autor: TragicStateofAffairs
Naklonil se k zrcadlu a přetřel si rty leskem. Pak rty našpulil a mlaskl.
„Oooh! Tuhle písničku miluju!“ Vykřikl Bill, popadl svůj MP3 přehrávač a zapnul ho na maximální hlasitost. Popadl kartáč na vlasy a začal si zpívat. *„Well somebody told me that you had a boyfriend who looked like a girlfriend, that I had in February of last year,“ vyhrkl a tančil a zpíval do svého „mikrofonu“.
Když song skončil, okamžitě přístroj zastavil a prohlédl se znovu v zrcadle. To, co viděl, se mu líbilo: jeho dlouhá, lesklá černá hříva vyžehlená do hladka, černá košile na knoflíky, minisukně, síťované punčochy a k tomu krásné lakované Mary-Janes. Vyrazil ze dveří a zastavil se jen proto, aby zamával své postarší sousedce paní Gonzalesové.
„Ahoj, drahá!“ Zavolala paní Gonzalesová. „Uvidíme se zítra večer!“
Bill se musel usmívat, když couval z příjezdové cesty. Díky Bohu. Vážně si myslela, že má Bill přítelkyni.
~*~
Tom si sedl ke stolu a povzdechl si. Byl v tomhle městě docela nový, stavitel s vlastní stavební firmou. Město mu zadalo zakázku výstavby městské knihovny. Věci nešly moc dobře, takže hej, nebyl právě tohle důvod napít se? „Barmane, ještě jedno… prosím.“ Napůl vykřikl, když se s prázdnou sklenicí v ruce vydal k baru.
„Další?“ Zeptal se barman, zatímco připravoval martini. Odložil martini stranou a zatáhl za pípu, čímž Tomovi naplnil pivo až po okraj, dokud pěna nepřetékala z půllitru.
Tom se odpotácel zpátky na své místo a užíval si fakt, že práce pro dnešek skončila, a když si dá PÁR piv, všechno může pustit z hlavy. Pozoroval lidi na parketu, viděl spoustu párů, které si povídaly, ponořené do svých vlastních světů, a nemohl si pomoct, ale cítil jistou hořkost. Než se přestěhoval do tohoto města, rozešel se se svou dlouholetou přítelkyní, jelikož preferovala víc ženy než muže. Tomovi to bylo jedno. On si užíval oběma směry, dostal cokoli a kdykoli. Přiblížil sklenici k ústům a skoro se napil, když ho něco – nebo ještě lépe NĚKDO – zaujal. Sledoval, jak barman podává martini dívce. Tom viděl, jak dívka věnuje barmanovi ten nejoslnivější úsměv, a sledoval, jak svírá peněženku, když opatrně přiblížila sklenku s martini ke svým dokonale tvarovaným rtům. Její oči se setkaly s jeho. A Tom v tu chvíli věděl, že ji musí mít.
~*~
Bill seděl vedle Toma a chichotal se Tomově frustraci.
„Už jsi mi říkala, že jsi tady dost často! Tak proč mi teď neřekneš, jak se jmenuješ!“ Vyhrkl a bouchl pěstí do stolu.
Bill zamrkal. Divoch. Přesně takové typy měl rád. „Ale, ale…“ vynadal mu a pohrozil mu prstem. „Moc se vyptáváš!“ Zazpíval. „No tak! Pojďme tančit!“ Navrhl a zatahal Toma za ruku. Zavedl ho na parket a začal se pohupovat v bocích.
Tom si olízl rty. Na téhle dívce bylo něco tak jiného… ale nedokázal to definovat. Svedl to na alkohol a začal se pohybovat do rytmu s dívkou. Byl si jistý, že ji pozve k sobě, ať bude znát její jméno nebo ne. Chytil ji za pas a přitáhl si ji k sobě, až se jeho rty dotkly jejích. „Nechceš jít někam jinam?“ Zeptal se a lehce ji políbil na rty.
Billovi se málem podlomila kolena. Jak moc si přál, aby mohl. Toužil Toma zničit, rozkousat a vyplivnout, ale věděl, prostě věděl, že TO NEJDE. Bill mu položil ukazováček na rty a zašeptal: „Dneska ne…“ a připravil se na nejhorší.
Tom zamrkal. Odmítnuto… spáleno. „Uhh… okay. Můžu udělat něco, abys změnila názor?“ Zeptal se s nadějí.
Teď pro změnu zamrkal Bill. Jak moc ho toužil vzít za ruku a jít s ním, vzít ho domů, ukázat mu, zač je toho loket, ale nešlo to. „Promiň…“ zašeptal a pokrčil rameny.
„Máš přítele?!“ Vyhrkl Tom a okamžitě si přál, aby se mohl nakopnout.
„Ne…“ odpověděl Bill a našpulil rty.
„Hej…“ zašeptal Tom a políbil ji na spodní ret. „Nic z toho…“ řekl a zamířil zpátky ke stolu. Oba seděli nebezpečně blízko, cítil teplo sálající z těla toho druhého.
Bill se podíval na Toma, který mu pohled opětoval. Třel mu malá kolečka po paži a každý ten dotek v něm vyvolal vlnu nervových výbuchů. Bill se se svým postojem „bojuj, nebo uteč“ naklonil, zrušil prostor mezi nimi a přitiskl své rty na Tomovy.
~*~
Tepání. To bylo to, co Billa probudilo. Třeštila mu hlava a žaludek se nepříjemně zvedal. Až moc drinků na prázdný žaludek. Hledal na nočním stolku nějaký lék proti bolesti a po chvíli si uvědomil, že v záchvatu úklidu vrátil všechny léky tam, kam patřily… do lékárničky. Když se pomalu zvedl, zamířil do koupelny a vzpomínky zaplavily jeho mysl.
To byla ale noc. Potkal toho NEJÚŽASNĚJŠÍHO kluka všech dob, jak jen se jmenoval… Tim… Ton… TOM! Široce se usmál a sáhl po vypínači v koupelně. Tom zatraceně dobře líbal, škoda, že to Bill musel ukončit dřív, než se jeho tajemství provalilo. Sáhl do lékárničky, a než stačil vzít léky proti bolesti, zabouchl zrcadlo zpátky na místo. Podíval se do něj a to, co uviděl, ho vytočilo. „KURVA!“ Zaklel a zběsile si třel krk. Pulzovalo to, a to tření to celé jen zhoršilo. Zasranej Tom mu udělal zkurvenej cucflek! „Do prdele!“ Zamumlal a snažil se setřít zbytky linek a řasenky kolem očí. Málem zapomněl na léky, ale na poslední chvíli po nich sáhl. Dva do sebe hodil a zamířil zpátky k posteli.
~*~
Tom zasténal, ale z jiného důvodu. Shodil ze sebe peřinu a zaklel, když si uvědomil, že cítí mokro. „Zasraná děvka… způsobuje mi mokrý sny a pak hovno…“ zaklel, když vstal, aby si sundal špinavé boxerky. Když se převlékl, stáhl povlečení, které smotal do jednoho chuchvalce, a usmíval se při vzpomínce na tu holku z baru. Byla jiná… byla zábavná… kdy ji sakra zase uvidí? Nevěděl, co na ní bylo… sakra. Ale potřeboval ji stejně jako vzduch k dýchání. Tehdy se rozhodl, že se večer do toho baru vrátí, jen aby ji ještě jednou viděl.
Později toho večera čekal a čekal. Nakonec se pokusil získat informace od barmana, o kterém zjistil, že se jmenuje David.
„Kámo! Poslouchej mě – říkám ti, že ONA se tu v neděli večer neukazuje! Jen v pátek a v sobotu!“ Domlouval mu David.
Oba se dohadovali, dokud to Tom nakonec nevzdal. Věděl, že barman ví víc, než mu řekl, ale Tom mu nakonec s povzdechem poděkoval a zaplatil účet. Byl rozhodnut… V pátek večer, bude tady, ať se děje, co se děje. Musel ji vidět…
~*~
Nedělní večer byl docela klasický. Bill se uvelebil na gauči a sledoval staré černobílé filmy, dokud neusnul a neprobudil se později než obvykle.
„Kurva!“ Zařval a spěchal, aby stihl přijít do práce včas. Osprchoval se, oholil a rychle na sebe hodil oblek a kravatu. Popadl kufřík a vyběhl ze dveří, přičemž zamával paní Gonzalesové, která si z verandy udělala neoficiální kancelář hlídače sousedství.
„Na shledanou, pane Kaulitzi! Hezký den!“ Křikla na něj.
„Díky, paní G! Jdu pozdě!“ Odpověděl a zamířil do své kanceláře.
Bill zaparkoval na svém místě a zamířil do kanceláře firmy Kaulitz a spol. Zahnul za roh, kde zaslechl své dva asistenty, jak si povídají.
„Co myslíš, že dělá?“ Zeptal se Andreas, vzal kelímek a naplnil ho vodou.
„Mně je vlastně jedno, co pan Kaulitz o víkendech dělá…“ řekl Gustav, když se opřel o zásobník na vodu.
„Jo… ale…“ začal Andreas.
„Myslím, že Gustav má dobrej nápad, Andreasi!“ Rýpl si do něj Bill, čímž zaskočil své dva asistenty. „Dát se do práce!“
„Ano, pane Kaulitzi…“ řekli jednohlasně a sledovali, jak Bill otevírá dveře své kanceláře, a pak je za sebou zavírá.
„Cokoliv…“ protočil Andreas očima. „Vsadím se, že dělá nějaký ujetý sračky…“ zamumlal.
*Písnička je od The Killers a jmenuje se Somebody Told Me
A překlad textu:
No, někdo mi řekl,
že máš kluka,
co vypadá jako holka,
se kterou jsem chodil minulý únor
autor: TragicStateofAffairs
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
