autor: AshesPashes
Voda, samá voda; a ani kapka k pití
Tom seděl v autě a pozoroval lidi, kteří vycházeli z budovy, kde se konala hodina herectví. V davu lidí hledal jistého černovlasého chlapce.
Za poslední dva týdny spolu Bill a Tom skoro nepromluvili, a to ne kvůli nedostatku Tomovy iniciativy. Po hodině se naučil vyzvedávat Stephanii, jelikož neřídila, aby mohl Billovi nabídnout odvoz domů, když viděl, že odchází ze školy společně.
Bill toho moc neříkal a každou nabídku zdvořile odmítal, dokonce i v den, kdy venku lilo jako z konve. Bill nesnášel déšť, ale ještě víc nesnášel pomyšlení, že by měl být v autě se Stephanií a Tomem, ale Tom se stále nehodlal vzdát.
Po několika minutách Billa uviděl; zářivě se usmíval směrem k muži s dlouhými hnědými vlasy. Stephanie se smála něčemu, o čem mluvili. Trojice se zastavila pár metrů ode dveří a živě spolu hovořila.
Brunet měl ruku přehozenou přes Billova ramena a Tomovi při tom pohledu zamrazilo v zádech podrážděním. Vystoupil z auta a zamířil k trojici přátel. Stephanie Toma nadšeně přivítala polibkem na rty a objala ho kolem pasu.
„Billa si pamatuješ, že, miláčku? A tohle je jeho přítel Georg, který s námi chodí do třídy,“ řekla Stephanie.
Bill chtěl proti jejímu prohlášení něco namítnout, ale nechtěl Georga urazit. Byla pravda, že se vídali už několik týdnů, ale nebylo to tak, že by si dali nějakou nálepku.
„Takže, Bille, Stephanie říkala, že ses přestěhoval z Chicaga, jo?“
„Jo,“ odpověděl Bill a ostražitě si ho prohlížel.
„Vystupoval jsem tam v klubu ‚Zimmer‘, byl jsi tam někdy?“
„Jednou,“ řekl Bill a držel Tomův pohled.
„No, opravdu dobře jsem se tam bavil,“ řekl Tom a trochu se usmál, „rád bych si to zopakoval.“
Oba muži chvíli stáli a dívali se na sebe, oba vzpomínali na tu noc v klubu; na tanec a flirtování u drinku. Na to, co se stalo potom. Zvuk Georgova hlasu je vrátil zpátky do přítomnosti.
„Musím jít do práce, ale byl bych moc rád, kdyby ses potom stavil na film nebo tak něco,“ řekl Georg Billovi a zatahal ho za ruku, aby opět získal jeho pozornost.
„Jasně,“ řekl Bill a s úsměvem se otočil na Georga.
Georg dal Billovi svou adresu a řekl mu, že může přijít kolem deváté, což mu dávalo dost času, aby se stihl dostat domů z práce. Než odešel ke svému autu, dal Billovi krátký, ale majetnický polibek.
„Vy dva jste spolu tak zatraceně roztomilí,“ vydechla Stephanie, když Georg odešel.
Bill se lehce usmál: „Už půjdu domů. Uvidíme se později, Steph.“
„Jsi si jistej, že nechceš svézt?“ Zavolala za ním.
„Ne, je krásnej den na procházku,“ řekl přes rameno, když odcházel.
***
Bill se znovu podíval na adresu na papíře, který držel v ruce, a porovnal ji s čísly na budovách, jež míjel. Rychle našel to, které hledal, a zazvonil.
„Haló?“
„Georgu, tady Bill.“
„Ahoj, pojď nahoru, třetí patro.“
Bill otevřel dveře, když uslyšel bzučení, které znamenalo, že mu otevírá. Rychle vstoupil a vydal se po schodech do třetího patra. Georg stál ve dveřích a usmíval se.
„Ahoj, vypadáš skvěle jako vždycky.“ Georg se naklonil a rychle políbil Billa na rty.
„Díky,“ řekl Bill, když se odtáhl. „Přinesl jsem film, na kterej se můžeme podívat.“
Když si nachystali pití a nějaké občerstvení, usadili se na pohovce, aby se dívali na film, který Bill přinesl.
Zhruba po půl hodině se Georg přiblížil k Billovi a položil mu ruku kolem ramen, aby si ho přitáhl blíž, a Bill mu vyhověl. Georg zabořil ruce do Billových vlasů; znovu a znovu jimi přejížděl od pokožky hlavy až ke konečkům.
Začaly běžet titulky filmu a Bill zvedl ruce nad hlavu, aby se protáhl. Jeho tričko se lehce vyhrnulo a odhalilo tetování, o kterém Georg nevěděl.
Bill se na Georga otočil a usmál se.
„Nevěděl jsem, že tam máš tetování, je to vážně sexy.“
Bill se usmál, ale než stačil na Georgova slova zareagovat, ocitl se v jeho náručí a jejich rty se setkaly v pomalém polibku.
Polibky, které Georg Billovi věnoval, rychle přerostly v nedočkavé a Bill se ze všech sil snažil udržet krok, když objímal bruneta kolem krku.
Georg přejel jazykem po jeho rtech a Bill je otevřel, aby mu tím svým vyšel vstříc.
Oba se několik minut líbali, než Georg začal Billa pokládat na pohovku. Billovo tělo se při tom okamžitě napjalo. Zapřel se a snažil se dál sedět na místě.
Georg přesunul rty na Billův krk a znovu se neúspěšně pokusil položit Billa na pohovku.
Bill se od polibků, které dostával, odtáhl.
„Promiň, ale to nejde, je to na mě moc rychlý.“
Georg se chvíli tvářil zaraženě, jako by nerozuměl Billovým slovům, když sledoval, jak černovlasý muž vstává a upravuje si oblečení, než popadl tašku.
„Bylo mi opravdu dobře, Georgu, ale už musím jít. Uvidíme se na hodině,“ řekl Bill rychle, než zamířil ke dveřím.
***
Bill vběhl do třídy a uviděl, že jeho obvyklé místo vedle Stephanie v kruhu je volné.
„Ahoj, říkala jsem si, jestli to stihneš.“
„Jo, trochu jsem nestíhal. Těsně předtím, než jsem potřeboval odejít, jsem měl ještě hovor,“ řekl Bill, zatímco si schovával sluneční brýle do své velké tašky Gucci.
Učitelka vstala ze svého místa v kruhu a oznámila jim: „Dobře, začneme improvizační cvičení ve dvojicích.“
Bill se s očekáváním podíval na Stephanii, která se bavila s dívkou vedle sebe.
„Ehm, Stephanie, budeme spolu?“
Stephanie se zachichotala a podívala se přes Billovo rameno. „Dneska ne, Bille.“ Naklonila se k němu blíž. „Myslím, že dneska chce být tvým parťákem Georg.“
Bill se otočil na Georga a usmál se, ale pak mu v kapse začal vibrovat telefon. Podíval se dolů a zjistil, že je to jeho domácí. Řekl Georgovi, že ten hovor musí vzít a že se hned vrátí.
Po chvíli se vrátil do místnosti a popadl svou tašku.
„Bille, co se děje?“ Zeptala se znepokojeně Stephanie, když vyběhla za Billem z místnosti.
„To byl můj domácí. Říkal, že si někdo napouštěl vanu a nechal puštěnou vodu, takže je celé druhé patro pět centimetrů pod vodou.“
„Proboha, co s tím budou dělat?“
„No, říkal, že musím vystěhovat všechny svoje věci, aby tu vodu mohli odčerpat, vyměnit koberce a zkontrolovat všechny stropy v prvním patře, které by mohly být poškozené.
„Takže vám najdou nějaký sklad a ubytují vás v hotelu?“
„Ne, říkal, že je to všechno na nás. Musím si najít nějaký místo, kam si dám věci, a na příštích čtyři nebo pět týdnů si sehnat hotel.“
„Tak pojď bydlet ke mně.“
„Opravdu si vážím tvojí nabídky, Stephanie, ale tohle vážně není dobrej nápad.“
„A proč ne? U nás je volný pokoj a všechny svoje věci si můžeš uložit ve sklepě. Jsem si jistá, že nebude problém sehnat náklaďák a tvoje věci odvézt ještě dneska. Můžu s tebou klidně jet hned, abychom zachránili co nejvíc věcí. Kromě toho, pronájem skladu a hotel bude stát velký peníze, i kdyby sis vzal nějakej zapadlej motel.“
„Stephanie, já s tebou a Tomem nemůžu bydlet, protože…“ Bill sklopil pohled a kousl se do rtu.
„Oh Bille, nebuď hloupý, samozřejmě, že můžeš se mnou a s Tomem bydlet. To není žádnej problém, a jak jsem řekla, máme volnej pokoj. Není důvod, proč bys u mě nemohl zůstat, navíc myslím, že by to mohla být zábava.“
„Stephanie, já… Tom a já… my…“ Bill ze sebe prostě nedokázal ta slova dostat, když se podíval Stephanii do očí. Chovala se jako dobrá kamarádka, která mu nabídla i svůj domov. Nedokázal se přinutit, aby jí řekl, že s Tomem měli sex na jednu noc. „Co když si s Tomem nebudeme rozumět?“ Řekl nakonec.
„Tom je fakt pohodář, budete spolu skvěle vycházet. Navíc budeš mít vlastní koupelnu. Jen se snaž ve společných prostorách nedělat moc nepořádek, Tom je tak trochu blázen na pořádek. Dokud budeš mít nepořádek jen ve svém pokoji, všechno bude v pohodě. Teď už neberu ne jako odpověď. Vezmu si kabelku a pomůžu ti s věcmi. Po cestě můžeme zavolat stěhováky.“
Bill zůstal ohromeně stát a sledoval ji, jak běží do třídy. Nevěděl, jak se z toho vykroutit. Bill si tiše vynadal: Co si sakra myslíš, Bille, že ses nechal ošukat jejím přítelem, a teď se k ní jen tak nastěhuješ?! Prostě jí poděkuj za nabídku a najdi si hotel. Nemůžeš s ním být v jednom domě.
„Připraven?“ Zeptala se Stephanie a vytrhla Billa ze zamyšlení.
„Tohle vážně nemusíš, Steph, můžu prostě zůstat v hotelu.“
„Ach bože, Bille, už jsme zase u toho,“ řekla Stephanie otráveně. „Zůstaneš u mě, a šmitec.“
S tím Stephanie vytáhla mobil a zavolala na 411. Zjišťovala číslo na stěhovací firmy a Bill věděl, že je bez šance.
***
Zabralo jim tři hodiny, oba vyzbrojeni fénem, než sbalili všechny Billovy věci. Bytný už poslal někoho, kdo začal odčerpávat všechnu vodu, aby zabránil dalším škodám.
Veškeré vybalování, které po příjezdu do LA podnikl, bylo vlastně požehnáním, jelikož toho na podlaze moc nezbylo. Bill si tiše gratuloval, že si koupil průhledné plastové boxy na boty, takže žádné z nich nepřišly k újmě. Stěhovací firma poslala dva muže a řidiče, aby všechny věci přestěhovali. V tak krátkém čase ho to bude docela dost stát, ale neměl jinou možnost.
Když dorazili do Stephaniina domu, byl prázdný. Na mazací tabuli v kuchyni byl vzkaz, že Gustav Toma povolal, aby večer hrál, jelikož DJ, který měl večer hrát, volal, že je nemocný. Domů se měl vrátit kolem třetí ráno. Bill si oddechl, že se s Tomem zatím nemusí potkat.
Bill si povzdechl, když se rozhlédl po svém novém pokoji. Stěhováci mu do slušně velkého pokoje naskládali nábytek z ložnice a všechny krabice z ložnice a koupelny, teď už jen zbývalo začít vybalovat. Začnu hned, jak si trochu zdřímnu; třicet minut, a pak se pustím do práce.
Když se Bill probudil, byla venku tma. Převalil se a snažil se vytáhnout z kapsy mobil, aby zkontroloval čas. Měl nepřečtenou textovku od Stephanie. Otevřel ji a přečetl si: „Šla jsem pro tebe na večeři, ale vypadal jsi tak roztomile, když jsi spal, že jsem neměla to srdce tě budit. Až se probereš, něco si klidně vezmi.“
Bill se posadil a rozhlédl se po pokoji plném krabic. Měl pořádný hlad. Podíval se na hodiny na mobilu. Bylo půl čtvrté ráno. Byl si jistý, že teď už nezabere, takže si vezme něco malého k jídlu a potichu si vybalí oblečení, aby nevzbudil Stephanii nebo Toma.
Potichu opustil svůj pokoj a šel do kuchyně. Neobtěžoval se rozsvítit světlo, prostě otevřel ledničku a začal se rozhlížet. Sehnul se a posouval věci ve spodní polici, když ucítil, jak ho ruce popadly za boky. Uslyšel Tomův hluboký hlas: „Hej, zlato, čekala jsi na mě?“ Bill rychle vstal a otočil se, aby se vymanil z Tomova sevření a dostal se od blonďáka co nejdál. Tomovi překvapením poklesla ústa, jeho tvář nejprve zbledla, a pak zrudla, když si uvědomil, že takhle majetnicky popadl Billa.
„Bille?! Co děláš v mý kuchyni v půl čtvrtý ráno?“
Bill na Toma jen zíral. Nemohl od blonďáka odtrhnout oči ani poté, co ode dveří uslyšel Stephaniin hlas.
„Bille, jsi vzhůru, už bylo načase, ospalče. Musel jsi být vyčerpaný po tom dlouhém dni, který jsme měli. Našel jsi něco k jídlu?“
Bill stále nedokázal odpovědět. Ulevilo se mu, když Tom přerušil jejich pohled a podíval se na Stephanii.
„Proč by měl být Bill vyčerpaný?“
„Dneska odpoledne, hned po začátku vyučování, mu vytopili byt. Potřeboval vystěhovat všechny svoje věci, tak jsem mu řekla, že může přijít a pár týdnů tady zůstat, dokud se nebude moct nastěhovat zpátky.“
„Doufám, že to nevadí. Jestli jo, tak v pohodě, klidně můžu jít na hotel,“ řekl Bill a pohrával si s víčkem od jogurtu.
Tom se podíval na Billa a nevědomky si olízl kroužek ve rtu. Bill se zavrtěl, aniž by mu to gesto ve světle z lednice ušlo.
„Ne, mně to nevadí. Jen mě šokovalo, že nejsi Steph, to je všechno.“
„No, díky. Jsem stále nějak unavený, půjdu si lehnout, tak dobrou noc.“ Bill rychle zavřel dveře lednice a odešel. Vyběhl schody po dvou a zavřel za sebou dveře do ložnice. Udýchaně se opřel o dveře.
Bille, tohle nebude fungovat. Hned ráno si musíš najít hotel, pomyslel si Bill. Podíval se dolů na jogurt, který si vzal, ale ve spěchu si zapomněl vzít lžičku. No, rozhodně se tam nevrátím, pomyslel si rozhořčeně, když se posadil na postel.
O několik minut později se ozvalo lehké zaklepání na Billovy dveře. Když neotevřel, dveře se pomalu otevřely.
„Ahoj,“ řekl Tom a nakoukl do dveří. „Přinesl jsem ti lžičku.“
Billa šokovalo, že si Tom vůbec všiml něčeho tak nepodstatného, jako že Bill nemá lžičku, když vyběhl z kuchyně. „Díky.“
Několik vteřin se na sebe neodbytně dívali, aniž by se pohnuli anebo cokoliv řekli.
„Doufám, že stále plánuješ zůstat,“ řekl Tom a strčil ruce do kapes svých obrovských džínů.
„Vlastně se ráno chystám sehnat si pokoj v hotelu. Věděl jsem, že je to špatnej nápad, ale Steph na tom trvala.“
„Jo, umí bejt velmi přesvědčivá. Doufám, že si to rozmyslíš a zůstaneš.“
„Tome, my dva pod jednou střechou, s tím napětím, co mezi námi je, to prostě nebude fungovat. Neměl jsem se od ní nechat přemluvit.“
„Ne, Bille, to je v pohodě. Steph mi řekla všechno, co se stalo. Můžeš zůstat, jak dlouho budeš potřebovat. Nebudeš se kvůli mně cítit nepříjemně. Slibuju.“
„Budu se ze všech sil snažit ti nepřekážet.“
„Okay… tak dobrou noc,“ řekl Tom a odpíchl se od rámu dveří, aby odešel.
„Dobrou. Jo a Tome,“ Bill zvedl oči od lžíce, se kterou si hrál mezi prsty, „díky za tu lžičku.“
Tom se na Billa usmál a zavřel za sebou dveře. Bill slezl z postele a zamkl, nehodlal nic riskovat. Bylo mu jasné, že tohle budou dlouhé čtyři týdny.
autor: AshesPashes
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
