autor: Haylzee
Celá abeceda
Bill se probudil sám a byl překvapený, že se Tomovi podařilo vstát a odejít z pokoje tak brzy a potichu, že ho ani neslyšel odcházet. Usmál se a zabořil obličej do polštáře, naprosto nadšen, že se může uvolnit a nemusí mít strach, že jejich matka zjistí, že Tom spal v Billově posteli. V duchu si udělal poznámku, že později musí dát bratrovi pusu za to, že byl tak sladký, že vlezl k Billovi oknem, a tak chytrý, že pak vypadl.
Simone byla toho rána brzy vzhůru a na nohách, protože se chystala do práce. Bill přemýšlel, jestli by neměl vstát na snídani a rozloučit se s ní, ale byl tak zachumlaný a v teple pod peřinou, že se mu nechtělo hýbat, a to, jak mu pomalu klesala víčka, znamenalo, že by mohl znovu hravě usnout, kdyby chtěl, což také udělal.
Znovu ho probudil až telefon, který začal vyzvánět, a když ho otočil, podíval se na čas blikající na displeji – už byl skoro čas oběda. Volal David, aby mu připomněl, že není vyloženě na dovolené, a že se od Billa a Toma stále očekává, že budou pracovat na svých písních a procvičovat svoji angličtinu, když už tráví mnohem víc času mimo Evropu.
Poté, co svého manažera mrzutě ujistil, že na to nezapomněl a že doslova umírá touhou, aby mohl začít pracovat, se Bill zasmál, když ho nazval malým chytrákem, a spokojeně telefon položil. Protáhl se a zakňučel do prázdné místnosti, až nohama tvrdě narazil o konec postele, když si protahoval svoje dlouhé nohy.
„Ahoj.“
Bill vzhlédl a zamrkal rozespalýma očima na Toma, který stál ve dveřích. Tom byl oblečený a Bill na jeho tričku viděl mokré skvrny; očividně právě vylezl ze sprchy.
„Dobré ráno,“ pozdravil ho Bill s úsměvem a odhrnul peřinu, aby si Tom mohl vlézt k němu do postele.
„Myslím, že spíš odpoledne,“ odpověděl Tom a vmáčkl se do malé mezery, kterou mu Bill udělal. Přitiskl se nosem přímo k Billovu krku a ztěžka se přes něj převalil.
Bill políbil Toma na ucho, a pak prsty přejel po jeho linii, spokojený, že tam jen tak bezvládně leží a Tomova váha ho tiskne k matraci. „Dneska bychom měli pracovat na písničkách,“ zamumlal tiše a prstem si stále hrál s Tomovým uchem.
Tom jen zasténal a lehce zavrtěl hlavou, tvář stále zabořenou do jeho krku. Bill na svém krku ucítil jeho rty, a zasmál se, když mapoval i linii jeho čelisti.
„To lechtá,“ vydechl Bill. Tom se usmál, něžně ho políbil a Bill ucítil z jeho dechu a na jazyku vůni a chuť mátové zubní pasty. „Ah, ty už sis vyčistil zuby,“ zakňučel. „Já mám pořad ten hnusný ranní dech.“ Pokusil se vykroutit, ale Tom ho držel na místě a jazykem zajížděl do Billovy pusy, zjevně ho žádný zápach z úst vůbec nezajímal. Bill si povzdechl a vychutnával si polibek, dokud Toma odstrčil. „Vážně musíme pracovat, David bude dneska večer volat.“
„Uh, vím, co bych dělal radši,“ zamumlal Tom. „Kdybychom byli doma…“
„Mmmm, ale nejsme,“ připomněl mu Bill a znovu bratra odstrčil, když ho Tom políbil na rty, ale ne bez lítosti. Věděl, co tím Tom myslí, nikdy totiž nezažili týden, kdy by mohli doma jen tak lenošit a kdy by měli týden jenom pro sebe v soukromí jejich bytu; Bill přesně věděl, jak by většinu toho času strávili. O to těžší bylo jeho trvání na tom, že sex je tabu, jelikož ve skutečnosti to bylo tak trochu mrhání. „Řeknu ti, jak to bude, můžeš mi udělat snídani, pak si budeme… dvě hodiny hrát s tvou kytarou, a pak můžeme dělat, co budeš chtít, dokud se máma nevrátí domů. Kromě toho,“ dodal Bill, když viděl, jak se Tomův obličej rozzářil.
„Na to jsem ani nepomyslel,“ řekl Tom a znělo to trochu namyšleně. „Nehodlám prohrát tu sázku.“
„Možná neprohraje ani jeden z nás,“ řekl Bill. Ta myšlenka ho napadla teprve teď.
„Nah, prohraješ,“ řekl Tom.
„Ty prohraješ.“
„Ty prohraješ.“
Pak začalo nevyhnutelné strkání a přetlačování, až oba ztěžka dopadli na podlahu ložnice, zamotaní do přikrývek.
„Uh,“ zafuněl Bill, vymotal se z přikrývek a vstal, aby se podíval na Toma, který stále ležel rozpláclý na podlaze. „Ty prohraješ.“
~*~
Ze dvou hodin se nakonec staly skoro čtyři a Bill měl vlastně dobrý pocit z toho, co udělali, jelikož nebyl zvyklý sedět a nic nedělat, a taky proto, že večer bude mít co zazpívat jejich manažerovi. Vlastně nic nenapsal, pracovali jen na hudbě k některým už hotovým textům, a i když byl rozjezd pomalý, jejich vášeň pro to, co rádi dělali, je ovládla a Bill věděl, že Toma to baví stejně jako jeho. Tom už blábolil o tom, že zavolá Georgovi a Gustavovi, aby jim ty věci předvedl.
„Takže, co chceš dělat?“ Zeptal se Bill, když Tom pečlivě otřel kytaru, než ji znovu schoval.
„Abych byl upřímný, moc rád sebou plácnu na gauč,“ pokrčil Tom rameny. „Koukneme na film nebo tak něco – v kolik se vrátí mamka?“
„Oh, psala mi, že kolem sedmý,“ odpověděl Bill, prohrábl si rukou vlasy a padl na gauč. „K večeři přinese čínu.“
„Výborně,“ řekl Tom. „Do konce týdne budeme strašně tlustí,“ ušklíbl se a pohladil si břicho.
Bill si odfrkl. „Jako bychom tohle nejedli normálně,“ vzhlédl právě včas, aby zachytil Tomův úšklebek.
„Jo, ale teď nemáme ani zdaleka tolik pohybu,“ podotklo jeho dvojče.
„Oh, no jo, to mi nedošlo,“ sklonil hlavu Bill a usmál se. Posadil se a sledoval, jak Tom schovává kytaru do pouzdra. „Můžu vybrat film?“
Po chvilkovém Tomově protestu nakonec souhlasil, a tak Bill sklouzl z pohovky a zamířil ke krabici, kde byla uložena velká sbírka DVD.
„Harry Potter?“ Zeptal se a jedno z nich vytáhl.
„Ne.“
„Donnie Darko?“
„Ani náhodou.“
„E.T.? Oh ne, počkej, to tě vždycky rozbrečí.“
„Sklapni, to není pravda!“ Protestoval hlasitě Tom. „Myslel jsem, žes chtěl vybrat film?“
Bill pokrčil rameny a začal se přehrabovat v krabici, přičemž vytahoval různá DVD. „Co třeba Transformers?“
Zdálo se, že o tom Tom chvíli přemýšlí. „OK, fajn.“
„Bumblebee!“ Vykřikl Bill a přitiskl si obal s DVD k hrudi.
„Víš, že příští rok vyjde nový díl?“ Zeptal se ho Tom a zavřel pouzdro s kytarou.
„Já vím,“ odpověděl Bill. „Georg si z toho málem nadělal do kalhot, jak byl nadšenej.“ Vložil disk do přehrávače a vrátil se zpátky na pohovku. Oba se schoulili na jednom konci, Bill seděl a Tom si lehl a položil si hlavu do Billova klína, zatímco sledovali bitvu mezi ochránci a ničiteli a náhodně citovali hlášky.
„Už jsme to viděli fakt mockrát,“ řekl Tom se smíchem.
Bill si jen zabroukal a rukama projížděl Tomovy dredy, každou chvilku ho hladil po linii vlasů nad čelem a sledoval, jak přitom Tom zavírá oči. „Takže ses oknem vplížil do mé ložnice,“ zamyslel se. „Znamená to, že mi napíšeš i dopis?“
„Já už ti dopisy psal,“ řekl Tom, převalil se a podíval se na Billa.
„Ty vzkazy, co jsi mi psal ve škole, se nepočítají,“ informoval ho Bill.
„Oh.“ Tom chvíli mlčel, než se mu na tváři objevil úsměv. „Drahý Bille, podívej se na obrovský zadek slečny Adlerové.“
Bill propukl ve smích, který ho donutil hýkat a kašlat. „Nikdy jsi nenapsal „Drahý Bille“ a jsem si jistej, že to byl ten vzkaz, se kterým tě chytli.“
„Jeden z těch vzkazů, se kterým mě chytli,“ opravil ho Tom hrdě. „Drahý Tome,“ pokračoval. „Herman Brower se právě dloubal v nose a HOLUBA SNĚDL. S láskou a polibky, Bill.“
„Takhle jsem svoje poznámky nepodepisoval!“ Vykřikl Bill.
„Takhle bys je podepsal teď,“ vysvětlil Tom.
„Drahý Tome, jsi kokot. Podepsáno: „Nebaví mě to.“
„Drahý Bille, to bylo trochu drsný. Jsi zlý… ale sexy.“
Bill se zasmál a lehce Toma praštil do ramene, a pak se napjal, když uslyšel zvuk zavírajících se dveří auta. „Mamka je doma.“
Tom si povzdechl a ztěžka se posadil. „Později,“ řekl a palcem pohladil Billovu tvář.
„Později,“ slíbil mu Bill.
~*~
Bill právě vrátil všechny přikrývky na postel po ranním blbnutí s Tomem, když uslyšel podivné škrábání u dveří. Zamračil se a podíval se na malý bílý obdélník, který byl zasunutý pod dveřmi. „Uh.“
Když přišel blíž ke dveřím, zjistil, že je to vlastně malá bílá obálka, a uviděl na přední straně chaoticky načmárané své jméno Tomovým rukopisem. Usmíval se jako idiot, když popadl obálku a otevřel ji, než skočil na postel. Trochu se bál podívat, co tam Tom napsal; Tom nebyl nijak přehnaně romantický člověk, byl přítulný a láskyplný, ale dával přednost činům před slovy, takže si Bill nedokázal představit, co by Tom mohl do dopisu napsat.
Trochu se mu třásly ruce, když papír vytáhl, rozložil a přečetl si první řádek.
Drahý Bille,
Chtěl jsi *dopis.
(*V češtině tato myšlenka nedává smysl, ale pointou je, že v angličtině slovo LETTER znamená jak DOPIS, tak i PÍSMENO. Takže Tom je velmi kreativní 😀 😀 :D)
Bill zmateně nakrčil čelo, když pod pozdravem spatřil úhledně vytištěná písmena od A do Z ve dvou řádcích. Pod písmeny uviděl další malý vzkaz, a když ho četl, málem se zadusil.
Nevěděl jsem, které písmenko se ti líbí nejvíc, tak jsem ti sem dal celou abecedu. Jedno si vyber.
S láskou, Tom.
Bill zaklonil hlavu a rozesmál se tak hlasitě, že si byl jistý, že to Tom i jeho matka museli slyšet, ať už byli kdekoli v domě. Zavrtěl hlavou, zvedl telefon a stiskl tlačítko rychlé volby Tomova čísla.
„Haló?“
„Drahý Tome, ty jsi oficiálně ten nejtrapnější člověk, jaký kdy žil,“ řekl Bill s odfrknutím. „Ale stejně tě miluju.“
„No, aspoň jsem tě rozesmál.“
Bill vklouzl pod peřinu a zhasl lampičku. „Co děláš?“ Zašeptal. „Jsi v posteli?“
„Jo,“ odpověděl Tom. „Ale stejně si myslím, že je blbost, že mě nechceš pustit k sobě.“
Bill si povzdechl. Řekl Tomovi, aby tu noc spal ve své posteli, protože byl stále paranoidní. „Teď jde spíš o princip,“ řekl, „skutečnost, že se od sebe nedokážeme oddělit ani na jednu noc. To není normální.“
„Ser na normálnost. Kromě toho, o to nejde,“ namítl Tom. „Proč spát odděleně, když nemusíme? Nejde o to, že kdybychom se museli rozdělit kvůli pracovním záležitostem, že bychom to nezvládli, ale jsme v jednom domě.“
„Ty postele jsou moc malý,“ řekl Bill rozmrzele. Proč Tom prostě nedokázal pochopit to, že Billa děsí představa, že je najde jejich matka?
„Jsou větší než naše palandy a tobě nikdy nevadilo se na nich mačkat,“ podotkl Tom.
„Jak myslíš,“ vydechl Bill. „Prostě… jsem tady, můžeme si povídat a bude to, jako bych tam byl s tebou.“ Tom si odfrkl, ale nic neřekl. „Takže, co máš na sobě?“ Zeptal se Bill a tiše se zachichotal.
„Ah, už chápu, snažíš se se mnou mít sex po telefonu, co?“
„No jo, pravidlo o zákazu sexu se nevztahuje na věci po telefonu,“ řekl mu Bill a kousl se do rtu.
„Nevztahuje?“ Tomův hlas zesílil. „Ah… to jsem nevěděl.“
„Kdybys byl teď tady, co bys udělal?“ Zeptal se Bill.
„Kurva, Bille. Prostě na to rovnou vlítni,“ zamumlal Tom. Bill se zasmál, dokázal si představit, jak se Tom stydí, i když je v pokoji sám. „No, kdybych tam byl, tak bych toho asi moc dělat nesměl, co?“
Bill obrátil oči v sloup. „Myslel jsem, kdybys mohl dělat cokoliv, co chceš.“
„Hmmmm. Chtěl bych tě políbit…“
„Kde?“ Zeptal se Bill a vzrušeně se zavrtěl.
„Bille,“ zakňučel Tom.
„Tome.“
„Okay, okay. Všude,“ vydechl Tom. „Svlékl bych tě a všude tě líbal.“
Billův dech se lehce zatajil a něco ho zašimralo v břiše. „To se mi líbí.“
„Olízl bych ti zadek a navlhčil ho, abych tě mohl prstit.“
Bill sebou trhl, rozšířil oči a žaludek se mu sevřel. „Kdo jde teď rovnou na věc?“ Zalapal po dechu. Cítil, jak se jeho penis tiskne na přední stranu boxerek, a rychle se natáhl, aby si je stáhl dolů.
Tom se uchechtl. „Rád jdu rovnou na věc.“
„To je dobře,“ zamručel Bill, „protože miluju, když mě prstíš.“
„Uh, jo, dělám to,“ zavrčel Tom. „Tvrdě ti masíruju tvoje místečko přesně tak, jak to máš rád.“
Bill usyknul, odkopnul boxerky, roztáhl nohy a zavrtěl se, když ho uvnitř masírovaly pomyslné prsty. „Jsem nahý, Tommy,“ zalapal po dechu. „Jsi taky nahý?“
„Samozřejmě. Kurva, Bille, je tak tvrdý, tak moc tvrdý. Chci tě cítit na prstech, miluju, když tě na nich cítím,“ zachroptěl Tom. „Kdybych tam byl, tak bych mohl.“
„Kdybys tu byl, nechal bych tě,“ zasténal Bill, „a právě proto tady nemůžeš být.“ Až do té chvíle se bránil tomu, aby se dotýkal svého penisu, ale už nedokázal odolat. Třásl se, když si pouhými konečky prstů přejel po špičce a ucítil na nich vlhkost preejakulátu. Bylo to opravdu jen pár dní, ale byl zvyklý, že ho Tom šuká skoro denně.
„Bille, neříkej mi to,“ zakňučel Tom a znělo to zoufale. „Kurva, já tohle neumím, nejsem v tom dobrej, nikdy předtím jsem sex po telefonu neměl.“
„To je v pohodě, to je v pohodě,“ řekl Bill rychle. „Prostě zapomeň na ty ostatní věci, jo? Dotýkáš se ho?“
„Ne.“ Tomův hlas se třásl. „Ty se ho dotýkáš?“
„Jo,“ řekl Bill a přikývl, i když ho Tom nemohl vidět. Dál se hladil. „Ale předstírám, že se mě dotýkáš ty.“
Tom zasténal. „Jen si představuju, jak právě teď vypadáš.“
„Měl bys to dělat taky,“ pobídl ho Bill. „Dotkni se ho, Tome.“
„Dotýkám se ho. Oh, kurva.“
„Je to dobrý?“
„Tvoje ruce jsou hebčí než moje,“ postěžoval si Tom.
Bill se udýchaně zasmál. „Moje ústa jsou ještě hebčí.“
„Oh, jdi do prdele.“
„Ještě ne.“ Bill poslouchal, jak Tom dýchá hlasitěji a více přerývaně. „Už budeš?“
„Ještě ne, právě jsem začal,“ zalapal po dechu Tom.
„Předstírej, že mě šukáš,“ řekl Bill a snažil se mu pomoct.
Tom hlasitě zasténal přímo do mikrofonu. „Bille, Bille. Přivádíš mě k šílenství. Tak moc to potřebuju.“
„Mysli na to, jak dobrý to bude, až to budeme konečně dělat,“ zašeptal Bill a jeho pohyby zrychlily. Tlačil boky nahoru a představoval si Toma nad sebou, Tomovu tvář, jak vypadá, když je v něm. Zakňučel a cítil, jak se mu automaticky svírá zadek.
„Do prdele. Nebudu něžný,“ zachrčel Tom. „Hned jak to půjde… tak tě kurva pořádně ošukám.“
Bill zakňučel, protože věděl, že Tom svůj slib splní. Tom byl schopný ho takhle ošukat i normálně, takže si Bill ani nedokázal představit, jaký to bude, až bude mít mezi svýma nohama naprosto nadrženého Toma.
„Tome… kurva. Mluv dál.“ Zuřivě se honil a zbytek za něj musela udělat jeho představivost.
„Roztáhnu ti nohy pořádně od sebe,“ zachrčel Tom.
„Uh.“ Billovy nohy se roztáhly ještě víc a volnou rukou se snažil udržet telefon na místě. „To budeš muset, protože to už budu pořádně těsný.“
„Kurva!“ Zasyčel Tom do telefonu. „Bille, do prdele, já tě tak strašně chci. Udělal bych ti to tak dobře.“
„Ah…“ Bill zavřel oči a uvítal příval tepla, který jím projel, když se mu všechny svaly jakoby najednou napjaly. „Tomi…“ zvládl vydechnout Tomovo jméno těsně předtím, než se udělal do své ruky, stále se hladil a sténal, dokud nevěděl, že je úplně hotový, a stále poslouchal Toma na druhém konci.
„Udělal ses?“ Zalapal po dechu Tom.
„Mmmmmm,“ usmál se Bill a utřel si špinavou ruku do prostěradla. „Měl by ses taky udělat, předstírej, že se děláš do mě,“ řekl tiše a snažil se popadnout dech. „Strašně pevně tě tisknu.“
Krátké, hlasité zabručení, které Bill zaslechl, mu řeklo vše, co potřeboval vědět, a čekal, až Tom znovu promluví.
„No… bylo to lepší, než si ho honit sám,“ řekl nakonec Tom. Bill si dokázal představit, jak se usmívá. „Ale to, že se pak nebudeme mazlit, je docela na hovno.“
„Jsem tam,“ řekl Bill ospale do telefonu. „Jsem tam a ty mě objímáš, i když jsi fakt horký a zpocený.“
Tom se lehce udýchaně zasmál. „Myslím, že to bude muset stačit.“
„Vidíš,“ řekl Bill. „Kdybys tu byl, tak bychom to nedokázali.“
Tom si povzdechl. „To máš asi pravdu.“
„Nezavěšuj, jo?“
„To jsem neměl v plánu.“
Bill se ušklíbl. „Okay.“
Uplynulo několik hodin, když konečně zavěsil telefon a ujistil se, že Tom ve vedlejším pokoji tvrdě spí. Billův hlas byl z dlouhého mluvení ochraptělý, ale usínal s úsměvem na tváři.
autor: Haylzee
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
