autor: Gaja
Následujícího rána byla do sebe dvojice nešikovně zamotaná, Bill byl napůl rozvalený na Tomově hrudi a ruku měl zapletenou do vlhké změti jeho vlasů. Naštěstí měl jeden z nich dobrý nápad natáhnout si pyžamové kalhoty poté, co vášeň předchozího večera vyprchala do ospalého módu, takže probuzení od Simone bylo o něco méně překvapivé. „No tak, vy dva, nemůžete přece spát celý den!“
Bill se probudil a usmál se sám pro sebe, když mu Tom rozespale ovinul ruku kolem ramen. „Stále jsi tady.“
„Hm, ty taky,“ zamumlal Tom a sklonil bradu, aby dostal malý polibek na dobré ráno. „A máš ranní dech.“
Bill rozhořčeně zafuněl, odtáhl se a snažil se odpálkovat Tomovy ruce, když se ho druhý chlapec snažil chytit a stáhnout zpátky. Nebránil se zase tak moc a za chvíli se ocitl přišpendlený na zádech, když si na něj Tom lehl a hladově si Billa prohlížel. „Tvůj je horší,“ prohlásil Bill a jen stěží zadržel úsměv.
„Myslím, že bychom se o něj měli podělit, pak nám to nebude tolik vadit,“ navrhl Tom a líbal Billa podél čelisti.
„Tenhle nápad se mi líbí,“ vydechl Bill a nechal Tomovy ruce, aby hladily jeho kůži.
„Stěhovák tu bude za necelou hodinu a vystydne vám snídaně.“ Zavolala Simone z chodby, když znovu prošla kolem dveří, a přiměla dvojici uvnitř jednohlasně zasténat.
„Později?“ Zeptal se Tom.
Bill přikývl a odstrčil Toma, aby se mohl posadit. „Určitě.“ Bill si ukradl ještě jeden polibek, vyklouzl zpod Toma a zamířil přes pokoj ke komodě. „Dneska to bude divný,“ řekl, vytáhl ze zásuvky poslední obyčejné tričko a džíny a převlékl se z pyžama. „Co si myslíš, že si ostatní budou pamatovat?“
Tom pokrčil rameny, stále ležel na posteli a pozoroval Billa. „Nejspíš nějakou pokřivenou kombinaci toho, co si pamatujeme my, hádám. Ale myslím, že to bude zajímavý. Jako když jsem byl naposledy venku a chodil s Andreasem. Teď když jsme oba tady, jak si tě budou lidi pamatovat? Já si nejspíš pamatuju jenom spoustu bouchání a děšení,“ řekl Tom s malým úsměvem a celá ta událost mu teď zpětně připadala méně děsivá, když věděl, že za ní stojí Bill.
„Andreas,“ řekl Bill s povzdechem. „Když jsem byl tam, jak já toho parchanta nenáviděl,“ pokračoval a naklonil hlavu k zrcadlu za sebou.
„A proč?“ Zeptal se Tom s úsměvem a posadil se, jelikož už dobře věděl, co se Bill chystá říct.
„Protože jsem chtěl být na jeho místě,“ přiznal Bill a posunul se, aby si sedl Tomovi na klín. „On se tě mohl dotýkat, zatímco já ne, a to nebylo fér. Znal jsem tě mnohem dýl než on.“
„Pak měl tebe, když jsme se vyměnili,“ připomněl mu Tom a přitiskl nos do Billova krku.
Bill se ušklíbl. „Jo, asi tak na minutu. Jakmile o tobě začal hnusně mluvit, musel vypadnout. Málem tě rozbil, hajzl jeden.“
„Takovej idiot,“ souhlasil Tom a vsunul ruku pod Billovo tričko. „Vsadím se, že v týhle realitě jsem mu kvůli tobě rozbil hubu. Nakopal jsem ho přímo rovnou do toho jeho hubenýho blonďatýho zadku, a pak mu ho rovnou políbil,“ řekl a v hlavě se mu pomalu formovala nejasná vzpomínka právě na tuhle scénu.
Flashback
V duchu stál nad překvapeně vypadajícím Andreasem, kterému z nosu do otevřených úst stékal tenký proužek krve, když hleděl z verandy na Toma. Za ním stál Bill s nenapravitelně rozmazaným make-upem, v očích se mu odrážela bolest a zrada, když se na blonďáka zadíval, nakonec zatahal Toma za rukáv a odtáhl ho zpátky do domu, aby druhému chlapci nezpůsobil ještě větší zranění než jen krvavý nos. Jakmile se zavřely dveře, hned kolem Toma pobíhal, ohmatával mu ruce, aby se ujistil, že není zraněný, a omlouval se, že přivedl Andrease zpátky do jejich života po tom všem, co se stalo předtím. Slova mu létala ze rtů skoro rychleji, než nad nimi stihl přemýšlet, až ho Tom nakonec umlčel; spojil jejich rty a políbil Billa tak odhodlaně, jak jen to šlo. Zbytek odpoledne strávili zavření ve svém pokoji, Tom líbal každý centimetr kůže, kterého se Andreas dotkl, a připomínal mu, že se nikdo nesmí dostat mezi něj a jeho dvojče.
Konec Flashbacku
Tomova nová vzpomínka sotva odezněla, když Bill lehce zalapal po dechu a oba se na sebe překvapeně podívali. „Jsme dvojčata,“ řekl Bill tiše a oči se mu rozšířily.
„To… tak nějak dává smysl, myslím,“ řekl Tom zamyšleně, čímž si od Billa vysloužil zmatené zamručení. „No, to zmizení, když jsi odešel, a tak. Existujeme spolu, takže dává smysl, že jsme vždycky existovali spolu jako dvojčata. Zajímalo by mě, kdo z nás je starší.“
„Určitě já,“ prohlásil Bill s přikývnutím. „Byl jsem tu první.“
„To nic neznamená,“ řekl Tom, trochu do Billa strčil a druhou rukou ho objal kolem pasu, aby nespadl. „Rozhodně mi připadáš míň dospělej než já, takže ten starší budu určitě já.“
„Míň dospělej?!“ Zalapal Bill po dechu a strčil do Toma. „Já nejsem ten, kdo se vyděsil kvůli malému klepnutí na zrcadlo.“
„Klidně si to dál namlouvej, Billy,“ odpálkoval ho Tom s úsměvem, sundal Billa z klína a shodil ho na postel dřív, než mu to stihl Bill oplatit. Bill se skoro urazil, když se Tom svlékl z vlastních pyžamových kalhot a rafinovaným využitím nahoty jejich hádku úplně ukončil.
Bill zaklonil hlavu na stranu a sledoval, jak se Tom schovává do jedné vrstvy oblečení za druhou a zahaluje se do snad metráků látky, než celý komplet završil kšiltovkou. „Myslíš, že už jsme měli sex?“ Zeptal se náhle, díky čemuž Tom zasténal.
„Jako celkově, nebo spolu?“ Zeptal se Tom a svázal si vzadu dredy gumičkou.
Bill pokrčil rameny. „Společně i celkově. Obojí.“
Tom se zády opřel o prádelník a zamyšleně zvedl oči, když procházel vzpomínky, které si pamatoval. „Myslím, že jsem to s nikým jiným nedělal,“ řekl pomalu a vzpomněl si jen na pár trapných muchlovaček a trochu mazlení. „Ty?“
„Já taky ne,“ řekl Bill a lehce přimhouřil oči, když si procházel ten zmatek v hlavě. „S nikým jiným jsem nebyl.“ Bill nechal oči zavřené a snažil se v sobě vyvolat cokoli, co se týkalo jeho a Toma. Zkoušel, jestli se mu podaří vytáhnout vzpomínku, která předtím neexistovala, jako to udělal Tom s Andreasem. Dokázal si vybavit mlhavé záblesky pocitu, jak je Tom nad ním, jak se jejich těla o sebe třou způsobem, o němž věděli, že je nevhodný, ale nedokázali se přinutit přestat. Téměř si vybavoval pocit Tomových prstů, které mu lehce přejížděly po kořenu penisu a nutily ho vzdychat a chvět se.
„Bože, přestaň,“ řekl Tom a ztěžka vydechl, když Bill otevřel oči.
„Přestaň s čím?“
„Ať už děláš cokoli, vháníš mi všechny ty myšlenky do hlavy. Nepotřebuju být na snídani takhle tvrdej.“
Bill zvedl obočí, přes rty mu přeběhl šibalský úsměv, když se podíval na Toma a zamyslel se, jak jen to šlo, aby si vybavil vzpomínky na kůži a rty a zoufalé doteky sdílené v potemnělé ložnici. Bill se usmál o to víc, když viděl, jak se Tomovy oči lehce zaleskly, než se celý zachvěl, zamrkal a podíval se na Billa.
„Tohle není fér,“ postěžoval si Tom.
„Tak to bude sranda,“ zabroukal Bill, zvedl se z postele a zamířil ke dveřím. „Pojď, hřebečku, budeme mít tu snídani úplně studenou.“
autor: Gaja
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
original
