autor: elvisfan
„Bille, co to sakra děláš?“
„Vypadá to, že si hraju ve sněhu, Tome.“ Bill hodil úsměv přes rameno na muže za sebou. „Už mám jít na večeři?“
„Až budeš chtít,“ odpověděl Tom a sešel po zadních schodech. „Víš, na tomhle malým dvorku asi není dost sněhu na pořádnýho sněhuláka.“
„Jo, to mi hned došlo,“ přikývl Bill a splácal sníh do koule. „Takže udělám hromadu malých sněhuláků.“
„A přitom ti zmrzne zadek,“ usmál se Tom.
„Nesmysl,“ odpověděl Bill. „Mám na sobě mikinu s kapucí a kabát, a navíc je fyzicky nemožný, aby někomu zmrzl zadek, Tome.“
„Chtěl jsem říct, že byste ty a ten malý spratek mohli nastydnout,“ odpověděl Tom.
„Nachlazení způsobuje virus,“ informoval ho Bill. „Kterému bych musel být vystaven, abych se nachladil. Pouhý pobyt venku v chladném počasí nestačí k tomu, abych se nachladil, a nemyslím si, že je možné, aby spratek mohl něco chytit.“
„Bože,“ Tom přivítal Billa v náručí a omotal kolem něj kabát. „Na světě je takovejch kluků a já se musel zamilovat zrovna do vědeckého šprta.“
Bill si odfrknul, když si užíval Tomovo teplo. „Jsi idiot.“ Usmál se, když Tom něžně zachytil jeho chladné rty. „Víš, už bychom jí neměli říkat spratek,“ rozhodl. „Teď je to naše dcera.“
Tom přikývl. „Asi bychom měli začít přemýšlet o opravdových jménech.“
Billovy oči se rozšířily. „Máme ještě tolik práce, Tome,“ strachoval se. „Potřebuje jméno, pokojíček a oblečení a…“
„A máme čas,“ připomněl mu Tom něžně. Zabořil nos do Billových vlasů a zhluboka se nadechl, než mu na hlavu věnoval další polibek. „Jaký jsi měl den?“
„Skvělej,“ protočil očima Bill. „Probudil jsem se s pálením žáhy, stokrát jsem byl čůrat, zdříml jsem si, takže jako obvykle.“ Povzdechl si a položil Tomovi hlavu na rameno. „Chyběl jsi mi,“ řekl tiše. „Nemám rád, když pracuješ dlouho do noci.“
„Aspoň se to nestává pravidelně,“ připomněl mu Tom.
Tom chlapce z náruče nepustil a vrátil se i s ním do potemnělého domu.
„Pořád nejde proud,“ poznamenal Bill. „Všechno vypadlo asi před půl hodinou.“
Tom pověsil jejich kabáty, a pak třel Billovy paže, když se chvěl u krbu.
„Vypadá to, že máme záminku, proč použít krb,“ poznamenal. „Bez proudu rovná se bez tepla.“
„Takže máme záminku zůstat opravdu blízko u sebe.“ Bill držel Toma za ruku, když si pomalu sedal na podlahu. „Koupil jsi mi vaječné rolky?“
„Bez nich bych se domů nevrátil,“ odpověděl Tom a klekl si před krb.
Tom naskládal několik polen a nacpal mezi ně zmuchlané noviny, než vše zapálil. Usmál se, když se k němu Bill doplazil a udělal si pohodlí přímo u něj. Bill zavřel oči a položil si hlavu na Tomovo rameno, zatímco si užíval teplo z krbu, a když ho Tom objal kolem ramen, objevil se mu na tváři malý úsměv.
„Už je to lepší?“ Zeptal se ho Tom.
Bill naklonil hlavu k polibku. „Lepší.“
Přesunuli se ke stolku, sedli si vedle sebe a Billovi se sbíhaly sliny, když otevřel nádobu s hovězím a brokolicí. Rozlomil dvě sady hůlek a trpělivě na ně narovnal Tomovy prsty.
„Víš, s plynovým krbem by nebylo zdaleka tolik práce,“ informoval ho.
„To rozhodně ne,“ odpověděl Tom a zavrtěl hlavou. „Dřevo je mnohem lepší. Víc… autentické.“
Bill pokrčil rameny. „Když to říkáš.“ Ušklíbl se, když si strčil do úst první sousto. „Kdybychom měli marshmallows, mohli bychom předstírat, že táboříme,“ zachichotal se.
Tom po něm střelil nedůvěřivým pohledem. „Tak nějak si myslím, že by tě kempování nebavilo.“
„Nebavilo,“ odpověděl Bill. „Poprvé a naposled jsem se spacáku dotkl u tebe v garáži.“
Tom se zasmál. „A to je taky poprvý, co ten spacák od našeho jedinýho kempování, taky někdo použil.“ Zavrtěl hlavou nad tou vzpomínkou. „Tý jo, ten výlet byla hotová noční můra.“
Bill se při žvýkání usmál. „Pověz mi ten příběh.“
„Za všechno může Georg,“ odpověděl Tom a pomalu si do pusy dával kus kuřete. „Dostal geniální nápad, abychom po druháku strávili prodloužený víkend v lese. Návrat k přírodě, tak tomu říkal.“
Bill se usmál s plnou pusou rýže. „Tak co se stalo?“
„Všechno, co se mohlo pokazit, se pokazilo,“ řekl mu Tom. „Gus vlezl do jedovatého břečťanu, Andyho postříkal skunk a Geo se rozhodl, že bude rybařit.“
Bill tázavě povytáhl obočí. „Jak to dopadlo?“
„Žádná ryba,“ usmál se Tom. „A zapíchl si do ruky rybářský háček.“
„Au!“ Zasmál se Bill. „Chci vědět, co se stalo tobě?“
„Možná jsem hned první den naštval spoustu včel.“
Billovy oči se rozšířily. „Oh ne.“
„Dostal jsem šest žihadel,“ přikývl Tom. „Jedno jsem měl přímo u oka, a to mi hezky oteklo. Nechápu, proč jsme se hned po tom incidentu se včelami nevrátili domů.“
„Opilost?“ Hádal Bill.
Tom se na okamžik zamyslel. „Nejspíš jo.“ Měl rýži s kuřetem skoro u pusy, když mu všechno spadlo do klína. „Jak to sakra děláš, že to vypadá tak jednoduše?“
„Chce to cvik.“ Bill trpělivě seznamoval Tomovy prsty s hůlkami a jeho úsměv zářil, když se Tomovi podařilo dostat nějaké jídlo do úst. „A je to!“
Tomovy oči se zúžily při Billově tichém zachichotání, když se mu podařilo ukousnout další sousto. „Takže stejně to ráno, kdy jsme se vraceli domů, začalo lejt. Andyho auto uvízlo v blátě a Geo se v něm vykoupal, když se nás snažil vytlačit,“ ušklíbl se. „Nikdo z nás už nikdy nechce jet kempovat.“
„Vlastně se vám vůbec nedivím,“ odpověděl Bill.
„Jsi na řadě.“ Tom si ukousl z Billovy vaječné rolky a mrkl na Billovo rozhořčené zasténání. „Nějaké hororové historky z dovolené?“
Bill rychle sklonil hlavu, ale ne dost rychle na to, aby Tomovi unikl jeho drobný úsměv.
„Zase to děláš,“ poznamenal Tom. „Poslední dobou, kdykoli se tě na něco zeptám, máš na tváři pořád ten samý úsměv.“
„Nevím,“ pokrčil Bill rameny a zjistil, že se Tomovi nedokáže podívat do očí. „Prostě se mi líbí, že se teď víc poznáváme,“ řekl tiše. „Chci říct, že jsme se poznali už dřív, aspoň tak nějak, ale…“
„Teď je to jiný, že?“ Hádal Tom.
Bill přikývl a jeho drobný úsměv se zvětšil, když se Tom naklonil blíž.
„Rád tě poznávám.“
Bill rychle zmenšil mezeru mezi nimi a přitiskl jejich ústa k sobě. Rozevřel rty a prudce vnikl jazykem do Tomových úst. Tom mu vycházel vstříc, jejich jazyky se proplétaly, když Bill vlezl Tomovi do klína a bylo mu jedno, že slyší, jak jeho večeře přistála na podlaze. Poslední Tomovou vědomou myšlenkou bylo položit kuře v sladkokyselé omáčce na stůl, než jeho ruce našly Billovy boky a jemně je stiskly, zatímco olizoval Billovu kuličku v jazyku.
Bill se přitiskl dopředu a Tom si lehl, když ho Bill zatahal za kroužek ve rtu. Bill zakňučel a najednou měl pocit, že je Tom příliš daleko. Neochotně přerušil jejich polibek a zamračil se na své břicho.
„Překáží mi,“ vydechl.
Tom se usmál, jeho paže objaly Billa a přesunul je na bok. Billův úsměv se rychle vrátil a znovu přiblížil svá ústa zpět k Tomovým a dráždil staršího muže piercingem v jazyku. Ucítil Tomovy konečky prstů na svém pase a vklouzl rukou pod Tomův svetr a zachichotal se, když sebou Tom trhl.
„Studené?“ Zašeptal.
„Trochu,“ odpověděl Tom. „Ale přežiju to.“
„Dobře.“
Bill zakňučel, když se Tom ponořil hluboko a oba prozkoumali každý centimetr úst toho druhého. Náhle se Bill s naštvaným zafuněním odtáhl a Tom se musel ovládat, aby se nezačal smát, když viděl, jak se mladší chlapec pomalu zvedá na nohy a spěchá do koupelny.
„Přestaň se mi posmívat, Tome,“ zavolal Bill přes otevřené dveře. „Co kdybychom zkusili, kolikrát za den budeš muset jít na záchod ty, když bude někdo používat tvůj močák, jako podsedák.“
Tom se uchechtl a zachránil z podlahy co nejvíc Billovy večeře, zatímco na něj čekal. Podíval se směrem ke koupelně, jazykem si přejel po kroužku ve rtu a pomyslel na Billův znatelně větší zájem o líbání poslední dobou. Byl si jistý, že to většinou souvisí s hormony, ale rozhodně si nestěžoval.
Z myšlenek Toma vytrhlo spláchnutí záchodu a Bill se na něj usmál, když se vrátil na své místo na podlaze. Veškeré myšlenky na líbání se Billovi vytratily z hlavy, když se mu ústa zaplnila slinami při pohledu na svoji večeři.
***
Krátce po desáté večer se konečně rozsvítilo. Bill právě usnul, hlavu měl pohodlně položenou v Tomově klíně a jeho prsty, které se mu probíraly černými vlasy, ho donutily, aby zavřel oči.
Když se v domě znovu rozsvítilo, Tomův pohled padl na vyhasínající oheň. Podíval se na Billovu klidnou tvář a opravdu neměl to srdce ho budit. Opatrně držel Billovu hlavu na místě, když vstával, a na tu krátkou dobu, co byl pryč, mu podložil hlavu polštářem z pohovky. Trochu přitopil, než vyběhl nahoru a rychle se vrátil do obýváku, kam nesl jejich polštáře a peřiny z postele.
Bill se převalil, jakmile ho Tom přikryl přikrývkou, a zamručel ze spaní, když podvědomě hledal Tomovo tělo. Tom si lehl vedle něj, přivlastnil si druhý polštář a objal kolem ramen chlapce, který se k němu hezky zavrtal. Bill měl hlavu schovanou pod Tomovou bradou a nos zabořený do Tomova měkkého svetru, když i starší z mužů upadl do říše snů.
autor: elvisfan
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
