autor: Alvasonda
Tom byl příliš ospalý na to, aby přemýšlel, a tak na sebe hodil tričko, otevřel dveře a protřel si oči. Zatřepal hlavou, aby se úplně probral, když poznal ty hnědé oči, které na něj zíraly. Byl to Bill a podle rozmazaného make-upu usoudil, že plakal. Hodně.
Stáli takhle dlouho a dívali se na sebe, jako by to bylo poprvé.
Bylo to naprosto nečekané. Ještě včera si byl Tom jistý, že Billa už nikdy neuvidí, pokud na sebe náhodou nenarazí na ulici nebo tak něco. A rozhodl se, že pokud se tak stane, jen pokrčí rameny a projde kolem, aniž by Billovi věnoval jediný pohled.
Ale teď, když stál před ním, věděl, že kdyby Billa na ulici potkal, sledoval by ho tak dlouho, dokud by mu neodpustil. Prostě ho až moc miloval.
Tom vyjekl a cukl, když ucítil, jak mu po hrudi stéká něco studeného a mokrého, podíval se dolů a uvědomil si, že Bill přinesl pití a celé ho na Toma vylil. Stejně jako to udělal, když se setkali poprvé.
„Oh, velmi se omlouvám,“ řekl Bill a jeho hlas zněl stejně smutně jako jeho. „Alkohol, narváno. Co dodat?“
„Bylo to ‚narváno, alkohol‘,“ řekl Tom tiše, čímž donutil Billa, aby se na něj znovu podíval.
„No pak se omlouvám. I za to tričko.“
Nastalo dlouhé ticho a Billovy oči znovu padly na Tomovo mokré triko.
„Bille…“ začal Tom, ale Bill ho přerušil.
„Tome… můžeš… můžeš mě obejmout? A držet mě tak pevně, až to bude bolet…“
Tom se usmál, ale jen na chvilku, vzal Billa za ruku, přitáhl si ho k sobě a objal ho. Chtěl ho chránit před vším a před všemi. Jednou rukou zajel Billovi do hebkých vlasů, kde si pevně přitiskl Billovu hlavu k hrudi, aby se mohl přitulit do jeho krku. Druhou měl položenou na jeho zádech, kde ho hladil v malých kroužcích, aby zahnal démony, kteří jeho miláčka pronásledovali.
Cítil, jak se Billovo tělo chvěje, a jeho ruce, které měl na Tomových zádech, byly slabé, přesto tiskly látku. Tom nevěděl, co se stalo, ale dokázal si to představit. Věděl o Alexově dominantnosti a proklínal se, že včera nebojoval víc za to, aby Bill s Alexem nikam nejezdil.
Tomovo už tak mokré tričko zvlhlo ještě víc, když se Bill znovu rozplakal a jeho slzy padaly do té malé mezery mezi Billovýma očima a Tomovým ramenem.
„Byl jsem tak hloupej,“ zašeptal Bill náhle.
„Jo,“ řekl Tom a povzdechl si, když si Billa přitáhl blíž. „Ale to já taky.“
„Nikdy jsem neměl zahodit to všechno, co jsme měli, jen kvůli tomu, čím se živíš,“ řekl Bill a vzlykl.
„Ale měl jsem ti to říct…“
„Jo, ale já to chápu. Nezlobím se na tebe.“
„Bille,“ pronesl Tom a oběma rukama ho chytil po stranách obličeje, aby ho od sebe odtáhl. „Vyčítáš mi, že jsem ti lhal a podváděl tě tím, co jsem dělal za práci. Víš to a já to naprosto chápu. Jo, udělal jsi pár hnusnejch věcí, který mi ublížily, a když jsem byl na dně, otočil ses ke mně zády. Ale na tom teď nezáleží. Ne, když jsi teď tady. Se mnou. Bille…“
„Tome…“ zašeptal Bill, ale Tom mu položil prsty na rty, aby ho umlčel.
„Bille, teď na tom nezáleží. Ne, když tě miluju tak strašně moc.“
„Tome,“ zopakoval Bill, když Tom sundal prst z jeho rtů. „To vážně? Po tom, co jsem ti včera řekl?“
„Věř mi, pořád jsem na tebe naštvaný,“ řekl Tom a zasmál se. „Ale… že ses odvážil vrátit po tom, co se stalo… Ani nevím, co se vlastně stalo…“
„Pokusil se mě znásilnit.“
Tom sevřel Billa v náručí pevněji a zatnul čelist.
„No, nebudu ti říkat: ‚já ti to říkal’…“
„Řekni to. Prosím, řekni to. Dopřej mi ještě další ponížení, abych už nikdy nepochyboval o tvých slovech,“ řekl Bill upřímně.
Tom si povzdechl, a pak se usmál. „Říkal jsem ti to.“
Bill se usmál, a pak znovu posmutněl.
„Vážně jsi mi chyběl,“ řekl po chvíli.
„Ty mně taky.“
„Já… přinesl jsem ten drink, abych přijal tvou nabídku…“
„Jakou nabídku?“ Zeptal se Tom zmateně.
„Začít znovu. Já… přesně to bych si moc přál.“
„Wow!“ Tom se odtáhl a musel se kousat do tváří, aby se nezačal smát Billovu výrazu. „Ty vole, právě jsi mě polil svým pitím!“
„Tome, co to…?“
„Tome?! Jak sakra víš, jak se jmenuju?“ Zeptal se Tom a mrkl.
Na Billově zmatené tváři se objevil úsměv a než odpověděl, zasmál se.
„Myslím, že jsem tě jednou potkal ve snu,“ řekl a mrknutí opětoval.
„To je teda laciná balicí hláška, ale asi funguje,“ řekl Tom a zasmál se. „Když jsi trefil moje jména na první pokus.“
„To nebyla balicí hláška, byla to pravda,“ řekl Bill a utíral si slzy, když se smál.
„Wow, pak mi dovol, abych ti koupil novej drink za ten, cos na mě vylil. I když to nebylo moc příjemný…“
„Seš si jistej, že tě jím zase nepoleju?“ Zeptal se Bill.
„Vlastně by mi to bylo jedno. Ale budu doufat, že to neuděláš, protože po tom, co jsem dal výpověď, nemám žádný příjem.“
„V tom případě je tenhle drink na mě,“ řekl Bill a zrudl.
„Vážně!? Co děláš za práci?“
„Jsem televizní moderátor pořadu pro děti. A ty?“
„Už jsem ti to říkal,“ zasmál se Tom. „Jsem nezaměstnanej.“
„Oh, určitě si brzo práci najdeš,“ řekl Bill a mrkl na něj.
„Jo, to doufám,“ odpověděl Tom a zasněně hleděl Billovi do očí. „No, takže jak je to s těmi drinky?“
„Oh, jasně! Následuj mě, vím o jednom dost dobrým klubu. Je mýho kamaráda, takže nebude problém se tam dostat.
„To beru!“
autor: Alvasonda
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
