autor: shetookmetanzen
O něco později seděli Tom a Bill na pohovce v hotelovém pokoji. Jejich lety byly přeloženy na zítřek, takže si zamluvili (nebo spíš Tom zamluvil) pěkný, velký hotelový pokoj. Byli manželé celé čtyři roky, takže podělit se o hotelový pokoj na jednu noc nemohl být tak velký problém. Takhle to bylo levnější a upřímně řečeno, Bill neměl v plánu odmítnout noc zdarma v luxusním apartmá.
Mladší z nich si prohrábl dlouhé havraní vlasy a pohledem bloudil po celém apartmá. Tom se rozhodně nebál ukázat, jak dobře se má. Billovi to nevadilo. Kruci, vždyť dárky, které mu Tom kupoval, a jejich prstýnky byly dražší než Billova garsonka v L. A.! Ne že by se mu to nelíbilo, to ne. Bill se moc rád nechával hýčkat. Dopřát si trochu luxusu, užívat si života. Sňatek s Tomem byl nejlepší způsob, jak si takové sny splnit… Musel se sám pro sebe zasmát. Samozřejmě, že Bill miloval Toma, ne jeho kreditní kartu.
„Tak co, nedáš si něco k pití? Máme před sebou celou noc…“ promluvil Tom svým měkkým, tichým hlasem. Podíval se na jejich zavazadla. „Nebo to chceš radši zabalit?“
Bill otočil hlavu, aby se na svého bývalého podíval, a lehce se zasmál. „Chtěl jsi, abychom sdíleli společný pokoj, abychom si mohli promluvit, ne spát, blbečku. Žádný spaní. Myslím, že potřebujeme trochu rumu s colou, co říkáš?“
***
Díky pokojové službě měli brzy na stolku láhev rumu a colu, spolu se dvěma skleničkami. Tom jim oběma nalil. Bill naprosto miloval, když mu Tom míchal drinky, protože se zdálo, že přesně ví, kolik čeho má použít. Starší muž se posadil zpátky vedle něj a podal mu jednu ze sklenic. Bill zdvořile poděkoval a okamžitě si lokl. Dlouhou chvíli seděli mlčky a vychutnávali si své drinky. Aniž by se Billa zeptal, jestli chce další, nalil mu. Mladší jen přikývl na znamení díků, i když cítil, že mu ta první stoupá přímo do hlavy. Najednou se současně podívali z velkého okna, aby přes hustou sněhovou bouři spatřili světla města.
„Vzpomínáš, jak jsme se do týhle situace dostali poprvé?“ Zeptal se Bill, usmál se při té vzpomínce a doufal, že po jedné a půl skleničce nezní opile. Neviděl to, ale měl pocit, že se Tom usmívá také.
„Jo. Na Štědrý večer, že? Naše první opravdové Vánoce. Zrovna jsme se spolu přestěhovali do L.A., že? A byli jsme na cestě do Německa…“
„… k mojí rodině. Jo. Seděli jsme celou noc v čekárně, tak zatraceně vyčerpaní a snažili se spát na podlaze s kabáty jako polštáři… A tu noc jsi-“
„Požádal jsem tě o ruku.“
Bill se otočil a podíval se do Tomových usměvavých očí. Nebylo to přesně tak, jak si představovali, že se zasnoubí, ale i tak to bylo dokonalé.
„Měl jsi dneska namířeno domů?“ Zeptal se starší muž. Věděl, že Billova rodina stále žije v Německu, přestože se jejich syn před lety přestěhoval do USA poté, co se během výměnného pobytu zamiloval. Seznámil se s velmi okouzlujícím a milým studentem ekonomie jménem Tom. Měli spolu vztah na dálku jen asi rok, než se Bill rozhodl přestěhovat do země svého přítele. Tom v té době uměl německy jen pár vět, zatímco Bill mluvil velmi dobře anglicky, takže volba byla velmi přirozená, jelikož Bill měl skutečně možnost studovat v USA. Nedlouho poté se zasnoubili a o rok později se vzali. Bohužel to nedopadlo tak pohádkově, jak by mělo.
„Jo. Jako vždycky. Příští týden mám v práci volno, takže jsem konečně mohl tyhle Vánoce strávit víc času s rodinou,“ vysvětlil Bill. „Od té doby, co mi před měsícem umřel dědeček a já se nemohl zúčastnit ani pohřbu…“
Tom se zamračil. S Billovým dědečkem se před lety párkrát setkal. Na starého pána takový milý chlapík, velmi liberální a vstřícný. Starší z nich se podíval na svou vlastní prázdnou sklenici a naplnil ji.
„To je mi to líto, Bille… Můžu se zeptat, co se stalo?“
„Byl nemocný. Rakovina prostaty. Jsem šťastný, že už nemá bolesti, ale chybí mi.“
Bill si lehce povzdechl a podíval se na své ruce. Rodina mu opravdu chyběla, zvlášť teď, když se stala ta strašná věc. K jeho překvapení se Tom natáhl, aby ho vzal za ruku a jemně ji stiskl. Uklidňujícím způsobem.
„Pro tvou rodinu je důležité, že s nimi teď budeš trávit čas. Určitě to velmi oceňují, zvlášť když uvážíme, kolik máš určitě práce,“ řekl Tom tiše. Bill se na něj podíval, a tak docela nevěřil, že jeho bývalý manžel říká takové věci. Tom nebyl zrovna muž, který by dával najevo své city. Mladší muž spolkl ten hloupý knedlík v krku, ale přesto cítil, jak ho pálí oči, které se začínaly plnit slzami.
Tom Billa tiše pozoroval, a když si konečně lokl ze svého drinku, koutkem oka zahlédl, jak i Bill drží prázdnou sklenici. Vzhledem k tématu to bylo pochopitelné. A také kvůli celé té situaci tady. Tom věděl, že Bill umí pít, a tak mu nalil další sklenici rumu s colou. S rumem navíc. Sledoval, jak ji černovlasý muž vypil na jeden zátah.
„Buď opatrný,“ zamumlal Tom, čímž si od Billa vysloužil pohled. „Promiň. Znáš mě…“
„Jo, znám. Ale taky znáš ty mě a měl bys vědět, že já nikdy moc nepiju.“
Starší lehce přikývl a místnost opět zaplnilo trapné ticho. Tom dál usrkával svůj drink a rozhodně už alkohol cítil.
„… Můžu tě… obejmout?“ Zašeptal Bill najednou. Tom překvapeně pozvedl obočí, ale věnoval mu malý úsměv.
„Samozřejmě.“
Objali se a oba zavřeli oči, aby si to objetí plně vychutnali. Billa lehce děsilo, jak bezpečný a příjemný pocit to byl. Stále cítil, že je pro Tomovu náruč jako stvořený. Tak jak to cítil od začátku. Poslouchal dech staršího muže. To ho vždycky dokázalo uklidnit. Seděli tam několik minut a beze slova se drželi. Až se Tom rozhodl ticho prolomit.
„Bille… Je mi to tak líto,“ zašeptal a rukou pohladil mladšího po zátylku. Jeho vlasy byly stále tak husté a hebké a voněly jako nebe, jako tomu bylo vždycky. Bill měl stále v oblibě své ovocné šampony. I po těch se Tomovi stýskalo. „Nikdy, opravdu nikdy jsem ti nechtěl nijak ublížit. Já jen… Byl jsem tak zaslepený… Ani nevím. Nejspíš jsem měl nasráno v hlavě. Jsem tak hloupej.“ Kousl se do rtu a cítil, jak se Bill odtáhl, aby se mu podíval do očí.
„Nejsi hloupej, Tome. To neříkej.“
Starší muž se trochu zasmál. I on pomalu začínal cítit alkohol. Vždycky byli oba tak uvolnění.
„To teda jsem. Měl jsem ten největší poklad, kterej se ve vesmíru schovává, přímo před sebou. A nechal jsem ho jen tak, protože jsem byl tak hloupej a myslel jen na peníze! Kruci, Bille… Lásku si za žádný peníze na světě nekoupíš. Já ji měl. Měl jsem tebe, všechno, o čem jsem kdy snil. Opustil jsi svůj domov, svou rodinu, všechno, co jsi znal, jen abys byl se mnou. A já si tě nechal proklouznout jen proto, abych měl víc peněz! Kdo vůbec potřebuje peníze? Jsou na hovno, nezahřejou mě, nevypijou se mnou tři flašky vína při sledování Titanicu, nepolíbí mě na dobrou noc, a hlavně mě, kurva, neobejmou, když to nejvíc potřebuju!“
Bill nebyl v žádném případě připraven na to, co se po Tomově malém monologu stalo. Sledoval, jak starší muž propukl v nešťastný pláč a zabořil svou tvář do dlaní. Mladší moc dobře věděl, že se Tom vždycky začal otevírat, když se napil (což byl přesně ten důvod, proč si nikdy nedal víc než jednu sklenku vína za večer). Ale rozhodně nečekal, že po všech těch letech bude mít Tom pocit, že místo vedle Billa je stále jediným místem na světě, kde se může vyplakat, aniž by ho někdo odsuzoval, jak mu kdysi řekl. Tehdy mu Bill slíbil, že pro něj bude vždycky tím bezpečným místem. A myslel to vážně. Nesmál se ani neutekl, ale přitáhl si Toma do dalšího objetí a trochu si povzdechl. Tohle bylo poněkud směšné.
Bill rozvázal pevný drdol, do kterého měl Tom svázané vlasy, a jemně pohladil lehce zvlněné prameny. „Někdy prostě život nejde tak, jak si představuješ,“ povzdechl si a snažil se být moudrý, i když se cítil stejně opile – a podivně mizerně – jako Tom. Nemohl si pomoct. Bill znovu slyšel, jak se mu srdce rozpadá na milion drobných kousků, když slyšel Tomovy smutné vzlyky.
Celé ty roky si myslel, že se jeho srdce spravilo, že je v pořádku, že mu Tom nechybí. Teď když se nad tím opravdu zamyslel, si jen lhal a pohřbíval své pocity, jako když dítě zahrabává své hračky na pískovišti. Nerozvedli se proto, že by se přestali milovat. Rozvedli se proto, že ani jeden z nich už nevěděl, jak si dát najevo, jak moc se milují. Staré jizvy se prudce rozpáraly ve chvíli, kdy na sebe narazili, a sdílení hotelového pokoje bylo poslední kapkou. Bill cítil, jak mu z očí vytryskly vlastní slzy, a v rukách sevřel Tomovy vlasy, zatímco ho starší muž znovu objal a tiskl ho k sobě tak blízko.
autor: shetookmetanzen
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
