autor: Alvasonda
„Tom. To je jako Madonna nebo Rihanna, nebo máš i příjmení?“ Zeptal se Bill a usrkl si z drinku, který musel být už alespoň sedmým od setkání s Tomem.
Nejdřív spolu flirtovali, žertovali a chovali se jako staří přátelé, ale teď se chtěl o muži, kterého poznával, dozvědět mnohem víc.
„Tom Kaulitz,“ řekl Tom a usmál se. „A kdybych měl mít jen jedno jméno, byl by to Tominátor!“
Bill se rozesmál, položil Tomovi ruku na paži a lehce ji stiskl. Tom se zeširoka usmál, pyšný sám na sebe, že Billa rozesmál svým trapným vtípkem. Byl to přesně ten typ kluka, kteří se mu líbili.
„A čím se živíš?“
Tomovi při téhle otázce zamrzl úsměv na rtech. Nebyl si jistý, jak by Bill reagoval, kdyby se dozvěděl, že je pornohvězda. Většinou byl zvyklý na to, že dotyčný už ví, kdo je, a podle toho poznal, jestli má šanci, nebo ne. Ale teď, když Billa trochu víc poznal, si začínal myslet, že by jeho povolání moc neocenil.
„Tome?“ Bill si všiml, že ztichl a zvážněl. „Jsi v pohodě?“
„Jo, jen… trochu jsem se zamyslel. Co jsi říkal?“ Tom si rozpačitě odkašlal.
„Ptal jsem se na tvoji práci,“ řekl Bill, usmál se a sundal ruku z Tomovy paže, aby se napil.
„Pracuju s… filmy. Jsem asistent režiséra Davida Josta. Slyšel jsi o něm?“ Zeptal se Tom a zkřížil prsty.
„Obávám se, že ne,“ řekl Bill a rozpačitě se usmál.
Pche, pomyslel si Tom a vypustil vzduch, který zadržoval.
„A ty? Co děláš za práci?“ Zeptal se, a najednou se mu všechno zdálo mnohem jednodušší.
„Pracuji pro televizí. Viděl jsi ‚Tumble and Fumble‘?“ Zeptal se Bill, ale Tom jen zavrtěl hlavou. „No, je to pořad pro děti a já jsem moderátor. Vysíláme brzy ráno a odpoledne. Je to trochu hloupý, ale víš, aspoň něco a dětem se to líbí.“
Tom si nikdy v životě nepřipadal tak špinavý a odporný. Mluvil tady s člověkem, který pravděpodobně ovlivňuje a pomáhá spoustě nevinných dětí, zatímco on sám natáčí filmy, které je pravděpodobně zkazí, až budou starší. A navíc lhal!
„To je opravdu hezký,“ řekl a sladce se usmál. „I když mě ani ve snu nenapadlo, že by pan Crabby chodil po práci do gay baru a flirtoval s jinými muži.“
Bill se znovu zasmál a osušil si oko. Pan Crabby byl nejznámější televizní moderátor z dob, kdy byl Bill ještě dítě, a připadalo mu roztomilé, že si na něj Tom vzpomněl.
„Pak taky nečekáš, že tě budu chtít políbit, že?“ Zeptal se a koketně se usmál.
„Chceš říct, že mě chceš políbit?“ Zeptal se Tom a ušklíbl se.
„To rozhodně chci,“ řekl Bill a naklonil se blíž.
„Pak to ti to asi nemůžu odepřít,“ odpověděl Tom a také se naklonil blíž.
Jejich rty se setkaly a předčilo to vše, co si oba představovali. Čas i prostor přestaly existovat a Billovi se lehce zatočila hlava, takže se musel odtáhnout, aby neupadl a neztrapnil se.
„Wow,“ řekl, olízl si rty a podíval se na své ruce, které mu nehybně ležely v klíně.
„Vážně, wow,“ řekl Tom a podíval se na Billovu usměvavou tvář.
Nastala trapná chvilka, kdy se oba dívali jinam než na toho druhého. Když se pak přinutili znovu se na sebe podívat, jejich rty se opět srazily, jako by byly dva magnety.
Tenhle byl ještě lepší, pomysleli si oba a zapojili jazyky, aby mohli dál experimentovat. Ano, všechno šlo přesně tak, jak doufali, a rychle si uvědomili, že tu noc spolu určitě skončí v posteli.
„Kde bydlíš?“ Zeptal se Tom, když se odtáhl s rukama na Billových bocích.
„Pár bloků odsud. A ty?“
„O pár bloků blíž,“ řekl Tom, vzal Billa za ruku a vytáhl ho ven z přeplněného klubu.
Venku opět ztratili kontrolu. Bill přitlačil Toma k nejbližší cihlové zdi a zaútočil na jeho rty drsnými polibky.
„Vypadá to, že tvůj bejvák prostě není dost blízko,“ zašeptal a usmál se.
„Vypadá to, že prostě ty nejsi dost blízko,“ řekl Tom, znovu si ho přitáhl k sobě a políbil ho ještě drsněji, pokud to vůbec bylo možné.
Konečně se dostali k těm správným dveřím domu a jen s lehkými obtížemi způsobenými alkoholem se Tomovi podařilo otevřít dveře od jeho bytu.
Bill se najednou cítil nesvůj, když následoval Toma dovnitř. Nebyl ten typ na jednu noc a bylo to něco, co nikdy předtím nedělal. Uvnitř bylo překvapivě uklizeno; na stole leželo jen pár hrnků a talířů, a i když by podlaha snesla lehce přetřít, bylo to naprosto v pohodě.
„Ukážu ti svou ložnici,“ řekl Tom, vzal Billa za ruku a táhl ho ke dveřím na druhé straně pokoje.
„Čekal jsi, že budeš mít společnost?“ Vyhrkl Bill, když uviděl pokoj.
Byl uklizený, čistý a postel byla dokonce ustlaná. Billovi se najednou vybavilo sdružení obsedantně kompulzivních uklízečů, ale způsob, jakým si Tom přehodil mikinu přes jednu ze židlí, ho přesvědčil o něčem jiném.
„Prostě jsem měl sen o tom, že přijdeš. Možná je to osud,“ zašeptal Tom, položil Billovi ruce kolem pasu a přitáhl si ho k sobě.
„Mm, miluju tyhle kýčovitý řeči,“ řekl Bill těsně předtím, než se jejich rty setkaly v jednom z těch ohromujících polibků.
Když se znovu odtáhli, rychle ze sebe svlékli trička, a když se k sobě znovu přitiskli, spadli na postel, aniž by polibek přerušili.
Ale něco je špatně, pomyslel si Tom, když necítil, že by jeho boxerky byly pořádně plné. Odtáhl se a podíval se dolů do svého rozkroku. Bill se zamračil a sledoval Tomův pohled dolů.
„Co se děje?“ Zeptal se.
Tom neodpověděl, jen si stáhl kalhoty i boxerky a odhalil svůj měkký, ochablý penis.
„Oh,“ řekl Bill s jedním pozvednutým obočím. „No, to je…“
„Co to kurva je?“ Pronesl Tom a málem se rozesmál. „Bille, ty jsi…?“
„Rozhodně,“ řekl Bill.
„Wow, no…“
Nastala dlouhá, trapná chvíle ticha, kdy Tom jen šokovaně zíral na svůj penis, který ho zradil. A proč zrovna teď?!
„Ehm, proč nezkusíš…“ začal Bill a udělal pohyb rukou, který přesně demonstroval, co má na mysli.
„Jo, já… zkusím…“
Tom popadl svůj penis a několikrát s ním zapumpoval, ale nic. Znovu se podíval na Billa a cítil se trapněji než kdy předtím.
„Možná kdyby…“ začal Tom a Bill přikývl, natáhl ruku a nahradil Tomovu ruku, ale bez úspěchu.
Pak přišla další trapná chvilka
„No, pořád je to moc hezký,“ řekl Bill a snažil se Toma uklidnit, že je to v pořádku. „A…“
„Já… stále se můžu postarat o tebe, ne? Jestli teda chceš…“ řekl Tom a ze všech sil se snažil nedat najevo, jak neuvěřitelně nepříjemně se cítí.
„Ne! Oh ne. To je v pohodě. Cítil bych se až moc provinile. Co kdybychom se prostě… místo toho políbili?“
„Ja-jasně,“ řekl Tom a vděčně se usmál.
Znovu si natáhl boxerky, položil Billovi ruku na krk, zadíval se mu hluboko do očí a obdivoval jejich krásu. Ale atmosféra byla již narušena, bylo příliš trapné navázat tam, kde skončili. Cítili to oba.
„Bille, promiň, já nemůžu…“
„Chápu,“ odpověděl Bill a usmál se. „Navíc, stejně už jsem nějak ospalý.“
„Chceš přespat tady? V mojí posteli?“ Zeptal se Tom s opatrným úsměvem.
„Jasně! Díky.“
Tom stále cítil, jak jeho tváře hoří rozpaky. Měl v posteli tohohle nádherného kluka, připraveného si to rozdat, a on takhle selhal.
Bill se otočil, položil si hlavu na polštář a vklouzl pod peřinu, brzy následován Tomem. Sundal si těsné kalhoty a nechal je spadnout na zem, než zívl a našel si pohodlnou polohu zády k Tomovi.
„Hej, Bille?“ Zeptal se Tom tichým hlasem, tlumeným rozpaky.
„Jo?“ Odpověděl Bill a snažil se situaci brát s nadhledem.
„Umm… nevadilo by ti, kdybych… tě třeba objal?“ Tomův obličej hořel jako dům v plamenech.
„Vůbec ne,“ usmál se Bill přes rameno, vzal Toma za ruku a přitáhl si ji k sobě.
Tom se také usmál, položil si hlavu na Billovo rameno a zavřel oči.
„Opravdu mě to mrzí,“ řekl, i když chtěl na všechno zapomenout.
„Nemysli na to. Je to v pohodě,“ odpověděl Bill a také zavřel oči.
***
Druhý den se Bill probudil s lehkou bolestí hlavy a ústy vyprahlými jako poušť. Jazykem si je snažil navlhčit, otočil se a zjistil, že leží v cizí posteli a že ho objímají cizí ruce. Pak si vybavil, jak se potkali v Andreasově klubu, jak spolu flirtovali, líbali se a… měli sex? A pokud ano, proč měl na sobě boxerky? Pak si vzpomněl úplně; Tomovi se nepostavil.
Takhle je to nejspíš lepší, pomyslel si Bill a posadil se, aby druhého muže nevzbudil. Zjistil, že už teď jde pozdě do práce. Dnes měli natáčet pro další ranní show, která se měla vysílat za pár dní. Rychle si posbíral věci a oblékl se, než se po špičkách vydal ke dveřím a opustil Toma, o čemž z nějakého důvodu doufal, že je to navždy.
***
„Bille! Myslel jsem, že to nestihneš!“ Řekl Saki, když Bill vešel na plac. „Ah, máš na sobě stejné oblečení, co jsi měl včera?“
Bill nenáviděl, a zároveň miloval Sakiho smysl pro detail a dnes ho nenáviděl. Okamžitě se začervenal a sklopil zrak, protože měl pocit, že jeho včerejší akcička se na tuhle scénu nehodí.
„Jo, já…“
„Chápu. Tak se dneska budu snažit nebýt na tebe moc přísný. Jdi do maskérny a připrav se. Scénář k nové epizodě máš tam na stole, ale žádný čtení, dokud prvně nevyřešíš tohle, dobře?“
Bill nenáviděl i miloval Sakiho smysl pro detail a dnes ho miloval.
***
Tom se probudil a zjistil, že jeho postel je úplně prázdná. Posadil se a zaklel, nenáviděl, když jeho známosti na jednu noc odcházely dřív, než měl ráno možnost si s nimi promluvit. Ale nejspíš to tak bylo nejlepší, jelikož po včerejší trapné noci neměl zájem ho už vidět.
Postavil se na nohy a zamířil do obýváku, kde našel nedojedený sáček chipsů, a rozhodl se, že je sní, aby uklidnil svůj kručící žaludek. Rychlým stisknutím tlačítka zapnul televizi a málem vykřikl, když spatřil Billovu známou tvář, jak mluví s fialovým maňáskem.
„Ach, paní, Fumbleová! Zašpinila jste mi oblečení!“ Vykřikl se smíchem Bill. „Co teď budu dělat?“
Tom se usmál a vzpomněl si, jak by Bill na tuto otázku odpověděl, kdyby ji položil Tom.
Bylo tak zvláštní vidět Billa v televizi, zvlášť v tomhle prostředí. Bill ze včerejšího večera byl tak jiný než tenhle, ale zároveň tak podobný.
„Musíš si ho vyprat, Bille. Pojď, ukážu ti to,“ řekla paní Fumbleová, fialová loutka, a přivedla ho k obrovské fialové pračce.
„Paní Fumbleová!“ Vypískl Bill. „Tam já ale nemůžu! Vždyť se celý namočím!“
„Ty jsi takový hlupáček, Bille! Prostě se svlékneš a oblečení vložíš dovnitř.“
„Ooooh!“ Řekl Bill a mrkl do kamery. „Pak je dobře, že mám své kouzelné luskající prsty.“
Bill luskl, a najednou byl v jiných šatech a v ruce držel ty staré.
„Dobře! Tak tyhle dáme do pračky a já ti ukážu, jak se zapíná,“ řekla paní Fumbleová a otevřela dvířka pračky. „A ty přidej prášek. A aviváž. Pak ji zapneme!“
„Oh, je dobře, že mě to učíte, paní Fumbleová. Mám takový zlozvyk vylévat pití a vysypávat jídlo na ostatní lidi, takže teď jim aspoň můžu spolu s omluvou oblečení i vyprat,“ řekl Bill a usmál se do kamery.
Tom se hlasitě zasmál a osušil si jedno oko. Přistihl se, že je přilepený k obrazovce a jeho oči neustále sledují Billa. Oh, jaké měl včera štěstí, že se mu ten kluk připletl do života, a teď vlastně přemýšlel o tom, že by ho už nikdy neměl vidět?
To je šílený, pomyslel si a pokusil se televizi vypnout, aby Billa zase dostal z hlavy. V jeho nitru probíhal boj o to, jestli se má řídit srdcem a hlavou, nebo svou idiotskou pýchou. A co když se s ním Bill nechce znovu setkat? A zvládl by utajit svou skutečnou profesi, a pokud ne, jak by na to Bill reagoval?
Jeho ruka opět opustila ovladač, protože se rozhodl, že Bill je příliš dobrý na to, aby ho nechal jít, a usmál se, když se Bill zasmál něčemu, co řekla paní Fumbleová.
autor: Alvasonda
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
