autor: elvisfan
Bill prakticky poskakoval, zatímco Tom tlačil vozík s pískajícími koly po obchodě. Když se Tom s drobným úsměvem už poněkolikáté podíval na chlapce vedle sebe, Bill ho nakonec přistihl.
„Co?“ Zeptal se a jeho oči se rozšířily.
„Prakticky poskakuješ po obchodě, jinak nic,“ pokrčil Tom rameny.
„Mám dobrou náladu, Tome.“ Bill ho následoval uličkou s chlebem a zastavil se před houskami na hamburgery. „Dnešní večírek určitě bude tak zábavný, a bude i ohňostroj! Kolik jich mám vzít?“
„Vezmi tři,“ instruoval ho Tom. „Jen pro jistotu.“
„Samozřejmě, že nebudu moct pít ani nic jiného.“ Šťouchl Bill do svého břicha, které se mu před pouhými dvěma dny nepatrně zakulatilo. „Malý spratek.“
Tom hleděl na rozzářený obličej vedle sebe a snažil se působit přísně. „Neměl bys náhodou nepít, i kdyby se ti v břiše neproháněl ten malý spratek?“
Bellova ramena poklesla. „To jako vážně, Tome?“ Zamračil se. „Vážně seš tenhle typ člověka?“ Oči se mu rozšířily, když zabočili do uličky s chipsy. „Předpokládám, že příště mi řekneš, že ty a tví kámoši jste si do jednadvaceti k alkoholu ani nepřičichli.“
Tom se uchechtl a sáhl po sáčku Ruffles. „Ve druháku se Andy jednou probudil na zadním sedadle auta, který nepoznával,“ přikývl, když se na něj Bill zadíval. „Neměl tušení, jak se tam dostal, takže jsme usoudili, že ho někdo z koleje poznal, přivezl ho zpátky a prostě ho tam nechal, když ho nemohl probudit. Naštěstí tam tomu dobrému samaritánovi nenechal nic na památku, a když vypadl z auta, ujistil se, že zamkl dveře.“
„Wow.“ Bill do vozíku hodil pytlík křupek. „No, já jsem byl pořádně opilý jen jednou,“ vysvětlil. „A fakt jsem nesnášel, jak jsem se druhý den ráno cítil, takže se snažím nikdy moc nepít. A když je pivo jediná možnost, tak mě to ani neláká.“
„Dáváš přednost tvrdému, co?“ Usmál se Tom.
„Nejradši mám rum s kolou,“ odpověděl Bill a přikývl. „A co ty?“
„Když jde o pivo, tak Corona.“ Tom do košíku přidal tortillové chipsy a salsu, a pak nasměroval vozík k uličce s potřebami pro vaření. „Co se týká tvrdýho, máme zvláštní vztah s Jackem Danielsem, i když je o mně známo, že mu zahýbám s Jose Cuervo.“
„Fuj!“ Bill se oklepal. „Jsi statečnej chlap, Tome.“
Oba se zasmáli a když zahnuli za roh, narazili přímo do cizího nákupního vozíku.
„Panebože, já jsem tak…“ Široké zelené oči se ještě více rozšířily. „Bille!“
„Ahoj, Andrejo,“ odpověděl Bill a jeho hlas byl naprosto bez emocí.
Andreja se nijak nesnažila skrýt svůj obdiv k Tomovi a pomalu si ho prohlížela odshora dolů. „Kdopak je tvůj přítel?“
„To je Tom.“
Andreja k němu natáhla elegantně pěstěnou ruku. „Moc mě těší, Tome,“ zavrněla a namotala si na prst pramen vlasů.
Tom jí jen potřásl rukou a snažil se nesmát jejímu zjevnému pokusu o flirt. „Mně taky.“
„Odkud se vy dva znáte?“
„Tom… ehm…“ Bill se na Toma nejistě podíval. „On… tak nějak…“
„Jsme přátelé,“ vložil se do toho Tom. „Bill u mě bydlí,“ vysvětlil. „Dokud se jeho život trochu nesrovná.“
Bill se na něj vděčně usmál a Andreja si jejich sdílený pohled naprosto špatně vyložila.
„Společné bydlení!“ Ušklíbla se s očima dokořán. „Panebože, Bille, ty jsi ale rychlík.“ Záměrně mu pohlédla na břicho. „Hádám, že to vysvětluje tvoji malou situaci.“
Bill se na ni zamračil, ale ona už pokračovala dál. Odhrnula si vlasy a při odchodu se ohlédla na Toma.
***
„Ta děvka!“ Natalie málem přejela do protijedoucího pruhu, jak na Billa zírala. „Uh, nejradši bych jí vyškrábala oči!“ Natalie praštila dlaní do volantu. „Jak může být taková namyšlená usmrkanka tak oblíbená?“
„Lidi se bojí cokoliv na ni říct,“ připomněl jí Bill. „Navíc, její táta je jeden z nejbohatších lidí v Bostonu,“ sklopil oči. „Je to, jako v nějakým příšerným filmu pro teenagery.“
„Protivný sprostý holky tři,“ vyhrkla Natalie. „Příběh Andreji.“
Bill se usmál při pohledu na projíždějící auta kolem. „Tak nějak.“
„Tak ať jde do prdele,“ vyhrkla Natalie. „Lidi tě znají, Bille. Vědí, že jsi dobrý člověk, a vědí, že ona je malá svině. Nikoho nezajímá, co mele.“
***
„Dobrý večer, pane,“ řekl Georg trochu hlasitěji, než bylo nutné. „Objednal jste si alkohol a prostitutky?“¨
„Alkohol určitě,“ vyhrkl Tom a vzal příteli z rukou balení piv. „Přesuň sem tu svou idiotskou prdel, než na mě sousedi zavolají policajty kvůli tvýmu deviantnímu chování.“ Tom zavřel přední dveře a pozoroval Andyho, jak s taškou v ruce míří k zadním dveřím. „Dovolili jste mu koupit pyrotechniku, že jo?“
„Už je dospělej, Tome,“ povzdechl si Gustav. „Nedokážeme ho uhlídat.“
„Andy, prosím tě, mohli bychom se prvně najíst, než mi podpálíš barák?!“
***
Když Bill vcházel na večírek, nebyl si zdaleka tak jistý jako jeho přítelkyně. Lidé, kteří ještě před třemi týdny vypadali šťastně, že ho vidí na promoci, teď stáli opodál, zírali přímo na něj a očividně ho pomlouvali. Někteří dokonce zašli tak daleko, že mu zírali na břicho, které malé červené tričko nedokázalo skrýt, a než se otočili, otevřeně se mu posmívali. Jeho oblíbený černý kožený obojek na krku mu najednou připadal těsnější.
A tam, v kuchyni, kde se kolem shromáždili její věrní posluhovači, stála sama mrcha.
„No, no, no,“ Andrejiny matně rudé rty se zkroutily do úšklebku. „Není to náhodou nejnovější člen skupiny Teen Mom?“
„Lepší než hlavní postava v Teen Bitch,“ odsekla Natalie.
Andreja se ušklíbla a přehodila si vlasy přes rameno. „Zrovna jsem všem vyprávěla, jak jsem se dneska seznámila s tvým novým přítelem, Bille,“ řekla. „Rozhodně je hezčí než pan Jost, takže chápu, že tě přitahuje. Je taky ženatý?“
„Vlastně jo, je.“
Veškerý smích v místnosti utichl, když všichni zírali na scénu, která se před nimi odehrávala. Dokonce ani Andreja nedokázala skrýt svůj šok z toho, že jí Bill opravdu odpověděl.
„Máme dokonalou dohodu,“ dodal Bill. „S jeho ženou se střídáme v Tomově posteli. Všem to skvěle vyhovuje. Někdy si dokonce dáme trojku. Však víš, když jsem taková děvka.“
Menší blondýnka po Andrejině levici se ušklíbla. „Aspoň to dokáže přiznat,“ zamumlala.
Bill třískl poloprázdnou sklenicí o nejbližší stůl. „Andrejo, ne že bych tobě nebo někomu z tvých bezhlavých následovníků dlužil nějaké vysvětlení, ale ne, Tom není můj přítel a není ani otec, ale jsem mu opravdu vážně vděčný, že mě našel. Vím přesně, kdo je otcem toho dítěte, ty mrcho s předkusem a falešným nosem!“ Zvedl obočí a usmál se. „Kdybys otěhotněla ty, mohla bys říct to samý?“
Andreja a všichni s ní zalapali po dechu, a když se Bill otočil k odchodu, slyšel za sebou různé chichotání a odfrkávání. Zastavil se ve dveřích a ohlédl se na vytočenou dívku s rudým obličejem, která mu ráda znepříjemňovala život.
„Mimochodem, Andrejo,“ usmál se mile. „Nepřibrala jsi náhodou?“
***
Gustav si mohutně odříhnul, až se všichni jeho přátelé zhrozili.
„Tome!“ Upustil prázdnou láhev na stůl. „Potřebuju další alkohol!“
Tom se ušklíbl a pohodlně se uvelebil na místě. „Kde je kuchyně, víš.“
„Dovol, abych to řekl přesněji,“ odpověděl Gustav. „Chci, aby mi můj hostitel přinesl další alkohol.“
Georg se uchechtl, když obracel jejich hamburgery. „Líný opilec.“
Ozvalo se tiché hvízdnutí a malá sprška jisker sotva překonala Tomův plot. Otočil se k blonďákovi, který se momentálně potácel po dvorku se zapalovačem.
„Andy, prosím tě, nic nepodpaluj,“ požádal ho, když se postavil.
Andy zapálil další rozbušku, a když se Tom vracel do domu, oblohou se rozlehlo praskání a další sprška jisker. Akorát z lednice vytahoval další čtyři lahve, když uslyšel, jak se otevřely vchodové dveře. Podíval se na hodiny a s překvapením zjistil, že od Billova odchodu uběhla pouze hodina.
„Party na hovno?“ Zavolal.
„Přátelé na hovno.“ Když se Bill objevil ve dveřích, na chvíli se odmlčel. „Ale pak už to asi nejsou moji přátelé.“ Tom se otočil ke sklíčenému chlapci, který teď zíral na podlahu.
„Co se stalo?“
„Andreja,“ odpověděl Bill a obrátil k Tomovi své smutné vodnaté oči. „Andreja se stala. Pořád mele ty samý kecy o mně a o tom, že nevím, kdo je otec toho malýho spratka, jenže teď ji najednou lidi opravdu poslouchají.“ Otřel si slzy, aniž by se staral o svůj make-up. „Ty a Natalie jste jediní přátelé, kteří mi zbyli.“
Tom si dlouze povzdechl. Položil lahve na pult, přistoupil k Billovi a pevně ho objal. Bill se k němu přitiskl a nechal si hlavu položenou na Tomově rameni, dokud je nevyrušilo tiché odkašlání. Odtáhli se od sebe a otočili se, aby našli Tomovy přátele stojící ve dveřích.
„Hej kluci,“ řekl jim Tom. „Tohle je Bill. Bille, tohle je Gustav, Georg a ten vysoký podivín je Andy.“
„Ahoj,“ odpověděl Bill tiše. „Já, ehm… nebudu vás rušit.“ Odstoupil od Toma. „Rád jsem vás poznal.“
„Proč se k nám nepřidáš?“ Zeptal se Tom a viděl, jak jeho přátelé souhlasně přikyvují. „Máme cheeseburgery,“ usmál se. „A nezdravé jídlo.“
„A ohňostroj,“ dodal Andy.
„Vážně?“ Bill se s nadějí podíval na muže vedle sebe. „Nebude ti to vadit?“
„Samozřejmě že ne.“ Tom povzbudivě stiskl Billovi rameno. „Tak pojď. Vezmi si něco k pití a pojď ven.“
Bill se rozzářil. „Díky.“ Otočil svůj úsměv na Tomovy přátele. „Díky, kluci.“
„Čím víc, tím líp,“ odpověděl Georg.
„A taky se nemusíme bát, že bys nám vychlastal všechno pivo,“ přikývl nadšeně Gustav.
Tom se ušklíbl a obrátil svůj úsměv na Billa. „Nejsou to úplní idioti, přísahám,“ řekl. „Vlastně když je poznáš, jsou docela normální.“
***
O dvě hodiny později Bill cítil, že je unavený, ale zoufale se s tím snažil bojovat. Smál se tak moc, až místo zvuku jen chrčel, když si nabíral salsu na konec chipsů.
„On opravdu honil jedoucí auto?“ Zeptal se nedůvěřivě.
„Tři bloky,“ přikývl Gustav.
„Myslel jsem, že ho fakt chytí,“ dodal Andy ze svého místa na dřevěném zábradlí, které lemovalo balkon. „Teda asi tak blok.“
„Všechno kvůli zapalovači?“ Bill se s úsměvem podíval na Toma. „Zapalovači? Tome, takovej si můžeš koupit na každé benzince.“
„Nehledě na to, že my všichni jsme měli zapalovač,“ dodal Georg. „Na vysoký jsme tak nějak všichni postupně začali kouřit.“
Gustav na protest vztyčil ukazováček. „Stále si stojím za tím, že mi to pomáhalo při učení na zkoušky.“
Andy souhlasně zvedl pivo. „Souhlasím. Marlboro Lights mi zajistily B z evropské ekonomie.“
„Chtěl jsem zpátky svůj zelený zapalovač,“ odpověděl Tom rozhořčeně. „Byl to můj oblíbený.“
Gustav se uchechtl. „A byl jsi opilý.“
Tom se na kamaráda zadíval, zatímco Bill se vedle něj chichotal.
„Byl potom k neutěšení?“ Zeptal se Bill.
„Vždyť si to ani nepamatoval!“ Vykřikl Georg.
„Našel ve stole jiný zelený zapalovač a život šel dál,“ zasmál se Gustav. „Teda ne, že bychom mu to při každé příležitosti nepřipomínali.“
„A co takhle vytáhnou ten příběh, když jsi opilej ve dvě ráno nutně potřeboval želé bonbony?“ Zeptal se ho Tom. Podíval se na Billa právě včas, aby si všiml, jak zívá. „Proč si nejdeš lehnout?“
Bill zavrtěl hlavou a zakryl si ústa. „Chci si poslechnout příběh o bonbonech,“ odpověděl a už zněl ospale.
„Byl jsem opilý, akorát jsme vypadli z večírku a já měl chuť na želé fazolky,“ vyprávěl mu Gustav. „To je celý.“
„Snažil ses mě přemluvit, abych s tebou šel na benzínku a koupil ti je,“ připomněl mu Georg. „Byl jsi přesvědčený, že je tam budou mít.“
„A taky jsem měl pravdu, sakra!“ Obrátil Gustav pozornost zpátky k Billovi. „Teď už můžeš jít klidně spát.“
Bill se protáhl a obrátil své laní oči na Toma, když se starší muž natáhl, aby ho pohladil mezi rameny.
„Je čas jít spát,“ trval si Tom na svém.
„Tak jo,“ Bill vstal a vzal si poslední hrst brambůrků. „Ale někdy chci slyšet další příběhy.“
Všichni souhlasili a Tom ho sledoval, jak se vrací do domu. Bill se otočil, když došel ke dveřím, a když jimi procházel, sdíleli společný úsměv.
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
