autor: PoorMedea
Ve studiu
Bylo už pozdě, ale Tom byl stále ve studiu a snažil se vyřešit nějaké problémy se svými texty. Den se vyvíjel úžasně dobře. Jost byl okouzlující a očividně nadšený z Tomovy budoucnosti. Ve skutečnosti Tomovi najednou připadalo, že to se svými obavami o Billa přehnal. Jost byl očividně dobrej chlap, a i když byl trochu majetnický, Tom si byl jistý, že svého přítele nefackuje. Připadal si hloupě, že si tohle vůbec myslel.
Z přemýšlení ho vyrušilo zaklepání na okno. Vzhlédl a uviděl usmívajícího se Billa, jak na něj přes sklo mává.
„Ahoj, Tome,“ promluvil Bill přes interkom. „Co tady ještě děláš?“
„Jen uhlazuju pár vrásek v textu,“ pokrčil Tom rameny. Věděl, že se chová jako perfekcionista, ale dokud to nebude perfektní, prostě neusne. „Co tady děláš ty?“
„David si tady zapomněl peněženku, tak mu ji jen vyzvedávám. Jak to dneska šlo?“
„Fakt dobře.“ Tom se neubránil přihlouplému úsměvu, který se mu rozlil po tváři. „Myslím, že tohle album bude moje nejlepší.“
Bill mu úsměv opětoval. „To je skvělý, Tome! Nemůžu se dočkat, až si ho poslechnu!“
„Takže, chceš si poslechnout, co jsme zatím nahráli?“ Nabídl mu Tom.
„Fakt? Můžu nahlídnout? No úžasný!“
Tom se zasmál a pokynul Billovi, aby pustil skladbu z řídicí místnosti. Zdálo se, že Bill se ve studiu rozhodně vyzná, protože okamžitě našel správný knoflík a do malé místnosti pronikl těžký beat Tomova nového songu.
Tom byl na song velmi hrdý, ale najednou byl nervózní, když se k beatu přidal jeho hlas. Nemusel však být nervózní dlouho, protože Bill se okamžitě začal pohupovat do rytmu, zavřel oči a soustředil se na Tomův chraplavý hlas.
Když skladba skončila, Bill se na Toma široce usmál. „To bylo úžasný!“
„No, ještě na tom musím trochu zamakat…“
„Nebuď skromnej, Tome. Je to úžasná písnička. V klubech bude naprosto dominovat. Nemůžu se dočkat, až si na ni zatancuju!“
Tom mu úsměv opětoval, ale lehce se začervenal, když si vzpomněl na Billovo kroutící se tělo z noci, kdy se potkali.
„Nemůžu se dočkat, až tě na ni uvidím tančit,“ řekl bez přemýšlení.
„Oh.“
Zvedl oči, aby viděl, jak Bill šíleně zrudl, a ztuhl, jelikož se najednou bál, že překročil hranici.
„Hele, proč nejdeš sem dovnitř za mnou?“ Navrhl mu najednou, aby změnil téma.
„Proč?“ Bill si ho zvědavě prohlížel.
„No um, říkal jsi, že zpíváš, ne?“
„Uh, opravdu si nemyslím, že…“ zarazil se Bill.
„No tak, tohle je fér. Ty jsi taky slyšel moji písničku.“
Bill odvrátil pohled a kousl se do rtu. „Nejsem tak dobrej, vážně.“
„To posoudím já. A teď pojď sem,“ dožadoval se Tom a smál se. Najednou vážně toužil slyšet Billa zpívat.
Chlapec se stále tvářil nepřesvědčeně, ale přesto do studia zamířil.
„Co mám zazpívat?“
„Já nevím. Tvoji oblíbenou písničku nebo tak,“ pokrčil Tom rameny. „Nebo máš něco vlastního?“
„No, pracoval jsem na něčem, co bych mohl ukázat Davidovi. Pro případ, že by si mou neexistující kariéru třeba rozmyslel,“ přiznal Bill.
„Jo? Můžu si to poslechnout?“ Zeptal se dychtivě Tom. Nechtěl druhého chlapce uvádět do rozpaků, ale musel přiznat, že byl prostě zvědavý. Přemýšlel, jestli Jostova neochota pomoct Billovi v kariéře pramení z toho, že je Bill jeho přítel, nebo z toho, že Bill vlastně žádný talent nemá. A jak se zdálo, to teď právě zjistí.
„Ehm, asi jo. Pokud se mi nebudeš smát,“ varoval ho Bill přísně.
„To bych nikdy neudělal,“ přísahal Tom.
„Okay. Ehm, budu to muset udělat bez hudby…“
„To je v pohodě, Bille,“ snažil se ho Tom uklidnit. „Prostě jen začni zpívat.“
„Okay. O nic nejde.“ Bill se zhluboka nadechl a lehce se od Toma odvrátil, očividně v rozpacích.
I’m staring at a broken door
There’s nothing left here anymore
My room is cold, it’s making me insane
I’ve been waiting here so long
Another moment seems to have come
I see the dark clouds coming up again
Tomovi poklesla čelist, když se Billův sytý hlas rozlehl místností.
Running through the monsoon
Beyond the world
’Til the end of time
Where the rain won’t hurt
Fighting the storm
Into the blue
And when I lose myself I’ll think of you
Together we’ll be running somewhere new
Through the monsoon
Just me and you
Bill měl zavřené oči, zatímco poslední tón v malé místnosti dozníval. Po chvíli se zhluboka nadechl, otevřel oči a otočil se k Tomovi.
„Tak co?“ Sebevědomý hlas, který stále zněl v Tomových uších, vystřídal nesmělý šepot.
„Bille. To bylo… prostě… wow.“ Tom se zakoktal, jelikož byl úplně ohromený. Tak nějak čekal, že bude Bill dobrý, ale nečekal, že bude naprosto úžasný.
„Takže to bylo dobrý?“
„Jo. Velmi dobrý. Jsi neuvěřitelnej.“
„No už, nemyslím si, že…“ začal Bill protestovat.
„Zpívej na mým albu,“ přerušil ho Tom.
„Cože?“ Bill se k němu otočil s vytřeštěnýma očima.
„Chci, abys zpíval na mým albu,“ řekl Tom úplně vážně. Najednou nemohl žít, aniž by ten hlas zazněl na jeho cédéčku.
„Tome, ty jsi rapper,“ připomněl mu s nervózním smíchem Bill.
„Spousta rapperů má písničky, ve kterých figurují i zpěváci. Mýmu albu to dodá nový rozsah. Bude to tak úžasný. Prosím, řekni ano, Bille!“ Prosil ho Tom.
„Vážně to chceš?“ Billovy oči zářily vděčností a Tom nemohl uvěřit, že Jost tomu chlapci řekl, že není dost dobrý.
Než Tom stačil odpovědět, ozval se z chodby naštvaný hlas.
„Bille! Co ti, kurva, trvá tak dlouho?“
Billovy oči se rozšířily. „Do prdele! Zapomněl jsem na Davidovu peněženku.“
Tom se otočil, když se dveře studia rozletěly.
„Co se to tu děje?“ Jost stál ve dveřích a zlostně těkal očima mezi Billem a Tomem.
„Nic. Tom mě jen nechal poslechnout si jeho novou písničku.“ Bill se konejšivě přiblížil ke svému příteli.
„A co jako? Myslel sis, že mě můžeš nechat jen tak sedět v autě, zatímco si tady nahoře budeš hrát?“ Jost popadl Billa za ruku a bolestivě mu ji zkroutil, když si k sobě štíhlého chlapce přitáhl.
„Promiň.“ Z Billových rtů uniklo tiché zakňučení, když mu rukou škubl v lokti. „Jen jsem byl nadšenej, že si poslechnu, na čem jste s Tomem pracovali.“
„Jsem si naprosto jistej, že jsi byl nadšenej.“ Jost poslední slovo zasyčel a přiblížil svou tvář k Billově. „Myslíš, že jsem si nevšiml, jak se na něj díváš? Myslíš, že nevím, jak moc toužíš před tím svým oblíbeným rapperem pokleknout?“ Vysmíval se mu ten muž. Billovi se rozšířily oči a zběsile zavrtěl hlavou.
„Ne! To nechci, přísahám!“
Tom se oklepal ze šoku a udělal krok vpřed. „Takhle to není,“ ujišťoval muže. „Vždyť já ani nejsem gay!“
Jost k němu vzhlédl a ušklíbl se. „Gay nebo heterák, kdo by nechtěl mít tuhle pěknou pusinku omotanou kolem svýho péra?“ Zavrčel a pevně sevřel Billovu tvář. „Po tom všem, co jsem pro tebe udělal,“ pokračoval a podíval se na Billa, „po tom všem, co jsem pro vás oba udělal, si myslíš, že se s ním můžeš tahat za mými zády?“
„Přísahám, Joste, že jsem se ho ani nedotkl. Ani bych to neudělal. Jen jsme se bavili o tom albu. To je celý.“
Jost na Toma přimhouřil oči. „Jo? O čem jste si asi tak mohli povídat, že vám to zabralo dvacet minut?“
„No, vlastně jsem se Billa ptal, jestli by nechtěl zpívat v jednom z mých songů,“ začal Tom v naději, že muže rozptýlí obchodem. „Víš, přidat nějaký pomalejší číslo, třeba na konec alba.“
„Oh no jo, jasně, to je přesně to, co Bill potřebuje,“ odfrkl si Jost. „Větší ego.“ Protočil očima směrem k Billovi. „Ty už si vážně děláš nárok na všechno, co ti dám, viď, ty nevděčný spratku?“
„Ne! Víš, jak moc jsem ti vděčný!“ Prosil Bill, když Jost sevřel jeho paži pevněji. „Bez tebe bych nebyl nic!“
Tom sebou trhl, když ho slyšel říkat ta slova. Věděl, že Bill může být mnohem víc než Jostův chlapeček na hraní.
„To je fakt,“ ušklíbl se Jost. „A jak tě mám donutit, aby sis to zapamatoval?“ Ještě víc zkroutil jeho paži ve svém sevření a donutil Billa klesnout na kolena.
„Prosím, nemůžeme jít prostě domů?“ Prosil ho Bill a vrhl nervózní pohled na Toma. „Můžeš mi to připomenout tam!“
„Copak? Nechceš, aby tvůj nový přítel viděl, že jsi naprosto bezcenný?“ Vysmíval se mu Jost. „To máš smůlu. Měl by vidět, co se stane, když si hraje s hračkami jiných lidí.“
S tím Jost zvedl volnou ruku a udeřil jí Billa do bledého obličeje.
„Ne!“ Vykřikl Tom a cítil se, jako by mu bylo znovu sedm.
„Ty se do toho nepleť, chlapče,“ varoval ho Jost a popadl Billa za vlasy. „Koneckonců, tohle je tvoje vina.“ Zvedl nohu a tvrdě kopl Billa do břicha. Bill se pokusil zkroutit bolestí, ale Jostovo sevření jeho vlasů ho udrželo na místě. Na jeho krásné tváři se objevila velká modřina a z nosu mu vytékal tenký pramínek krve. Tom tohle musel zastavit.
„Joste, prosím!“ Vyrazil vpřed, chytil muže za paži a snažil se povolit jeho sevření.
„Tohle přece nechceš udělat, Tome,“ varoval ho Jost a setřásl ze sebe mladého rappera. „Můžu ti udělat kariéru, ale taky ti ji můžu zničit. Opravdu ti tenhle kus hovna stojí za to, abys zahodil všechno, na čem jsi tolik pracoval?“ Jost při řeči vytáhl Billa na nohy, pevně mu omotal ruku kolem štíhlého krku a držel ho na místě. Tom se zadíval do Billových široce rozevřených očí.
„Prosím, Tome,“ řekl Bill tiše. „Prosím, prostě jdi. Jsem v pohodě.“
„Jo, Tome, je v pohodě,“ usmál se Jost. „Teď odsud vypadni a já zapomenu, že se dnešní noc vůbec stala. Stejně je to jen mezi mnou a Billem.“
„Tome, prostě jdi.“ Bill při pevném sevření zalapal po dechu. „Vím, co dělám.“
Tom tolikrát slyšel svou matku říkat podobné věci; ujišťovala svého syna, že všechno zvládne. Když mu bylo sedm, musel její slova přijmout. Ale teď byl dospělý a konečně mohl něco udělat.
„Ne, Bille, myslím, že ne,“ řekl Tom nevrle. Natáhl k chlapci ruku. „Nezůstávej tady. Pojď se mnou.“
autor: PoorMedea
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
