autor: elvisfan
Tom nehybně ležel na posteli se zavřenýma očima, zatímco se po jeho těle plazilo malé tělíčko. Usilovně se snažil nejevit žádné známky života, dokud nenastane vhodná chvíle.
„Tatínku Tome, probuď se!“
Jeho oči se prudce otevřely a on se ocitl tváří v tvář širokým hnědým očím a spleti dlouhých špinavě blonďatých vlasů.
„Půjdeme dneska do parku?“
„No, já nevím,“ zamračil se Tom. „Do parku chodí jen hodné holčičky.“
„Já jsem byla hodná, tatínku Tome!“ Malá holčička s nafouknutými tvářičkami se vmáčkla do prostoru mezi své dva otce. „Uklidila jsem si pokoj a všechno!“ Plácla drobnou ručkou Billa po hlavě, dokud nezasténal a neprojevil známky života. „Řekni mu to, tatínku Bille! Byla jsem hodná a chci jít do parku!“
„Tome, přestaň trápit svou dceru,“ zamumlal Bill. „Slíbil jsi, že ji vezmeš do parku.“
„Tome?“
„A na zmrzlinu!“ Zajásala holčička.
Tom se uchechtl. „Taky zmrzlinu, jo?“ Zeptal se. „To jsi teda ale musela být výjimečně hodná.“
„Tome!“
„Huh?“ Tom zamrkal a odtrhl oči od monitoru, na který tupě zíral. Narovnal se, když se Bill posadil na jeho klín. „Co se děje?“
„Zajímalo by mě, kde jsi to před chvilkou byl,“ odpověděl Bill a prohlížel si monitory na stole. „Pracovní věci?“
„Ehm, jo,“ přikývl Tom. „Pracovní věci. Asi jsem se na chvilku ztratil.“ Uvědomil si, že Bill má na sobě kabát, a zamračil se. „Někam jdeš?“
„Wow, dneska ráno jsi úplně mimo.“ Bill vstal. „Natalie mě bere k doktorovi, a pak mě zve na oběd, což jsem ti všechno…“
„Řekl včera,“ usmál se Tom. „Mám to. Potřebuješ kreditku?“
„Natalie mě zve,“ odpověděl Bill. „Říkala, že má nějaké dobré zprávy a chce to oslavit.“
„Tušíš, o co jde?“
„Netuším,“ Bill se naklonil a vlepil Tomovi rychlý polibek na rty. „Uvidíme se později.“
***
„Takže jsem dostala práci.“
„Kecáš!“ Bill praštil časopisem, který četl, do prázdné židle vedle sebe. „Kde?“
„Whole Foods,“ odpověděla Natalie s pištěním. „Pokladní na plný úvazek a budu vydělávat jedenáct babek na hodinu! S benefity a tak!“
„Nat, to je super!“ Bill stiskl kamarádce ruce. „Budeš bohatá!“
„Já vím! Už nebudu muset tahat peníze z rodičů!“ Natalie se spokojeně zavrtěla na židli. „Začnu šetřit, a až si najdeš práci, můžeme si konečně pořídit vlastní byt!“ Odmlčela se a ústa se jí zkřivila v úsměvu. „Pokud ovšem nebude Tom bez tebe natolik nešťastný, že tě bude prosit, abys s ním zůstal.“
Bill svěsil hlavu. „Nejsem si jistý, jestli Tom bude chtít, abych zůstal.“
„Jak to myslíš?“
„Bill Trümper?“
Billovi se ulevilo, když uslyšel své jméno, a Natalie ho následovala zpátky do ordinace.
***
Gustav s bouchnutím položil láhev piva na stůl.
„No, haž na mě ty sračky pomalu.“
Tom zavrčel do svého hamburgeru. „Jak výmluvný.“
„Myslel jsem, že o takových sračkách sní jen ženy,“ řekl Gustav.
„To já taky,“ zamračil se Tom při žvýkání. „Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych… měl dítě, nebo dokonce nějaký vážný vztah, alespoň ne v dohledné době.“
„A pak se objevil ten kluk se svým dítětem a ty ses cítil celý rozněžnělý a spokojený?“
Tom střelil po příteli pohledem. „Tohle je vážný, Gusi,“ řekl. „Tohle je velmi vážný.“
„Ale není to těžký,“ odpověděl Gustav. „Prostě řekni Billovi, že chceš být otec.“
„Ale on ne,“ namítl Tom. „Nemůžu po Billovi chtít, aby si nechal dítě, na který není připravenej.“ Oči se mu rozšířily, když se nad celou tou situací zamyslel. „Ale chci, aby se mnou zůstal, až se ten spratek narodí.“ Na tváři se mu pomalu objevil malý úsměv. „Miluju ho, Gusi.“
„Dost velký pokrok, Tome,“ přikývl Gustav a jeho překvapení bylo zřejmé. „Žít s někým a přiznat si případnou touhu po otcovství. Jsem na tebe docela hrdý.“ Přiťukl si s Tomem pivem. „Vítej mezi dospěláky.“
***
„Bože, proč mi tyhle kecy vždycky tak moc leží v žaludku?“ Bill byl vděčný za záminku, aby se vyhnul pohledu svoji nejlepší kamarádky, když si z břicha stíral poslední zbytky ultrazvukového gelu. Když už se tomu pohledu nemohl déle vyhýbat, neochotně se setkal s Natáliinýma očima. „Má něco málo přes dvě kila, Nat. Není to rozkošné?“
„Jo, jo, jo,“ protočila Natalie očima. „Je rozkošná a ultrazvukový gel je opravdu lepkavý. Co jsi myslel tím, že si myslíš, že Tom nebude chtít, abys s ním zůstal?“
Bill pokrčil rameny, sklonil hlavu a zadíval se na podlahu. „Nevím,“ zalhal. „Já jen… někdy si říkám, že bych si ji chtěl nechat.“
„No to se podívejme, koho to tu máme!“
Oba se otočili a v duchu obrátili oči v sloup, když uviděli, jak Andreja míří chodbou přímo k nim.
„Ahoj, Bille,“ usmála se mile. „Koukám, že jsi pořád zbouchnutej.“ Pak se usmála na druhou blondýnku. „A s tebou je jako vždy Natalie. Tak jak se máte, lidi?“
„Co chceš, Andrejo?“ Zeptala se Natálie.
„Proč jsi vůbec tady?“ Podivil se Bill. „Taky jsi zbouchnutá?“
„To sotva,“ ušklíbla se Andreja. „Na rozdíl od tebe vím, co je to antikoncepce a od šestnácti beru prášky.“ Přehodila si dlouhé světlé vlasy přes rameno. „Můj lékař tu má ordinaci. Jen jsem…“
„Ach, slečna Pejicová!“ Přispěchala k nim zdravotní sestra s malým papírovým sáčkem. „Jsem moc ráda, že jsem vás zastihla. Přece jenom jsme vám napsali antibiotika.“ Podala Andreje sáček, aniž by si uvědomila, že další dva teenageři teď potlačují záchvat smíchu. „A nezapomeňte používat krém, kdyby vás to svědilo, a žádné sexuální aktivity, dokud vám to doktor nepovolí.“
„Chápu!“ Andreja už naprosto zbytečně nacpala léky do kabelky. „Díky!“
Sestra odešla a Bill se rozesmál. „No, možná víš, co to znamená antikoncepce, Andrejo,“ usmál se, „ale nejspíš nemáš ani páru o tom, co je to kondom.“
***
Bill našel Toma v ložnici, jak se zvláštně rozhlíží po všem, co visí ve skříni.
„Co to děláš?“ Zeptal se ho.
„Snažím se přijít na to, jak to tu srovnat,“ odpověděl Tom. Otočil se k chlapci, který stál za ním. „Myslel jsem, že bychom sem mohli přestěhovat tvoje věci,“ usmál se.
Bill cítil, jak se mu sevřelo srdce. „P-proč bychom to měli dělat?“
„No, napadlo mě, že bychom možná…“ Tom sklouzl rukama kolem Billova pasu a měl pocit, že někde u žeber ucítil kopnutí. „Že bys možná… se mnou chtěl zůstat, až se ten spratek narodí.“
Billovy oči se rozšířily. „Mám pro tebe dárek!“ Vyhrkl.
„Oh, jo?“ Tom následoval Billa zpátky do ložnice, kde mu Bill podal bílou igelitovou tašku. „Čím jsem si to zasloužil?“
„Ah, jen jsem to… viděl a vzpomněl jsem si na tebe,“ odpověděl Bill a jeho úsměv byl očividně nucený.
Tom se zamračil a cítil, že něco není v pořádku, když si sedl na postel vedle Billa. Otevřel tašku a vytáhl velký půllitr na pivo s logem Buffalo Bills vyleptaným do skla. Rty mu cukly v pokusu o úsměv, když se podíval na Billa, který si teď hrál s prsty a ani se nesnažil mu pohled oplatit.
„To je dárek na rozloučenou?“ Zeptal se tiše.
Bill pomalu přikývl a zavřel oči, když se mu naplnily slzami.
„Myslím, že bude lepší, když budu bydlet s Natalií,“ odpověděl. „Tak jak jsme si to naplánovali.“ Zhluboka se nadechl, a konečně zvedl hlavu. „Nechám si ji,“ přiznal. „A vím, že ty se nechceš starat o dítě, takže… bude nejlepší, když to ukončíme, a já se odstěhuju, jakmile si najdu práci.“
„Chápu.“ Tom se roztřeseně nadechl. „Jestli si myslíš, že to bude nejlepší, tak to tak uděláme.“
„Já…“ Bill přikývl. „Jo.“
Tom vrátil dárek do tašky, sroloval ji a položil na postel za nimi. Naklonil se dopředu a ruce si opřel o kolena.
„Tak to mě asi moc dobře neznáš, Bille.“ Koutkem oka si všiml, že se na něj Bill zvědavě dívá, natáhl se k němu a vzal ho za ruku. „Protože si myslím, že nejlepší bude, když ty a tvoje dcera zůstanete se mnou.“
Bill popotáhl a jeho čelo se svraštilo. „Ty… vážně?“
„Ano,“ usmál se Tom. „To je opravdu tak těžký tomu uvěřit?“
„Ale… vždyť ani není tvoje.“
„Ale je tvoje.“ Tom si přitáhl Billa blíž a políbil ho na temeno hlavy. „A já ji budu vychovávat, jako by byla moje. Na ničem jiném nezáleží.“
„To bys udělal?“ Zašeptal Bill.
Tom se usmál a něžně políbil Billova našpulená ústa. „To bych moc rád udělal.“
Bill se rozzářil, přesunul se do Tomova klína, a jak nejlépe to šlo, si na Toma obkročmo sedl.
„Jsi až příliš hodný, než aby to byla pravda,“ vzdychl. „Chlap, který mě zbouchnul, s námi nechce mít nic společného, a ty… před pár měsíci jsem tě ani neznal a teď…“ kousl se do rtu, protože hrozilo, že se znovu rozbrečí. „Budeme jako rodina.“
Tom zavrtěl hlavou a prohrábl svými prsty Billovy vlasy.
„Bille, my jsme rodina.“
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
