autor: unverdorben
O koncích a nových začátcích
Všechno to začalo tím, že Toma ve firmě po škole nepřijali. Jeho šéf si neodpustil dlouhý proslov o ekonomické situaci, vrtkavosti trhu a podobně, než se dostal k věci, a Tom jen přikývl a nikomu z přátel ani rodiny nic neřekl. Nějak doufal, že když se ty poslední týdny bude opravdu snažit, šéf uvidí, jak je nenahraditelný, jak efektivně pracuje a jak moc tuhle práci potřebuje.
Ale nestalo se tak, a tak jednoho chladného červnového rána vyklidil svůj stůl, snědl se svými nyní již bývalými kolegy kousek dortu a odešel. Cestou na autobusovou zastávku jednou nebo dvakrát zaváhal, ale nemělo to smysl. Věděl, že ať už to Lauře řekne teď, nebo někdy později, tak ho stejně zabije, a čím později to bude, tím to bude brutálnější.
Nastoupil tedy do autobusu, pokusil se připravit na vlastní smrt, zatímco mu nějaký zatracený kluk nepřestával kopat do opěradla sedadla, pak koupil v tureckém obchodě na rohu nějaké květiny a zamířil domů.
Jakmile otevřel dveře, přivítalo ho hlasité sténání. Tom se zamračil, když sténání zesílilo. Udělal opatrný krok do bytu, pak ještě jeden, a pak nahlédl za roh do ložnice. Ať už to byl kdokoli, na kom jeho přítelkyně skákala, nevnímal okolí stejně jako Laura.
Tom tam několik vteřin v naprostém šoku jen tak stál, než si odkašlal.
Laura se s pronikavým výkřikem otočila a v zoufalé snaze zakrýt si holá ňadra si k tělu přitáhla peřinu. „Co tady děláš?“ Zaječela.
Tom stále nevěděl, co má dělat nebo říct. „Co tady děláš ty?“ Oplatil jí otázkou a udělal nejistý pohyb směrem k ní.
„Já…“ začala, ale pak se zdálo, že si to rozmyslela. „Vypadni! Ven!“
A Tom skutečně vypadl ven, nejen z chodby, ale i z bytu.
Laura se rozběhla za ním, úplně nahá mávala rukama a na nohou se jí lesklo něco, o čem Tom nechtěl přemýšlel. Jakmile se ocitl na schodišti, zabouchla dveře.
Tom se nadechl a vydechl. Za chvilku se určitě probudí ve své posteli. Jeho přítelkyně bude ležet vedle něj, a pak se chvilku pomazlí, než bude muset vstávat do práce. Všechno bylo v pořádku, tohle byl jen sen, a navíc špatný. Už žádné chilli k večeři.
Jenže Tom se neprobudil. Místo toho se znovu otevřely dveře, a když se otočil, Laura mu vytrhla klíče z ruky a strčila mu do náruče batoh. „Tvoje věci,“ řekla. „Je konec.“ S prásknutím mu znovu zabouchla dveře před nosem.
Když se znovu ocitl na ulici, všiml si, že v ruce stále svírá květiny. Hodil je do nejbližšího odpadkového koše dřív, než by udělal nějakou hloupost, například se rozbrečel. Vytáhl ze zadní kapsy mobilní telefon a pomačkal klávesy v jediném pořadí, které znal nazpaměť.
Georg to zvedl skoro okamžitě.
„Ahoj,“ řekl Tom. „To bys neuhodl.“
Mluvili spolu jen pár minut, ale výsledkem jejich krátkého rozhovoru bylo, že si Tom koupil lístek na další vlak do Berlína.
Tom k smrti nesnášel cestování vlakem, ale tentokrát měl štěstí. V jeho vagonu nebyla žádná hlučná rodina s ještě hlučnějšími dětmi, nebyl žádný problém s klimatizací a on dorazil podle jízdního řádu. Jelikož na nástupišti bylo jen pár lidí, okamžitě Georga zahlédl. Hnědé vlasy mu teď spadaly pod ramena a kůži měl hezky opálenou, ale kromě toho se od doby, kdy ho Tom naposledy před rokem viděl, ani trochu nezměnil.
„Tome!“ Zakřičel Georg tak hlasitě, až se několik cestujících otočilo, a přitáhl si ho do medvědího objetí, které mu skoro rozdrtilo žebra. „Kdo vlastně potřebuje ženský, co?“ Zazubil se a držel Toma na délku paže, aby si mohl prohlédnout jeho tvář. „Zhubl jsi. Ale to nevadí, teď jsi v Berlíně. Máš chuť na Döner? Ali Baba je zavřenej, ale před časem jsem objevil restauraci U Mohameda a je fakt skvělá, věř mi.“
Tom jen přikývl, usmál se a následoval Georga přes hlavní nádraží na *S-Bahn. Cítil se najednou unavený, ale to bylo v pořádku. Teď tu byl Georg, aby mu vykecal díru do hlavy a cpal ho rychlým občerstvením, a to bylo všechno, co teď potřeboval.
Když konečně dorazili do Georgova bytu, měl Tom opět skoro dobrou náladu, ale ta rychle zmizela, když si odložil batoh a rozhlédl se kolem. Po třech letech soužití s uklízecím maniakem si okamžitě všiml každého prachového smítka. „Tohle je mládeneckej ráj,“ řekl Georg a pořádně ho poplácal po rameni. „Zase si zvykneš.“
„Ty máš pískomily?“ Zeptal se Tom. Když tenhle byt viděl naposledy, bylo v něm akvárium s pár rybičkami. Teď bylo akvárium naplněné senem a podestýlkou a po jeho boku stály dvě větší skleněné bedny se stejnými věcmi uvnitř.
„Víš, můj přítel měl nějakou menší nehodu s těma myškama,“ snažil se mu to Georg vysvětlit. „Nebo možná víc než jednu,“ dodal, když se Tom snažil spočítat chlupaté kuličky za sklem. „Je jich tam osmnáct. Holky vlevo, kluci vpravo a uprostřed je Chantal s poslední várkou mláďat. Chceš je vidět?“
„Dáváš svejm pískomilům jména vhodná pro prostitutky?“ Zeptal se Tom zmateně, zatímco Georg sypal do jednoho z akvárií semínka.
„Jména Speedy už bylo dost, potřeboval jsem vymyslet něco jinýho. Okay, pojďme ti najít místo na spaní!“
Georg nejprve nabídl Tomovi vlastní postel, ale poté, co Tom uviděl prázdné obaly kondomů vedle ještě plných obalů kondomů s masážním olejem na parapetu nad postelí, zdvořile odmítl. Místo toho se spokojil s pohovkou v obývacím pokoji. Pískomilové byli v noci mnohem hlučnější, než čekal, ale byl příliš zaneprázdněný snahou nemyslet na Lauru, než aby ho to zajímalo. Jediné, co chtěl, bylo spát, nerušen žádnými nepříjemnými myšlenkami.
***
Tom si byl celkem jistý, že společensky nejpřijatelnější způsob, jak strávit den poté, co přistihl nějakého jiného chlapa s intimními partiemi ve své přítelkyni, je trucovat v posteli s bednou piva vedle ní. Nebo tomu druhému rozbít hubu a strávit odpoledne ve vazbě. Tom si byl také jistý, že je Georgovou povinností jako jeho přítele pokusit se mu trochu ulevit, ale měl jisté pochybnosti ohledně druhu úlevy, kterou Georg vybral. Protože při vší úctě ke Georgovým dobrým úmyslům si byl naprosto jistý, že správnou společnost pro něj netvoří holohlavý chlapík v duhově zbarveném lycrovém overalu, z něhož všude trčí dilda, a obtloustlý transvestita po čtyřicítce, ozdobený barokními plesovými šaty, parukou a vějířem. Nebo dvojice lesbických koček, které na sobě mají jen tanga a malůvky alá dalmatin.
Tom také věděl, že by rozhodně neměl sledovat nějaký průvodový vůz, na jehož střeše se svíjeli polonazí lidé. Hudba byla tak hlasitá, že skoro ohluchl, a vzadu seděl DJ a zpovídal dámu v kostýmu Wonder Woman s dalším plastovým penisem. Věděl, že je to špatně a že chce jít domů, ale Georg ho cestou na tuhle katastrofu donutil vypít dost piva, aby dokázal ignorovat okolí, dokud se bezmocně neocitl přímo uprostřed toho všeho.
Kdyby s ním Georg zůstal, mohl by dál pít a ignorovat svou situaci vesele dál, ale Georg o tři písně Lady Gaga později najednou zmizel a Tom byl každou minutou střízlivější. A to se mu nelíbilo.
Cítil, jak ho nějaký cizí člověk chytil za zadek, pak byl postříkán třpytkami, málem zakopl o rozbitou láhev na zemi a obří kulturistická včela se mu snažila něco přilepit na záda. Tom to strhl a zamžoural na černožlutou nálepku s nápisem „Polib mě, jsem single. dildoking.de.“. A aby toho nebylo málo, jediným alkoholickým nápojem, který Tom mohl uprostřed tančícího davu sehnat, bylo předražené šampaňské s jahodovým sirupem. Peklo nezamrzlo; peklo zrůžovělo a bylo nadýchané.
Tomova zkouška trvala půl věčnosti, než se před ním Georg víceméně zhmotnil, a tak ho objal a v žertu mu vynadal, že beze slova zmizel.
Tom se mu ze všech sil snažil vysvětlit, jak moc je celý tenhle cirkus v každém slova smyslu na nic, ale Georg nesouhlasil. Dotáhl kamaráda k vozu, za kterým ho našel, a pokynul ochrance, že Tom patří k němu. A než si Tom uvědomil, co se děje, dvě silné paže ho vtáhly do náklaďáku. Georg ho popohnal po chatrném žebříku nahoru a už byl v samém srdci třpytivé party zóny.
Na pódiu bylo tolik lidí, ne: gayů, že tam nebyl prostor pro žádný pohyb, který by nezpůsobil tělesný kontakt s někým jiným. Tom v duchu zasténal, ale Georg ho bez okolků odtáhl do přední části vozu, podal Tomovi plastový kelímek se šampaňským bez sirupu a představil mu Gustava, svého přítele.
Gustav Toma pozdravil, usmál se na něj a bylo to. V gay komunitě zřejmě znamenalo představit vám svého přítele to, že ho před vámi začne líbat.
Tom si povzdechl a otočil se k zábradlí. Alespoň měl zase nějaký alkohol. Našel si místo, kde do něj jen občas někdo vrazil, přivřel oči nad andělem přisátým k Satanovu rozkroku vedle něj a místo toho se soustředil na průvod.
Byla to mnohem menší noční můra, když jste nešli uprostřed toho všeho. Vlastně při pohledu shora se na to docela hezky koukalo.
Znovu uviděl lesbické kočky, které teď doprovázela mužská verze *Sailor Moon, skupinku falešných policistů, kteří se snažili ukecat skupinku těch pravých, růžového King Konga a Supermana, který si zapomněl půlku oblečení. Byly tu dvě dívky, které se za chůze snažily líbat, štíhlá drag queen se stříbrnými křídly a docela dost chlapů, kteří byli až příliš chlupatí a dobře živení na to, aby poskakovali jen v kožených tangách a postrojích. Naštěstí rychle uvolnili místo skupince kompletně oděné do gumy. Tom napočítal pět chlapů, které venčili jejich páni a tři z nich měli psí masky. Čtyři případy těžké bondáže a dva vozy tažené dvounohými koňmi. Nemohl si pomoct a prostě zíral.
„Tohle je Berlín!“ Zakřičel mu Georg do ucha, když ho přistihl, jak zírá.
Tom jen přikývl. Jestli měl Georg na mysli všechno bizarní a v rozporu se základy slušného chování, pak ano, byl to „Berlín“.
„Jak dlouho to ještě bude trvat?“ Zakřičel Tom zpátky.
„Ještě tak hodinu, pak budeme před Braniborskou bránou. Ale neboj se, odtamtud půjdeme do baru.“
Tom se až doteď tak úplně nebál, ale možná byla přesně tohle ta správné chvíle, aby začal. Dal si ještě trochu sektu a vrátil se ke svému studování davu. Čím víc se vůz blížil k cíli, tím víc fotografů postávalo po stranách ulice. Lidé s nejlepšími kostýmy měli problém s průvodem udržet krok kvůli všem těm fotkám, kvůli kterým se museli zastavovat a usmívat.
Tom si všiml další drag queen s tak velkými prsy, že kdyby byly skutečné, nejspíše by se kvůli nim převrátila dopředu, pak dvou chlapů v černých oblecích s hlavami zcela obklopenými umělými květinami, a tolika nahých zadků, že musel vypít ještě několik drinků.
Když se vůz konečně zastavil a průvod se rozptýlil po volném prostranství před Braniborskou bránou, kde už čekalo pódium a několik stánků s nejrůznějším jídlem a pitím, byl Tom rád, že má kolem sebe všechna ta zpocená těla. Nebylo tu moc místa k chůzi, ale také tu nebylo moc místa k pádu. Nějak se dostal po žebříku dolů a vypotácel se z vozu, aby se otočil a podíval se po Georgovi a Gustavovi.
Vlastně byli hned za ním, ale ne na dlouho. Georg zamumlal něco o tom, že je Tom určitě dobrý kámoš a že počká přímo tam, a pak chytil Gustava za ruku a vydal se s ním do parku, který z obou stran lemoval ulici.
Tom však neměl moc času ho proklínat. Jakmile Georg zmizel, jeho místo zabrala vysoká osoba.
„Ahoj,“ zavrněla osoba.
*S-Bahn – S-Bahn je označení specifického systému městské nebo příměstské železnice, tvořícího součást systému příměstské a městské hromadné dopravy.
*Sailor Moon je japonská mahó šódžo manga, kterou vytvořila Naoko Takeuči
autor: unverdorben
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
