The Jury’s Out 8. (konec)

autor: TragicStateofAffairs

Tom se několik minut díval, jak se Bill vrtí, než to už nevydržel. Jemně poplácal místo vedle sebe na pohovce. „Prosím, pojď sem. Sedni si ke mně.“
Bill se kousl do rtu. Měl by, nebo neměl? Musel o tom přemýšlet příliš dlouho, protože než se nadál, Tom ho znovu oslovil.
„Bille?“ Tomův obličej se zkrabatil. „Prosím? Posadíš se? Slibuju, že tě nekousnu?“
Bill s povzdechem neochotně překonal těch pár metrů, které je dělily, a posadil se vedle něj na pohovku. Seděl strnule a málem nadskočil, když mu Tom položil ruku kolem ramen a přitáhl si ho blíž k sobě. Bill se málem rozplynul, přesně po tomhle toužil. Uvědomění ho udeřilo přímo do tváře, když se snažil, aby se necítil příliš pohodlně, protože si byl jistý, že Tom každou chvíli odejde, nebo že začne mluvit „zvonkovou“ řečí a on se pak probudí, aby si uvědomil, že to byl jen další zkurvený sen. Přesto si povzdechl. Tohle bylo příjemné. Jen on a Tom, sedící na gauči. Škoda, že tu byl jeden slon v porcelánu.

„Bille…“ zašeptal Tom. „O co jde? Nejsem tu, abych tě soudil, jen chci vědět proč.“ Vybídl ho.
Bill si olízl rty a na vteřinu se odmlčel, soustředil se na zapomenutou kávu na stole. „Tome… Já nevím.“
„Bille…“ oslovil ho jemně. „Nechci slyšet, že nevíš, nemůžu to mezi námi napravit, když nevím co.“
Bill se kousl do rtu ještě silněji, pokud to bylo možné. „Nechci, aby sis myslel, že jsem divnej nebo že bys to nedal, víš? Jsem tak uzavřený člověk, že je těžký někoho pustit do svého života – zvlášť takového, jaký je ten můj…“ Hlas mu klesl a on odvrátil obličej. Neměl rád pocit, že je jeho život pod mikroskopem, aby si ho každý mohl prohlédnout.
„Bille…“ pohladil ho Tom po vlasech, uhladil mu je a snažil se být něžný a konejšivý. „Nejsem to já, kdo utíká, to ty. Nikdy jsem neutíkal, ale vždycky ty, uháníš pryč jako nějaká podělaná Popelka, která musí být doma dřív, než se jí po půlnoci zhroutí svět…“
Bill se narovnal a setřásl ze sebe Tomovu ruku. „Tohle nemůžu…“ zamumlal do dlaní, které si dal na obličej, aby zakryly jeho ruměnec. „Nejsem žádná dáma v nesnázích, žil jsem si pohodlně svůj život, než ses objevil ty…“
Tom si vnitřně povzdechl. „To vím, Bille. Ale otázka zní…“
Bill ho přerušil. „Potřebuješ dolít!“ Řekl a popadl sklenici ze stolu. Prakticky se rozběhl směrem ke kuchyni. Věděl, že se chová hloupě, když se snaží vyhnout Tomovi a snaží se získat čas tím, že mu dolévá poloplnou sklenici. „Potřebuju se napít,“ zamumlal a vylil obsah Tomovy sklenice.

~*~

Tom nějakou dobu seděl a čekal v obývacím pokoji, jen tak přemýšlel a poslouchal, jak Bill cinká sklenicemi, nebo co to vlastně v kuchyni dělal. Už to chtěl vzdát, když Bill vtrhl do obývacího pokoje.
„Tady máš!“ Řekl a podal Tomovi sklenici, která vypadala jako kola s ledem. „Rozhodl jsem se, že se potřebuju napít, a ty to potřebuješ taky!“ Bill se s úsměvem na tváři usadil a málem přitom sklenici vylil.
Tom ke sklenici přičichl. Určitě kola a možná… rum? Trochu se napil, párkrát převalil v ústech, a pak si prohlédl Billův obličej. Byl rozhodně uvolněnější, ale oči měl lesklé. „Bille, kolik jsi jich vypil?“ Zeptal se s úsměvem.
„Jen tuhle!“ Vyhrkl Bill a zvedl sklenici. Měl pocit, že se do pohovky zanořuje. „No, když už ti mám všechno říct… asi bych měl být upřímný a říct ti, že jsem měl čtyři panáky rumu. Teda, mimo tenhle,“ dodal.
Tohle… tohle bylo až příliš vtipné. Tom se zasmál. „Takže, na rozhovor se mnou je potřeba tekutá odvaha?“ Zeptal se a trochu si Billa dobíral.

Bill se zatvářil dotčeně. „Ne…“ skoro zazpíval a odložil skleničku. „Říkal jsem ti – je to pro mě těžký!“ Ztěžka vydechl. „Vážně se mi líbíš!“ Vypadlo z něj, a pak si ruku připlácl na ústa, jako by vypustil to největší tajemství na světě.
Tom se Billovu výbuchu zasmál. „No…“ řekl, přisunul se k Billovi ještě blíž, sundal mu ruku z úst a krátce ho políbil. „Ty se mi taky vážně líbíš!“ A sledoval, jak jeho oči pátrají po jeho obličeji, jestli náhodou nelže, a pak se na něj usmál. „Ale… chci vědět, proč pořád utíkáš, myslíš, že mi to můžeš říct?“ Řekl a hladil ho ukazováčkem po tváři.
Bill se při tom doteku prakticky rozplynul. „Protože…“ řekl a srdce se mu prudce rozbušilo, aby se dostalo z hrudi. „Mám strach…“ zašeptal Bill a málem se zhroutil z toho, co se stalo potom.
Tom se rozesmál. HLASITĚ. „Bille! Nemáš se čeho bát… Prosím, ukážu ti to.“
A než se Bill nadál, jejich rty se setkaly a Bill Toma táhl do své ložnice.

~*~

Bill se nechal Tomem přesvědčit, aby si vzal jedny z jeho šatů, a trpělivě čekal, zatímco Bill si dal záležet; nalíčil se, narovnal vlasy, oblékl punčocháče, prostě všechno.
„No…?“ Zeptal se Bill, udělal otočku a sledoval, jak se Tomovi rozzářily oči. Musel přiznat, že se předtím inspiroval svým snem, ale i tak Bill věděl, že vypadá dobře.
Poplácal postel vedle sebe a pokynul Billovi, aby si sedl vedle něj. „Vypadáš úchvatně…“ zašeptal a políbil Billa na čelist.
Sledoval, jak ho jeho ruce hladí po stehnech a něžně škrábou po punčocháčích, které si vzal. Doplňovaly košili, kterou si pečlivě vybral a jež samozřejmě ladila se sukní, botami a kabelkou, a jak si všiml, i náramky, když sledoval ruku druhého muže, která byla položena na těch jeho a jíž zamířil pod jeho sukni, nechávaje druhého muže převzít kontrolu, zatímco on se díval. Muž uchopil pas punčocháčů a stáhl je dolů, přičemž si dal záležet na tom, aby mu je sundal z  nohou, zatímco je Bill držel ve vzduchu. Sukni měl stále napůl vyhrnutou a jeho milenec mu slastně dráždil erekci, hladil ji a masíroval, a Bill se prohnul v zádech a chtěl víc. Potřeboval víc.

Bill vzhlédl a jeho oči se setkaly s důvěrně známým párem a on se musel usmát, i když někde hluboko v podvědomí křičel, aby přestal, i když to nechtěl – bylo to příliš dobré. Díval se, jak si jeho partner olizuje rty, a Bill považoval tuto chvíli za vhodnou k tomu, aby ty rty políbil, zatímco ho dál honil, čímž ho přiváděl k šílenství. Bill ho pohladil po tvářích, kde cítil jeho mužnou čelist a nechal ústa klesnout k výstřihu svého milence, jazykem přejel po pulzním bodu, který jako by tančil podle vlastní melodie, a Bill se zasmál, což mu druhý muž oplatil.
Bill byl odstrčen dozadu a sukně svlečena spolu se spodním prádlem, které si vybral, zatímco hleděl do očí toho druhého a vykřikl, když muž uchopil jeho penis a začal ho znovu honit.
„ANO! Miluju tě, Tome!“ Vykřikl a málem se rozplakal, když si vzpomněl, co se stalo v jeho snu. Chtěl to. Tohle všechno. Toma, svoji trans stránku, svoji právnickou stránku, ale hlavně měl strach, co mu odpoví Tom.

Tom zastavil své pohyby. „Řekl jsi právě… co si myslím, že jsi řekl?“ Přimhouřil oko a podíval se na Billa.
Bill nevěděl, co má dělat. Zalapal po dechu: „Řekl jsem, že tě miluju?“ Zopakoval a bál se, co mu ten druhý řekne. Neměl v úmyslu to říct, nebyli spolu, opravdově. Ale během celé téhle dovolené si Bill uvědomil, že ho OPRAVDU miluje.
Tom nepustil Billův penis. Po jeho vyznání se k němu naklonil a olízl štěrbinu na vrcholku Billova penisu, což způsobilo, že vykřikl. Podíval se Billovi do očí a usmál se. „Přesně to jsem si myslel, že jsi říkal.“ A než se znovu sklonil dolů a vzal si celý jeho penis do úst, jednoduše odpověděl: „Já tebe taky…“
Bill měl pocit, že mu vyskočí srdce z hrudi, a když mu Tom dělal nejlepší orál v jeho trans životě, zaryl Tomovi nehty do ramen a po několika minutách vykřikl: „STOP!“

Tom mu vyhověl a podíval se na Billa, který se zmítal a lapal po dechu. „Proč bych měl?“ Provokoval ho.
„Protože…“ zalapal po dechu Bill. „Udělám se… a pak bude po všem…“ dodal a jeho penis zacukal, když se ho přestal dotýkat.
Tom se jen zasmál. „Nevím, kolikrát ti to mám říkat… já nejsem ten, kdo utíká…“ řekl a sledoval, jak Bill vykřikl, když mu Tom něžně masíroval dírku.
„Horní šuplík!“ Zakřičel Bill, ukázal na noční stolek a snažil se Toma svléknout, zatímco ten hledal lubrikant. V hromadném šílenství byly oba úkoly splněny, a zatímco si Tom hrál s vlastní erekci, díval se na Billa, když ho najednou něco napadlo.
„Bille, jestli tohle udělám… už nebudeš utíkat… slibuješ?“ Zeptal se a hledal v Billově obličeji jakýkoliv náznak nepohodlí.
Nic takového tam nenašel, jelikož Bill vykřikl: „ŠUKEJ MĚ!“ A Tom to udělal, vklouzl dovnitř a našel rytmus, který nastavil a který oběma vyhovoval.

~*~

Poté, co oba leželi na posteli na zádech, Bill se schoulil, přitiskl se k Tomovi a ten měl ruku bezpečně ovinutou kolem jeho těla, zatímco oba byli mimo svůj vlastní malý svět, Bill cítil, že je sledován.
Pootevřel oči. „Co?“ Zeptal se tiše.
„Chci jen vědět, co teď bude?“ Zeptal se Tom s obavami vepsanými ve tváři. „Chci říct, milujeme se – úžasný. Ale co ty a práce a ten tvůj malý fetiš s převlíkáním?“
Bill o tom chvíli přemýšlel. „Já nevím, Tome. Předpokládám, že mám na čem pracovat. Řekněme, že v tomto případě je porota mimo hru, ne?“
Tom si odfrkl, což Billa přimělo k uchechtnutí, a Tom mu dal pusu na nos. „Druhý kolo?“ Nadhodil a Bill jen přikývl, než se převalil.

KONEC

original

autor: TragicStateofAffairs
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics