autor: dasendederzeit
Tohle bychom neměli
Tom polkl. „C-cože?“
„Zip,“ odpovědělo jeho dvojče, stále šeptem. „Rozepni ho úplně, já na něj nedosáhnu.“
Tom se ho chtěl zeptat, jak do prdele ten zip předtím zapnul, když vyšel s perfektně upraveným oblečením, ale pak si uvědomil, o co Billovi jde. On to ví, pomyslel si. Bill věděl, co si Tom myslí, a zřejmě cítil nebo myslel na to samé, nebo si s ním jen tímhle příšerným způsobem hrál.
„Jsi si jistej?“ Zeptal se, teď už také šeptem.
„Prosím?“ Zkusil Bill.
Starší z dvojčat cítil, jak se mu podlamují kolena při zvuku Billova nevinného šeptem proneseného tónu v hlase, a už po milionté za ten večer polkl. Nemohl uvěřit, že se to děje. Po rocích a rocích představ a fantazií o těch zatracených kožených kalhotách a Billově těle pod nimi se chystal rozepnout zip a spatřit Billův holý zadek.
„Okay,“ zašeptal, a pak opatrně stáhl zip úplně dolů. Zalapal po dechu, protože teď stál tváří v tvář části jeho půlek a taky záhybu mezi nimi. Kůže tam vypadala tak hebce a jemně, že Tom musel odtáhnout ruce dřív, než stihl udělat nějakou hloupost. Pořád si nebyl úplně jistý, jestli Bill přece jenom myslí na to samé, na co on.
Bill natočil hlavu na stranu, čímž svůj obličej přiblížil k Tomovu, ale ani z téhle polohy si nemohli pohlédnout do očí, což to celé dělalo tak nějak víc vzrušující. „Sundej mi je.“
Starší dvojče se málem udusilo. „C-co?“
„Sundej mi je, ty kalhoty,“ odpověděl Bill. „Jsou tak zatraceně těsný, že potřebuju pomoc.“
„Oh můj Bože,“ zamumlal Tom. „Bille, co to děláš?“
Jeho dvojče se jen usmálo. „Žádám tě o pomoc, Tome.“
Tom se zhluboka nadechl, a pak opatrně položil ruce na Billovy boky a zaháknul prsty mezi koženou látku a Billovu kůži, aby mu mohl stáhnout kalhoty, jak ho bratr požádal. Znovu se zhluboka nadechl, a pak pomalu stahoval kalhoty kousek po kousku, velmi pomalu, aby ho mohl bratr zastavit, kdyby zašel příliš daleko.
Ale Bill ho nezastavil. Místo toho vydal tichý zvuk, který zněl skoro jako zasténání, a nechal svou hlavu padnout zpátky na Tomovo rameno. S úlevou si povzdechl a otočil tvář k Tomovu krku, který, jak cítil, hořel. Usmál se, protože dobře věděl, co dělá, a nosem mu přejel přes ucho.
Tom se od dotyku téměř okamžitě odtáhl a o krok ustoupil. Bylo to, jako by si s ním jeho mysl pohrávala a nutila ho vidět a cítit přesně to, co chtěl. Copak stále snil? Muselo se mu to zdát. Tohle nemohlo být skutečné, nemohlo se to dít. Opravdu to Bill věděl? Copak to celé ty roky věděl a důvod, proč dál nosil ty kožené kalhoty, byl, aby si s Tomem hrál?
Jeho dvojče se k němu otočilo čelem a našpulilo rty. Kožené kalhoty měl teď napůl žerdi, takže odhalovaly část jeho zadku, boky a hladce oholenou část těsně nad jeho mužstvím. Tom polkl a cítil, jak mu do tváří znovu stoupá horko. Nemohl uvěřit, jak dobře Bill vypadá a jak moc se chce té kůže dotknout a stáhnout ty kalhoty ještě níž, aby ho mohl vidět celého.
Bill se stydlivě usmál, když si ho Tom prohlížel, a udělal k němu pár kroků, aby zmenšil vzdálenost mezi nimi a stál opět blízko Toma. Opatrně ho chytil za ruce a položil si je zpátky na boky. „Prosím, Tome, sundej mi je.“
Tom se kousl do rtu. „Bille…“
„… já vím,“ umlčelo ho jeho dvojče, zatímco se nosem dotýkalo Tomovy tváře. „Já vím a taky to chci.“
Tom zmateně vzhlédl. Co tím Bill myslel? Co chtěl? Chtěl jen, aby se ho Tom dotkl a sundal mu kožené kalhoty, nebo chtěl něco víc? Věděl, že se musí zeptat dřív, než udělá chybu, ale zároveň nedokázal najít slova. Měl knedlík v krku a špatně se mu dýchalo, takže věděl, že to nedokáže říct, aniž by zněl jako naprostý idiot, tedy pokud dokáže vůbec něco říct.
Bill se jen sladce usmál a zvedl ruku, aby se mohl konečky prstů jemně dotknout Tomovy tváře. „Myslíš, že to nevím?“
„V-víš co?“ Dokázal se šeptem zeptat Tom. „C-co to děláme?“
Jeho dvojče se lehce usmálo, a přitom se ještě více přiblížilo k Tomově tváři, takže se o sebe jejich rty skoro otřely. Podíval se přímo do jeho očí svými stejnými hnědými a zašeptal: „Že se mě chceš dotknout.“
Tom se zachvěl, když ucítil, jak se Billovy rty dotýkají těch jeho, a na tváři ucítil jeho dech. Nemohl uvěřit, že se to děje, ale na druhou stranu si také uvědomoval, že o tomhle snil a fantazíroval několik let. A navíc to Bill celou dobu, kruci, věděl.
„Prosím, Tome,“ zašeptal Bill svému dvojčeti do rtů. „Prosím, dotkni se mě, už je to tak dlouho.“
Starší dvojče ztěžka polklo, ale nedokázalo neposlechnout a opatrně pokračovalo ve svlékání Billových kožených kalhot, hezky kousek po kousku, jelikož se stále bálo udělat špatný pohyb. Billův obličej byl pořád tak blízko jeho a díval se na něj takovým způsobem, že by Tom přísahal, že z jeho tváře dokáže vyčíst všechno, na co kdy Tom myslel a o čem snil. Jeho dvojče to samozřejmě vědělo. Bill věděl všechno, někdy dokonce dřív, než si to uvědomil sám Tom.
„Bille…“ zašeptal.
„Pššt…“ odpověděl Bill a položil Tomovi ukazováček na rty. „Nic neříkej.“
„Ale…“ začal Tom.
Bill zavrtěl hlavou. „Vem mě do postele.“
Tomovy oči se při té větě znovu rozšířily. Nikdy nečekal, že mu Bill řekne zrovna tohle, a vlastně si ani nebyl jistý, co to znamená. Netušil, co Bill plánuje, ale věděl, že to není nic, co by měli bratři dělat.
Bill se Tomovu naprostému šoku zasmál, pak ho chytil za ruku a odvedl jej k posteli. Otočil se k Tomovi a usmál se, než sám vylezl na postel, a pak si lehl na záda. „Pojď sem.“
Starší dvojče tam jen tak stálo, a přitom sledovalo Billa, jak leží na posteli jen v kožených kalhotách a vypadá tak dobře, že si Tom byl jistý, že nikdy nevypadal lépe. Byl hubený, ale ne ve špatném slova smyslu. Jeho štíhlá postava byla ve všech ohledech dokonalá a Tom toužil plazit se po jeho těle a dotýkat se ho všude, kde to šlo.
„Tome…“ našpulil Bill rty. „Pojď sem.“
Tom polkl a splnil, co po něm chtěl. Udělal poslední krok k posteli, a pak se přeplazil přes Billovo tělo, jak si to ještě před chvílí představoval. Jeho dvojče se na něj usmálo a znovu se opatrně dotklo Tomovy tváře. „Chceš mě, Tome?“
„C-co?“ Zeptal se Tom. Nemohl uvěřit, že se ho Bill na tohle právě zeptal. Jen proto, že mu stáhl kožené kalhoty, alespoň prozatím. Jeho bratr chtěl určitě mnohem víc.
„Chceš mě?“ Zeptal se Bill znovu. „Protože já myslím, že jo.“
„B-Bille, já…“ začal Tom, aniž by si byl jistý, co chce vlastně říct.
Mladší dvojče se usmálo a nechalo své prsty putovat od Tomovy tváře ke krku, ke klíčním kostem, a pak dolů po hrudi k břichu. Podíval se Tomovi zpátky do očí a usmál se ještě víc, zatímco nechal své prsty cestovat ještě níž.
Tom cítil, jak jeho penis reaguje na Billovy blížící se prsty, a rychle popadl své dvojče za zápěstí. Nezáleželo na tom, jak příjemný pocit to byl, ani na tom, jak moc si tajně přál, aby Bill pokračoval v tom, co dělal. Tohle bylo špatně. Byli bratři, dvojčata, a kromě toho Tom nebyl gay a chystal se oženit se ženou, kterou skutečně miloval.
„Hmm…“ zabroukal Bill a dal si ruku, kterou Tom držel, za hlavu, takže teď Tom prakticky držel jeho ruku přitisknutou k posteli, takže s ní Bill nemohl nic dělat. „Tohle by mohlo být poněkud zajímavý.“
Starší z dvojčat protočil očima, rychle pustil ruku svého dvojčete a posadil se vedle něj. Nemohl to udělat, bez ohledu na to, jak moc to chtěl a jak moc to vypadalo, že to chce i Bill. Ani nemohl uvěřit tomu, že to jeho dvojče chce. Nebylo to divné? Nebylo to špatné?
Bill se usmál a také se posadil. „Máš pravdu, tohle bychom dělat neměli.“
Tom jen přikývl, ne zrovna přesvědčivě, ale věděl, že kdyby teď otevřel pusu, řekl by Billovi, že by to vlastně udělat měli a že je to to jediné, co chce dělat od doby, co Bill začal nosit kožené věci.
Jeho dvojče se zvedlo z postele a chystalo se přejít ke skříni, aby si sundalo kalhoty a vyměnilo je za pohodlné tepláky, když ho Tom chytil za paži. Bill vzhlédl a chtěl se zeptat, co se děje, když spatřil bratrův hladový pohled. Ten pohled znal z dob, kdy se Tom díval na dívky, které se během turné snažily dostat do jeho hotelového pokoje, ale nikdy ho nepocítil na sobě samém.
Cítil, jak mu do břicha stoupá zvláštní pocit, a ušklíbl se. Věděl, že má své dvojče přesně tam, kde ho chtěl mít posledních deset let, a teď se zdálo, že ho Tom konečně dohnal. Bill věděl, že Tom je heterosexuál, ale také věděl, že Tom přemýšlí o tom, že by tohle mohli dělat spolu. Prostě to poznal podle toho, jak se na něj Tom občas díval, podle zvuků, které vydával ze spaní, kdykoli leželi na palandách v tourbusu, a podle malých doteků, které mu bratr v průběhu let věnoval. Od držení za ruku, přes odhrnování vlasů z obličeje až po malý polibek na čelo, Bill to vždycky cítil. Bylo v tom víc než jen bratrská láska, a teď ji konečně viděl i v Tomových očích.
Pomalu se otočil, takže byl opět čelem k Tomovi, a vylezl zpátky na postel. Posadil se mu obkročmo na klín a nevšímal si kůže, která se zařezávala do té jeho. Tom při tom kontaktu usykl a okamžitě položil ruce zpátky na Billovy boky. Mladší dvojče vědělo, že v Tomovi probudilo vzrušení, a veškerý ostych a racionální myšlenky zmizely. Teď to byl čistý chtíč a bratrova touha po uvolnění.
Bill také věděl, že Tom je, pokud jde o sex s mužem, panic, takže si uvědomoval, že v tomhle bude muset převzít iniciativu – pokud k tomu vůbec dojde. Nebyl si jistý, co přesně Tom chce. Možná šlo jen o doteky, možná také o nějaké to líbání, nebo možná jen chtěl, aby se o něj Bill postaral.
Bratr mu něžně stiskl boky, což Billa přimělo zalapat po dechu. Usmál se, když k němu Tom vzhlédl a něžně palcem pohladil Tomovy rty. „Co chceš?“
Tom polkl, a přitom sledoval Billovy rty. „Tebe.“
Mladší dvojče zavřelo oči, trochu zaklonilo hlavu a tiše zasténalo. Nemohl uvěřit, že mu to bratr konečně řekl. Znělo to tak dobře. „Řekni to ještě jednou.“
„Chci tě, Bille,’“ odpověděl Tom roztřeseným hlasem.
Bill se na něj podíval a usmál se, přičemž se pomalu přibližoval k bratrově tváři. „Tak si mě vem.“
Starší dvojče si už nemohlo pomoci. Sváděl ho jeho vlastní bratr – dvojče a on se ani nesnažil bojovat, nedokázal to, i kdyby chtěl. Byl zcela uchvácen bratrovým půvabem a ty zatracené kožené kalhoty dělaly všechno ještě těžší. A tak dřív, než nad tím stihl více přemýšlet, zmenšil vzdálenost, která dělila jejich tváře, a přitiskl své rty na Billovy.
„Mmm,“ zasténal Bill tiše, zatímco mu polibek opětoval. Nikdy si nedokázal představit, že by se mu líbání s Tomem mohlo tolik líbit. Jistě, za posledních deset – nebo více – let na to mnohokrát pomyslel, ale nikdy se neodvážil představit si, jaké to bude ve skutečnosti.
Tomovy rty byly měkké, plné a měly podobný tvar jako Billovy, díky čemuž byl ten polibek tak nějak lepší. Bill se tiše zasmál tomu, jak horlivě ho bratr líbá a bojuje o nadvládu kousáním a olizováním jeho spodního rtu. Teď Bill konečně věděl, co všechny ty holky – a teď i Tomova snoubenka – cítily, a pocit žárlivosti ho donutil kousnout Toma do spodního rtu.
„Do prdele,“ zaklel Tom a na chvíli se odtáhl, aby popadl dech. Bill uměl zatraceně dobře líbat, a to ještě ani nezapojili jazyky. Věděl, že ho Billův piercing v jazyku přivede k šílenství a možná se hned udělá, takže se musel odtáhnout a rychle se vzpamatovat.
„Jo,“ vydechl Bill a políbil Toma na tvář. „Udělej to.“
autor: dasendederzeit
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
