autor: Haylzee
Velmi důležité rande
Od chvíle, kdy se Bill probudil, se nemohl dočkat, až si půjde promluvit s matkou, a zároveň se toho děsil. Nesnášel, když se hádali, což se stávalo jen zřídka, a on věděl, jak hloupé to je, zvlášť když se s tou ženou tak málo viděl. Zároveň se však cítil trapně kvůli svému chování, které ona nepochybně vnímala jako poněkud přehnanou reakci.
Tom stále ještě tvrdě spal v jeho posteli a pro Billa bylo nesmírně těžké vzdálit se od místa, kde byl útulně zabořený v objetí svého dvojčete, vytrhnout se z tepla a měkkosti malého kokonu, který si vytvořili. Podařilo se mu to, aniž by Toma vzbudil, a celý se oklepal, než zvedl Tomovu obrovskou mikinu s kapucí, již mu Bill předešlé noci svlékl. Přetáhl si ji přes hlavu a cítil se hloupě kvůli úsměvu, který se mu na rtech najednou objevil, když ucítil Tomovu vůni po celém těle.
Bylo ještě brzy, ale Bill věděl, že jeho matka bude jako vždycky vzhůru s východem slunce, i když má dnes volno. Našel ji, jak sedí v pyžamu u jídelního stolu, žvýká toast a prohlíží si noviny.
Bill si odkašlal, nevěděl, co říct, a ani si nebyl jistý, jestli vůbec může něco říct, což se mu nestávalo často; vždycky měl co říct. Simone vzhlédla od novin a krátce se na něj usmála.
„Jsi vzhůru brzy,“ bylo jediné, co řekla.
Bill zasténal, nesnášel trapné rozhovory a myslel si, že on a jeho matka už tohle mají za sebou. „Omlouvám se, že jsem byl včera večer takový kretén,“ zamumlal. „Byl jsem unavený a měl jsem špatnou náladu.“ Pořád byl naštvaný za věci, které řekla, ale zároveň věděl, že je neřekla, aby mu ublížila, protože samozřejmě nezná celou pravdu.
Simone odložila napůl snědený toast a povzdechla si. „Ne, neměla jsem říkat to, co jsem řekla, mrzí mě to.“ Bill se zamračil, nebyl si jistý, co se mu snaží říct. „Někdy zapomínám, že nevím, jaké to je být dvojčetem,“ usmála se Simone. Bill pokrčil rameny, on mohl říct zase opak; nevěděl, jaké to je nebýt dvojčetem. „Nechtěla jsem, aby to vyznělo tak, že bratra brzdíš nebo něco takového,“ zasmála se. „Asi jsem byla sama trochu rozmrzelá, stýská se mi po manželovi, moje děti jsou na týden doma a zdají se mi být ještě vzdálenější než normálně.“
„Oh mami…“ pokusil se jí Bill přerušit, protože se cítil jako kus hovna. Nemohl uvěřit, že se jí za celou dobu, co byli doma, nezeptal, jestli to bez Gordona všechno zvládá. Myslel jen na to, jak je to pro něj a Toma těžké, a to měl Toma přímo u sebe.
„Ne, ne,“ přerušila ho a mávla rukou. „Jak jsem řekla, je to jen hloupost. Nejsem naštvaná a jsem moc ráda, že jste tady.“ Věnovala mu široký úsměv a Bill se sehnul, aby ji ze své židle objal kolem ramen.
„Jsme tu s tebou rádi,“ řekl Bill po pravdě. I když to bylo pro jejich sexuální život komplikací, Bill svou matku zbožňoval a vážil si vztahu, který s ní s Tomem měli. „Omlouvám se, jestli ti připadáme odtažitější, ale my prostě… dospíváme, jak jsi říkala, a ty už nejsi tak cool, promiň.“ Bill ji políbil na hlavu a zasmál se, když ho lehce plácla po ruce.
„Drzý malý hajzlík.“
Bill se zvedl a šel se podívat do kuchyně, co by si mohl dát k snídani. Popadl kukuřičné lupínky, mléko a odnesl je ke stolu, kde seděla jeho matka.
„Aspoň vím, že ty fámy o anorexii nejsou pravdivé,“ zažertovala Simone, když Bill naplnil obrovskou misku svými oblíbenými cereáliemi. „Nezapomeň si nechat místo na oběd.“
„Oh jo, kam nás vezmeš?“ Zeptal se Bill a už dopředu myslel na oběd a na to, co by si mohl dát.
„Myslela jsem, že bychom mohli zajít do Stromboli na pizzu a těstoviny,“ odpověděla Simone a Bill souhlasně zahučel. „A co plánujete na dnešní večer? Jdete ven, že?“
Bill ucítil chvění v břiše a hloupě se usmál, když na to pomyslel. Tom ho bere na rande.
Simone se zasmála a zvláštně se na něj podívala. „Podívej se na sebe! Ty se červenáš?“
„Ne!“ Vykřikl Bill. „Já se jen vážně těším, až vypadneme ven, připadá mi, že jsme tu zavření už celý dny. Myslím, že půjdeme na večeři nebo tak něco“ Bill chtěl nadšením zatleskat, ale pomyslel si, že by to na matku mohlo být už trochu moc.
„Bože můj, myslela jsem si, že po všech těch letech a všem, co jsi zažil, už ti nebude připadat tak vzrušující jít někam na večeři.“ Bill se jen usmál a nacpal si do úst další kukuřičné lupínky. Nepamatoval si, že by se někdy na něco tak těšil.
~*~
„Zpomal, udusíš se,“ varovala Simone Toma, který hltal sousta fettuccini.
„Je to tak dobrý,“ zvládl Tom zamumlat s otevřenou pusou, čímž si od Simone vysloužil znechucený pohled.
„To vás na cestách nekrmí?“ Zeptala se a znělo to opravdu zvědavě, když sledovala, jak se oba cpou.
„Samozřejmě, že jo“ řekl Bill. „Tohle je prostě normální, takhle jíme všichni.“
„Jo,“ souhlasil Tom. „Měla bys vidět Georga, ten dokáže sníst tak pět cheeseburgerů za necelou minutu.“
„Oh, to by nedokázal,“ ušklíbla se Simone.
„Je to pravda!“ Přidal se Bill. „A Gustavovi se do pusy vejde celý pomeranč, i se slupkou.“
Simone se podívala na oba chlapce a zvedla obočí.
„Co?“ Pokrčil rameny Tom. „Nudíme se.“
„Vlastně jsem tuhle viděla Gustavovu matku,“ řekla Simone a změnila téma. „Přibrala.“
Tom se zakuckal, když Bill zalapal po dechu. „Mami!“
„Co? Nic jsem tím nemyslela,“ řekla Simone nenuceně. „Jen jsem si toho všimla.“
„Prosím tě, hlavně se nestaň jednou z těch starých čarodějnic, co pomlouvají všechny sousedy,“ zakňoural Tom a při kašli se bil do hrudi.
„Co prosím? Stará čarodějnice?“
Bill poslouchal jejich škádlení, zatímco si namotával špagety na vidličku, ale rychle je přestal vnímat, když se mu v hlavě objevily vzpomínky na předchozí noc a přinesly s sebou rozptýlení, které bylo více než vítané. Usmál se na svůj talíř a vzpomněl si na něžné ruce a měkké, plné rty po celém krku, na šeptaná sladká slůvka do tmy, a hlavně na Toma, který ho honil.
Očima přejížděl po stole, po Tomově paži až na jeho tvář, sledoval bratrovy pohybující se rty, ale slova, která vyslovovaly, nevnímal. V břiše mu pomalu, ale příjemně zalechtalo, když si vzpomněl na Toma, jak se pod peřinou tiskne k jeho zádům a ruku má zastrčenou v přední části Billových džínů. Bill byl vyčerpaný, ale pocit Tomových rukou na něm mu velmi chyběl a ani si neuvědomoval, jak moc po Tomovi touží, dokud se mu Tom při hlazení nezačal otírat o zadek jeho tvrdým penisem pod vrstvou oblečení.
Znepokojivé na tom bylo to, že si dokázal představit, jak se nechává unést natolik, že nakonec Toma prosí, aby ho ošukal, což by znamenalo, že se Tom stane vítězem jejich malé sázky a že dostane napěněnou houbu, zápas s hadicí a možná i Billovo spálení od slunce.
Dokázal se ovládnout, ale kdyby nebyl tak unavený, mohlo to dopadnout úplně jinak. Poté, co se Tomovi udělal do ruky, se Bill svalil na matraci, cítil se zničený z nočních hrátek, a zároveň naprosto spokojený. Vzpomněl si, jak mu Tom tiše řekl, aby šel spát, ne že by mu to musel říkat; už napůl spal.
Bill chtěl mít jistotu, že mu dneska večer tu laskavost oplatí a že jejich rande skončí něčím víc než jen nevinným polibkem na dobrou noc. Už se nemohl dočkat, nejspíš si to užije víc než Tom. No… ne tak docela, ale už jen pomyšlení na to ho nutilo se přihlouple usmívat.
„Bože, Bille, co to s tebou dneska je?“
„Uh?“ Billova pozornost se upřela k místu, kde se mu matka posmívala.
„Pokaždé, když se na tebe podívám, tak se buď usmíváš jako obrovskej idiot, nebo se červenáš jako školačka. Ty víš, co se s ním děje?“ Simone se otočila k Tomovi.
Tom se usmál a věnoval Billovi žhavý pohled. Přesně věděl, proč se Bill prakticky svíjí na židli a většinu dopoledne vypadal takhle omámeně.
„Mami,“ zakňučel Bill a cítil se tak trapně, že se dokonce trochu sesunul na židli a vyhýbal se očnímu kontaktu se svým dvojčetem.
Simone se znovu rozesmála. „Co? Co se děje, Bille? Jsi úplně rudej, co tě tak rozrušilo?“
„Nic!“ Vykřikl Bill rozrušeně, když kopl do jedné nohy stolu a odmítl vzhlédnout. „O nic nejde, ticho.“
Slyšel, jak si Simone povzdechla. „To je fuk, musím na záchod. Chovejte se slušně, zatímco budu pryč,“ upozornila je, když odstrčila židli a vstala. „Nechci se vrátit k žádnýmu boji o jídlo.“
„To bylo jen jednou,“ zamumlal Tom na svoji obranu.
„Prostě se chovejte slušně.“
Bill počkal, až mu matka zmizí z dohledu, a pak se podíval na Toma. „Tolik mi dlužíš za včerejší noc,“ řekl dřív, než Bill vůbec stačil otevřít pusu.
„Já vím a taky ti to vrátím,“ slíbil Bill a lehce Toma kopl do nohy. „Kam mě vůbec bereš?“ Naklonil se dopředu a cítil se lehce omámeně, i když jeho pití bylo nealkoholické, tak moc se těšil na nadcházející večer. Popravdě mu bylo jedno, co budou dělat, záleželo mu jen na tom, aby ať už budou dělat cokoli, bylo to během jejich rande.
Tom si založil ruce na hrudi. „No, nejdřív si dáme luxusní večeři. Někde v malým soukromým podniku se spoustou temných zákoutí,“ usmál se a vypadal, že je na sebe velmi hrdý.
Bill přivřel oči. „Půjdeme někam pryč z domu, že jo?“ Představoval si, jak ho Tom bere na piknik při svíčkách ve sklepě, což by bylo sice velmi milé, ale nebylo to zrovna rande, které si Bill představoval.
Tom se zasmál a podivně se na něj podíval. „Jasně že jo, troubo. Vezmu tě skutečným autem do skutečné restaurace, kde si dáme skutečné jídlo.“
„Ah,“ řekl Bill, zasmál se a připadal si hloupě. „Okay, fajn.“
„A pak ehm, napadlo mě, že bychom se mohli někam projet, kamkoli budeš chtít. Třeba do hvězdárny podívat se velkým dalekohledem na hvězdy? To jsi míval rád. Možná bychom si cestou domů mohli dát vafle.“ Zatímco Tom blábolil, úsměv z Billovy tváře pomalu zmizel. „Co?“ Tom si konečně všiml, že Bill se netváří zrovna nadšeně.
„A co kino?“ Zeptal se Bill.
Tom se zamračil. „Ty chceš jít do kina? Bille, to je takové klišé. Večeře a film. Uh.“
„Ale to lidé dělají, myslím normální lidé.“
„No, já se snažím být trochu originální!“
„Nechci originalitu, chci rande.“ Tom obrátil oči v sloup a zavrtěl hlavou, přesně v tu chvíli mu tolik připomínal jejich matku, což bylo poněkud strašidelné. „No tak, Tome! Můžeme si sednout na zadní sedadlo a dělat různé věci.“
„Fajn,“ řekl Tom. „Půjdeme do kina.“
Bill nadšeně zatleskal a zářivě se na bratra usmál. „Na jaký film půjdeme?“
„To ještě nevím, ne?“ Odfrkl si Tom. „Navíc, záleží na tom? Nezdá se, že by to pro tebe bylo až tak důležitý.“
Bill po něm střelil smutným pohledem. „Ale stejně chci poslouchat něco kvalitního. Navíc, co když se budu nudit, aspoň pak můžu otevřít oči a mít se na co dívat.“ Stiskl rty ve snaze nevybouchnout smíchy a sledoval, jak Tom naštvaně prská, když mu konečně došlo, že ho napálil. Bill se hlasitě zasmál, když na něj Tom vztyčil prostředníček.
„Tommy?“
„Jo?“
„Můžeme se po tom kině ještě projet a dát si vafle?“
„Jo, cokoliv budeš chtít, Bille.“
~*~
Když se vrátili domů, Bill zamířil rovnou do ložnice, jelikož se po vydatném obědě cítil unavený a těžký. Ani vzrušení z toho, že si ten večer vyrazí ven, ho nedokázalo udržet vzhůru. Neměl žádné výčitky, že dal matce košem, i když zrovna měla volno, stejně měla plné ruce práce s přípravou domu na návštěvu, kterou čeká, zatímco Bill a Tom budou pryč.
Když se o několik hodin později znovu probudil, v domě bylo ticho, ale oknem dovnitř stále pronikalo slunce, takže věděl, že nespal příliš dlouho. Bill se s úsměvem posadil a doširoka roztáhl ruce. Byl čas začít s přípravou.
Bill za celou dobu, co byl doma, neměl důvod se nějak zvlášť oblékat nebo upravovat, ale na jejich rande se hodlal bezpochyby snažit. Tomovi bylo jedno, jak Bill vypadá, ale tohle bylo něco výjimečného, takže Bill chtěl vypadat a cítit se výjimečně. Než šli na oběd, vyčesal si vlasy a lehce se nalíčil, ale to bylo hlavně proto, aby vypadal reprezentativně po několika dnech, kdy se cítil ošuntěle.
Vzal si vše, co potřeboval, a zamířil do koupelny, přičemž si celou cestu pobrukoval. Když vešel dovnitř, byla koupelna plná páry a uviděl Toma, jak stojí před zrcadlem s malým ručníkem omotaným kolem pasu. Bill viděl, jak mu po zádech a ramenou stékají kapky vody; Tom už měl sprchu za sebou.
„Mmmm, krásně voníš,“ řekl Bill a usmál se na Tomův odraz v zrcadle, než ho políbil na mokré rameno. Tom mu úsměv oplatil a stydlivě sklonil hlavu. „V kolik je večeře?“
„V sedm,“ řekl Tom a nastříkal si podpaží deodorantem. „Máš hromadu času připravit se.“
„Proč jsi začal s přípravou tak brzo?“ zeptal se ho Bill zvědavě.
„Protože vím, že kdybych to nechal na potom, přišel bys sem ty a já bych se sem celý hodiny nedostal.“
Bill na něj vyplázl jazyk a pak si odfrkl. „No jasně, prostě jsi vzrušenej.“ Lehce se zachvěl, když se Tom naklonil, aby mu zašeptal do ucha, a jeho dech lechtal Billa na krku.
„Už se nemůžu dočkat, až tě dostanu z tohohle domu.“
Bill se nadechl a žaludek se mu vzrušeně zkroutil, a to z více než z jednoho důvodu.
„Okay, vypadni, teď jsem na řadě s přípravou já,“ řekl spěšně a snažil se nevypadat vykolejeně.
Tom se zasmál a zamířil ke dveřím. „Okay, brzy se uvidíme.“
~*~
Brzy, bylo téměř o tři hodiny později, jakmile se Bill osprchoval, nalíčil a upravil, v tomto pořadí. Jeho líčení bylo bezchybné a celou věčnost si svoje vlasy žehlil do rovna, až byly tak lesklé, že se téměř leskly. Přesně tak, jak je měl Tom rád, dostatečně jemné, aby mu je mohl prohrábnout rukama, což Bill věděl, že jeho bratr udělá později.
„No nevypadáš nějak moc extra?“
Bill se trochu začervenal při škádlivém úsměvu na matčině tváři, když vzhlédla od sýrové mísy, kterou připravovala v kuchyni.
„Když myslíš,“ řekl nonšalantně a protáhl se kolem ní, aby se dostal do lednice.
„Nechceš si vzít jídlo, že ne?“ Zeptala se. „Vždyť půjdete ven na večeři!“
„Klídek, chci jen džus, mám žízeň.“
„V restauraci budou mít určitě i džus.“ Bill zmlkl, měl krabici s džusem téměř u úst, když uslyšel bratrův hlas. Rychle se otočil a jen tak tak se ubránil vzrušenému výkřiku; byl čas jít. „Jsi připravený?“ Tom se na něj vřele usmíval a Billovo srdce vynechalo úder.
„Jo! Chci říct, že jsem připravený,“ odpověděl Bill a rychle vrátil džus do poličky v lednici.
„Vrátíme se pozdě,“ řekl Tom Simone. „Pak jdeme ještě do kina a tak.“
Simone jen přikývla, ale oči nespouštěla z talíře. „Na klíčích od auta je i náhradní klíč od domu, takže se pak dostanete dovnitř. Bavte se!“ Zavolala, když Bill skoro vyskočil z kuchyně.
„Ahoj!“ Zakřičela dvojčata jednohlasně a zamířila ke dveřím.
Bill zmlkl, když vyšli ven, ale tiše se zasmál, když mu Tom otevřel dveře spolujezdce.
„Děkuju,“ zamumlal, a najednou se trochu styděl.
Jakmile Tom nastoupil, otočil se k Billovi. „Moc ti to sluší.“ Bill sklonil hlavu a s úsměvem zacvakl bezpečnostní pás. „Teda, vždycky ti to sluší,“ pokračoval Tom, „ale jo, dneska ti to obzvlášť sluší.“
„Ne, nevypadám vždycky dobře,“ řekl Bill a zasmál se.
„Pro mě jo.“
„Díky.“ Bill ho chtěl strašně moc políbit, ale stále ještě seděli na příjezdové cestě domu jejich matky, kde je mohl kdokoli vidět; ještě nebyla tma. „Tobě to taky moc sluší.“
Tom se usmál a nastartoval auto. „Jsi připravený na večeři?“
Bill přikývl a žaludek se mu zachvěl. Byl připravený na víc než jen to.
~*~
Bill už navštívil několik luxusních restaurací, ale v žádné se necítil tak důvěrně. Podnik byl větší, než Bill očekával, ale na Tomovu žádost byli pohodlně schováni v soukromém boxu vzadu, daleko od zvědavých očí. To nebyl žádný problém, nikdo dvojčatům nemohl vyčítat, že chtějí být schovaní; kdykoliv totiž vyšli na veřejnost, často na ně někdo zíral.
Bill si připadal, jako by byli ve svém vlastním malém světě; nemohl se přestat usmívat nad všemi těmi maličkostmi. Nad svíčkami na malém kulatém stolku, kde seděli, nad lesklým stříbrným příborem prostřeným před nimi, nad jídelními lístky vázanými v kůži, z nichž se právě snažili vybrat, a hlavně nad tím, jak z něj Tom od chvíle, kdy se posadili, nedokázal spustit oči.
Bill vzhlédl a viděl Toma, jak se dívá přímo na něj, oči mu zářily v lehkém světle a na rtech mu hrál malý úsměv. Billa to donutilo usmát se ještě víc a po chvíli si na to dokonce zvykl, takže se přestal červenat a pokaždé odvracet pohled. Napadlo ho, zda někomu z kolemjdoucích nepřipadá ta scéna poněkud zvláštní; Tom sedí v jedné z nejluxusnějších restaurací ve městě, na sobě má klasickou mikinu s kapucí a kšiltovku a obdivně se dívá na bratra. Billovi to bylo jedno.
„Dáš si víno?“ Zeptal se ho Tom a odložil jídelní lístek. „Já si dát nemůžu, protože řídím, ale ty bys mohl.“ Bill zavrtěl hlavou. „Nechci se dneska večer opít, zvlášť když ty pít nemůžeš,“ kousl se do rtu. „Ale tohle místo je tak nóbl, že mi připadá hloupý si říct jen o colu.“
Tom se tiše zasmál. „Nikdo si nebude myslet, že je to hloupý. Nebo si můžeš objednat jen perlivý hroznový džus.“
Bill se taky zasmál. „Bože, vzpomínáš, jak jsme si o Vánocích připadali tak dospělí, když jsme ho pili?“ Jelikož byli příliš mladí na to, aby pili opravdové víno, dvojčata vždycky dostávala k večeři a ke zvláštním přípitkům šumivý hroznový džus a cinkala skleničkami jako všichni ostatní a cítila se velmi dospěle. „Myslím, že si ho vážně dám, a rozhodl jsem se, že chci lososa.“
Zatímco čekali, až jim přinesou jídlo, Bill seděl a vychutnával si pozornost, kterou mu Tom věnoval. Opravdu nikdy spolu neseděli sami při romantické večeři, většinou večeřeli se skupinou lidí, která byla kolem, přinejmenším s Georgem a Gustavem. Tom Billa rozesmával a říkal mu sladké věci, při kterých se Bill pomalu, ale jistě rozpouštěl.
„Víš, myslím, že Gordon mámě opravdu chybí,“ řekl Bill, jakmile přinesli jídlo a začali jíst. „Dneska ráno mi o tom něco říkala.“
Tom pokrčil rameny. „Stačí, když koukne na Youtube, a hned ho uvidí.“
Bill si odfrkl a kopl Toma do nohy, ale i tak se smál. Tom se zazubil a posunul ruku přes stůl, aby konečky prstů láskyplně přejel po Billových kloubech. Bill využil příležitosti, chytil Toma za ruku a lehce mu ji stiskl.
„Tak už jsi vybral nějaký film?“ Zeptal se.
Tom zavrtěl hlavou. „Ne, říkal jsem si, že se prostě podíváme, co dávají. Nevadí?“
Bill přikývl a přejel palcem po Tomově. „Jo, měl jsi pravdu, stejně to nebudu tak úplně vnímat,“ řekl.
Poprvé to byl Tom, kdo na jejich rande teď vypadal trochu nervózně.
~*~
Bill se skutečně snažil pozorně sledovat film, ale jediné, na co dokázal myslet, byla jeho ruka v Tomově mezi jejich sedadly. Tom chytil Billa za ruku, jakmile vstoupili do temného kina, vedl ho přímo doprostřed zadní řady a už ho nepustil. I když to bylo zvláštní, vzhledem k tomu, jak důvěrně se znali, něco tak prostého, jako držet se za ruku, vyvolalo v Billovi nečekané vzrušení, zvlášť když cítil, jak se Tomův palec otírá o jeho dlaň. Byla to taková maličkost, něco, co nikdy od dětství nedělali, ale právě teď to v Billově břiše roztančilo motýly na plné obrátky.
Bill se mračil na plátno, sledoval drogový zátah, který se zřejmě odehrával, ale stále nevnímal dost na to, aby skutečně pochopil, o čem ten film vůbec je. Neklidně se pohnul na sedadle a koutkem oka si všiml, že se na něj Tom otočil. Bill se na něj ve tmě usmál a přál si, aby se mu přestala potit dlaň. Odtáhl ruku, ale jen na malý okamžik, než svoji ruku obmotal kolem Tomovy paže. Položil si hlavu na jeho rameno a spokojeně se usmál, opravdu byl rád za možnost být bratrovi na veřejnosti tak blízko.
Chvíli tak spolu seděli a Tom Billovi věnoval polibky na temeno hlavy, které ho hřály a šimraly. Už nikdy nechtěl odsud odejít, ale zároveň po tom i toužil, protože chtěl být s Tomem o samotě, opravdu, vážně o samotě.
V polovině filmu musel zkřížit nohy, když se na obrazovce začala odehrávat poměrně názorná sexuální scéna a Bill cítil, jak se Tom na sedadle pohnul. To bylo to poslední, co potřebovali vidět, připomínka toho, co ještě pár dní nemohli dělat. A to všechno kvůli té hloupé sázce. Bill si přál, aby se s Tomem nevsadil, jelikož pak by ho prostě mohl odtáhnout do auta a udělat to. I když předpokládal, že dělat to v Gordonově autě je skoro stejně špatné jako dělat to v domě jejich matky.
Povzdechl si, ale jestli Tom pochopil správný význam toho gesta, nevěděl, ale ucítil pod bradou prst, který mu naklonil hlavu, a najednou se díval Tomovi přímo do očí, a to, co v nich uviděl, mu doslova vyrazilo dech. Tom ho políbil tak něžně, jen na vteřinu, že Bill málem sklouzl ze sedadla, jak se z toho celý rozpustil.
„Celý večer jsem tě chtěl políbit,“ zašeptal Tom a Bill mohl jen souhlasně přikývnout. Tom ho znovu políbil a bylo to stejně něžné, ale ne tak krátké; Bill otevřel ústa a přejel jazykem po Tomově, když vnikl do jeho úst. Přesně o tomhle snil; líbat se s Tomem v zadní řadě bylo tak nemravné a vzrušující. Na vteřinu otevřel oči, aby sjel pohledem kino, ale skoro žádní lidé už tam nebyli a ti, kteří tam byli, nevěnovali pozornost dvěma teenagerům, kteří se vzadu líbali.
Tom se zasmál, když chlap na plátně začal vydávat opravdu divné zvuky, když šukal tu ženskou, a oba se začali smát a chvíli se od sebe odtáhli, aby se na tu směšnou sexuální scénu podívali, než pokračovali. Bill sklouzl rukou na Tomovo koleno a pomalu jí pohladil jeho stehno, přičemž cítil, jak se trochu napjal.
Bill držel ruku na Tomově stehně, hned vedle jeho rozkroku, ale dál ji neposunul, jen hnětl Tomovu nohu. Tom se na sedadle začal vrtět a vydávat frustrované zvuky, když Bill stále odmítal posunout ruku tam, kde ji Tom chtěl mít.
„Dotkneš se ho?“ Zašeptal nakonec a posunul rty od Billových k jeho uchu.
Bill se na něj usmál a naklonil se, aby mu olízl ušní lalůček. „Udělám víc než to.“ Tom zalapal po dechu a vrhl na něj zoufalý pohled. „Půjdeme?“
Tom vstal, aniž by odpověděl, vytáhl Billa na nohy a jemně ho šťouchl do zad, aby se dostali ven z řady a mohli vypadnout z kina. Když odcházeli, Bill se smál, a když mířili přes vestibul, neochotně pustil Tomovu ruku.
„Někdo tu má hodně na spěch, aby vypadl,“ dobíral si ho.
„No jo, myslím, že bych toho chlapa už nezvládl poslouchat ani o minutu dýl,“ odpověděl Tom a usmál se na Billa. Oba věděli, jaký je skutečný důvod toho, proč chce Tom odtamtud vypadnout. „No vážně, co to jako dělal?“
Bill si odfrkl, když nasedl na sedadlo spolujezdce Gordonova auta a zapnul si bezpečnostní pás. „Nevím, o co ti jde – když mě šukáš, zníš u toho jako opice.“
„Cože?“ Vykřikl Tom rozhořčeně, měl ruce na hrudi a tvářil se ublíženě. „To teda ne!“
„Roztomilá opička,“ ujistil ho Bill. Miloval zvuky, které Tom vydával, nic ho nerozpálilo víc.
Tom zavrtěl hlavou, když nastartoval auto. „Nemůžu uvěřit, že vůbec dokážeš vnímat to, jaký dělám zvuky, vzhledem k tomu, jak mimo jsi, když to děláme.“
„Myslím, že si to můj mozek prostě ukládá na později, pro chvíle, jako je tahle,“ usmál se na Toma mile Bill.
„To je fuk, kam jedeme?“ Poklepal neklidně Tom rukama o volant.
„Ehm, a co ta hvězdárna, jak jsi říkal? Je tam opravdu tma, víš, protože tam nemají skoro žádná světla, aby bylo dobře vidět na oblohu.“
Tom se ušklíbl. „Jo, to zní dobře.“
Vyjeli a Bill se vzrušeně vrtěl na sedadle a nemohl z Toma spustit oči. Tom se k němu celý večer choval tak mile, až to Billa vyvádělo z míry. Tom byl vždycky velmi láskyplný a starostlivý, ale Bill nevěděl, že jeho bratr umí být i takhle romantický.
„Vykouřím tě,“ řekl mu Bill, neschopen si to nechat pro sebe. Opravdu mezi nimi nebyla žádná tajemství, nikdy nebyla.
„Bože Bille, vždyť my tam ani nedojedeme, když říkáš takový sračky,“ zakňučel Tom, ale Bill i ve tmě viděl, že se usmívá.
Bill zvládl zbytek cesty mlčet, i když byl stejně neklidný jako on. Tom je dovezl ke staré silnici vedoucí k hvězdárně, ale než tam dojeli, zastavil a zajel na jedno z odpočívadel. Byla tam taková tma, že Bill nic moc neviděl, jen rozeznával Toma vedle sebe.
„Jo, tohle je dobrý,“ zamumlal a nedočkavě si rozepnul bezpečnostní pás.
„Taky je to trochu jak kulisa z nějakýho hororu,“ podotkl Tom a Bill slyšel, jak si i on odepíná bezpečnostní pás.
„O to víc je to žhavý,“ odpověděl Bill. „Tohle je tak vzrušující.“ Slyšel, jak se Tom pohybuje, a matně rozeznával nějaké tvary, když si jeho oči postupně zvykaly na tmu. Tom si přelezl na zadní sedadlo a natáhl se dopředu pro Billa. Billovi se lehce zatočila hlava, prolezl mezerou mezi přednímu sedadly a ztěžka dosedl na své dvojče.
„Hej!“
„Uh, promiň,“ zamumlal Bill a tápal rukama kolem. Nakonec zjistil, že sedí na Tomovi, a natáhl se přes jeho ramena, aby se chytil opěradla sedadla. Tom měl ruce na jeho zádech a Bill na tváři ucítil Tomův horký dech těsně předtím, než ho políbil. Bill otevřel ústa a spokojeně zamručel, když ucítil, jak bratrův jazyk proniká do jeho úst.
„Do prdele, tady je taková tma,“ řekl Tom. „Kéž bych tě viděl.“
„Mmm.“ Bill bratra tvrdě políbil a přitiskl mu hlavu k opěradlu sedadla. „Víš, říká se, že i ve tmě lidé dokážou najít pusu toho druhého, jako by se, já nevím, navzájem vycítili nebo tak něco. Myslíš, že to platí i pro nás?“ Zachvěl se a naklonil hlavu na stranu, když ho Tom olízl těsně pod čelistí.
„Myslím, že všechny naše části by se dokázaly najít,“ řekl Tom a zadýchaně se zasmál. „Hlavně ty některé části.“ Strčil ruku mezi jejich těla a stiskl přes džíny Billův penis.
„Bože,“ zasténal Bill. „Miluju naši mámu, ale…“
„Jo, vím, jak to myslíš,“ řekl Tom chraptivě a velmi jemně kousl Billa do brady. „Tak je dobře, že jsem tě od ní dostal pryč.“
„Žádný vyrušování,“ vzdychl Bill, znovu naklonil hlavu na stranu a zaúpěl, když Tom přejel ústy po Billově krku a přes klíční kost. „Tohle je taková zábava.“
„Jo? Líbí se ti tvoje rande?“
„Strašně moc,“ řekl Bill. „Bože, kdybychom byli doma, měl bys právě teď štěstí.“
Tom se zasmál. „Možná bys mě příště mohl vzít na rande ty.“
Bill se pořádně posadil a s úsměvem vzal do dlaní Tomovu tvář. „Udělal bych to tak cool!“ Řekl nadšeně. „Víš, co bychom mohli dělat?“
Tom stáhl bratrovy ruce ze svého obličeje a Bill ucítil, jak políbil jeho prsty, a pak je Tom stáhl dolů, až se Billova ruka ocitla na Tomově rozkroku. „Můžeš to naplánovat později,“ řekl Tom tiše. „Teď bychom mohli dělat jiné věci.“
Bill přikývl, i když ho Tom nejspíš ani neviděl, a obratně Tomovi rozepnul kalhoty. „Přesně tak,“ vydechl. „Říkal jsem přece, že tě budu kouřit, ne?“
„Mhmm.“ Tom zasyčel a pohnul boky, když Bill vytáhl jeho penis ven, rukou ho hladil a palcem přejížděl přes štěrbinu. Bylo to tak příjemné, Bill si s ním nehrál už celou věčnost a měl pocit, že je tak strašně tvrdý a horký, a Bill miloval, jak se Tom lehce chvěje, když ho třel mezi prsty.
„Hm, posuň se trochu a udělej mi víc místa,“ poručil mu Bill a sklouzl z Toma, ale ruku na jeho penisu nechal. Tom se posunul, až Bill usoudil, že je opřený o boční okno a napůl leží na zadním sedadle. Bill sklouzl dolů, až měl kolena na podlaze auta. „Bože, Gordon potřebuje větší auto.“
„Uh, nemluvme teď o Gordonovi,“ zasténal Tom.
Bill se usmál, naklonil se nad něj a otřel si špičku Tomova penisu o rty. Věděl, že Tom nevidí a ani nemá ponětí, co dělá. Bill bez jakéhokoli varování otevřel ústa a vsál do nich celého Toma, který sebou trhl a vydal ze sebe slabý výkřik.
„Oh, kurva!“ Tom rukou tak trochu praštil Billa do hlavy, když se mu ji snažil nahmatat, a když se mu to povedlo, nechal ji tam a prsty hladil Billovu tvář. „To je tak dobrý.“
Bill neztrácel čas, celý den přemýšlel o tom, jak konečně Toma vezme do pusy. Jazykem ho olizoval, klouzal po štěrbině a slízával veškerý preejakulát, který se objevil, nakonec sjel rukou dolů, aby pohladil jeho koule. Miloval Tomovu chuť, vždycky ji miloval, a Bill nadšeně zasténal, když Tom začal zvedat boky a přirážet do Billových úst.
Jeho vlastní penis mu v džínách bolestivě pulzoval, ale o to se bude muset postarat později, jelikož byl tak zabraný do svého úkolu, že ho to jen donutilo sát ještě víc.
„Bille, Bille, zvedni se,“ zaúpěl Tom a něžně ho odstrčil.
„Hmm?“ Bill Toma vytáhl z úst a olízl si rty. „Co?“
„Sem, pojď sem, pojď sem nahoru,“ vykoktal Tom a zatahal ho za ruku.
Bill se poněkud nechápavě vyškrábal nahoru. Netušil, co chce Tom dělat, ale byl tak vzrušený, že kdyby ho Tom chtěl teď ošukat, ani trochu by neprotestoval.
„Lehni si,“ zašeptal Tom a Bill ucítil ruce na své hrudi.
„Co to děláš?“ Zeptal se, když ležel zády na sedadle a Tom mu rozepínal džíny. Bill zasténal, když Tom sáhl do jeho boxerek a vytáhl Billův tvrdý penis a lehce ho stiskl.
„Tohle není sex,“ řekl Tom a vznášel se nad ním ve tmě. „Tu sázku neprohrávám.“
Tom se na něj položil a otřel se o Billa, což bylo to nejlepší, co Bill za poslední dny cítil, mít ho tak blízko, mít ho přitisknutého přesně tam bez všeho toho oblečení.
„Jo, jo, jo,“ skandoval Bill a svíjel se pod Tomem ve snaze vytvořit nějaké vlastní tření.
Bill přemýšlel, jestli se auto houpe tak, jak to viděl ve filmech, jelikož měl rozhodně pocit, že se zadní sedadlo houpe, když se o sebe zběsile třeli a Tomův jazyk byl zpátky v jeho ústech.
„Už budu,“ zavrčel mu Tom do ucha a Bill ho držel, když Tom ztuhl, několikrát sebou trhl a pak se Billovi zabořil nosem do ramene. Bill stále toužil po uvolnění a s úlevou vzdychl, když Tom vsunul ruku mezi jejich lepkavá, zpocená těla a znovu obtočil prsty kolem Billova penisu.
Bill byl vlhký a kluzký od Tomova spermatu a Tomova ruka ho dál hladce a rychle honila. Když všechno v jeho břiše vzplálo a on postříkal celou Tomovu ruku a nejspíš nejen ji, kousl Toma do ramene. Teprve pak ho napadlo, že než se auto bude opět moci přiblížit k domu, bude potřeba ho pořádně uklidit, ale to budou muset jet někam, kde je víc světla.
Tom se nad ním uvelebil a Bill ho objímal, hladil ho po zádech a vtiskával mu polibky na čelo a čekal, až se jejich tep opět vrátí do normálu.
„Kdy se vracíme domů?“ Zeptal se Tom po několika minutách.
„V sobotu,“ odpověděl Bill, zavřel oči a cítil, že by klidně mohl usnout.
„A co je dneska za den?“
„Ehm… myslím, že středa.“
„Uh, jak může být teprve středa?“ Zakňučel Tom.
Bill ho něžně pohladil po hlavě. „Ty tu sázku prohraješ, pokud tě alespoň trochu neuspokojilo to, co jsme právě dělali.“
Tom si odfrknul. „Bylo to úžasný, ale nebudu ti lhát, nic se nevyrovná tomu, když jsem v tobě.“
„Mmmm,“ souhlasil Bill. „To je fér, vážně se nic nevyrovná tomu, když ho mám v sobě.“
„Do prdele, fakt bychom o tom měli přestat mluvit,“ zamumlal Tom. „Stále máš chuť na vafle?“
Bill se zazubil a vzpomněl si, že jsou pořád ještě na rande, ale nechtěl, aby to tak rychle skončilo, a fakt, že je sex tabu, neznamená, že by nemohli dělat jiné věci.
„Jo… ale nemusíme jet hned, ne?“
Tom se zasmál, zvedl hlavu a Bill ve tmě rozeznal jen jeho úsměv. „Ne, hned ne.“
Bill ho stáhl zpátky dolů a svádivě mu olízl rty.
Vaflárna měla otevřeno celou noc.
autor: Haylzee
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
