autor: Sapere aude
Vyznání
Pokojem se náhle rozlehl hlas Neny, který Billa prudce probudil. Zabručel několik nesrozumitelných slov, sáhl po mobilu a přijal hovor.
„Ano?“ Zaskřehotal a volnou rukou si protřel oči.
„Dobrý ráno, ospalče!“
„Uh, Andy,“ zasténal Bill přes zívnutí.
„Díky tobě se cítím tak milovanej, Bille!“
„Ještě spím,“ zakňučel.
„Jo, to mi došlo. Poslyš, nechceš přijít, až se pořádně probudíš?“
„Jasně,“ zamumlal Bill s pokrčením ramen a znovu si protřel rukou oči.
„Tak zvedni ten svůj kostnatej zadek z postele a za hodinu ať jsi tady!“ Bill slyšel, jak se jeho nejlepší přítel zasmál, a pak mobil utichl.
„Uh,“ zafuněl Bill, padl zpátky do polštářů a upustil mobil na postel.
Otočil se na bok a zadíval se na prostor vedle sebe. Natáhl ruku a přejel jí po prázdném místě. Bylo ještě teplé; Tom musel vstát teprve před chvílí. Bill si přál, aby jeho dvojče zůstalo o něco déle.
Povzdechl si a odkopl peřinu stranou. Protáhl se, vstal z postele a bosýma nohama se po špičkách vydal ke koupelně. Došel ke dveřím a několikrát zalomcoval klikou, zdálo se, že je zamčeno.
„Mám tu nějakou práci!“ Uslyšel z druhé strany dveří bratrův hlas.
Bill stiskl stehna k sobě, jelikož se jeho močový měchýř chystal prasknout. „Tome! Potřebuju čůrat!“
„Tak počkej, až skončím!“
„Ne!“ Skoro vykřikl Bill. „Vážně se mi chce čůrat,“ zakňučel a zaklepal na dveře.
Uslyšel hlasitý povzdech, a pak zámek cvakl. Prudce otevřel dveře a spěchal k záchodu. Chtěl si trochu stáhnout boxerky, ale zarazil se a otočil se čelem k bratrovi. Tom měl kolem boků omotaný malý červený ručník a vypadalo to, že mu každou chvíli spadne. Voskoval si dredy, jelikož místnost voněla kokosem.
„Co?“ Zeptal se Tom a podíval se na Billa přes zrcadlo.
„Ehm… mohl bys… vypadnout, než skončím?“ Bill rychle přenesl váhu z jedné nohy na druhou.
Tom pozvedl obočí, otočil se a podíval se bratrovi přímo do tváře. „Děláš si srandu, že jo?“
Bill zavrtěl hlavou a kousl se do rtu, protože hrozilo, že se vážně počůrá.
Tom se snažil potlačit smích, otočil se zpátky a namočil dva prsty do vosku. „Prostě čůrej, nebudu se dívat, a mimochodem, jsme dvojčata, vypadáme skoro všude stejně.“
Bill obrátil oči v sloup a otočil se k bratrovi zády. Stáhl si boxerky do půlky zadku a podíval se přes rameno, aby se ujistil, že se Tom nedívá, a pak vytáhl svůj penis.
Spokojeně si povzdechl, když si ulevil, a trochu se opřel. Slyšel, jak se Tom za ním lehce uchechtl.
„Buď zticha!“ Než si zase natáhl boxerky, lehce ho oklepal a odstrčil bratra stranou, aby si mohl umýt ruce.
Tom se chtěl zasmát a poškádlit Billa, ale zarazil se, když si Bill utřel ruce do Tomova červeného ručníku.
„Hej!“ Zaprotestoval.
Bill se ušklíbl a silně zatahal za ručník. Ten se uvolnil kolem jeho boků a spadl na podlahu, takže Tom zůstal úplně odhalený.
Dredař vypískl a ochranitelsky si držel ruce před intimní partií.
Bill se ušklíbl. „Máš pravdu, není to zas takový rozdíl.“ Zasmál se a otočil se, nechávaje zmateného Toma v koupelně.
Jakmile Bill opustil místnost a zavřel za sebou dveře, ucítil, jak mu do hlavy stoupá horko. Nemůžu uvěřit, že jsem to právě udělal! Pomyslel si a šíleně zrudl.
***
„No konečně!“ Vyhrkl Andreas, když otevřel vchodové dveře do svého domu.
„No jo,“ ušklíbl se Bill a sundal si velké značkové sluneční brýle.
Blonďák si Billa přitáhl k sobě, pevně ho objal, a pak za nimi zavřel dveře.
„Bože, chyběl jsi mi. Vždycky jsi pryč tak dlouho!“
„Byl jsem na turné, Andy, což většinou chvilku trvá, no,“ protočil očima Bill, sundal si bundu a hodil ji na pohovku.
„Je fajn vidět, že ses nezměnil,“ ušklíbl se Andy.
Bill se usmál a padl na pohovku vedle své bundy. Vypustil hlasitý, dlouhý povzdech.
„Co se děje?“ Zeptal se Andy a posadil se na křeslo naproti Billovi.
Bill na něj nakrčil obočí. „Co máš na mysli?“ Zeptal se.
„Tvoje myšlenky lítaj někde jinde a já si těchhle věcí všímám, Bille, to už bys měl vědět,“ usál se Andy a přitáhl si kolena k hrudi.
Bill pobaveně zavrtěl hlavou. Andy ho prostě znal až příliš dobře, což nebylo žádné velké překvapení, když se znali tolik let.
„Tak, chceš si o tom promluvit?“
Bill zavrtěl hlavou. „Možná později,“ řekl. „Stejně nejde o nic zvláštního,“ zalhal. Bylo to zvláštní, bylo to víc než zvláštní.
Andy na okamžik přimhouřil oči, jako by usilovně přemýšlel. Věděl, že Bill lže, a Bill to věděl taky, ale doufal, že i přesto toho Andy nechá.
„Fajn, tak si pak uděláme pohodlíčko, otevřeme flašku vína, a pak si promluvíme,“ trval na svém.
Bill přikývl. Netušil, jak, kurva, Andymu řekne své největší tajemství, ale byl si jistý, že najde způsob, jak se z toho bez lhaní vyvlíknout. Snažil se tím teď příliš netrápit; koneckonců, byl tu, aby se bavil.
„Hele, nechci, aby to znělo nějak gayovsky nebo tak něco, ale fakt si potřebuju udělat nehty, začínají být nechutný a hodila by se mi pomoc…“ naklonil blonďák hlavu na stranu a tázavě se na Billa podíval.
„Jasně,“ usmál se Bill a vstal z pohovky.
„Díky!“ Vypískl Andy. „Strašně se mi líběj ty tvoje,“ také vstal a vedl ho po schodech nahoru do svého pokoje.
„Ukážu ti, jak na to, nebo… ti je můžu rovnou udělá já?“
Když vešli do jeho pokoje, Andy souhlasně vypískl.
***
„Takže,“ řekl Andy a přinesl do obýváku dvě skleničky a láhev vína. Naplnil obě sklenice a posadil se na pohovku vedle Billa. „Pojďme si promluvit,“ řekl a podal Billovi jednu sklenici. Přetáhl jim přes nohy měkkou vlněnou deku a udělal si pohodlí. „Tak ven s tím,“ pobídl Billa a napil se ze své sklenice.
Bill si povzdechl, lehce zahýbal skleničkou a sledoval, jak červená tekutina téměř dosahuje okrajů sklenice.
„Vaši nejsou doma?“ Zeptal se Bill a snažil se vyhnout rozhovoru, na kterém Andy trval.
„Ne, vrátěj se až zítra.“
Bill přikývl a pořádně se napil. „Kde jsou?“ Předstíral zájem.
„Bille,“ povzdechl si Andy. „Přestaň předstírat zájem o život mejch rodičů a řekni mi už konečně, co tě trápí.“
Bill se na pohovce zavrtěl a snažil se najít pohodlnější polohu. Přitáhl si kolena k hrudi a opřel si o ně bradu. „Já… já myslím… že se mi někdo líbí.“ Napil se vína a přivřel oči nad jeho lehce nakyslou chutí.
Andy nakrčil obočí. Znal svého nejlepšího přítele až příliš dobře na to, aby věděl, že mu Bill ještě neřekl všechno. Nechoval by se takhle jen proto, že se mu někdo líbí.
„Chtěl jsi říct, že si myslíš, že jsi zamilovanej,“ opravil ho Andy.
Bill přikývl a vyhnul se Andyho pohledu. „To ale není všechno,“ řekl tiše a tajně doufal, že to Andy neslyšel.
Ale blonďák to slyšel a s očekáváním se na Billa podíval. Bill se zhluboka nadechl. „Je to kluk,“ řekl tak rychle, že mu Andy skoro ani nerozuměl. Bill vypil zbytek sklenice a zašklebil se nad chutí. Nebyl velkým milovníkem červeného vína, ale jednou za čas bylo fajn.
Blonďákovy oči se rozšířily. Odkašlal si a nervózně se posunul. „No… já…“
„Nejde o tebe, Andy,“ přerušil ho Bill a zakoulel očima.
Andy si úlevně oddechl. „To… mě ani nenapadlo,“ zalhal a šokovaně vypil celou sklenici.
„Jak myslíš,“ zasmál se Bill a hravě do Andyho strčil.
Andy mu to lehce oplatil, popadl láhev vína a znovu jim nalil.
„Takže, kdo je to?“
Bill ztuhl. Přiblížil sklenici ke rtům a lokl si, po druhé, po třetí. Postavil prázdnou sklenici na stůl a lehce zavrtěl hlavou. Po víně se mu vždycky až příliš rychle točila hlava.
„To je to tak zlý?“ Zíral na něj Andy.
Bill přikývl a otřel si ústa rukávem.
„Okay,“ řekl Andy a vstal. „Myslím, že potřebujeme něco silnějšího.“
Rozhodně, souhlasil Bill v duchu. Odkopl si deku z nohou a normálně se posadil na pohovku. Začínalo mu být trochu teplo.
„Tohle miluju!“ Andy se vrátil s lahví Jacka Danniel’se a colou. „Táta ještě pořád nepřišel na to, kam mu ty flašky mizej,“ zahihňal se Andy a sedl si vedle Billa.
Bill se přinutil k úsměvu, popadl alkohol a napil se přímo z láhve.
„Okaaay,“ pozvedl Andy obočí. „Hádám, že tu colu potřebovat nebudeme.“
„Do prdele, Andy,“ řekl Bill a trochu zakašlal. „Tohle je tak špatný. Tak strašně špatný. Nevím, co to do mě vjelo!“ Zakňučel a zavrtěl hlavou.
„Uklidni se, Bille,“ řekl Andy, sebral mu láhev a položil ji na malý stolek. „Teď se zhluboka nadechni a řekni mi, proč je to tak špatný. Vždyť to není žádnej zločin, někoho milovat, i když je stejnýho pohlaví jako ty.“ Andreas moc nechápal, proč kvůli tomu Bill tak vyšiluje.
„Je to horší, Andy, je to, kurva, ještě horší. Prosím, nechtěj po mně, abych ti řekl, kdo to je a proč je to tak špatný. Nejde to, to prostě nejde. Musím na něj hned teď zapomenout.“ Bill opět popadl láhev, znovu si lokl a Andy ho nechal.
„Okay, pojďme se ztřískat!“ Andy sebral Billovi láhev a sám se napil. Přivřel oči a zatřepal hlavou. „Miluju tuhle sračku!“
A Bill miloval Andyho za to, jaký byl. Netrval na tom, aby mu Bill říkal věci, o kterých věděl, že o nich Bill mluvit nechce, a nikdy se kvůli tomu nezlobil. Andy byl prostě nejlepší.
„Já tě miluju,“ usmál se přihlouple Bill, jelikož na něj začínal pomalu působit alkohol.
„Ne,“ řekl Andy. „Ty miluješ někoho jinýho, a proto jsme se rozhodli opít.“ Znovu si lokl a podal láhev zpět Billovi.
Billův úsměv jako by zpomaleně zmizel. „Alkohol nepomůže, nepomohl ani předtím,“ zamumlal a otočil láhev v rukou.
„Ah, takže tohle už trvá nějakou dobu?“
Bill přikývl. „Dokonce jsem začal častějš chodit s Georgem a klukama do klubů, abych se odreagoval, ale většinou to skončí tak, že se zleju a druhej den ráno se probudím s kocovinou, ale moje city se nikdy nezměněj,“ pokrčil rameny a vrátil láhev k ústům.
„Bille, tvoje city jako zázrakem nezmizej díky ničemu, ale určitý věci by ti od toho mohly pomoct odvést myšlenky,“ řekl mu Andy.
„Jo, no, chlast nefunguje, jen mi pomáhá se tím až tak moc netrápit,“ přesto dál upíjel z láhve. „Andyyy!“ Zakňučel najednou Bill. „Pomoz mi, už na to nechci myslet,“ našpulil rty.
„Bože, Bille,“ zasmál se Andy. „Kdybych tě tak dobře neznal, poslal bych tě do darkroomu.“
Bill se zamračil. „Kam?“
„Do darkroomu.“
„Co je, kurva, darkroom?“ Zeptal se Bill bezradně.
„Darkroom, kámo, je místo, kam lidi choděj na chvíli utýct od svých vlastních životů a problémů,“ vysvětlil mu Andy a sedl si do tureckého sedu.
Billovy oči se ihned rozzářily. „Vážně?! Jak to funguje?“ Zeptal se nadšeně a napil se z lahve.
„No,“ odkašlal si Andy. „Je to, ehm, jenom pro starší osmnácti…“ odmlčel se.
„Jo…“ souhlasil Bill a kývl, aby pokračoval; evidentně to ještě úplně nepochopil.
„Což znamená, že jde o sex a… tyhle věci,“ kousl se Andy do spodního rtu.
Billovy oči se rozšířily. „Cože?“
Andy se zavrtěl. „No, jdeš do týhle potemnělý místnosti, někteří lidi maj pásku přes oči a jiní ne, pokud ji nemáš, vybereš si někoho s páskou v místnosti a, no, děláš různý věci, a pokud máš pásku přes oči ty, čekáš, až si někdo vybere tebe, a, no, pak dělá různý věci on s tebou.“
Bill několikrát zamrkal.
„Vlastně, jednu máme přímo za rohem, Noir je klub s darkroomem,“ pokračoval dál.
„To místo znám!“ Probral se najednou ze zamyšlení Bill. „Ale nevěděl jsem, že je tam… darkroom,“ nakrčil obočí. „Počkej… jak víš, že má darkroom?!“
Andy ztuhl. „Ehm… no…“
„Tys tam byl!“ Vyjekl Bill a ukázal na Andrease prstem. „Andy! Nevěděl jsem, že… děláš tyhle… věci!“
„Hej! Snažil jsem se zapomenout na Amy, jasny?“ Bránil se Andy, vytrhl láhev z Billova sevření a napil se.
„Zabralo to?“ Zeptal se Bill se zájmem.
„No, jo,“ Andy se znovu napil. „Hlavně proto, že jsem si uvědomil, že… že tak nějak… no, uvědomil jsem si, že mě taky baví dělat věci i s… s klukama,“ přiznal nervózně.
„Ty jsi gay?!“ Vyjekl Bill. „Proč jsi mi to neřekl!“
„Nejsem gay!“ Zatvářil se Andy pohoršeně. „Proboha, to ne. Jen se mi prostě líbí i kluci… tak trochu.“
„Jak to, že jsi tam něco dělal s klukem?“ Zeptal se Bill zvědavě.
Andy si odfrkl. „Bille, Noir je gay-klub a darkroomy jsou většinou jen pro chlapy,“ vysvětlil mu.
Bill zíral. „A ty jsi tam šel?“
„Ehm, jo,“ Andy podal láhev Jacka Daniel’se Billovi. „Vážně to není tak špatný. Klidně bych tam šel znova,“ zrudl.
Bill na něj s úžasem zíral a pořádně si lokl z lahve. „Takže v Noir je darkroom,“ ztratil se v myšlenkách.
Do reality ho vrátilo pípnutí jeho telefonu. „SMSka,“ zamumlal a hledal svůj telefon, zatímco se Andreas stále červenal.
Našel mobil v zadní kapse a otevřel zprávu.
Bille, kde jsi? jsi v pořádku? odpověz, prosím! Tom
Bill si povzdechl a v očích se mu objevil zasněný výraz. Andreas si toho všiml.
„Co se děje?“ Zeptal se.
„Nic, ale už je docela pozdě, měl bych jít.“
Andreas se podíval na hodinky. „Máš pravdu, bože, když jsem s tebou, tak čas fakt letí!“
Bill se zasmál, naposledy si lokl z láhve, vstal a popadl bundu.
„Zavoláš mi zítra?“ Andy se také zvedl.
„Jasně,“ usmál se Bill, a najednou zjistil, že se mu do hlavy hrne alkohol. „Kurva, kolik jsem toho vypil?“ Masíroval si jednou rukou spánek.
„Vzhledem k tvojí váze, až moc,“ zasmál se Andy. „Už teď mluvíš nesrozumitelně a mumlááááš,“ Andy byl očividně také opilý.
„To není pravda,“ zamumlal Bill. Nevšiml si, že by mumlal.
„To teda je, a teď vypadni z mýho baráku, než si Tom začne dělat starosti,“ zasmál se a postrčil Billa ke dveřím.
Bill se otočil. „Jak víš, že si Tom dělá starosti?“ Zeptal se trochu znepokojeně.
„Jen hádám, že si je dělá,“ nakrčil Andy obočí.
„No jo, asi jo.“ Bill se otočil a zamířil ze dveří.
„Neopovažuj se zítra nezavolat, Bille Kaulitzi!“ Zakřičel za ním Andy.
„Andy!“ Zasyčel Bill. Kdyby lidé slyšeli, že se Bill Kaulitz jen tak prochází po městě, měl by za chvíli v patách houf fanoušků.
Andy se však jen zasmál a zavřel dveře, ignoruje Billovy pohledy.
„Idiot,“ zamumlal Bill a zamířil domů.
Všiml si, že jeho nohy nedělají tak úplně to, co jim říká mozek, takže chodit rovně bylo skoro nemožné.
Loft je stejně hned za rohem, pomyslel si Bill a vytáhl mobil. Vyťukal zprávu a poslal ji svému dvojčeti.
***
Tomi, už jdu, pčkej n mě. Biil
Tom si povzdechl a hodil mobil na postel. Bill byl očividně opilý. Přemýšlel, co jeho dvojče, kurva, dělalo. Sešel po schodech do obýváku, posadil se na gauč a nespouštěl oči z vchodových dveří. Jen o pár minut později uslyšel nějaké šourání za dveřmi. Vstal z pohovky, zamířil ke vchodovým dveřím a otevřel je.
„Hups!“ Vypískl Bill a vrazil do svého bratra. Opíral se o dveře, aby našel balanc, zatímco se je snažil otevřít.
„Wow!“ Tom objal Billa kolem ramen a zabránil mu v pádu na podlahu. „Opatrně,“ řekl.
Bill se na své dvojče usmál, odtáhl se a postavil se na nohy.
„Kde jsi byl?“ Zeptal se Tom vážně.
„U Andyho,“ vykoktal Bill.
Tom pocítil osten žárlivosti, i když věděl, že je to hloupost, protože Andy byl jejich nejlepší kamarád a nic víc.
„A proč z tebe táhne alkohol?“ Zkřížil ruce na hrudi.
„Dali jsme si skleničku nebo dvě,“ zachichotal se Bill a trochu se zakymácel.
Tom obrátil oči v sloup. Trochu ho štvalo, že mu Bill neřekl, že jde k Andreasovi, a štvalo ho, že je jeho dvojče opilé, ale ještě víc ho štvala žárlivost, která v něm bublala.
„Sundej si boty, odnesu tě do postele,“ řekl a zamířil ke schodům.
Bill přikývl, posadil se na podlahu, rozvázal si tkaničky a nemotorně si zul boty.
„Počkej!“ Zapištěl jako malé dítě, když si všiml, že ho Tom opouští.
Rychle vstal a v ponožkách spěchal k Tomovi. „Zlobíš se na mě?“ Zeptal se a vylezl na první schod.
Tom si povzdechl. „Ne.“ Objal Billa kolem ramen a pomohl mu bezpečně vystoupat po schodech nahoru.
„Kde jsou géčka?“ Zeptal se Bill a zívl.
„Šli ven.“
„Proč jsi nešel s nima?“ Bill na Toma nakrčil obočí.
Tom pokrčil rameny a doprovodil Billa do jeho pokoje.
Pravda byla taková, že Tom se prostě nedokázal přinutit jít ven, když nevěděl, kde Bill je a co dělá. Rozhodl se tedy raději zůstat doma a počkat na své dvojče.
„Víš, že zvládnu chodit sám, nejsem tak opilej,“ zachichotal se Bill a Tom ho pustil.
Černovlásek se posadil na postel a stáhl si ponožky. „Mmm… ne,“ zakňučel a přivřel oči. „Začíná mě bolet hlava.“
Tom beze slova odešel z pokoje a po chvíli se vrátil se sklenicí vody a aspirinem. Bill se na něj vděčně usmál; mezitím se stihl svléknout a už ležel v posteli.
Spolkl pilulku, vypil sklenici vody a podal ji zpátky Tomovi. „Díky,“ řekl, lehl si a zachumlal se do peřin.
„Příště mi řekneš, kam jdeš, aniž bys takhle zmizel, jasný?“ Tom se posadil vedle Billa.
Bill zavrtěl hlavou a zavřel oči, na rtech mu hrál malý úsměv. „Jsi ten nejlepší bratr na světě, Tomi,“ zašeptal.
Tomovo srdce obklopilo teplo, usmál se a stiskl Billovi ruku. Vstal, když si všiml, že Bill už usnul, a zhasl světlo.
„Hezky se vyspi.“
autor: Sapere aude
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
