítil za sebou. Otočil se a cítil, jak se mu při pohledu na Georga klekajícího si na jedno koleno zkroutil žaludek. Oči se mu rozšířily, když Georg vytáhl z kapsy malou černou krabičku.
„Geo, co to děláš?“ Zašeptal do své dlaně.
Georg se usmál, když krabičku otevřel. „Nemůžu přece požádat muže, kterého miluju, o ruku bez prstýnku, ne?“ Nasadil Billovi na prst kroužek z diamantů a platiny a chytil ho za ruku. „Bibi, jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo, a už tě nikdy nechci ztratit. Prosím, řekni, že si mě vezmeš za muže.“
Georg se postavil a usmál se, když viděl slzy v Billových očích.
„Znamená to ano?“ Zeptal se tiše a palcem setřel první slzu, která mu sklouzla po tváři.
Bill spolkl vzlyk, když Georga objal a tvář si mu schoval do krku. Georgovy paže se kolem něj omotaly a on zakňučel a sevřel ruku v pěst kolem lemu Georgova trička. Zavřel oči a téměř bolestivě se kousl do rtu, než se vyprostil z Georgova sevření. Skoro nedokázal vystát Georgův nadějeplný úsměv.
„Geo…“
„Miluju tě, Bibi.“ Zašeptal Georg a políbil místečko pod Billovým uchem. „Udělám tě šťastným.“
„Geo, přestaň.“
Nakonec Bill Georga od sebe odstrčil a padl na židli. Georg si k němu dřepl.
„Bille, co to říkáš…“
„Já nevím!“ Bill měl při pohledu na Georga rozšířené a skelné oči. „Nevím, co mám říct!“
„Ty nevíš.“ Georgova tvář poklesla a pomalu se přesunul na židli vedle Billovy. „Po všech těch týdnech… a ty pořád nevíš…“ Zhluboka se nadechl a prohrábl si rukou vlasy. „To kvůli němu?“
„Nejen kvůli němu.“ Billův hlas ztichl, když si prsty otřel slzy pod očima. „Taky kvůli sobě.“
„Tohle ale není poprvé, co mluvíme o tom, že se jednou vezmeme, Bille,“ připomněl mu Georg.
„Já vím.“ Když Bill viděl, že Georgova ruka bezvládně visí přes opěradlo židle, ovinul kolem ní svou vlastní. „Dáš mi čas na rozmyšlenou?“
Georg si prohlížel jejich spojené ruce. „Bille, já odjíždím.“
„Cože?“ Trhl sebou Bill. „Kam…?“
„Nejdřív za pár dní zpátky do New Yorku, a pak musím za týden do Miami kvůli práci,“ vysvětlil Georg. „Dostal jsem ji už před měsícem a nemůžu se z toho vykroutit.“
Než stačil Bill odpovědět, Georg se zvedl a vytáhl na nohy i Billa. Drželi se těsně u sebe a Georg přitiskl své rty na Billovy.
„Miluju tě, Bibi.“ Jeho hlas byl stejně tichý jako Billův. „Je mi líto, že jsem ti kdy ublížil, ale Bille, já už nejsem ten samej chlap. Jestli potřebuješ čas, máš ho mít, ale doufám, že se se mnou vrátíš do New Yorku.“
Bill si odfrkl, zatřepal hlavou a začal si sundávat prsten, který mu Georg dal. Georg ho chytil za ruku, aby ho zastavil.
„Ale já jsem ještě neřekl ano,“ zašeptal Bill.
„A taky jsi neřekl ne.“ Georg políbil hřbet Billových prstů. „Jen… doufám, že to ještě pár dní vydržím.“
***
Bill opustil Georgův hotel a prostě jel. Skončil na pláži, která byla naštěstí skoro o půlnoci prázdná. Sedl si do písku a sundal Georgův prsten. Přejel bříškem palce po řadě drobných diamantů a v duchu viděl Georgovu šťastnou tvář plnou naděje.
Položil si bradu na kolena a zadíval se na vodu.
Věřil, že se Georg změnil, věřil, že ho miluje.
Ale chtěl si ho vzít? Chtěl opustit L.A.?
Chtěl opustit Toma?
Jen při pomyšlení na Toma se mu oči znovu naplnily slzami a on se zhluboka nadechl, když je zkoušel rozmrkat.
Nastoupil zpátky do auta a jen napůl vnímal, kam má namířeno. Ocitl se na parkovišti naproti Gateway a zíral na neonový červený nápis visící na vnější straně budovy. Rychle se podíval na Georgův prsten, sundal si ho a strčil do kapsy, když otevíral dveře.
Nathan, obrovský vyhazovač, vpustil Billa dovnitř a ten byl překvapen, že je tu o poznání méně lidí než obvykle. Naštěstí našel volné místo u baru přímo před Gustavem, usmál se a zamával mu, čímž si vysloužil blonďákovo kývnutí.
„Už jsem tě tu dlouho neviděl,“ poznamenal blonďák a otevřel pár lahví piva.
„Já vím,“ přikývl Bill. „Poslední dobou jsou věci nějak šílený.“ Gustav jen přikývl a se zvláštním povytažením obočí Billovi připravoval drink. Bill se na něj zvědavě podíval a usmál se, když kolem něj prošla Natalie a bokem odstrčila svého přítele z cesty.
„Hej, cizinče!“ Zářivě se na Billa usmála. „Chystáš se nám oběma dát obrovské spropitné, abys nám vynahradil tu dnešní posranou párty, že jo?“
Bill se zasmál a nonšalantně mávl rukou. „Prostě mi na účet připiš, co chceš.“
„To si nechám líbit.“
Billovi se zdálo, že vidí, jak Nataliin úsměv nepatrně ochabl, když obrátila pozornost ke skupince, která se shlukla za rohem baru a dožadovala se její pozornosti. Gustav postavil před Billa Jacka s kolou a Bill si prohlížel láhev vody, kterou postavil vedle. Gustav kývl hlavou směrem k DJ pultu a podal Natalii láhev Grey Goose.
„Myslím, že má žízeň.“ Bill s přikývnutím vyskočil ze stoličky. Natáhl se pro pití, ale Natalie ho chytila za ruku a zabránila mu v odchodu.
„Bille…“ naklonila se přes bar, aby ji Bill lépe slyšel. „Mám tě ráda,“ řekla mu. „A vím, že Tom je do tebe blázen, ale…“ Kousala se do rtu a dívala se přes tančící dav na svého nejlepšího přítele v okénku DJeského pultu. „Ať už uděláš cokoli, nenech ho čekat věčně.“
Pustila jeho ruku a byla na druhé straně baru dřív, než Bill stačil zareagovat. Sebral pití a pomalu se vydal po obvodu tanečního parketu. Otevřel dveře k DJskému pultu a Tomovo překvapení se změnilo v úsměv, když Billa spatřil.
„Ahoj!“ Tom popadl láhev s vodou a rychle její polovinu vypil. „Bože, díky,“ usmál se.
Bill mu úsměv oplatil a sám se napil. „Děkuj Gustavovi.“
„Gustava nemůžu políbit.“ Tom se naklonil a chytil Billovy vlhké rty mezi své, rukou pohladil Billovu paži. Nahmatal velké hodinky, které tam předtím nebyly. Tom se na ně podíval, než Billa pustil a obrátil pozornost zpět k pultu před sebou.
„Čemu vděčím za tvoji návštěvu?“ Zeptal se po chvíli.
„Byl jsem zrovna venku, neměl jsem nikam konkrétně namířeno.“ Bill postavil svůj drink do výklenku a sklouzl zpátky na vysokou dřevěnou stoličku v rohu. „Myslel jsem na tebe,“ usmál se.
Tom přikývl a stiskl několik tlačítek na svém notebooku. „Myslel bych si, že tě tvůj přítel pořádně zaměstnává,“ vyhrkl náhle. „Bere tě na luxusní výlety.“ Prohlížel si ty zpropadené hodinky na Billově zápěstí. „Kupuje ti nablýskaný dárky.“
Bill ztuhl a úsměv mu z tváře zmizel. Tom odvrátil hlavu a přivřel oči, když se v duchu proklínal.
„Bille…“
„Asi bych měl jít.“
„Ne!“ Tom trhl hlavou a spatřil Billa, jak seskakuje ze stoličky. „Nechtěl jsem…“
„Ne, to je v pohodě.“ Bill se pokusil o úsměv. „Máš práci.“
Bill byl ve vteřině venku od DJského pultu, práskl za sebou dveřmi a neslyšel, jak Tom křičí jeho jméno. Tom z něj nespouštěl oči tak dlouho, dokud Bill nezmizel v davu. Praštil rukama o pult a svěsil hlavu.
„Do prdele!“
Ucítil vibrace na zadku a vytáhl ze zadní kapsy telefon.
Od Natalie: Co se stalo? Bill právě zdrhl.
„Kurva!“
Tom popadl Billův drink a se vzteklým, frustrovaným zavrčením jím mrštil o zeď.
original
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
