autor: HollyWoodFix
První chvilky a první intriky
„Oh Bože…“ zašeptal Tom se rty stále přitisknutými na rty černovlasého chlapce.
Bill se prohnul v zádech a zaklonil hlavu, což Tomovi dovolilo dávat mu hladové polibky na krk. Bill potlačil sténání, když pohnul boky vzhůru a srazil se s Tomovými správnou silou, která způsobila, že oba chlapci zasténali absolutní rozkoší.
„Nemůžu uvěřit, že se to opravdu děje,“ zalapal Tom po dechu a odtáhl rty od Billova krku.
„Tohle je to, co chceš, že jo? Nechci, abys dělal něco, na co nejsi úplně připravený.“
„Jsem víc než připravený, abychom tohle sdíleli.“ Oba chlapci se usmáli, když se Tom sklonil a vtiskl Billovi něžný polibek na rty. „Už jsi… už jsi to někdy dělal….?“ Zeptal se nervózně a doufal, že tím nezkazí tuhle chvilku.
„Ne, taky jsem panic, Tomy.“ Tom se ještě více uvolnil, když věděl, že je to pro oba něco nového, něco, co budou společně dělat a objevovat poprvé. Bez ohledu na to tohle bude ten nejzvláštnější večer v Tomově životě, ale vědomí, že i pro Billa to bude poprvé, ho dělalo ještě výjimečnější.
„A ty jsi na to připravený?“
„Víc než na cokoli jinýho. Celej život jsem čekal, až se s tebou setkám, Tome, a jsem si vědom, že to možná zní trochu bláznivě, ale opravdu věřím, že jsem čekal právě na tebe. Proto bych nikdy nikomu jinýmu nedal to, co je tvoje, protože i já jsem tvůj.“
Tom ucítil knedlík v krku a měl co dělat, aby zadržel slzy, ale když uviděl, že z Billových očí uniklo pár slz, už je nedokázal zadržet. Oba chlapci se objímali a šeptali si slova lásky, když nechali uniknout pár posledních slz.
„Tak strašně moc tě miluju. Jsi ten nejkrásnější a nejúžasnější člověk, jakého jsem kdy poznal.“
„Taky tě miluju a vždycky jsem miloval. Miloval jsem tě dřív, než jsem tě poznal, a teď chci, abys mě měl celýho. Prosím, Tomy, prosím…“
Bill zavřel oči, když se Tom sklonil, aby znovu vzal jeho rty do svých. Jeho ruka se posunula dolů k lemu Billova trička, pomalu mu ho vyhrnul a tiše žádal Billa o svolení, aby mu ho mohl sundat úplně. Černovlásek mu ochotně vyhověl a prohnul se v zádech, aby mu ho Tom mohl sundat.
Tom se zadíval na mladšího chlapce, který měl teď odhalenou hruď, a kousl se do rtu, aby zadržel zasténání. Nemyslel si, že je možné, aby mohl Bill být ještě krásnější, ale teď, když ho viděl poprvé odhaleného, byl v jeho očích krásnější než kdy dřív.
„Teď ty, Tomy.“ Bill stáhl Tomovi tričko, odhodil ho na zem a kochal se pohledem, který měl před sebou. Bill při pohledu na Tomovo vypracované tělo slyšitelně zasténal a při pomyšlení na to, co mělo přijít, se mu zatmělo před očima.
Nechali své ruce, aby zkoumaly tělo toho druhého. Oba si sundali kalhoty i boxerky, zcela připraveni ukázat své celé tělo jeden druhému.
Tom lehce přitlačil boky dolů a poprvé pod sebou skutečně cítil Billa bez jakýchkoli vrstev látky, které by mu překážely. Tom chtěl co nejlépe poznat každý centimetr Billova těla, a tak začal mladšímu teenagerovi dávat polibky po bledé hrudi. Dostal se až k jedné z bradavek, kterou dráždil mezi palcem a ukazováčkem, čímž donutil černovláska tiše zakňučet, a pak vrátil ústa zpátky na hrudník a vzal do úst tu samou bradavku.
„Tome, prosím… nejsem si jistej, kolik dráždění vydržím,“ zalapal Bill po dechu, když Tom odlepil rty od jeho hrudi.
„Co chceš, abych udělal?“ Zeptal se dredař a líbal Billa zpátky po hrudi až ke rtům, které naposledy vášnivě políbil.
„Chci, abys mě učinil svým; chci tě v sobě.“
„Máš kondomy?“
„Jo, ale chci cítit jen tebe. Nechci žádný zábrany, jen já a ty společně… prosím…“ zasténal Bill a jeho mysl se zamlžila chtíčem, když Tom znovu přitlačil boky.
„Okay.“
Tomova ruka putovala po Billových zádech, až se dostala k jeho zadku a jedním prstem pohladila jeho netrpělivě čekající dírku.
„Jsem připravený, Tomy…“ zakňučel Bill.
Tom pomalu zasunul jeden prst do Billova vchodu. Tom si nebyl příliš jistý, jak hluboko může prst zasunout, ale Billovo povzbuzení, aby pokračoval, donutilo Toma prst zasunout až nadoraz.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se Tom, aby se vyhnul možnosti, že by mohl Billovi jakkoliv ublížit.
„J–jo… jsem připravený na víc.“
Tomův žaludek se vzrušeně převrátil, když sledoval, jak se krásné stvoření pod ním svíjí rozkoší. Rozkoší, kterou mu způsoboval on. Opatrně zasunul druhý prst, a pak je oba lehce zkroutil. Bill najednou zalapal po dechu, když jím náhle projel záblesk rozkoše, pocitu, o kterém nevěděl, že ho může někdy cítit.
„Bože, Tome… prosím, teď… prosím…“
„Jsi si jistý, že jsi připravený?“
„Jsem připravený, aby ses stal mým a já tvým. Jsem připravený.“ Tom zavřel oči v očekávání, když vytáhl své prsty z Billa.
„Řekni mi, kdyby to bylo až moc, a já přestanu.“ Bill přikývl. Tom pomazal svůj ztopořený penis kombinací slin a preejakulátu, čímž pokryl i Billův vchod. Nastavil se, naposledy se na Billa láskyplně podíval, než pomalu zasunul svůj penis do Billovy těsné dírky. Bezděčně zasténal, když ucítil Billovo těsné teplo kolem svého penisu a už teď věděl, že to dlouho nevydrží.
„Víc… víc…“ zakňučel Bill, když Tom pomalu zasouval dál a dál. Lehká bolest, kterou cítil, byla minimální ve srovnání s nepopsatelnou rozkoší, která jím proudila. Nejenže našel potěšení po fyzické stránce, ale nacházel i nekonečné potěšení v tom, že se s Tomem navzájem jeden druhému odevzdávali, a to jedním z nejčistších a nejkrásnějších způsobů, jakým se člověk může druhému odevzdat. Jejich boky se konečně setkaly a Tom byl celý v Billovi.
„Je to v pohodě… jsi ty v pohodě?“ Zeptal se Tom hlasem plným touhy.
„Jo… Bože, jo…“
Tom se pomalu vytáhl, a pak do něj pomalu zasunul, aby zjistil Billovu reakci. Když se v jeho tváři objevil výraz absolutní rozkoše, následovaný tichým zasténáním, Tom začal opatrně přirážet.
„Kurva!“ Vykřikl Bill, když Tom zasáhl to zvláštní místo v jeho těle. Za normálních okolností by Tomovi přišlo opravdu vtipné, že Bill takto nadává, ale teď mu to přišlo všechno, jen ne vtipné.
„Tak moc tě miluju,“ vydechl Tom, zatímco udržoval stálý rytmus a sklonil se, aby zachytil Billovy rty v hladovém polibku.
„Já tebe taky,“ zakňoural Bill a snažil se zahnat slzy rozkoše. „Děkuju ti, že mě miluješ, děkuju ti za všechno.“
„Děkuju ti, že mě přijímáš takovýho, jaký jsem, a že mě miluješ navzdory tomu, jestli věřím tomu, čemu věříš ty, nebo ne.“ Tom v Billovi našel něco, co u jiného člověka ještě nikdy nezažil… pocit bezpodmínečné lásky.
„Tomy… myslím, že už to nevydržím!“ Vykřikl Bill, když se mu v žaludku začalo hromadit horko z přicházejícího orgasmu.
„Tak to nedělej… udělej se se mnou,“ podařilo se Tomovi zamumlat, když ho poslední přírazy dohnaly k orgasmu. Bill se s hlasitým výkřikem udělal také, a přitom v sobě tiskl Tomův penis.
Oba chlapci byli naplněni nepopsatelným pocitem rozkoše a užívali si toho dočasné opojení, co to šlo. Tom se zhroutil na Billa a pomalu se z něj překulil, když se mu podařilo vzpamatovat se z té po orgasmové blaženosti.
„Děkuju ti, že ses mi oddal,“ zašeptal Bill a zabořil tvář do Tomova krku.
„Nemáš zač. I já ti děkuju, že ses mi odevzdal,“ odpověděl Tom a něžně políbil Billa na čelo.
„Nemáš zač,“ vydechl Bill. „Miluju tě.“
„Já tebe taky.“ Tom zavřel oči, objal Billa kolem ramen a držel ho u sebe, zatímco oba upadali do blaženého, klidného spánku.
***
Tom se začal probouzet, když ucítil, jak se Bill v jeho náručí pohnul. Jeho oči se otevřely a přizpůsobily se světlu v místnosti. Trvalo mu několik vteřin, než si vzpomněl, co přesně se stalo, ale když se mu to podařilo, na tváři se mu rozlil obrovský úsměv. Podíval se dolů na mladšího chlapce, který stále spal v jeho náručí, a cítil, jak se jeho žaludek chvěje jako pokaždé, když byl v Billově blízkosti. Po tom všem, co se stalo, kdy se dva týdny neviděli, a pak společně prožili něco, co nesdíleli (nebo neměli v plánu sdílet) s nikým jiným, Tomova láska ke druhému chlapci, pokud možno ještě vzrostla.
Tom si tu chvíli užíval, něžně si pohrával s Billovými vlasy a jen tak si vychutnával pohled a vůni krásného chlapce ve svém náručí. Teprve když se Billovy oči zachvěly, Tom pustil jeho vlasy a obrátil pozornost ke svému příteli.
„Dobré ráno,“ zašeptal Tom a vlepil Billovi cudný polibek na rty. Bill se jen zachichotal a zabořil tvář do Tomova krku.
„Taky bych ti popřál dobré ráno, ale obávám se, že ráno není. Myslím, že jsme usnuli někdy kolem třetí, takže pokud jsme neprospali asi tak šestnáct hodin, nemůže být ráno,“ zamumlal Bill a jeho rty se pohybovaly na Tomově krku.
„Asi máš pravdu…“ zívl Tom a snažil se setřást únavu, když ho náhle něco napadlo. „Do prdele, Bille! Kolik je hodin?!“ Vybouchl Tom, což způsobilo, že se z něj Bill odvalil.
„Je pár minut po páté,“ odpověděl Bill, když se podíval na hodiny na zdi a přesně věděl, proč Tom právě teď panikaří.
„Sakra… jdu pozdě! Můj první den po skončení zaracha, a už zase lítám v dalším průseru.“ Než to Tom stačil doříct, už byl oblečený.
„Tomy… co teď bude? Co když ti zase dají zaracha?! Já nevím, jestli vydržím další dva týdny!“ Bill se snažil zahnat slzy, které ho pálily v očích.
„Já nevím, Bille… nevím, co teď bude. Tohle mě vážně ničí, víš, nemůžu tě vidět, kdykoli chci a jakkoli dlouho chci… Kdyby to šlo, přál bych si s tebou trávit každý den. Vážně nevím, co mám dělat.“ Tom seděl na posteli vedle stále ještě nahého Billa, který se přikrýval jen tenkou peřinou.
„Už ti bylo osmnáct, Tome a vím, že je to pro tebe těžké, a budu tě podporovat v jakémkoli rozhodnutí, ale technicky vzato si můžeš dělat, co chceš. Jestli chceš, můžeš jít bydlet ke mně; vím, že tě teta a strýc mají rádi, takže si jsem jistý, že by ten nápad neodmítli,“ řekl Bill s nadějí v hlase. Cítil totéž, co Tom, pokud šlo o společně strávený čas, a kdyby mohl, chtěl by s Tomem strávit každý den.
„Kéž by to bylo tak jednoduché… Kdybych mohl jen tak odejít, už zítra bych si sem stěhoval věci… ale tak jednoduchý to není. Chci říct, že stále jsou moje rodina… je prostě těžký se toho úplně vzdát, i když už léta mám pocit, že mojí rodinou nejsou. Nikdy jsem neměl pocit, že do ní skutečně patřím.“ Tom se předklonil a zabořil obličej do dlaní.
„Možná by se nakonec vzpamatovali a ty by ses pak mohl pokusit všechno dát do kupy.“
„V žádným případě by se nikdy nesmířili s tím, že jsem gay… raději by mě už nikdy neviděli, než aby mě viděli šťastného s tebou. A to je další důvod, proč by útěk nebyl tak snadný… v tak malé vesnici by věděli, kde jsem, a věř mi, udělali by nám i tvé tetě a strýčkovi ze života peklo… nikdy by nás nenechali žít v klidu. Kdyby existoval nějaký způsob, jak se odsud odstěhovat někam, kde by se k nám nedostali, bylo by všechno mnohem jednodušší.“
Bill zezadu objal Toma kolem pasu a opřel si hlavu o jeho rameno. Oba chvíli mlčky seděli a snažili se přemýšlet o téhle situaci, ale těžko dokázali vymyslet nějaké možné řešení.
„No… taky bych mohl začít pracovat u Muriel v obchodě. Vím, že se jí pomoc navíc hodí, a i když pro ni tyhle věci obvykle dělám zadarmo, jsem si jistý, že by byla víc než ochotná mi za to začít platit. Vím, že by to nebylo moc, ale pro začátek by to mohlo stačit. Můžu začít šetřit a jsem si jistý, že teta a strejda by mi pomohli, jak by mohli, a možná bychom nakonec mohli odsud vypadnout a najít si nějaké místo daleko odsud, kde bychom mohli být sami sebou.“
„To bys kvůli mně byl ochotnej udělat?“ Zeptal se Tom, lehce šokovaný tím, že ho někdo miluje natolik, že je ochoten pro něj všechno riskovat. Tom by si práci sehnal mrknutím oka, ale jediná práce, kterou by mu otec dovolil dělat, než dokončí školu, by byla práce s ním v kostele. A tahle práce za ten plat rozhodně nestála, zvlášť proto, že plat byl nulový.
„Udělal bych pro tebe cokoliv.“
„Nemohl bych po tobě chtít, abys takhle opustil svůj domov.“ I když by Tomovi rodina zrovna dvakrát nechyběla, věděl, že Bill má k tetě a strýci blízko, a nemohl po něm chtít, aby se vzdal něčeho pro něj tak důležitého.
„Za ten měsíc, co tě znám, jsem pochopil, že můj domov je tam, kde jsi ty. Kromě toho by nás teta se strýčkem mohli navštívit, nebo my bychom mohli navštívit je, není to tak, že by odstěhování znamenalo, že už se nikdy neuvidíme. Vím, že je to velký krok a je třeba o něm hodně přemýšlet, takže by sis to měl pořádně promyslet, ale chci, abys věděl, že jsem ochotný udělat cokoliv, co bude nutné.“
„Nemusím si to promýšlet. Miluju tě a chci být s tebou, ať se děje, co se děje, a i já jsem ochotnej udělat všechno, co bude třeba.“
Tom si přitáhl Billa do pevného objetí a povolil ho jen proto, aby mohl mladšímu chlapci dát na rty obyčejný, ale vášnivý polibek.
„Zvládneme to.“ Tom se opřel čelem o Billovo.
„Zvládneme to,“ souhlasil Bill. „Ale na detailech bychom asi měli zapracovat až později, už bys měl jít.“
„Do prdele! Zapomněl jsem, že už mám zpoždění!“ Nadskočil Tom a vyběhl z místnosti, aby se vzápětí vrátil a dal Billovi poslední rychlý polibek na rty. „Miluju tě.“
„Já tebe taky! Doufám, že kvůli tomu nebudeš mít problémy, a zítra se uvidíme.“
„Udělám všechno pro to, abychom se zítra viděli.“ Bill a Tom se na sebe naposledy usmáli, než Tom opět vyběhl z pokoje a co nejrychleji zamířil domů. Doufal, že jeho otec bude mít dobrou náladu. Čím víc o tom Tom přemýšlel, tím víc si byl jistý, že až se vrátí domů, čeká ho pořádný průšvih.
***
Tom vběhl do dveří a zamířil rovnou do jídelny. Všichni členové jeho rodiny tam jako vždy seděli u večeře a ani nezvedli oči, když se posadil.
„Moc se omlouvám, že jdu pozdě,“ omluvil se Tom a přerušil tak děsivé ticho, které naplnilo místnost. „Učil jsem se s Melanií a asi jsme ztratili pojem o čase,“ pokračoval, když se nedočkal odpovědi.
„To je v pořádku, Thomasi, nedělej si s tím starosti, všichni jsme někdy přišli pozdě,“ řekl Jorg, čímž šokoval nejen Toma, ale i Simone a Georga, kteří zvedli oči od svých talířů a zmateně se na něj podívali.
„Ehm, díky…“ řekl Tom nevěřícně. Za celých osmnáct let, co znal svého otce, nikdy neviděl, že by byl shovívavý nebo tolerantní, přestože byl kněz a tyhle vlastnosti by se u něj daly předpokládat.
„Vlastně mám pro tebe dárek, Tome. Je to něco, co by se ti mohlo hodit, zvlášť kdyby ses náhodou zase opozdil. Ber to jako opožděný dárek k narozeninám.“ Jorg vstal a odešel z místnosti. Zanechal za sebou tři poněkud zmatené členy rodiny.
Tom si nemohl vzpomenout, kdy naposledy dostal od rodiny dárek. Nebo alespoň takový, který nebyl výtisk Bible nebo „pořádné“ oblečení, které by měl nosit. Měl trochu strach, co by mu otec mohl dát.
Jorg se vrátil do místnosti s malou zabalenou krabičkou a posadil se zpátky na své místo u stolu.
„Tady máš, synku,“ usmál se Jorg a podal mu dárek.
Tom si ho neochotně vzal, aniž by mu z tváře zmizel výraz zmatku. Rozbalil ho a šokovaně na tu věc zíral.
„Ty… jsi mi koupil mobil?“ Zeptal se Tom, naprosto překvapen celou situací.
„Ano, říkal jsem si, že je načase, abys ho měl. Zvlášť, když teď budeš trávit hodně času se svou kamarádkou Melanií. A takhle budeš mít možnost s námi neustále zůstat v kontaktu.“
„Umm… já… nejsem si jistej, co na to říct,“ odpověděl Tom stále v šoku a prohlížel si krabičku před sebou.
„Nemusíš říkat nic. Jen chci, abys zavolal, pokud budeš mít zpoždění a snaž se nevyužívat moc funkcí. Nechci vidět účet za telefon ve výši pěti set euro nebo tak něco.“
„Ano, pane. Moc děkuju. Omluvíte mě?“ Zeptal se Tom, jelikož se z celé té situace začal cítit trochu zvláštně.
„Jistě,“ odpověděl Jorg a opět obrátil pozornost ke svému nedojedenému jídlu.
Tom vyběhl po schodech a zamkl se ve svém pokoji. Podezřívavě si prohlížel krabičku s telefonem. Něco mu na celé věci nesedělo. Proč by jeho otec po osmnácti letech určitého chování, byl k němu najednou tak milý? Za nic na světě na to nemohl přijít.
Nejspíš bude Tomovi každých pár minut volat a kontrolovat ho, což by bylo víc než otravné. Navíc Bill mobil neměl, takže jediné, k čemu by ho mohl využít, bylo psaní si s Melanií. Ať už byly otcovy důvody jakékoli, byl si jistý, že na ně dříve nebo později přijde.
Dole u stolu vedle samolibě se tvářícího Jorga, seděli velmi šokovaní Simone a Georg.
„Proč jsi mu dával mobil?!“ Přerušil ticho Georg a v jeho hlase byla patrná trocha hněvu. Domníval se, že moderní technologie jsou z velké části ztrátou času. Také trochu žárlil, že jeho otec Tomovi jen tak dal drahý dárek.
„Protože teď můžeme sledovat každý jeho pohyb.“
„Cože?“ Zeptala se zmateně Simone a poprvé od začátku večeře promluvila.
„V tom telefonu je implantované sledovací zařízení, takže budeme mít neustále přehled o tom, kde je.“
autor: HollyWoodFix
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
