autor: Anchy
AZTD-EFG-HIJK-LMNOP
Podíval se na hořící důkaz ve své ruce a nahlas zaklel, než dal tomu pokušení další pokus. Gustav by byl naštvaný, kdyby ho viděl kouřit po všech těch stížnostech, smlouvách a nekonečných výhružkách. Ale Gustav tu nebyl, ne?
Byl to jen on, kdo před tím divadlem uprostřed mrazivé noci tahal z cigarety, jako by měla zachránit jeho život. Bál se vrátit domů sám, ale nikdy by Georga nepožádal, aby šel s ním.
„Víš, že tě to může zabít?“ Řekl někdo, kdo nerozhodně postával ve dveřích.
„Přidej se na temnou stranu,“ řekl Bill, aniž by se na toho nového kluka podíval. „Máme tu rakovinu plic.“
Chlapec pokrčil rameny, aniž by ho to nějak zajímalo, a vykročil do chladu. Vytáhl dávkovač na léky a jeden si strčil do úst. „Mám rád svý jedy po jednom.“
„AZT*?“ Zeptal se Bill.
„Jo, tolik, kolik si ho můžu za měsíc dovolit.“
Bill se zamračil. „Víš, že ho rozdávaj v útulcích, když víš, koho se zeptat, ne?“
„Jo,“ souhlasil ten kluk. „Ale já si za svoje věci rád platím sám. Každopádně,“ věnoval Billovi další zaujatý pohled a zatahal za jeden z okrajů jeho špatně pletené šály, „měl by ses fakt snažit hrát tu roli líp, jestli to chceš zakrýt jako profík.“
Černovlásek se hluboce zamračil. „Jak to myslíš?“
„Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš.“
„Samozřejmě, že nechci!“ Vyštěkl Bill. „Skoro tě ani neznám a ty se mi hned vetřeš do přízně, abys mi radil, jak mám naložit se svým životem.“
Muž se usmál.
„Vlastně jsem nic neřekl. Jen jsi předpokládal, že ano. Tak se uklidni. Nezajímá mě, co děláš se svým životem, stejně jako tebe nezajímá, co dělám já se svým.“ Vytáhl balíček žvýkaček a nabídl jednu Billovi. Černovlásek zavrtěl hlavou a rozhodl se pro další potah z cigarety. Podíval se na hodiny a usoudil, že by měl za chvilku jít. Ráno ho čekala škola a neměl moc sil na to, aby se pokoušel diskutovat o životě a lásce s tímhle podivným malým gangsterem.
„A moje jméno je Tom,“ řekl nakonec, když viděl, že chce Bill odejít. Natáhl k němu přátelsky ruku a počkal, až Bill chytí cigaretu mezi své namodralé rty a potřese jí. „Kde bydlíš?“
Černovlásek zvedl obočí a ušklíbl se.
„Takhle jsi to dostal?“
Tom se ušklíbl a řekl: „Jdi do prdele,“ než se otočil a zamířil pryč. Bill ho pozoroval, jak odchází, a napadlo ho, že měl něco říct, aby ho zastavil. Ne že by Tom vypadal jako člověk, kterého jen tak zastavíte. Dokouřil a vydal se opačným směrem, zpátky ke svému domovu, a děsil se představy, že tam Gustava uvidí i neuvidí.
Neměl náladu si povídat, ale už tři roky nespal sám. Tak jako tak to bude na hovno.
***
Dveře ještě potřebovaly pořádně zvednout, aby se daly normálně otevřít, ale bylo mu to jedno. Byl zvyklý na modřiny na rameni, které si každý druhý týden udělal, když je potřeboval otevřít, a Gustav nebyl po ruce.
Zapískal, jako to dělal vždycky, a čekal, až někdo zapíská zpátky. Neozval se žádný zvuk kromě protékajícího vodovodního potrubí v koupelně, a tak Bill hodil klíče do košíku ke všem ostatním a odhodil bundu, šálu a boty.
Ušel těch pár kroků do ložnice a viděl, že se od jeho odchodu nic nezměnilo. Gustav se zřejmě od toho malého incidentu do bytu nevrátil. Stáhl si džíny a tričko, vlezl do sprchy a pustil vodu. Naučil se odolávat té studené vodě, která tekla asi minutu, než se z trubek dostala ven teplá, která zahřála jeho třesoucí se tělo.
Znovu si rukama přejel po krku a snažil se najít fyzické stopy na pohmožděné kůži. Zřejmě tam zůstala jen bolestivost a změna barvy. Tu šálu bude muset ještě pár dní nosit.
Když zavřel vodu, nevadilo mu, že za sebou zanechává mokrou stopu až k posteli, kde použité a čisté ručníky byly jeden na druhém a čekaly, až je někdo zvedne a uloží na jejich místo. Bill se dnes večer neobtěžoval. Omotal si kolem pasu první, který mu přišel pod ruku, a hledal papír a pár propisek na zítřejší ráno. Všechno to hodil do své velké černé tašky čínské verze Prady a spěchal do kuchyně. Tam si vzal prášky na spaní, které užíval jen velmi zřídka, a také nový zubní kartáček, který si včera koupil.
Vytáhl ho z obalu, odnesl ho do koupelny a setřel páru ze zrcadla. Vyčistil si zuby, shodil všechno z postele a zalezl pod peřinu. Zaklel, když světlo v místnosti stále svítilo, sebral antistresový míček a hodil ho do vypínače. Poděkoval Bohu, že to zabralo, když viděl, jak místnost potemněla.
Potřeboval obejmout, ale také se potřeboval vyspat. Za necelých šest hodin bude zase muset vstávat. Starosti o Gustava budou muset počkat do zítřka. Právě teď chtěl toho bastarda jen nenávidět a možná litovat sám sebe.
Spánek se nemohl dostavit dříve.
***
O pár bloků dál, ve stejně malém, ale čistším bytě, se Tom prohraboval dnem příšerně chutnajícího, ale neuvěřitelně sytého sáčku čokoládových sušenek. Poslední zbytky zapil pivem přímo z lahve a sáček odhodil někam blízko odpadkového koše.
Zaklel, podíval se z okna dolů na ulice pod sebou a znovu zaklel. Proč se vůbec nechal Georgem přemluvit k něčemu takovému, jako je podpůrná skupina? Nenáviděl lidi, kteří to vzdali, a přestože věděl, že se v posledních týdnech dobrovolně proměnil v jednoho z nich, nedokázal se rozhodnout, jestli by tam měl nebo neměl jít.
Ten kluk, co se s každým hodně bavil, Bill, vypadal, že by mohl být osina v zadku. Ale něco mu říkalo, že ten kluk potřebuje právě teď větší podporu než on sám. Tom neměl rád násilí. Je to neomluvitelný, bez ohledu na okolnosti, říkával vždycky, ale jak léta plynula a začalo se na něj nabalovat víc věcí, uvědomil si, že i pohodový člověk může při správném impulsu během několika vteřin vybouchnout.
Přemýšlel, co Bill provedl, že u toho člověka, ať už to byl kdokoli, ale nejspíš někdo blízký, vyvolal něco takového. Byla škoda ničit tak krásný krk ošklivými modřinami. Bill vypadal opravdu krásně i s tmavými kruhy pod očima a studenými popraskanými rty.
Podíval se na hodiny a viděl, že ještě zbývá pár minut do jeho osobní večerky. Sáhl po ústní vodě a slíbil si, že ráno si zuby vyčistí lépe. Vklouzl do postele, podíval se na prázdnou stranu postele a povzdechl si.
Právě si začal zvykat na to, že spí sám, a to nesnášel.
*AZT – Zidovudin, také známý jako azidothymidin, je antiretrovirový lék používaný k prevenci a léčbě HIV/AIDS. Obecně se doporučuje používat v kombinaci s jinými antiretrovirotiky. Může být použit k prevenci přenosu z matky na dítě během porodu nebo po poranění jehlou nebo jiné potenciální expozici.
autor: Anchy
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
