autor: shetookmetanzen
Druhý den ráno se Tom probudil v super měkké a teplé hotelové posteli. Škoda, že se v té úžasné posteli necítil tak pohodlně, jak by měl. Slunce prosvítající skrz závěsy mu připadalo jako pekelný oheň, který se snaží mučit jeho a jeho velmi, velmi bolavou hlavu. Byl zvyklý probouzet se v hotelech, ale ta příšerná kocovina byla něco nového. Tedy ne nová, ale něco, co už dlouho necítil. Stejně jako ospalé mumlání a tiché chrápání, které slyšel vedle sebe.
Tom pomalu o kousíček pootevřel oči, aby se podíval na spícího muže vedle sebe. Billovy dlouhé černé vlasy byly rozházené po celém velkém bílém polštáři a na tváři měl stále ještě make-up ze včerejška – až na to, že ho teď měl po celém bledém obličeji. Starší z nich se jen maličko usmál a nedokázal se ubránit tomu, aby se natáhl ke svému bývalému manželovi a neuvěřitelně opatrně mu rukou prohrábl hedvábné kadeře.
Bill ospale zamrkal, aby se podíval na toho druhého, aniž by pořádně chápal, co se děje. Proč ho někdo hladil po vlasech? … Ne, proč ho Tom hladil po vlasech?
„Co to děláš?“ Zamumlal ospale a lehce se zamračil. Tom se zasmál a tváře mu lehce zrůžověly.
„Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit ani, ehm… se tě dotýkat bez dovolení, já jen…“ omluvil se rychle a sledoval, jak Bill zavrtěl hlavou a posadil se jen natolik, aby se mohl opřít o lokty.
„To je v pohodě… Do prdele, moje hlava. Mám pocit, že jsem pil celou noc. A to jsem ještě nalíčený,“ zasténal mladší a znovu zavřel oči. „A taky mám pocit, že…“ najednou se zamračil ještě víc a odhrnul peřinu, kterou měl na sobě, jen natolik, aby se mohl podívat na své tělo. Na své úplně nahé tělo. Bill zrudl a zakryl se, jako by Tom snad nikdy předtím neviděl nahého muže. Do prdele.
„Řekni mi, Tome… Je možný, že… jsme spolu měli sex?“ Zeptal se tiše, odhrnul si dlouhou ofinu z očí a podíval se na toho druhého. Tom se kousl do spodního rtu a rozhlédl se po místnosti. Věděl, že je taky nahý, to nebylo třeba kontrolovat. Na podlaze viděl zcela zřejmý důkaz – použitý kondom. Pomalu přikývl, sotva se na Billa znovu podíval. Černovlasý muž tiše zasténal, a když si znovu lehl, skryl svůj obličej za dlouhými prsty.
„Nic si nepamatuju,“ zašeptal. „Do prdele! Tohle nebylo… vůbec v plánu! Kolik jsme toho vypili?“
„To nemám sakra ponětí. Mám pocit, že jsme vypili celou láhev. Myslím, že jo.“ Tom se posadil, spodní část těla měl stále pod peřinou, protože se před Billem nechtěl ukazovat nahý.
„Jen si vzpomínám, že jsem brečel. A… přiznal, že mi tak trochu chybíš?“
Bill se na Toma podíval skrze prsty. Starší muž se musel uchechtnout. Bill vypadal směšně, když měl tmavý make-up rozmazaný všude. Ale ten pohled ho přesto zahřál u srdce.
„Na to si taky vzpomínám, myslím… Byl jsi jen opilý, nebo jsi to myslel vážně?“
Tom odvrátil pohled, když se černovlásek posadil a držel si peřinu kolem těla.
„Víš, že opravdu nelžu,“ zamumlal Tom. „Takže jo, asi jsem to myslel vážně. Myslel jsem to vážně. Chybíš mi… Tobě se po mně nestýská? Ani trochu? Pochopím, když bude odpověď ne. Tenkrát jsem se k tobě fakt zachoval hnusně.“
Mladší muž se kousl do spodního rtu a opravdu přemýšlel, co na to říct. Setkání s Tomem bylo velkým překvapením, ale bylo to pozitivní překvapení? Ano. Bylo. Bill si myslel, že Toma už nikdy neuvidí, a nebyl si jistý, jestli ho vůbec ještě chce vidět. Osud nějak rozhodl, že se znovu setkají, a upřímně řečeno, Bill byl rád, že se to stalo. Stále byl naštvaný kvůli tomu, co se před lety stalo, ale nemohl popřít, že na tom nesl i on svůj podíl viny. V té době dokončoval studia a většinu času trávil na univerzitě, nebo zíráním do knih. Uvědomil si to snad předtím někdy? Ani náhodou.
„Ano,“ vydechl Bill. „Já… chybíš mi. Tak, řekl jsem to. Bože,“ povzdechl si a podíval se do klína. „Už jsou to čtyři roky, tohle není… normální. Tohle je opravdu komplikované, neměli jsme mít sex a…“
„Proč je to komplikované? Myslel jsem, že jsi říkal, že jsi svobodný,“ povytáhl Tom obočí, když se na něj Bill podíval.
„Jo, ale ty… ty nejsi.“
„Kdy jsem tohle řekl?“
Bill se zamračil. Když se nad tím teď zamyslel, Tom o žádném svém novém vztahu nic neříkal. Jen předpokládal, že se někdo kolem druhého muže motá. Byl nádherný, bohatý a velmi milý a okouzlující, když zrovna nebyl zaneprázdněný. Kdo by takového muže nechtěl?
„Já jsem taky single, Bille. Jak víš, můj život je nabitý. Nemám čas chodit s lidmi, o kterých ještě nevím, jestli tohle všechno zvládnou… Když jsi odešel, prostě jsem… utopil své emoce v práci. Ani jsem se s nikým nesnažil randit. Spíš mě překvapuje, že ty kolem sebe nemáš nikoho, kdo by ti dal lásku, kterou si zasloužíš. Teď, když jsi dostudoval, máš na to určitě víc času.“
„Asi jo, ale ne, vlastně každej večer chodím domů sám,“ pokrčil Bill rameny. „Jak jsem řekl, nikdo nechce jablko, do kterého už někdo kousl.“
„To je blbost.“
Oba si povzdechli a odvrátili od sebe pohled. Tom nemohl uvěřit, že se Bill přirovnává k zasranému jablku. Černovlásek nezestárl ani o den a byl stále stejně krásný jako v den, kdy se poprvé setkali. Kdo by ho nechtěl? Byl to poklad. Tomův poklad.
„Jdu si dát sprchu,“ řekl Bill tichým hlasem a vstal z postele. Tom přikývl a pohlédl na štíhlé nahé tělo svého bývalého manžela, když se mladší z nich sklonil, aby si z kufru vzal čisté spodní prádlo. Stále tak nádherný. Když Bill zmizel v koupelně, Tom se rozhodl, že musí také vstát. Šel se obléknout, jeho oblečení bylo mnohem ležérnější než drahý oblek, který měl včera. Stačily mu pěkné džíny, neformální knoflíková košile a sako. Něco, o čem věděl, že mu sluší.
O chvíli později vyšel Bill z koupelny jen v černých boxerkách, s nenalíčeným obličejem a rozpuštěnými vlasy. Když se jejich pohledy setkaly, Tom si na jeho tváři všiml lehkého úsměvu. Starší muž se posadil na pohovku a díval se z okna, zatímco se Bill oblékal, aby mu poskytl trochu soukromí. Už zkontroloval telefon, aby zjistil, že neodletí dřív než později odpoledne. Potom se Bill posadil vedle něj.
„Letí mi to v pět,“ řekl a podíval se na Toma.
„Oh, to je dobrý. Mně taky.“
Místnost opět naplnilo ticho. Černovláska to pekelně štvalo. Ale nevěděl, jak rozjet konverzaci. Napětí mezi nimi to ztěžovalo. Bill v tuhle chvíli nevěděl, co chce.
„Ehm… Za to všechno ti děkuju. Za večeři, za hotel… ten chlast,“ uchechtl se, čímž Toma trochu rozesmál.
„To je v pohodě, Billie.“
Mladší se při staré přezdívce začervenal a fyzicky cítil, jak se mu rozehřívá hruď. Do prdele. Zavřel oči a silně se kousl do rtu ve snaze neříct nějakou hloupost. Jeho srdce mělo očividně jiné plány než jeho mozek. Věděl, že to byla chyba. Ale narazit ze všech lidí právě na Toma? To nemohla být jen náhoda. Bill věřil, že se věci dějí z nějakého důvodu. No, ne úplně všechny věci. Ale tohle rozhodně ano. Muselo.
„… Je nějaká šance, že bychom mohli, možná, víš… zůstat odteď v kontaktu?“ Vykoktal, a hned si chtěl dát facku. Bál se odmítnutí. Přes zavřené oči neviděl Tomův překvapený výraz ani malý úsměv. Možná to tak bylo dobře. Ten úsměv dokázal rozpustit ledy.
„Jo, jasně,“ řekl Tom a nadechl se. Pomalu vzal Billovu ruku do své, a konečně se na druhého muže znovu podíval. Černovlásek měl vždycky studené ruce. Chudáček. „Já vím, že je to asi hloupý a přímočarý, ale budu toho hodně dlouho litovat, když se tě teď nezeptám… Je nějaká šance, že bychom mohli znovu být my?“
Bill mu věnoval drobný úsměv, než se naklonil blíž k Tomovi a něžně spojil jejich rty.
autor: shetookmetanzen
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
