autor: Anchy
„Včera v jednu ráno, jsme přijali novýho, pane.“
Vyšší muž přikývl.
„Splňuje požadavky, které jsem vám zadal?“
Menší muž přikývl.
„Je mu pětadvacet, má hnědé vlasy, dobrou fyzickou stavbu a vcelku dobrý hudební talent. Na basovku se učí už skoro dvacet let.“
Druhý muž přikývl.
„To zní jako dobrý vzorek. Už jste udělali nějaké testy? Víme, kolik by mohl vydržet?“
„Jen základní, pane. Krevní testy, vzorek moči a hladina hormonů,“ řekl a podal druhému muži nějaký papír.
Mladší, ale vyšší muž se náhle zasmál, když četl výsledky testů. „Máte k dispozici základní informace?“
„Všechny,“ řekl jednoduše.
„Sem s tím.“
„Předčasné ukončení střední školy, ale velmi vysoké IQ. Společenský odpadlík, ale nepohyboval se ve společenských kruzích, v nichž se obvykle tihle lidí pohybují. Lehký pokus o drogy, ale už pět let je čistý. Co se týká alkoholu, to už je jiná historie. Posledních deset let se opíjí minimálně jednou týdně…“
„Důvod?“ Přerušila ho druhá osoba.
„No, začalo to v době, kdy se jeho rodiče rozvedli, takže to by mohl být ten důvod. Ale taky se v téhle době rozešel s přítelkyní, takže i tohle by mohl být důvod, který celý ten problém vyvolal.“
„Zjisti o tom něco víc, ano?“
„Ano, pane.“
„Ještě něco, o čem bych měl vědět?“
„Viděl jsem, jak jste se smál, když jste četl hladinu jeho hormonů, a ano, máte pravdu. Už víc než rok si nevrznul.“
„To není zrovna ten pravý lékařský termín, který bych použil, ale vystihls to přesně. Dělal jsi i lékařskou prohlídku? Možná je to první případ, kterej bude mít modrý koule.“ Mladší muž se při té představě ušklíbl.
„Lékařská prohlídka bude provedena dnes, až se probudí. Jestli má modré koule, věřte mi, že budete první, kdo se to dozví, pane.“
„To doufám. No… jestli je to všechno, můžeš se jít vyspat. Pošlu Andrease, aby tě vzbudil, až se vzbudí i subjekt.“
Gustav přikývl, vzal šéfovi z rukou papíry a odešel do své kajuty. Neměl svou práci moc rád, ale tohle byl jeho první sólo projekt a chtěl ho zvládnout dobře. Šlo o nejmodernější analýzu lidského chování a on byl hrdý na to, že patří k těm několika málo lidem, kterým bylo dovoleno se na celém projektu podílet.
Převlékl se z laboratorního pláště, natáhl si velké černé tričko a černé boxerky a lehl si do teplé pohodlné postele. Se zívnutím se naposledy podíval na noční kamery, které byly v pokoji subjektu, a usmál se.
Vypadal dost zajímavě…
autor: Anchy
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
