autor: HollyWoodFix
Od toho přátelé jsou
„Jak je tedy možné, že když jsem volal do tvojí školy, abych zjistil, jak se ti daří a informovali mě o všech tvých hodinách, zmínili se o tom, že máš poslední hodinu volnou. Takže znovu, Thomasi… kde jsi byl?“
***
„Já… já byl…“
„To není tak těžká otázka, okamžitě mi odpověz, Tome,“ promluvil Jorg chladně.
„Byl jsem… učil jsem se s někým ze školy,“ odpověděl Tom rychle, aniž by si to pořádně promyslel.
„Myslíš, že ti tohle budu věřit? Potom, co jsi nám minulý týden lhal o tom, že máš volnou hodinu, čekáš, že ti uvěřím, že ses ‚učil‘ s někým ze školy´?“ Zeptal se a jeho hlas byl s každým slovem hlasitější a hlasitější.
„Je to pravda.“ Bránil se Tom chabě a snažil se vymyslet, co má dělat. Nemohl dopustit, aby se otec dozvěděl o tom, že se schází s Billem, jinak by se s ním asi už nikdy neviděl. Ale co měl teď říct? Neměl žádného kamaráda ze školy, na kterého by se mohl vymluvit.
„Jestli je to pravda, proč jsi nám tedy o té volné hodině neřekl? Nebo o tom „kamarádovi“, když už jsme u toho.“
„Protože… já… já… jsem se bál, že byste mi to nedovolili,“ vykoktal Tom a upřel oči do země. Navenek se snažil zůstat klidný, ale uvnitř byl vyděšený.
„Proč bychom ti to neměli dovolit, Thomasi?! Je to snad další teplý hříšník nebo co?“ Křičel Jorg, teď už rudý v obličeji ze vzteku. Tom si minulý týden, když viděl, jak se jeho otec rozčiluje kvůli Billovi, myslel, že ještě nikdy neviděl někoho tak naštvaného, ale tohle byl úplně jiný level vzteku. V tuhle chvíli se ještě nikdy nikoho tolik nebál. „Odpověz mi!“
„N… ne, to není další h… hříšník.“ Když vyslovoval poslední slovo, skoro ho zabolelo, že takhle mluví o Billovi. Tom zavřel oči a snažil se zklidnit dech, protože ho něco napadlo. „Je to dívka… jmenuje se Melanie.“
Jorg otevřel ústa, aby odpověděl, ale zase je rychle zavřel, když se zamyslel nad tím, co Tom právě řekl. Zdálo se, že se viditelně uklidnil při pomyšlení, že jeho syn alespoň tráví čas s dívkou, ale na druhou stranu, v tuhle chvíli opravdu nevěřil ničemu, co Tom říkal.
„Ty ses scházel s holkou? Můžeš to nějak dokázat?“
„Ano,“ odpověděl Tom okamžitě a začal se děsil rozhovoru, který ho zítra s Melanií čekal. Vždyť s tou dívkou mluvil sotva pět minut! Možná se mu v tu chvíli zdála v pohodě, ale to automaticky neznamenalo, že mu pomůže. Tom usoudil, že je přinejmenším bezpečnější zalhat a požádat Melanii o pomoc než skutečně říct otci pravdu. „Můžu ji zítra po škole přivést domů nebo tak něco.“
„Dobře, přiveď ji. Rád bych se seznámil s tou dívkou, o které jsi cítil potřebu nám lhát, a nemysli si, že se za to lhaní vyhneš problémům! Teď jdi do svého pokoje. Chci, abys do večeře přemýšlel o tom, co jsi udělal.“ S tím se Jorg protáhl kolem Toma a odešel předními dveřmi, zřejmě zpátky do kostela.
Tom se rozhodl, že bude nejlepší otce poslechnout, a tak rychle zamířil do svého pokoje.
Úlevně vydechl, protože i když ho čekal trest a on se teď bude muset pokusit do téhle šlamastyky zatáhnout někoho dalšího, rozhodně to mohlo dopadnout mnohem hůř. Alespoň stále existovala možnost, jak se s Billem vidět.
***
Další den ve škole jako by uběhl nezvykle rychle, a než se nadál, přišla hodina matematiky, což znamenalo, že dnes poprvé uvidí Melanii. Tom nebyl z toho, co ho čekalo, moc nadšený, ale věděl, že to musí udělat. Když se posadil vedle ní, zachytila jeho pohled a rychle se na něj usmála. Tom jí úsměv oplatil, a pak obrátil pozornost k učitelce, která začala mluvit.
Na konci hodiny jim učitelka dala posledních dvacet minut na vypracování úkolu a Tom věděl, že to bude jeho jediná šance, kdy si s ní promluvit.
„Ahoj Melanie, jak se máš?“ Začal, jelikož se mu nechtělo jít hned na věc.
„Docela fajn… a co ty?“
„Dobrý,“ řekl Tom a následovalo krátké, trochu trapné ticho. „Poslyš, Melanie… potřebuju se tě na něco zeptat.“
„Dobře.“
„Chtěl bych tě tak trochu požádat o laskavost. Vím, že v podstatě nemám právo tě o něco žádat, když jsme se seznámili teprve včera, ale něco se stalo a nevěděl jsem, co dělat, a zpanikařil jsem!“ Začal Tom blábolit a nervózně si pohrával s rukávy své mikiny.
„Tome, v klidu,“ přerušila ho Melanie a lehce se zachichotala, když se Tom začal červenat. „Nemusíš být tak nervózní z toho, že se mě chceš na něco zeptat. Určitě to není tak zlý.“
„Je to dost zlý.“ Tom se naposledy zhluboka nadechl, než jí všechno řekl. Řekl jí všechno o svých rodičích a o tom, že jsou až příliš věřící, a pověděl jí o tom, jak mu zakázali stýkat se s Billem. Řekl jí také o svém a Billově vztahu, protože si myslel, že bude lepší, když bude znát celou pravdu. A nakonec jí pověděl o tom, jak se plížil a jak ho chytili, a že jediné, co ho napadlo, bylo říct otci, že trávil čas s ní.
„Wow… no… tohle jsem teda nečekala,“ zasmála se, když jí to všechno řekl. Tom se okamžitě uvolnil, když zjistil, že to zřejmě bere naprosto v pohodě.
„Jo, bylo by dost divný, kdybys to čekala,“ souhlasil Tom a sám se lehce zasmál.
„Okay a jak to chceš udělat?“
„Chceš říct, že to vážně uděláš?“ Zeptal se Tom lehce překvapeně. I když vypadala jako docela pohodová holka, část jeho já si pořád myslela, že by do něčeho tak šíleného nikdy nešla.
„Samozřejmě! Vím, jaký to je žít v přehnaně věřící rodině… sakra, devadesát procent lidí v týhle vesnici jsou magoři do Bible, a já chápu, jaký to je, když jsi prostě jinej. Homosexualita mi vůbec nevadí, vlastně jsem si docela jistá, že jsem sama Bi, a jestli ti můžu nějak pomoct, Tome, moc ráda to udělám. Každej potřebuje mít někoho na svý straně a já bych byla ráda na té tvojí a Billově.“
„Moc ti děkuju, ani nevíš, co to pro mě znamená.“ Tom vlastně neměl ponětí, co by dělal, kdyby řekla ne.
„To je úplně v pohodě. Koneckonců, od čeho přátelé jsou?“ Oba se na sebe usmáli a pokračovali v hovoru o tom, jak to udělají, dokud nezazvonilo.
„Takže… já mám teď taky volnou hodinu. Tak nechceš jít za Billem, a pak se tady sejít? Nebo…“
„A proč nejdeš se mnou? Až mu řeknu o všem, co se děje, a o tom, jak nám pomůžeš, určitě tě bude chtít poznat,“
„Jsi si jistej? Nechci vás připravit o váš čas o samotě.“
„Jo, myslím, že by bylo nejlepší, kdyby ses s ním seznámila, a možná bychom si mohli o všem ještě trochu popovídat.“
„Okay, to zní dobře.“
Oba dva si rychle sbalili věci, vyšli ze školy a zamířili na pole. Po několika minutách dorazili na místo a spatřili Billa, jak obvykle trpělivě čeká u stromu.
„Ahoj, Bille!“ Pozdravil ho Tom, když procházel polem směrem ke druhému chlapci. Bill zvedl hlavu a docela ho překvapilo, že Tom není sám.
„Ahoj, Tome.“ Čekal, že když je tam s nimi ještě někdo další, bude Tom předstírat, že jsou jen kamarádi, ale Tom si ho přitáhl do náruče a dal mu cudný polibek na rty, což způsobilo, že se Billovi na tváři rozlil obrovský úsměv.
Jakmile se od sebe odtáhli, Bill obrátil pozornost k dívce stojící vedle nich, která se lehce červenala a snažila se vyhnout pohledu na dva chlapce před sebou.
„Bille, tohle je Melanie. Melanie, tohle je Bill.“ Oba si vyměnili pozdravy a potřásli si rukama. „Melanie nám pomůže““
„Pomůže nám s čím?“ Tom už skoro zapomněl, že Bill vůbec netuší, co se včera mezi ním a jeho otcem stalo.
„No, otec se dozvěděl o mý volný hodině a samozřejmě se vyptával, kde jsem byl. Zrovna včera jsem poznal Melanii, a když se mě zeptal, kde jsem byl, trochu jsem zpanikařil a řekl mu, že jsem byl s ní. A ona souhlasila, že se nám pokusí pomoci udržet náš vztah v tajnosti,“ vysvětlil Tom a čekal na Billovu reakci.
Bill chvíli mlčel a vstřebával vše, co právě slyšel. Byl velmi vděčný, že Tom dokázal něco vymyslet a nedostal se do velkých problémů, a byl vděčný, že jim Melanie hodlá pomoci, jen malá část jeho duše si nemohla pomoct, ale byla kvůli tomu naštvaná. Byl naštvaný z celé té situace. Z toho, že Tomovi rodiče ho nemají rádi, že jsou příliš pobožní a znepříjemňují Tomovi život, a z toho, že se skoro nevidí, a když už se vidí, tak tajně. Přál si, aby mohl s Tomem trávit tolik času, kolik chce, a přál si, aby mohli dělat normální věci, jako třeba chodit na rande na veřejnosti a podobně. Vždycky se na to ale díval z té lepší stránky, a právě teď mu stačilo, že se s Tomem vůbec může vídat, a byl Melanii víc než vděčný za to, že jim pomáhá, aby to dokázali udržet v tajnosti.
„Děkuju ti, Melanie, tohle pro mě opravdu hodně znamená.“ Černovlásek udělal krok vpřed a přitáhl si Melanii do objetí.
„Vážně není za co, Bille, pomůžu ráda.“ Odtáhli se od sebe a Bill se rychle vrátil k Tomovi.
Následující hodinu strávili ti tři vymýšlením příběhu, který řeknou Tomovým rodičům, a plánu, jak by se Bill a Tom mohli dál vídat.
Usoudili, že se ti dva mohou vídat během Tomových volných hodin a možná i po škole, když si teď Tomova rodina bude myslet, že tráví čas s Melanií. Celkově si mysleli, že všechno bude docela snadné, pokud Jorg nenastaví nějaká nová pravidla, čímž by udělal Tomovi čáru přes rozpočet.
Také vymysleli pár způsobů, jak by Bill a Tom mohli zůstat v kontaktu, i když se nebudou moct vídat. Ani Bill ani Tom neměli mobilní telefon (Tomovi rodiče mu ho nikdy nedovolili a Bill nikdy neviděl důvod, proč by ho měl mít), takže zůstat v kontaktu bylo trochu složitější, ale vymysleli docela spolehlivý způsob, aby bez ohledu na to, jak to bude s Tomem a jeho rodinou, mohli spolu být alespoň v kontaktu.
„Jsou tři hodiny, Tome, měli bychom jít. Dám vám chvilku,“ Melanie se zvedla ze země a odešla na druhou stranu pole, aby jim dala trochu soukromí.
„Ani nevíš, jak moc mě to všechno mrzí, Bille. Neměl bys trpět kvůli všem těm mým sračkám.“
„Já vím, že bych neměl, ale to ani ty. A jak už jsem říkal, tohle nebude trvat věčně a já můžu počkat. Není to tvoje vina a nemáš se za co omlouvat, jasný?“
„Dobře, pokusím se kvůli tomu necítit špatně.“
„Dobře.“ Bill se posunul a vylezl Tomovi na klín, takže na něm seděl obkročmo. „Jelikož nevíme, jak to bude s tvojí rodinou, raději ti dám něco na památku, kdybychom se náhodou nějakou dobu neviděli.“
Sklonil se a vášnivě zachytil Tomovy rty svými. Tom okamžitě zareagoval, pohnul rty proti Billovým a využil příležitosti, aby mezi ně zaplul jazykem, když Bill tiše zasténal.
Vášnivý polibek smíšený s faktem, že na něm Bill obkročmo seděl, způsobil, že se jeho žaludek začal bouřit a jeho penis začal tvrdnout. Ačkoli si ze všeho nejvíc přál, aby mohli pokračovat dál, musel to zastavit, a tak se velmi neochotně odtáhl.
„Promiň, Bille, Melanie čeká a my už opravdu musíme jít. Navíc si nemyslím, že by byl dobrej nápad, abych se na večeři objevil s erekcí,“ zasmál se Tom, když začala Billova tvář rudnout.
„To je škoda, ani nevíš, jak moc chci tvůj…“
„Bille!“ Zakňučel Tom. „Jsem si jistej, že ať už chceš říct cokoli, moc mi to nepomůže.“
„Fajn, nechám to na tvé fantazii,“ teď se pro změnu zasmál Bill, když Tom zasténal a začal se červenat.
„No tak, Tomy, měl bys jít.“ Bill slezl z Tomova klína a pomohl druhému chlapci na nohy.
„Odkdy jsem Tomy?“
„Oh… promiň… jen jsem si myslel, že…“
„Bille, jen si dělám srandu. Můžeš mi říkat, jak chceš.“ Přitáhl si Billa do pevného objetí. „Vážně doufám, že všechno půjde dobře a že tě zítra uvidím.“
„Já taky.“ Tom se od něj odtáhl a naposledy ho sladce políbil na rty. „Miluju tě.“
„Já tebe taky, Tomy.“ S posledním úsměvem se Tom otočil a vydal se přes pole, kde na něj stále čekala Melanie.
„Omlouvám se, že mi to trvalo tak dlouho.“
„To je v pohodě. Umím si představit, jak je to pro vás oba těžký.“
„Jo, to vážně je… Nikdy bych nečekal, že bych se s někým mohl cítit takhle…“
„Uuuh, mladá láska! Jak nechutně sladký!“ Oba se zasmáli a pokračovali v cestě k Tomovu domu.
„Promiň, pokusím se být míň sentimentální.“
„To je v pohodě, vlastně si myslím, že je to neuvěřitelně roztomilý. Taky si musím najít nějaký ten pohádkový románek.“
„Jsem si jistej, že nějakej najdeš.“
„Ne, když jsou všechny holky namyšlený mrchy a jediní dva kluci v mým věku ve městě, kteří nejsou náboženští fanatici, jsou nejen gayové, ale chodí spolu!“ Oba se znovu zasmáli.
„Ale člověk nikdy neví… Když jsem se sem přistěhoval, ani jsem nečekal, že si tu najdu kamaráda, natož, že potkám Billa. Je legrační, jak se láska objeví, když to člověk nejméně čeká.“
„Zase jsi takovej sentimentální. Jsi si jistej, že vaši už nevědí, že jsi gay?“ Zasmála se a hravě do něj strčila, což jí oplatil.
„Ne, to by je ani nenapadlo. Pro ně to, že bych mohl být gay, nepřipadá v úvahu. Vsadím se, o co chceš, že by mě raději viděli mrtvýho, než aby zjistili, že jsem gay.“
„Promiň, Tome.“
„To je dobrý.“ Zbytek cesty proběhl v tichosti. Oba si v hlavě procházeli příběh. Po dalších pár minutách dorazili k Tomovu domu.
„Do prdele! Tvůj táta je pastor?!“ Zeptala se Melanie překvapeně, když ji Tom zavedl do domu hned vedle kostela.
„Jo, je.“
„Wow… no nebudu lhát, ale tím je to ještě děsivější.“
„Promiň, že jsem ti o tom neřekl. Pořád ti nevadí to udělat?“
„No jasně, jen mě to trochu překvapilo,“ zhluboka se nadechla. „Jsi připravenej?“
„Ani ne, ale pojďme na to.“ Tom otevřel dveře a zavedl Melanii do domu. Tohle bude bolestně dlouhý večer.
autor: HollyWoodFix
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
